Nejvíce, a sice 13 ocenění, si v rámci letošního 77. ročníku mohou odnést jukebox muzikál s písněmi slavné R'n'B zpěvačky Alicii Keys Hell's Kitchen na motivy jejího dospívání na Manhattanu 90. let a inscenace nové divadelní hry Davida Adjmiho Stereophonic, která zachycuje fiktivní rockovou kapelu během bouřlivého procesu nahrávání nového alba. Výbušné drama je vybaveno písněmi od Willa Butlera známého především coby někdejšího člena indie rockové skupiny Arcade Fire.

S dílem Alicii Keys se v muzikálové kategorii utkají The Outsiders, adaptace stejnojmenného románu americké autorky S. E. Hinton o dospívání se skvělými 12 nominacemi či podobenství na téma ženských práv Suffs. Uspět může také adaptace známé zfilmované knižní romance Water for Elephants (Voda pro slony) a taneční muzikál inspirovaný tvorbou Sufjana Stevense Illinoise.

Nejlepší divadelní hrou sezony se kromě Stereophonic může stát také komorní rodinné drama Pauly Vogel pro dvě herečky a jednoho herce Mother Play či částečně autobiografický text autorky Amy Herzog Mary Jane o matce pečující o syna s dětskou mozkovou obrnou. Nominaci získala rovněž komedie ghansko-americké autorky Jocelyn Bioh Jaja’s African Hair Braiding z prostředí harlemského vlasového salonu na námět života západoafrických imigrantů v USA či hra Prayer for the French Republic Joshuy Harmona o židovské rodině žijící ve Francii, která se potýká se svou identitou kvůli rostoucímu napětí způsobenému antisemitskými útoky. 

Nominace v nejsledovanějších šesti kategoriích vyhlásili v ranním vysílání stanice CBS herci a držitelé ceny Tony Jesse Tyler Ferguson and Renée Elise Goldsberry, kompletní vyhlášení poté proběhlo na platformě YouTube. Přehrát si jej můžete TADY. 

Nominanty vybírala nezávislá komise složená ze 44 divadelních profesionálů. Do svých úvah zahrnula všechny produkce 41 broadwayských divadel, které vznikly v období od 28. dubna 2023 do 25. dubna 2024. O vítězích ve 26 kategoriích rozhodne hlasování 836 porotců vybíraných z divadelní komunity.

Slavností udílení cen Tony, které bude moderovat Ariana DeBose, proběhne v neděli 16. června 2024. Živě ho odvysílá stanice CBS.

V případě zájmu o některou z nominovaných her či muzikálů nás neváhejte kontaktovat.

Nominace ve vybraných kategoriích:

Divadelní hra

• Jocelyn Bioh: Jaja’s African Hair Braiding
• Amy Herzog: Mary Jane
• Paula Vogel: Mother Play
• Joshua Harmon: Prayer for the French Republic
• David Adjmi: Stereophonic

Muzikál

• Alicia Keys, Kristoffer Diaz: Hell’s Kitchen
• Sufjan Stevens, Justin Peck, Jackie Sibblies Drury: Illinoise
• Jonathan Clay, Zach Chance, Justin Levine, Adam Rapp: The Outsiders
• Shaina Taub: Suffs
• PigPen Theatre Co., Rick Elice: Water for Elephants

Muzikálové libreto

• Kristoffer Diaz: Hell’s Kitchen
• Bekah Brunstetter: The Notebook
• Adam Rapp and Justin Levine: The Outsiders
• Shaina Taub: Suffs
• Rick Elice: Water for Elephants

Hudba a/nebo písňové texty

• Adam Guettel: Days of Wine and Roses
• David Byrne a Fatboy Slim: Here Lies Love
• Jamestown Revival (Jonathan Clay, Zach Chance) a Justin Levine: The Outsiders
• Will Butler: Stereophonic
• Shaina Taub: Suffs

Herečka – činohra

• Betsy Aidem (Prayer for the French Republic)
• Jessica Lange (Mother Play)
• Rachel McAdams (Mary Jane)
• Sarah Paulson (Appropriate)
• Amy Ryan (Doubt: A Parable)

Herec – činohra

• William Jackson Harper (Strýček Váňa)
• Leslie Odom Jr. (Purlie Victorious)
• Liev Schreiber (Doubt: A Parable)
• Jeremy Strong (Nepřítel lidu)
• Michael Stuhlbarg (Patriots)

Herečka – muzikál

• Eden Espinosa (Lempicka)
• Maleah Joi Moon (Hell’s Kitchen)
• Kelli O’Hara (Days of Wine and Roses)
• Maryann Plunkett (The Notebook)
• Gayle Rankin (Cabaret at the Kit Kat Club)

Herec – muzikál

• Brody Grant (The Outsiders)
• Jonathan Groff (Merrily We Roll Along)
• Dorian Harewood (The Notebook)
• Brian d’Arcy James (Days of Wine and Roses)
• Eddie Redmayne (Cabaret at the Kit Kat Club)

Režie – činohra

• Daniel Aukin (Stereophonic)
• Anne Kauffman (Mary Jane)
• Kenny Leon (Purlie Victorious)
• Lila Neugebauer (Appropriate)
• Whitney White (Jaja’s African Hair Braiding)

Režie – muzikál

• Maria Friedman (Merrily We Roll Along)
• Michael Greif (Hell’s Kitchen)
• Leigh Silverman (Suffs)
• Jessica Stone (Water for Elephants)
• Danya Taymor (The Outsiders)

Kompletní nominace najdete TADY. 

Eboni Booth je spisovatelka a herečka z New Yorku, absolventka Vermontské univerzity a prestižního programu dramatického psaní „Lila Acheson Wallace American Playwrights Program“ na Juilliardu. V současnosti je rezidenční autorkou vyhlášeného amerického centra pro novou dramatiku „New Dramatists“. 

Věnuje se také televizní a filmové tvorbě, momentálně spolupracuje s HBO. Dříve působila jako scenáristka seriálů We Were the Lucky Ones (Hulu/20th/Old 320 Sycamore) či Julia (HBO Max/Lionsgate/3Arts). Její kritikou oceňovaný dramatický debut Paris měl světovou premiéru v nastudování divadelní společnosti Atlantic Theater Company v sezoně 2019/2020.

Její nejnovější hru Primary Trust, která sklidila nadšené recenze, nastudovalo divadlo Roundabout Theater Company v roce 2023. Porota Pulitzerovy ceny text popsala jako jednoduchý a elegantně zpracovaný příběh citově narušeného muže /…/, který ukazuje, jak sebemenší dobrý skutek může změnit život člověka a obohatit celou komunitu. Hru máme v DILIA k dispozici.

Do finále byl v kategorii dramatu nominován také původem indický dramatik a režisér Shayok Misha Chowdhury žijící v USA za bilingvní dramatický text Public Obscenities o queer Američanovi bengálského původu, který se v Indii znovu shledává se svou rodinou. Třetici finalistů uzavřel autorský tandem Moisés Kaufman a Amanda Gronich za dokumentární drama Here There Are Blueberries, které otevírá téma holokaustu z netradičního úhlu pohledu, když zkoumá původ fotoalba z Osvětimi. I tuto hru vám můžeme obratem zaslat.

Pětičlenná porota, v níž zasedl mimo jiné i dramatik a laureát Pulitzerovy ceny Tracy Letts, posuzovala několik desítek divadelních her přihlášených do soutěže. Přestože je cena udílena autorovi či autorce (případně autorskému tandemu) vítězného díla, přihlíží se i k inscenaci hry.

Mladý talentovaný dramatik, herec, režisér a scenárista Rudy Milstein si kromě Molièra pro Nejlepšího francouzského autora odnesl také ocenění za Nejlepší komedii, kterou je Není snadné být šťastný, když je vám na nic (C’est pas facile d’être heureux quand on va mal).

Jeanne Arènes si odnesla cenu pro Nejlepší herečku ve vedlejší roli, kterou ztvárnila v komedii Zrcadlový efekt (L’effet miroir) úspěšné dramatičky Léonore Confino. Český překlad hry připravuje Petr Christov.

Vanessa Cailhol získala Molièra v kategorii Nejlepší herečka ve veřejném divadle za svůj výkon v dramatizaci Cuketka (Courgette) autorů Paméla Ravassard a Garlan Le Martelot. Český překlad připravuje Irena Novotná.

Projekt 40° Sous zéro složený ze dvou her kontroverzního dramatika Copiho (L'Homosexuel ou La Difficulté de s'exprimer a Les Quatre Jumelles) získal dvě ocenění, a to v kategoriích Nejlepší hra ve veřejném divadle a Nejlepší režisér ve veřejném divadle (Louis Arene).

Na prestižní francouzské ocenění byli nominováni také další autoři a autorky zastupovaní DILIA.

Thriller o mladých lidech žijících na sociálních sítích Denali Nicolase Le Bricquir získal čtyři nominace, a to v kategoriích: Nejlepší hra v komerčním divadle, Nejlepší zvuk a vizuální efekty, Nejlepší režie v soukromém divadle (Nicolas Le Bricquir) a Nejlepší herečka (Lucie Brunet).

Komedie o manželském páru, který pronásledují moderní technologie, Vidéo Club Sébastiena Thiéryho měla šanci uspět ve dvou kategoriích - Nejlepší komedie a Nejlepší herečka v soukromém divadle (Noémie Lvovsky). Hru do češtiny přeložil Zdeněk Bartoš.

Nejnovější hra Alexise Michalika Passeport obdržela nominaci na Nejlepšího herce ve vedlejší roli (Kevin Razy).

Jean-Philippe Daguerre získal se svou hrou Le huitieme ciel také jednu nominaci, a to pro Nejlepší herečku ve vedlejší roli (Charlotte Matzneff).

Julien Ratel byl se svou hořkou komedií Ferme bien ta gueule nominován v kategorii Nejlepší komedie. Český překlad připravuje Petr Christov.

Odvážná komedie Yasminy Rezy James Brown nosil natáčky (James Brown mettait des bigoudis) dosáhla na dvě nominace, a to Nejlepší autorka a Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Josiane Stoléru). Hru do češtiny přeložil Michal Lázňovský. Práva jsou pro ČR k dispozici.

Komorní hra Freud a pokojská (Freud et la femme de chambre) autora Leonarda de la Fuente získala nominaci pro Nejlepší herečku (Nassima Benchicou). Český překlad připravuje Alexander Jerie.

Texty vám rádi zašleme k přečtení.

Do finále Ceny Evalda Schorma za rok 2023 byli nominováni Kryštof Krejčí a Dana Hlaváčová (DAMU) za dramatizaci románu Jáchyma Topola Sestra, Barbora Rokytová (FFMU) za původní hru Nějak tě nestíhám, Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Vyhubyt, Natálie Bočková (JAMU) za původní hru Tolik něhy, Maria Nona Mlejnská (JAMU) za překlad z angličtiny hry Alice Birch Revoltu. Řekla. A zítra zas., Markéta Bohadlová, Helena Gricová a Emma Žežulová (JAMU) za původní hru Všechno své si nosím s sebou a Vojtěch Franců (DAMU) za původní hru Alchymisti.

“Díky Ceně Evalda Schorma se nám podařilo objevit řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly už více než 50 divadelních a desítky rozhlasových inscenací. Uvádělo je například Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon nebo Městské divadlo Zlín,” říká Jan Barták, ředitel DILIA.

Vyhlášení výherce proběhne ve středu 12. června od 20.00 před Divadlem VILA Štvanice, a to v rámci komponovaného večera scénických skic nazvaného Večeře s novou hrou. Diváci se během něj mohou dočkat vydatné ochutnávky současné dramatiky. Chybět samozřejmě nebude ani úryvek z vítězné hry. Vstupenky na akci jsou k dispozici online na GoOut.

Cena Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, se pojí s finanční odměnou, která slouží k podpoře činnosti nadějných autorů. Ocenění ale zejména pomáhá mladým talentovaným autorům a překladatelům dostat svá díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. 

Slavnostní vyhlášení i krátké autorské čtení všech nominovaných proběhlo ve středu 15. května v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu. Marek Torčík za sebou nechal dalších 28 přihlášených titulů. Porotu zaujal silným a literárně přesvědčivým vyprávěním mladého muže, jehož jinakost naráží na předsudky a stereotypy nejen jeho nejbližších, ale i na nepochopení maloměstského světa, v němž vyrůstá.

„Z paměti se tu vynořují vzpomínky na dětství, šikanu, bolest z odmítnutí, ponížení i ran, na lásku, strach i přijetí vlastních stínů – které zdařile evokují nejen individuální lidský osud, ale i dosud spíše přehlížené problémy současné společnosti,“ zdůvodnila svůj výběr odborná porota. „Rozložíš paměť je román, kterých nevychází mnoho; román, který dokáže spojit osobní a niterné se společensky přesahujícím, román, který je křehce citlivý i naléhavě kritický, řemeslně zvládnutý i literárně osobitý,“ dodala.  

Porotu 37. ročníku Ceny Jiřího Ortena tvořili spisovatel, básník, kulturní organizátor a překladatel Ondřej Buddeus, spisovatel, básník a novinář Karel Škrabal, redaktor a básník Jonáš Hájek, básník a literární teoretik Libor Staněk a literární historička a kritička Alena Šidáková Fialová, jež se stala předsedkyní poroty.

„Když jsem Rozložíš paměť psal, neustále jsem narážel na nemožnost alespoň na chvíli nahlédnout druhým lidem do hlavy. Ta kniha se pro mě stala pokusem něco takového udělat. Při psaní mě zajímaly mezery mezi ,já‘ a druhými lidmi, mezery ztělesněné traumaty, třídními i společenskými rozdíly, nebo jen zkreslenými vzpomínkami. Chtěl jsem, aby v knize nebyly žádné záporné postavy, jen skuteční lidé, kteří stejně jako já sám dělají chyby,“ říká Marek Torčík.

Šanci na prestižní ocenění mají básnické sbírky Flavedo Vasiliose Chaleplise a Dům U Orobinců Ondřeje Krystyníka i román Marka Torčíka Rozložíš paměť. Do nominačního longlistu se dostala ještě další čtyři díla. Jedná se o knihu Hany Ditrichové s názvem Pokojně, Na cestu zpět si zapínám skryté titulky Eleny Pecenové, sbírku Marie Jehličkové Hořím v kameni a knihu Marto Kelbl Ani holka, ani kluk.

Odborná porota vybírala z 29 přihlášených titulů. Slavnostní vyhlášení proběhne ve středu 15. května v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze. Vítěz získá finanční prémii ve výši 50 tisíc korun. Po 10 tisících korun pak budou odměněni i další dva nominovaní.

Cena Jiřího Ortena se uděluje mladým autorům již od roku 1987. Získat ji může autor prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, jemuž v době vydání knihy nebylo více než 30 let. Od roku 2009 ocenění organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů. 

V prestižní soutěži mohou uspět také autoři zastupovaní DILIA, a to Vilém Dubnička s textem České moře aneb Královec na prvním místě a Barbora Rokytová se svou hrou Nějak tě nestíhám, s níž se dostala rovněž mezi finalisty naší Ceny Evalda Schorma. Trojici nominovaných pak doplňuje Jana Borsuková s textem Nahá. 

Porota 24. ročníku soutěže DRÁMA vybírala ze 40 textů, z toho bylo 16 v češtině a 24 ve slovenském jazyce. S prvním místem se pojí hlavní výhra v hodnotě 1 000 eur. Vyhlášení výsledků proběhne 18. května na závěrečném ceremoniálu festivalu Nová dráma/New Drama 2024. 

Součástí festivalového programu bude i Trojboj, tedy inscenované čtení finálových textů, které se uskuteční také v sobotu 18. května. Cílem této události je zvýšit zájem diváka o současnou dramatickou tvorbu a zároveň konfrontovat autora s inscenačním týmem a kritikem. 

Do 29. ročníku se promítá 100. výročí smrti Franze Kafky. Program věnovaný tomuto pražskému německy píšícímu spisovateli se bude zaobírat jeho tvorbou i inspiracemi, které z ní vycházejí. Svět knihy Praha pak provází Kafkův citát „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás”. Návštěvníci se dočkají také nově zavedené sekce Literatura jako hlas svobody. Ta poskytne prostor těm, kteří svobodně mluvit nemohou. Chybět nebude ani program podporující dětské čtenářství.

Návštěvníci se mohou těšit na 801 účinkujících, kteří se zapojí do 482 programů, a na 415 vystavovatelů. Důležité postavení mají mezi hosty Německo, Švýcarsko a Rakousko, protože čestným hostem je letos literární program Das Buch – německojazyčná literatura. Program ovšem zaplní hvězdná jména z celého světa. Dorazí například irský romanopisec John Boyne, autor knihy Chlapec v pruhovaném pyžamu. 

Z českých spisovatelů a spisovatelek dorazí i námi zastupovaní Radka Denemarková, Jaroslav Rudiš nebo Kateřina Tučková. Část programu bude věnována také českému básníkovi, překladateli, autorovi knih pro děti a písňových textů Pavlu Šrutovi, jehož dědice zastupujeme.

V rámci festivalu Svět knihy Praha dojde také k vyhlášení Anticeny Skřipec, kterou udělí Obec překladatelů za mimořádně nezdařilé překlady krásné literatury i literatury faktu. Smyslem je systematicky upozorňovat na nekvalitu překladů, na nedostatečnou nakladatelskou péči i na prohřešky v oblasti autorských práv. 

Vilém Dubnička porotu zaujal svým textem České moře aneb Královec na prvním místě, který máme v elektronické podobě v DILIA k dispozici. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat. 

Rozhovor s Vilémem Dubničkou nejen o soutěži najdete TADY. 

Druhé místo obsadila Jana Borsuková s textem Nahá. Na třetím místě se umístila hra Nějak tě nestíhám od Barbory Rokytové, kterou stejně jako Viléma Dubničku v DILIA zastupujeme. 

O hlavních cenách soutěže rozhodovala pětičlenná odborná porota, v níž zasedli dramaturgyně Činohry Národního divadla v Praze Ilona Smejkalová, dramaturgyně Divadla ASTORKA Korzo ’90 a vedoucí Centra edičnej činnosti Divadelného ústavu Andrea Domeová, dramaturg Divadla Jána Palárika v Trnavě Jakub Molnár, dramaturg Činohry Národného divadla Košice Peter Himič a Vladislava Fekete, ředitelka Divadelného ústavu. 

Vítězné dramatické texty se díky cenám představí publiku v různých formách zpracování. 

Vaše umělecká dráha v pozici dramatika začala teprve nedávno, o to závratnější je však váš úspěch. Jedním z dosavadních vrcholů je získání prvního místa v mezinárodní soutěži DRÁMA, k čemuž vám srdečně gratulujeme. Jak ocenění vnímáte? 

Jako černý pásek v karate. Je to vysněná meta, ale opravdová práce teprve začíná. Mám samozřejmě obrovskou radost. Myslím, že každý, kdo kdy něco napsal, nebo dokonce někam poslal, touží po tom, že se tohle jednou stane. DRÁMA je v současné chvíli největší (jediné) ocenění, které se dá v češtině v této kategorii dosáhnout, takže jsem se tak jako uklidnil a teď zpátky do práce.

Může dramatikovi v dnešní době podobné ocenění pomoci? 

Určitě v tom smyslu poplácání po ramenou. To je taky důležité. Uspokojit ego dramatika je ovšem jen jedna stránka věci, druhá rovina té soutěže je pochopitelně mnohem podstatnější. Přilákat k textům pozornost divadel, aby se dostaly před lidi, což je samozřejmě od začátku jejich hlavním cílem. Možná je ještě brzy na hodnocení, ale v tomto směru si nejsem tou pomocí úplně jistý.

Jak se na Slovensku, kde je soutěž organizována, dívají na vítězné Česko?

Na vítěznou českou hru se dívají normálně jako na divadelní hru. To československé prostředí v divadle nikdy úplně neskončilo, ty světy jsou alespoň částečně propojené a sama tato dramatická soutěž byla vlastně téměř vždy česko-slovenská, i když byla ještě organizována i v Česku. Slovenští dramatici ji vyhrávali a hráli se a hrají i u nás.

Proč si tedy nejste jistí tím, jestli se soutěži podařilo k vašemu textu připoutat pozornost divadel?

Problém nastane ve chvíli, kdy je téma výsostně české nebo slovenské, což je právě případ mé hry. Sám si vlastně nedovedu představit, jak bych to na Slovensku dělal, takže chápu, že zájem tamních divadel o mou hru je nulový. Partnerem soutěže je totiž několik divadel, nebo i rozhlas, která můžou v případě zájmu udělit jako cenu inscenaci, scénické čtení nebo rozhlasové zpracování finálové hry.

V České republice podobné ocenění neexistuje. Není to škoda? 

Právě napojení konkrétních divadel přímo na soutěž je vlastně to, co nám nejvíc chybí, proč by taková soutěž měla existovat i u nás. V Česku totiž o té soutěži bohužel v podstatě nikdo neví. Velmi pravděpodobně někomu křivdím, ale nepamatuju si, že by o ní někdo někdy v nějakém divadle mluvil, že by nějaká hra byla inscenována nebo čtena, že by se o vítězích někdy někdo zmínil v kulturních médiích. Já sám jsem se o soutěži dozvěděl až ve chvíli, kdy jsem hledal možnost, kam poslat novou, zatím neuvedenou hru, když už není Cena Alfréda Radoka.

Napadá vás, kdo by mohl podobnou soutěž pořádat i v Česku?

Někdo, kdo na to má chuť a sílu. Na Slovensku ji organizuje přímo Divadelní ústav, což má nějakou logiku. Probíhá na půdě Slovenského národního divadla, což jí dává tu nejvyšší možnou prestiž, ale není to vyloženě nutné. Například v muzikálu taková soutěž u nás existuje. Je tu teprve několik let a organizuje ji Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Pod názvem Intro hledá nová původní muzikálová díla, vždy v nějaké specifikaci. Například před pád dny byla premiéra Intra junior, příští rok to bude Intro mini pro maximálně pět herců. Ta nejlepší díla vždy nějakým způsobem inscenuje přímo DJKT a ve spolupráci s Dramoxem zaznamenává.

Jak by to pomohlo vnímání současné české dramatiky?

Já vnímám divadlo jako komunikaci společnosti se sebou samotnou. Je to jako když si o něčem povídáte s kamarádem v hospodě, jenom je v tomto případě jeden na jevišti a ten druhý ideálně neodpovídá nahlas. Lidi do divadla naštěstí stále chodí, a myslím si, že kdyby se systematicky podporoval vznik českých divadelních her, měli by tvůrci a diváci k sobě blíž.

Nové české hry pochopitelně jsou, vlastně jich je podle mě poměrně dost. Máme spoustu skvělých současných dramatiků, jejichž hry se hrají po všech divadlech. Soutěž tohoto charakteru dává ovšem příležitost těm, kteří ještě nejsou zapojeni v divadelní struktuře, těm jako by zvenčí, co nemají moc možností, jak tu bariéru prolomit, jak si pozornost dramaturgů a režisérů získat. Já sám dělám divadlo čtvrt století, ale jako autor musím o to místo na jevišti bojovat znovu.

Čím myslíte, že může vaše hra České moře aneb Královec na prvním místě zaujmout a koho nejvíc osloví?

České moře aneb Královec na prvním místě je komedie. Mám rád komedie. Myslím, že ta témata dostávají k lidem snáze. Člověk se dvě hodiny směje, pak jde domů a třeba o něčem i přemýšlí. České moře je komedie o Česku a o Češích. Dělám si z nás srandu, trochu v takovém mystifikačním duchu, jak je nám vlastní. Věřím, že osloví lidi, kteří mají rádi humor a dokážou si dělat legraci i sami ze sebe.

Můžete krátce představit i své další divadelní texty a plány do budoucna?

Zrovna zkouším jednu svou hru Poslední člověk na Zemi s Petrem Čtvrtníčkem a Leošem Nohou. Premiéru by měla mít na podzim. Druhým rokem jezdíme po republice s inscenací Milión (Hynek Čermák, Vladimír Polívka). Taky komedie, právě o té komunikaci divadla se společností. Milión se zrovna pokouším realizovat s jednou divadelní společností na Slovensku.

Hrozně bych si přál inscenovat hru Událost sezóny – první komentovaný Hamlet. Je to o divadle, které chystá premiéru nejznámějšího Shakespearovy dramatu, ale musí naplnit nová kritéria ministerstva kultury – „smíchovost a potleskovost“ – a to se v Hamletovi dělá dost těžko. A tak je ta tragédie komentovaná jako hokejové utkání.

Příští sezónu budu režírovat v Plzni muzikál Klec bláznů a pak jsem domluvený s pár lidmi na dalších autorských projektech. Připravuju i inscenaci Českého moře v Divadle Metro.