Jako dramaturg postupně působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, v Divadle na Vinohradech, Divadle E.F. Buriana, Národním divadle v Praze a posléze v Činoherním klubu. Roman Císař však vedle své dramaturgické činnosti již od raných gymnaziálních let píše také dramatické texty a básně. V letošním roce se dočkal vydání soubor osmi jeho her, přesněji řečeno sedmi kratších dramat a jedné celovečerní divadelní hry.

Osm dramatických textů z různých dob, jež autor poskytl ke zveřejnění, lze i po letech vnímat jako studie člověka neuvízlé v čase, jakkoli jsou spojeny s dobou svého vzniku. Vyznačují se hledáním vždy jiných výrazových prostředků sdělení, které ozvláštňují ústřední témata. Tato hledačská jinakost, tíhnutí ke zkratce a „ekonomii slova“ jsou pro psaní Romana Císaře charakteristické. 

Soubor vznikal jen s váhavým souhlasem a postupným odtajňováním několika textů (Mukorina; Ignác a Markétka). Z představených her byly na divadle dosud provedeny dvě (Tamindige mondage a Voda dní pod názvem Vodní víkend), ostatní teprve vcházejí v čtenářskou známost.

Knihu je možné objednat zde: sharka.c@gmail.com.

Jedenáctiletý Tonda má jedinečnou vlastnost - od narození svítí. Proto se jej jeho starostliví rodiče snaží držet doma, aby ho ochránili před vnějším světem. Pak se ale do sousedního bytu nastěhuje Slávka, která obrátí jeho život vzhůru nohama. Nejenže získá svou první opravdovou kamarádku, ale nová sousedka má zázračnou baterku, která pouze jim dvěma odhaluje světy plné barev a kouzel. 

„Film o Tondovi a Slávce je vlastně obyčejný příběh, jaký může potkat každého z nás. Je to zpodobnění pohádkové krásy ukrývající se ve všech dobrých skutcích, které vykonáme pro druhé. Tonda ve filmu udělá velké rozhodnutí, pro které jsem na něj pyšný. Navíc nás zavede do světa plného fantazie a kouzel. Ale nezapomínejme, že každý z nás v sobě nosí alespoň malé světýlko, které může zahořet, kdykoliv projevíme empatii, toleranci či pomůžeme někomu druhému. Kdokoliv z nás se může stát hrdinou velkého příběhu,“ říká o postavách svého filmu režisér Filip Pošivač, kterého DILIA zastupuje.

Snímek vznikl v česko-slovensko-maďarské koprodukci a je režisérovým celovečerním debutem. Autorskou scénáře je Jana Šrámková. Ještě před svou českou premiérou byl uveden v soutěžní sekci na největším světovém festivalu animovaných filmů Annecy International Animation Film Festival and Market, odkud si přivezl prestižní cenu poroty. 

Příběh je k dispozici také v knižní podobě. Stejnojmennou knihu napsala Jana Šrámková, ilustrace obstaral Filip Pošivač. 

Evropská noc literatury proběhne ve čtvrtek 2. listopadu v Americkém ukrajinském institutu (Ukrainian Institute of America) od 18 do 22 hodin. Pořadatelé, jimiž jsou České centrum New York, EUNIC New York a PEN America, lákají na živá čtení, besedy s autory i dvě panelové diskuze, které se zaměří na minulost a přítomnost v současné evropské literatuře. 

Českou republiku na Evropské noci literatury bude reprezentovat námi zastupovaná spisovatelka Kateřina Tučková se svým románem Žítkovské bohyně, který vyšel v angličtině pod názvem The Last Goddess. 

Newyorská přehlídka současných evropských spisovatelů zahrnuje nejrůznější literární žánry - poezii a beletrii, memoáry i historické knihy. Kromě České republiky dorazí také spisovatelé z Rakouska, Estonska, Francie, Německa, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska a Ukrajiny.

Evropská noc literatury 2023 - autoři a knihy: 

• RAKOUSKO | Lore Segal: Ladies’ Lunch
• ČESKÁ REPUBLIKA | Kateřina Tučková: The Last Goddess (Žítkovské bohyně)
• ESTONSKO | Kätlin Kaldmaa: One is none
• FRANCIE | Sanaë Lemoine: The Margot Affair
• NĚMECKO | Anja Kampmann: High as the Waters Rise
• ŠPANĚLSKO | Kirmen Uribe: The Past Life of Dolphins
• LITVA | Laima Vincė Sruoginis: Matilda Olkinaitė. The Unlocked Diary 
• POLSKO | Anna Frajlich: The Ghost of Shakespeare. Collected essays
• PORTUGALSKO | Pocta básníkům Natália Correia, Eugénio de Andrade a Mário Cesariny. Hra na kytaru: Pedro Henriques da Silva
• RUMUNSKO | Kat Mustatea: Voidopolis
• UKRAJINA | Andrey Kurkov: Grey Bees

Československým snímkům pořadatelé Arras Film Festivalu letos totiž vyhradili celou jednu sekci nazvanou The Odd Czechs. Českou kinematografii popisují jako nositelku formální vynalézavosti a tvůrčí svobody. Spojili se proto s vydavatelskou společností Malavida, aby návštěvníkům nabídli šest kultovních filmů z 60. let plných ironie, satiry a společensko-politické kritiky.

Festival tak uvede Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela, Sedmikrásky Věry Chytilové, Kdo chce zabít Jessii? a Pane, vy jste vdova! Václava Vorlíčka i Happy end a Adéla ještě nevečeřela Oldřicha Lipského.

Arras Film Festival se každoročně zaměřuje zejména na evropskou kinematografii, a to s důrazem na snímky ze zemí východní a severní Evropy. Jeho hlavním cílem je podpora evropské tvorby a zlepšování povědomí o evropské kinematografii zejména u mladých lidí. Letošní ročník probíhá od 3. do 12. listopadu.

Významná sbírka, která vyšla sedm let po Shakespearově smrti, obsahovala 36 her, 18 z nich se předtím nikdy vydání nedočkalo, proto by, nebýt této kolekce, nejspíš skončily v zapomnění. A to i tak notoricky známé texty, jako jsou Macbeth, Julius Caesar nebo Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete. Tisk téměř sedmi set padesáti výtisků odstartoval v únoru 1622, hotovo bylo v listopadu následujícího roku. 

U příležitosti 400 let od vydání Prvního folia připravila britská BBC speciální program, jenž vyvrcholí 8. listopadu, kdy bude odvysílán první díl třídílné dokumentární série Shakespeare: Rise of a Genius. Ta propojila akademiky, spisovatele a herce, aby společně nabídli nový pohled na neuvěřitelný příběh Williama Shakespeara. Seriál kombinuje filmové scény s příspěvky mnoha hostů a ukázkami z nejzdařilejších záznamů inscenací her alžbětinského dramatika.

V rámci výročí odvysílala  BBC v průběhu října a listopadu také řadu shakespearovských záznamů ze svého archivu i několik filmů natočených na motivy her Williama Shakespeara – například Julia Caesara z roku 1953 v hlavní roli s Marlonem Brandem nebo Jindřicha V. s Derekem Jacobim.

V nových Zprávách najdete na 40 synopsí českých a zahraničních her. Českou sekci tentokrát opanovaly nové pohádky, tu zahraniční pak Sivan Ben Yishai s devíti divadelními texty, jež do češtiny převede Barbora Schnelle. Včetně Spílání jevišti, které zvolil prestižní německý magazín Theater heute hrou roku. 

V rozhovoru Sivan Ben Yishai reflektuje svou uměleckou cestu od izraelské nezávislé režisérky k anglicky píšící dramatičce žijící v Berlíně, zamýšlí se nad tím, jaké nové obzory jí otevřela praxe psaní v jiném než rodném jazyce, a přibližuje svou tvůrčí metodu.

„Zajímají mě spíše trhliny současnosti než empowerment budoucnosti, nebo přesněji řečeno, věřím, že abychom se emancipovali od historie násilí, musíme pozorovat trhliny. James Baldwin řekl, že autorka či autor jsou svědky své doby. S tím se ztotožňuji. Koncentrací na trhliny vzniká nová dramaturgie, která je femininní v tom, že je diskurzivní, polyfonní, je to obluda s mnoha hlasy, s mnoha názorově vyhraněnými hlavami, někdy se obrací i sama proti sobě, hádá se sama se sebou, ale v těchto hádkách nikdo nevítězí,“ říká. 

Informujeme také o úspěchu dramatu Eriopis – Medea’s Survivor Daughter Tells All, za něž autorka E. L. Karhu získala Cenu Lea za nejlepší finskou hru roku 2022.

Z německojazyčných her se překladu dočkala rovněž novinka dua komediografů Dietmara Jacobse a Moritze Netenjakoba Starý bílý muž, která nabízí skvělé herecké příležitosti, velkou dávku humoru i ironie a divákovi klade celou řadu nepříjemných otázek spjatých s tématy, jako jsou gender, sexismus, rasismus, politická korektnost, LGBTQIA+, plus size modelky, work‑life balance a další. Nabízíme v překlady Ivy Michňové.

Mezi přeloženými anglickojazyčnými hrami najdete osvěžující konverzační komedii Rogera Mortimera Ta druhá cesta (přel. Marcela Foltová) o nečekané možnosti zvrátit svůj osud a vydat se na životní křižovatce jiným směrem. A Radek Brož s Barborou Maškovou přeložili divadelní text Zejtřek lepší ne/bude autora Alistaira McDowalla s variabilním obsazením vhodným pro skupinu mladých herců.

V sekci nepřeložených her představujeme dva tituly britských dramatiků Michaela Wynna a Niny Segal, dramatizaci románu autorky Maggie O‘Farrell Hamnet či úspěšný titul Jacka Thorna pro velké jeviště The Motive And The Cue o výbušném zkoušení inscenace Shakespearova Hamleta v režii sira Johna Gielguda, která měla premiéru na Broadwayi v roce 1964 s Richardem Burtonem v hlavní roli.

Literární oddělení informuje o nulové DPH na knihy, připomíná dílo významného filozofa a sociologa Václava Bělohradského ku příležitosti jeho 80. narozenin a přibližuje letošní fokus největšího českého knižního veletrhu Svět knihy.

Mediální oddělení upozorňuje na natáčení snímku Tichá pošta v režii Jána Sebechlebského podle předlohy spisovatele, scenáristy a dramatika Jiřího Stránského.

To a mnoho dalšího najdete v nových Zprávách DILIA, které si můžete stáhnout v PDF TADY nebo v příloze tohoto článku.

Přejeme vám inspirativní čtení!

Na Technickém výboru pro dramatická, literární a audiovizuální díla, který sdružuje členy CISAC, se setkávají zástupci kolektivních správců z celého světa s totožným repertoárem, jako má DILIA. Proto nabízí jedinečnou platformu pro výměnu zkušeností a pohledů se zahraničními protějšky. 

A na jaká témata se jednání zaměří? Podíváme se na situaci a vývoj v jednotlivých regionech, zaměříme se trh VOD služeb, diskutovat budeme také o umělé inteligenci v jednotlivých relevantních odvětvích nebo o praxi vykupování práv u dramatických děl.

Jiří Havelka zvítězil v kategorii Činoherní divadlo za režii inscenace Vykouření Divadla Husa na provázku. Z alternativního divadla porotce nejvíce zaujal Jakub Čermák, režisér inscenace Trójanky od souboru Depresivní děti touží po penězích, a kategorii Hudební divadlo ovládli David Radok a Marko Ivanović s operou Salome v Národním divadle Brno. 

V kategorii Taneční a pohybové divadlo nejvíce bodovala Eliška Brtnická za koncept a režii inscenace Thin Skin, z loutkového a výtvarného divadla porota vybrala jako vítěze Šimona Spišáka a Jakuba Vašíčka s inscenací Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník. 

Divadelní noviny ocenily také individuální herecké výkony. V ženské kategorii si cenu odnesla Anežka Kubátová za svůj výkon v inscenaci O Pavlovi, kterou uvádí Divadlo Na zábradlí. Laureátem mužské kategorie se stal Martin Pechlát za roli Otty von F. v inscenaci Moskoviáda Divadla X10.

Publikačním počinem v oblasti divadla je kniha Tekuté Písky (Šrámkův Písek 1957-2021) od Alexandra Gregara a Cenu redakce Divadelních novin získalo divadelní uskupení Pomezí za dlouhodobé ohledávání možností imerzivního divadla a výjimečně zdařilý projekt Climax. 

Právě v sídle divadelního uskupení Pomezí a ve scénografii inscenace Climax se ve středu 8. listopadu předávání cen odehrálo. Herci se stejně jako v tomto projektu převtělili v návštěvníky nočního klubu, procházeli se mezi hosty, kteří se mohli volně pohybovat v členitých prostorách, a po vzoru drogových dealerů jim distribuovali pytlíčky se jmény laureátů. 

Ceny Divadelních novin uděluje porota jmenovaná šéfredaktorem a složená z redaktorů, členů Společnosti DN, vybraných přispěvatelů a odborníků. 

Nominace na Ceny Divadelních novin 2023 najdete TADY. 

Josef Eismann se narodil 9. listopadu 1932. Po absolvování FAMU v roce 1965 se živil jako scenárista na volné noze. Pro Československou a následně Českou televizi napsal na čtyři desítky scénářů, jednalo se zejména o adaptace literárních děl a detektivní příběhy. Je také autorem jednoho filmového scénáře, a to k dětskému filmu Tobogan z roku 1989. 

Mezi jeho poslední počiny patří scénář k dvoudílnému televiznímu snímku Nezvěstný podle světoznámé románové předlohy Egona Hostovského. V roce 2008 vytvořil scénář ke kriminálnímu pořadu Setkání v Praze, s vraždou. Jedná se o detektivní příběh podle románu Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, který vypráví o starých, ale nepromlčitelných zločinech. 

Od konce 70. let působil Josef Eismann také v dabingu jako úpravce dialogů. V roce 1995 získal Cenu Františka Filipovského za české dialogy k filmu Francouzská revoluce, v roce 2010 obdržel cenu za celoživotní přínos dabingu. 

Čest jeho památce! 

Psal se rok 1924, když se při příležitosti stého výročí od narození Bedřicha Smetany poprvé uskutečnil Rok české hudby. Smetanova hudba byla tehdy považována za důležitý stmelující prvek nové republiky i znak zralosti nedávno zformovaného moderního národa. O sto let později má Rok české hudby 2024 jiné ambice. Chce propagovat Českou republiku jako inovativní zemi s bohatou kulturní tradicí a ukázat šíři a pestrost všech žánrů hudby, která vznikla nebo teprve vzniká na našem území. 

Rok české hudby zahájí Novoroční koncert České filharmonie pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši. Celý projekt pak završí Týden české hudby v New Yorku v prosinci 2024. Významné akce chystají kulturní instituce nejen v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, ale také v dalších českých regionech. Ambasadory Roku české hudby jsou pěvkyně Gabriela Beňačková, pěvec Pavel Černoch, klavíristka Klára Gibišová, dirigent Jakub Hrůša, choreograf a tanečník Jiří Kylián, houslista Josef Špaček a Pavel Haas Quartet. 

Věděli jste, že… 

… je DILIA také nakladatelstvím notových materiálů hudebně dramatických děl a zástupcem řady zahraničních nakladatelů pro Českou republiku? Do našeho repertoáru patří zejména české opery. Pronajímáme notové materiály nejen ke všem operám Bedřicha Smetany, ale i k dílům dalších předních operních skladatelů. 

Vedle materiálů k celým operám můžeme po předchozí domluvě dodat také části těchto děl, tedy jednotlivá hudební čísla - árie, duety, předehry, sborové scény a další.

V rámci Roku české hudby 2024 bude z notových materiálů vydaných DILIA  realizována opera Bedřicha Smetany Libuše. Ta zazní dvakrát v rámci festivalu Pražské jaro, a to 28. a 30. května, následně také 16. června na festivalu Smetanova Litomyšl. Účinkovat budou přední sólisté, Česká filharmonie v čele s dirigentem Jakubem Hrůšou a Pražský filharmonický sbor.