Směrnice EU o autorském právu, situace kolektivních správců v jednotlivých zemích EU a USA i digitální užití děl. Nejen na to se zaměřila akce evropského výboru CISAC, která proběhla 19. a 20. dubna v Praze a jejímž spolupořadatelem byl Ochranný svaz autorský (OSA).

V jednom z panelů vystoupila Cécile Despringre z organizace SAA (Society of Audiovisual Authors), jíž jsme také členi. Představila průběh implementace dvou nejzásadnějších směrnic týkajících se autorského práva (v České republice implementováno novelou autorského zákona v lednu tohoto roku).

Celou akcí silně rezonovalo především téma umělé inteligence, kterou všichni začínají vnímat jako zásadní výzvu pro autorské právo v nejbližší budoucnosti. 

Ve čtvrtek 23. listopadu proběhl v pražském kině Ponrepo již tradiční Večer ARAS, během něhož byla udělena také Cena ARAS. Jejím laureátem se stal režisér Michal Blaško se svým snímkem Oběť vyprávějícím o matce, která se ve snaze ochránit svého syna ocitá v morálně složité situaci. Autorem scénáře je Jakub Medvecký. Film získal čtyři nominace na Českého lva a dvě Ceny české filmové kritiky. Premiéru měl na filmovém festivalu v Benátkách v sekci Horizonty. 

O vítězi Ceny ARAS rozhoduje tradičně jen jeden jediný porotce. Podmínkou je, že nesmí být z oboru a musí být výraznou kulturní osobností. Tento rok se porotkyní stala spisovatelka Radka Denemarková, která vybírala z nominací členů ARAS. „Oběť je precizní ve filmové řeči, otevírá řadu témat vztahových, rodinných, společenských,” vysvětluje své rozhodnutí. 

“Hlavní hrdinka je komplikovaná, nečernobílá a stojí před rozhodnutími, která nemůže se ctí ustát, protože žádné rozhodnutí nemůže být správné: má možnost se rozhodovat mezi špatným a horším, tady morální kritéria selhávají,” dodává s tím, že se jedná o příběh odvahy všedního dne, vztahu matky a syna a lidí, kteří hledají útočiště. 

DILIA finančně podpořila Večer ARAS i cenu za debut. Režisér vítězného filmu obdrží kromě diplomu i finanční ohodnocení ve výši 25 000 korun, což může alespoň nepatrně přispět k práci na jeho dalším projektu. V minulých letech ocenění získali například Jan Daniel za film Za pár hodin zítra a Michal Nohejl za snímek Okupace. 

„Stejně jako je Český lev doslova reklamou na českou kinematografii, chceme prostřednictvím Ceny ARAS upozornit širokou veřejnost i naše kolegy na zajímavé debuty, kterých by si jinak třeba nikdo nevšiml,“ říká režisér Radim Špaček, místopředseda Rady ARAS. „Vnímám to jako povzbuzení mladých filmařů, mnohdy ještě studentů, že je sledujeme a fandíme jim. Zřejmě i proto, že si sami pamatujeme, jak těžké byly mnohdy naše začátky,” dodává. 

Svérázný divadelník, pedagog, herec, spisovatel, dramatik i psycholog. Se všemi těmito profesemi je spojováno jméno Ivana Vyskočila, který se stal spoluzakladatelem hned několika divadel malých forem. Na konci 50. let minulého století začal spolu s Jiřím Suchým v pražské kavárně Reduta pořádat text-appealy, divadelní představení složená z písniček, povídek a krátkých scének.

Stal se také spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí, ve kterém působil jako herec, dramatik, režisér i umělecký šéf. Autorsky se na této scéně podílel na pěti původních premiérách. Konkrétně šlo o hry Kdyby tisíc klarinetů, Faust, Markéta, služka a já (obě spolu s Jiřím Suchým), Trochu (spolu s Milošem Macourkem), Smutné vánoce (spolu s Pavlem Koptou a Milošem Macourkem) a Autostop (spolu s Václavem Havlem). Po odchodu z Divadla Na zábradlí založil Nedivadlo.

V 60. letech začaly vycházet jeho texty a sbírky povídek (Vždyť přece létat je snadné, Kosti nebo Malé hry), je také autorem řady dalších divadelních a rozhlasových her (Cesta do Úbic, Meziřeči nebo Příhoda), zahrál si v několika filmech (O slavnosti a hostech).  

Rozjetou kariéru mu však přerušila normalizace. Upadl v nemilost komunistického režimu, nesměl publikovat a spolupracovat se zahraničím. S divadlem přesto neskočil, kočoval po malých scénách po celé zemi a vyučoval na lidové škole umění. U pedagogiky pak zůstal také po pádu komunismu, kdy začal učit na DAMU.

Sám Ivan Vyskočil DAMU v letech 1948 až 1952 studoval, mezi jeho pedagogy patřili Karel Höger, Otomar Krejča i Jiří Frejka. Později vystudoval i psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě UK. Již během studií působil jako externí vychovatel v psychiatrických a nápravných ústavech, přičemž se zajímal zejména o převýchovu založenou na důvěře, kontaktu a vztahu. Na jeden měsíc se dokonce nechal anonymně zavřít jako chovanec v chlapecké polepšovně v Opatovicích.

Ivan Vyskočil zemřel 28. dubna 2023, den po svých 94. narozeninách. 

Na černobílých televizních obrazovkách vítá první diváky herec Jaroslav Marvan. Jedná se o předtočený záznam, jelikož se s prvním televizním vysíláním nepočítá jako s živým. Diváci tak sledují předem připravený pořad natočený na 35mm film a vysílaný z filmového snímače. Z něj k nim promlouvá Jozef Vrabec, náměstek předsedy Československého rozhlasového výboru, a hraje kantáta Václava Dobiáše „Buduj vlast, posílíš mír“.

Nechybí ani reportáže filmových týdeníků a jedna původní natočená na ranní prvomájové demonstraci. I první zkušební vysílání je poplatné komunistickému režimu. Zpestření přináší živé vstupy herce Františka Filipovského.

Nejprve vysílá televize pouhé tři dny v týdnu, v létě dokonce jen dva dny. V listopadu 1953 se pak program rozšiřuje na dny čtyři. Přestože je 25. února 1954 zkušební vysílání oficiálně prohlášeno za pravidelné, celý týden začíná televize vysílat až na konci roku 1958.

Televizní vysílání zpočátku příliš diváků nemá. Důvod je prostý. Prodej televizních přijímačů je v Československu zahájen až v červenci 1953, a to pouze v Praze a okolí, jelikož pouze tam je televizní vysílání zachytitelné. Televizi si může ale dovolit jen málokdo, stojí totiž 4 000 Kčs, co je při průměrném měsíčním výdělku 1200 Kčs nevídaná částka. Další peníze jsou pak potřeba na montáž antény a zapojení přijímače.

Zpočátku tak jen málokdo předpokládá, jak oblíbeným médiem se televize za několik let stane.

Při letošním 76. ročníku zasedala odborná porota skládající se ze 40 členů, mezi nimiž nechyběl ani dramatik Peter Parnell. Vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií proběhne v neděli 11. června. Slavnostní galavečer můžete sledovat přes stream on demand na televizi Paramount+. 

Všem nominovaným gratulujeme a v červnu držíme palce! 

A kdo se tedy umístil mezi nominovanými? 

Nejlepší divadelní hra
- Ain’t No Mo’ – komedie o tom, co by se stalo, kdyby všichni Afroameričané získali jednosměrnou letenku do Afriky 
- Between Riverside and Crazy – oceňované drama o policistovi v důchodu, který žije v domácnosti se synem propuštěným z vězení a jeho přítelkyní, bývalou narkomankou 
- Cost of Living – střet světů mezi hendikepovanými a tělesně zdravými
- Fat Ham – novodobý Hamlet
- Leopoldstadt – život židovské rodiny v období holocaustu

Nejlepší muzikál
- & Juliet – jak by to celé dopadlo, kdyby Shakespearova postava Julie nezemřela
- Kimberly Akimbo – příběh teenagerky, která nepřiměřeně rychle stárne a ukazuje tak na problémy nejen své generace
- New York, New York – muzikál od klasiků Freda Ebba a Johna Kandera
- Shucked – love story v kukuřičných polích
- Some Like It Hot – adaptace známého filmu Billyho Wildera Někdo to rád horké

Nejlepší znovu uvedená hra
- The Piano Lesson
- A Doll’s House - Ibsenova Nora (Dům pro panenky)
- The Sign in Sidney Brustein’s Window
- Topdog/Underdog 

Nejlepší znovu uvedený muzikál
- Into the Woods
- Camelot
- Parade
- Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street

Nejlepší herec v hlavní roli (činohra)
- Yahya Abdul-Mateen II, Topdog/Underdog
- Corey Hawkins, Topdog/Underdog
- Sean Hayes, Good Night, Oscar
- Stephen McKinley Henderson, Between Riverside and Crazy
- Wendell Pierce, Smrt obchodního cestujícího

Nejlepší herečka v hlavní roli (činohra)
- Jessica Chastain, A Doll’s House
- Jodie Comer, Prima Facie
- Jessica Hecht, Summer, 1976
- Audra McDonald, Ohio State Murders

Nejlepší režie (činohra)
- Saheem Ali, Fat Ham
- Jo Bonney, Cost of Living
- Jamie Lloyd, A Doll’s House
- Patrick Marber, Leopoldstadt
- Stevie Walker-Webb, Ain’t No Mo’
- Max Webster, Life of Pi

Kompletní nominace najdete tady.

Muzikál Some Like it Hot (současná verze Někdo to rád horké) získal nominaci hned ve 13 kategoriích. Mezi dalšími často nominovanými figuruje Vánoční sen, který bodoval v kategoriích nejlepšího světelného i zvukového designu a scénografie. Ve stejných kategoriích se umístil také Life of Pi, který se ocitl i mezi nominovanými za kostýmy. Na nejlepší světelný design byla nominována hra Smrt obchodního cestujícího. 

Tučně uvedené hry má DILIA k dispozici, ostatní vám na vyžádání rádi seženeme.

Heidelberger Stückemarkt patří k nejdůležitějším festivalům, které se zaměřují na nové objevy současné dramatiky a jejich podporu. Již od roku 1984 představuje formou scénických čtení dosud neuvedené divadelní hry, umožňuje diskuzi autorů s publikem a v neposlední řadě oceňuje nemalou finanční částkou vítězné texty.

Letošní jubilejní 40. ročník festivalu otevřela loňská vítězka Ivana Sokola s oceňovanou hrou Pirsch (Na lovu), jejíž český překlad právě připravujeme. Jedná se o psychothriller na pomezí vesnického dramatu a antické tragédie. Mezinárodní část festivalu pak patřila Švédsku a představila to nejzajímavější ze současné švédské dramatiky.

Hlavní cenu Heidelberger Stückemarkt 2023 spojenou s finanční odměnou 10 000 EUR získala Leonie Lorena Wyss za svou hru Blaupause. Poetický text popisuje coming out mladé dívky spojený se smutkem ze ztráty milovaného člověka. Dospívající hrdinka se snaží vypořádat s vlastní sexualitou, což je o to složitější, když si uvědomí, že ji přitahují dívky. Hra si klade otázku, jak je možné určit si vlastní život ve společnosti ovládané starými strukturami.

Hlavní mezinárodní cenu Heidelberger Stückemarkt 2023 spojenou s finanční odměnou 5000 EUR převzal švédský autor chilského původu Alejandro Leiva Wenger za hru Leichenschmaus (Minnesstund).

Cenu publika stejně jako rozhlasovou cenu SWR2 Hörspielpreis si odnesl Lamin Leroy Gibba se svou hrou Doppeltreppe zum Wald. Cenu festivalu za nejlepší hru pro děti a mládež spojenou s finanční odměnou 6 000 EUR obdržel text Out there Stanislavy Jević podle námětu Dominique Enz.

Cenu Nachspielpreis spojenou s pozváním na festival Autor:innentheatertage 2024 pořádaný  Deutsches Theater Berlin získala lipská inscenace fantaskní fotbalové komedie zwei herren von real madrid od Leo Meiera.

Všem oceněným gratulujeme! 

Texty tučně vyznačených her jsou elektronicky k dispozici v DILIA.

Koncept 28. ročníku „Autoři bez hranic“ vyzdvihuje všechny autory překračující pomyslné hranice. Chybět tak nebudou velká jména světové literatury. Do české metropole dorazí švýcarská spisovatelka ze slovenské emigrantské rodiny Irena Brežná. Literátka, publicistka, válečná reportérka a podporovatelka disidentů návštěvníkům představí svůj oceňovaný román Nevděčná cizinka, ve kterém zpracovává zkušenosti z emigrace.

Svět knihy přivítá také zástupce britské fantasy Bena Aaronovitche a polskou autorku historické beletrie Elżbietu Cherezińskou. Program Das Buch se zaměří na německy píšící autory. Představí tvorbu Lucy Fricke, Volkera Kutschera a Joachima B. Schmidta. Zahraniční hosty doplní ruský literární provokatér Vladimir Sorokin i ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan.

A samozřejmě nebudou chybět zástupci tuzemské literární tvorby. Svůj nový román Les v domě uvede Alena Mornštajnová, nově publikovaná tajemství Tutanchamonovy hrobky poodhalí egyptolog Miroslav Bárta a svou aktuální knihu Nikdo není sám představí Petra Soukupová. Halina Pawlowská prozradí, co právě chystá pro své čtenáře, a Kateřina Tučková spolu s výtvarníkem Jaromírem 99 seznámí návštěvníky s limitovanou ilustrovanou edicí románu Bílá voda.

Čtenáři budou mít možnost seznámit se také s novými jmény české literatury. Letošní program obohatí i osobnosti české kultury při příležitosti oslav 100 let vysílání Českého rozhlasu a 70 let České televize. Celkem přijalo pozvání na šest stovek hostů z 30 zemí a regionů.

Kompletní program i seznam všech hostů najdete TADY. 

Výstava, o kterou se postaraly kurátorky Caterina Tognon a Sylva Petrová, představí díla šesti českých umělců, průkopníků současného sklářského umění narozených v Česku v první polovině 20. století. Návštěvníci se dočkají také dvou snímků Pavla Kouteckého, ke kterým jsme organizátorům výstavy poskytli licenci. 

Konkrétně se jedná o jeho absolventský snímek Dialog z roku 1981, ve kterém znázornil sklářské umění a přírodní živly, které jsou pro práci se sklem důležité. Této tématice se věnoval také ve svém experimentálnějším díle Průhledy a odrazy z roku 1982, které bude také součástí benátské výstavy. 

Pavel Koutecký v roce 1982 dokončil studium dokumentární tvorby na FAMU v Praze, kam se později vrátil jako pedagog. Klíčovou část jeho tvorby představují právě dokumentární filmy, po listopadu 1989 proslul zejména snímky mapujícími politické dění. 

Dne 13. dubna 2006 Pavel Koutecký tragicky zahynul, když při natáčení svého dalšího snímku spadl z rozestavěného pražského mrakodrapu. Zůstal po něm i rozpracovaný dokument o prvním českém prezidentovi Občan Havel, který dokončil jeho kolega Miroslav Janek. 

Od roku 2007 je na jeho počest udělována Cena Pavla Kouteckého nejúspěšnějším začínajícím dokumentaristům. Cenu vytvořil významný sklářský výtvarník René Roubíček, jehož práci Koutecký rovněž zachytil ve snímku Dialog, stejně jako jeho spolupráci a přátelství se sklářským mistrem Josefem Rozinkem. 

Cena Jiřího Ortena je prestižním oceněním pro mladé autory, které se uděluje již od roku 1987. Získat jej mohou autoři prozaického i básnického díla napsaného v českém jazyce, kterým v době vydání nebylo více než 30 let.

Letos se mezi finalisty umístily dvě básnické sbírky autorů Filipa Klegy Andrstán a Anny Sedlmajerové Bizarrum multiflorum a krátké prózy spisovatele a divadelního režiséra Ondřeje Škrabala Cesta k billboardu. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhlo 15. května 2023 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu, kde se uskutečnilo také krátké autorské čtení všech nominovaných. 

Cenu Jiřího Ortena si nakonec odnesl Filip Klega, který je členem undergroundového uskupení Vítrholc, kde recituje a hraje na baskytaru. Ve své debutové sbírce Andrstán, kterou vydalo nakladatelství Větrné mlýny, se představuje jako přední představitel “nového undergroundu”. 

“Mé texty lavírujou mezi cestopisy, trapnou poezií, hláškami a příběhy postaviček - za tímto vším ale stojí neodkladná existence, sociální kritika a jedno velké ‘nic’ v každém z nás. Když o něm víme, může se stát cokoliv,” říká autor. 

„Cena Evalda Schorma pomáhá mladým talentovaným autorům a překladatelům dostat svá díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. Těší nás, že jsou mladí autoři stále aktivní a mají touhu a potřebu realizovat se a psát vlastní původní hry. Finálová sedmička letos pokrývá jak výrazně osobní náměty, tak společensko-kritická témata. A jsem rád, že mezi finalisty nechybí ani překlad, a to z netradičního vlámského jazyka,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA.

Do finále Ceny Evalda Schorma za rok 2022 byli nominováni Adolf Adam (VOŠH Praha) za původní hru Mlčenlivé volání, Natálie Bočková (JAMU) za hry Na okraji vany a Úsměvy šťastných lidí, Vojtěch Honig (JAMU) za hru This Is Art, Jolanta Lipková (DAMU) za hru Zprávy o mravencích a lidech, Tomáš Ráliš (DAMU) za hru Spotřeba druhu, Barbora Rokytová (FFMU) za hru Vladimir a Alice Světlíková za překlad hry vlámské autorky Hildy Vleugels Twee streepjes (Dvě čárky).

Vyhlášení výherce proběhne ve středu 7. června od 20.00 před Divadlem VILA Štvanice, a to v rámci komponovaného večera scénických skic nazvaného Večeře s novou hrou. Diváci se během něj mohou dočkat vydatné ochutnávky současné dramatiky. Chybět samozřejmě nebude ani úryvek z vítězné hry. Vstupenky na akci jsou k dispozici online na GoOut.

Díky Ceně Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, objevila DILIA řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly více než 50 divadelních a desítky rozhlasových inscenací. Uvedlo je například Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon či Městské divadlo Zlín. Cena je spojena s finanční odměnou, která slouží k podpoření činnosti nadějných autorů.