Slavnostní večer nazvaný Afterdoom Tea Party se uskuteční 10. prosince 2024 od 20 hodin ve VILE Štvanice. Název akce odkazuje na oblíbený britský čaj o páté neboli Afternoon Tea Party – letošní ročník dílny byl totiž věnován komorním hrám z Velké Británie. A protože každý z dramatických textů originálním způsobem poukazuje na zhoubné problémy zakořeněné v naší společnosti, vloudilo se do názvu oblíbené britské kratochvíle slovíčko doom neboli zkáza, záhuba, zánik. Ukázky z překladů v dramaturgii Davida Košťáka nastuduje Daniela Samsonová.

Barbora Fremlová přeložila pod vedením překladatelky Ester Žantovské divadelní hru In Other Words britského autora Matthewa Seagera. Iva Heribanová, jejímž tutorem je dramaturg a překladatel Jan Šotkovský, se věnovala překladu divadelní hry Enough od skotské dramatičky Stef Smith. Tobi Palatý vytvořil ve spolupráci s tutorem Davidem Košťákem překlad divadelní hry A Girl in School Uniform (Walks Into a Bar) londýnské rodačky Lulu Raczka.

Jak trojice stipendistů hodnotí svou účast na dílně a proč se těší na scénické čtení? Nejen to se dozvíte v rozhovoru níže.

Co vám překladatelská dílna přinesla?

Barbora: Především cennou zpětnou vazbu na mou práci, ať už ze strany mojí skvělé mentorky Ester Žantovské, ostatních mentorů či dalších účastníků dílny. Celkově to byla velmi příjemná zkušenost.

Iva: Vedle samotné možnosti vyzkoušet si práci na překladu celovečerní hry a dostat cennou zpětnou vazbu, a to hned z několika stran, také inspirativní nová setkání.

Tobi: Překladatelská dílna mi otevřela úplně novou stránku divadelního světa, kterou jsem jako pouhý divák neměl šanci poznat. Během studia jsem se sice s úryvky divadelních her setkal, a tak jsem problematickým aspektům jejich překladu rozuměl alespoň teoreticky, nicméně teprve překlad celého díla mi skutečně ukázal, o jak komplexní proces jde. Nesmírně hodnotnou zkušeností pro mě samozřejmě byla také spolupráce s lidmi, kteří se divadlu věnují profesně. Vážím si samotné možnosti se od nich přiučit, jejich vstřícného přístupu i všech cenných rad.

Čím by hra, kterou jste přeložil/a, mohla zaujmout diváky?

Barbora: Paměť lásky pojednává o Alzheimerově chorobě a jejím vlivu na mezilidské vztahy. Je to hra plná bolesti, ale také lásky. Myslím, že by mimo jiné mohla oslovit každého, kdo má s touto nemocí nějakou zkušenost.

Iva: Podstatnými tématy, která se ve zběsilém toku řeči hry A dost vynořují jako zprvu nepostřehnutelné, ale čím dál palčivější uhlíky.

Tobi: Myslím, že hra Přijde školačka do baru zaujme aktuálním a důležitým tématem, tedy násilím na ženách a tím, jak jej jako společnost velmi často přehlížíme. Dystopie, kterou na tomto tématu autorka vystavěla, člověka vybízí k zamyšlení mimo jiné nad systematickými problémy, které svět sužují i ve skutečnosti. Hra ale nabízí také zajímavý imerzivní prvek, který celý prožitek umocňuje.

Co vás při překládání nejvíce potrápilo?

Barbora: Největší výzvou pro mě bylo příliš „neuhlazovat“ dialogy mezi postavami. 

Iva: Aliterační slovní hříčky, kterými Stef Smith rozhodně nešetří.

Tobi: Vzhledem k tomu, že hra nemá mnoho scénických poznámek, jsem občas bojoval s nedostatkem kontextu. Nejnáročnější pro mě ale nakonec asi bylo u jednotlivých postav nastavit a následně udržet konzistentní jazykový rejstřík. Jak jsem však v překladu postupoval dále, přišlo mi to jednodušší, a proto si z dílny odnáším také poznatek, jak zásadní je se s postavami seznámit a sžít.

Co očekáváte od vyvrcholení akce – scénického čtení ukázky z vašeho překladu? Těšíte se?

Barbora: Moc se těším, že text hry takhle „ožije“, a jsem velmi zvědavá na reakce diváků!

Iva: Jsem hrozně zvědavá na to, jak bude můj překlad fungovat „v akci“. A na totéž se moc těším i u překladů Báry a Tobiho!

Tobi: Ze čtení jsem trochu nervózní, do své práce vždycky vkládám kus sebe, tím spíš, když jde o nějaký umělecký počin, takže je to asi přirozené. Převažují ale pozitivní pocity, těším se a jsem zvědavý, jak hra na divadle „ožije“ – být součástí něčeho tak dynamického má velké kouzlo.

Ptala se Petra Janák Zachatá

Překladatelská dílna probíhá od roku 2022 za podpory Marie Joskové a hlásí se k odkazu renomovaného překladatele z anglického jazyka Jiřího Joska (1950-2018). 

K promítání snímku Vlny dojde v pátek 25. října 2024 od 19.00 v Bohemian National Hall Cinema. Po projekci bude následovat debata s režisérem Jiřím Mádlem a producentkou Monikou Kristl.

Film Vlny je napínavým politickým thrillerem, jehož hrdina se ocitá v epicentru historických událostí během povstání v roce 1968. Ukazuje klíčovou roli novinářů, kteří informovali civilisty o invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Snímek se stal vítězem divácké ceny Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Promítal se také na filmových festivalech v Hamptons, Newport Beach a Palm Springs. Newyorská projekce je součástí jeho kampaně na Oscary. 

„Program Ji.hlavy ukazuje neobyčejnou sílu dokumentárního filmu. Dokumentaristé a dokumentaristky nahrazují doslovnost reality hravostí a původností svého myšlení. Ukazují svět, jak bychom ho sami viděli jen těžko – tedy pokud bychom jako oni nestrávili na daných místech dlouhé roky s kamerou,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

V programu nechybí objevná retrospektiva švýcarské filmařky AnneMarie Miéville nebo přehlídka snímků oceňovaného tchajwanského režiséra Tsai Ming-lianga. Festival láká také na mnoho zajímavých hostů z celého světa. Do Jihlavy dorazí režisérka Kirsten Johnson, která pro natočila letošní znělku, a také režiséři Roberto Minervini, Albert Serra a Andrei Ujică. 

Program je také letos plný českých a slovenských novinek. Festival zahájí očekávaná světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka. Diváci se mohou těšit i na doku-komedii Petera Kerekese o italské věštkyni Je to ve hvězdách nebo dokumentární thriller Válečný zpravodaj z cest zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína.

Festival ve světové premiéře uvede také snímek režiséra Martina Ryšavého a producentky Alice Tabery Já, herec, který je detailní sondou do zkušebního procesu divadelní inscenace Já, Feuerbach. Dokumentární snímek o přípravě inscenace založené na principu divadla na divadle pomocí filmových prostředků zkoumá smysl divadelního umění a v civilních rozhovorech ansámblu mimo role odhaluje, že i herečky a herci samotní často tápou po smyslu své profese.

O hledání lepší budoucnosti je snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. Na kopec na okraji Bratislavy pak pozve jihlavské publikum film Vtáčnik Evy Križkové. Do minulosti vezme návštěvníky retrospektiva Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda, která nabídne dvacítku filmů, a to včetně oceňovaného Českého snu o „hypermarketu, který nebyl“.

Kompletní festivalový program i jednotlivé sekce najdete TADY. 

Věci, o kterých vím, že jsou pravda

Divadelní hra australského dramatika Andrewa Bovella sleduje příběh rodiny Priceových, jejich osobní problémy a vztahy. Přestože je převážně naturalistická, obsahuje i výrazné stylizované prvky, které zdůrazňují emocionální spojení mezi postavami.

Děj začíná návratem nejmladší dcery Rosie z výletu po Evropě, kde ji okradl muž, kterého potkala v Berlíně. Po jejím návratu se odhalují problémy dalších členů rodiny: starší sestra Pip se rozhodne opustit svého manžela i děti a přestěhovat se do Vancouveru, což její matka Fran těžko nese, zejména proto, že Pip svého muže podvádí. A to je teprve začátek!

Hra měla premiéru v květnu 2016 v australském Adelaide, a od té doby se hrála v mnoha zemích včetně Velké Británie, Spojených států a Kanady. Byla dobře přijata kritiky a je oceňována pro svou schopnost vyvolat silné emocionální reakce a autenticky zpracovat běžné rodinné problémy. 

Hru z angličtiny přeložila Kristýna Štrunc Hulcová.

Štěstí: Umění sebeklamu

Alfréd Rehm je šťastný člověk. Těší ho jeho život, práce i manželství. Jenomže pak ho jeho nejlepší přítel Eduardo pozve, aby k němu s manželkou dorazili na večeři.

Na večírku se manželé Rehmovi seznamují s Eduardovou čerstvou a o dvě generace mladší známostí, sochařkou Evou. A jejich životní optimismus, jakož i přátelství k Eduardovi, projdou drastickou zatěžkávací zkouškou, která některým ze zúčastněných zanechá šrámy na těle i na duši.

Hru, která byla v roce 2014 nominována na Bay Area Critics Circle Award, napsal britský dramatik Robert Caisley. Z angličtiny ji přeložil Vojtěch Kostiha.

Ta druhá cesta

Annie už není nejmladší. A že by zrovna kvetla, to se taky říct nedá. Má sice manžela, který ji hmotně zajistí, ale není to vyloženě nejvyvedenější exemplář životního partnera. Pomalu jí začíná docházet, jak to s ní vlastně vypadá – moc dobře ne. Jak se pro všechno na světě stalo, že se cítí úplně k ničemu?!

Pak ale přijde na večeři kamarád ze studií se svou o 30 let mladší přítelkyní (oslnivou influencerkou) a vinou nevinné večírkové zábavy se stane něco, z čeho Annie málem přijde o zdravý rozum – objeví se uprostřed úplně jiného života. Svého jiného života. Toho, který kdysi na jedné životní křižovatce „propásla“.

Osvěžující konverzační komedie britského dramatika Rogera Mortimera s podtitulem Hra o dvou životech vás nejenom velmi pobaví, ale zároveň přináší několik důležitých otázek.

Z angličtiny ji přeložila Marcela Foltová.

Texty máme k dispozici v elektronické podobě. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.

Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění obdržela z rukou prezidenta Petra Pavla Radka Denemarková, spisovatelka, historička, scenáristka, dramaturgyně a překladatelka z němčiny. Dalším spisovatelem oceněným stejnou medailí se stal Jaroslav Rudiš.

Spisovatel, scenárista a publicista Pavel Kosatík získal medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury. Medailí za zásluhy o stát v oblasti umění byl „ověnčen“ kameraman a fotograf, držitel osmi Českých lvů za nejlepší kameru a Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii Vladimír Smutný.

Medaili si ze slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil 28. října ve Vladislavském sále, odnesli také dramatik, dramaturg, režisér a publicista Jaroslav Vostrý, režisérka Helena Třeštíková, spisovatelka Karin Lednická nebo režisérka a scenáristka Agnieszka Holland.

Srdečně gratulujeme! 

Pro koho je grant určený? 

Pro studenty vysokých uměleckých škol (DiFA JAMU Brno, DAMU Praha), filozofických fakult (FF MU Brno, FF UK Praha, FF UP Olomouc, FPF SU Opava - obor kulturní dramaturgie) a vyšších odborných škol (Konzervatoř Jaroslava Ježka, Vyšší odborná škola herecká ad.). 

Na jaký projekt může být grant udělen? 

Musí se jednat o studentský projekt, tedy takový, jehož hlavní inscenační tým (režie, scénografie, úprava apod.) tvoří pouze studenti. Podpora bude udělena pouze projektům, jako jsou scénická čtení a inscenace původních českých textů nebo dosud neuvedených překladů zahraničních her. 

O grant se mohou ucházet jak projekty vytvořené v rámci školní výuky, tak projekty vytvořené na základě vlastní iniciativy studentů. Jedním z předpokladů úspěchu žádosti je ošetření autorských práv spojených s daným projektem ze strany DILIA.

Grant se poskytuje na projekty uskutečněné v kalendářním roce 2025.

Kdo může o grant žádat? 

Žádost o grant podává přímo student (autor, režisér, produkční apod.). Autor (případně kolektiv) projektu musí být v době podání žádosti řádným studujícím jedné z výše uvedených škol či fakult. 

Co musí žádost o grant obsahovat? 

• popis projektu – název projektu, autoři, inscenační tým, anotace projektu, předpokládaná doba a místo uvádění, přínos projektu (max. 2 strany)
• rozpočet projektu
• potvrzení školy, že případné finanční prostředky z grantu DILIA budou vyúčtovány prostřednictvím příslušné školy (vzor potvrzení naleznete zde)

Jak a dokdy žádost do DILIA doručit? 

Žádost musí být odevzdána ve dvou kopiích na adresu Agentážní oddělení DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, 193 00 (k rukám Heleny Singh Eliášové) a zároveň elektronicky na e-mail eliasova@dilia.cz, a to nejpozději do 15. prosince 2024 (datum odeslání). 

Kdo bude o úspěchu projektů rozhodovat? 

Projekty hodnotí komise složená ze zástupců DILIA. Úspěšní žadatelé získají finanční prostředky do 21 dnů od podpisu smlouvy o přidělení grantu.

Více informací na eliasova@dilia.cz.

Na začátku prosince 2024 byly vyhlášeny nominace 25. ročníku této prestižní ankety, přičemž v tzv. technických kategoriích, do kterých je řazena například režie, scénografie či choreografie, nominanty vybírala odborná porota. O vítězích ve všech 24 kategoriích však už svým hlasováním rozhodnou jen a pouze diváci. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 9. února 2025 v divadle The London Palladium.

Nejvíce nominací, a to devět, obdržela inscenace muzikálu A. L. Webbera Starlight Express v Troubadour Wembley Park Theatre. O vítězství v kategorii muzikálový revival se utká s tituly Dear Evan Hansen, Hadestown, Hello, Dolly!, Kiss Me, Kate a Oliver!.

Výborně si vedla také inscenace Shakespearova Macbetha s Davidem Tennantem a Cush Jumbo v rolích Lorda a Lady Macbeth. Ta se z divadla Donmar Warehouse úspěšně přesunula na West End do Harold Pinter Theater, kde se bude uvádět do 14. prosince tohoto roku. Mezi šesti nominacemi se skví dvě pro představitele hlavních rolí.

V kategorii činoherní revival se to ostatně hemží dramatickou klasikou. Šanci na vítězství kromě Macbetha mají Čarodějky ze Salemu z Crucible Theatre, adaptace Sofoklova Oidipa napsaná a režírovaná Robertem Ickem, Shakespearova tragédie Romeo a Julie, inscenovaná v Duke of York’s Theatre či Čekání na Godota z Theatre Royal Haymarket. A také inscenace hry A Raisin in the Sun dramatičky Lorraine Hansberry, jež byla v roce 1959 uvedena v produkci vytvořené přímo pro Broadway jako vůbec první hra napsaná černošskou autorkou.

Rovněž šest nominací získal muzikál Drewa McOnieho The Artist podle oscarového filmu režiséra Michela Hazanaviciuse Umělec (2011). Inscenace z Theatre Royal Plymouth se může stát nejlepší regionální produkcí a McOnie je zároveň nominován na cenu za nejlepší režii a choreografii.

O cenu za nejlepší nový muzikál se pak utká několik titulů rovněž inspirovaných slavnými snímky (Darren Clark a Jethro Compton: Podivný případ Benjamina Buttona, Elton John, Shaina Taub, Mark Sonnenblick and Kate Wetherhead: Ďábel nosí Pradu, Jeff Richmond, Nell Benjamin a Tina Fey: Protivný sprostý holky). S touto trojicí budou soupeřit původní novinky Babies (Jack Godfrey a Martha Geelan), Why Am I So Single? (Toby Marlow a Lucy Moss) i muzikál inspirovaný životem Michaela Jacksona MJ the Musical (Michael Jackson a Lynn Nottage).

A jaká díla se probojovala mezi šest nejlepších nových her? Největším překvapením je asi debut Marka Rosenblatta Giant. Jeho protagonista, známý spisovatel Roald Dahl, se musí během jediného odpoledne rozhodnout, jak zareaguje na kontroverzi, kterou vzbudil jeho článek s explicitně antisemitským vyzněním. Text originálu je k dispozici v DILIA, rádi vám ho zašleme k pročtení.

K dispozici máme také dramatizaci autobiografického románu Jacoba Dunna Right from Wrong, již její autor James Graham pojmenoval Punch (Úder). Právě jediný úder totiž převrátil Dunnovi život na ruby. Když jednou bezmyšlenkovitě vyslanou ranou zabil jiného muže, musel do vězení a po propuštění se ocitl na ulici. S pomocí rodičů oběti se však dokázal znovu postavit na nohy. A díky dramatikovi Jamesi Grahamovi se jeho emocionálně silný příběh o odpuštění a druhé šanci dostává na divadelní jeviště.

Zaujal též politický thriller Kyoto (Kjóto) autorů Joea Murphyho a Joea Robertsona, jenž nechává nahlédnout do dramatického průběhu zásadní mezinárodní klimatické konference organizované OSN, která proběhla v Kjótu v listopadu 1997. I tento text vám můžeme zaslat.

Mezi šest nejlepších nových her se probojovala rovněž adaptace japonského animovaného filmu Cesta do fantazie autorského tandemu John Caird a Maoko Imai, v Británii uváděná pod názvem Spirited Away, komedie autorky Anne Odeke Princess Essex, inspirovaná první ženou tmavé pleti, která se účastnila soutěže krásy ve Velké Británii, a Slave Play dramatika Jeremyho O’Harrise na ožehavé téma mezirasových partnerských vztahů.

Ze slavných herců a hereček si výroční ocenění mohou odnést například Tom Holland za ztvárnění Shakespearova Romea, Imelda Staunton za titulní roli v muzikálu Hello, Dolly!, Vanessa Williams, která v muzikálu Ďábel nosí Pradu neztělesnila nikoho menšího než děsivou šéfovou Mirandu Priestley, anebo Emma D’Arcy ze seriálu Rod draka, která v Londýnském National Theatre exceluje v dramatu Alexandera Zeldina na motivy Sofokla The Other Place (After Antigone). I tento text vám můžeme zaslat k přečtení.

Výběr z nominací:

Nejlepší nová hra 

• Giant (Mark Rosenblatt)
• Kyoto (Joe Murphy a Joe Robertson)
• Princess Essex (Anne Odeke)
• Punch (James Graham)
• Slave Play (Jeremy O’Harris)
• Spirited Away (dramatizace John Caird, spoluautorka Maoko Imai)

Nejlepší muzikál

• Babies (Jack Godfrey a Martha Geelan)
• The Curious Case of Benjamin Button (Darren Clark a Jethro Compton)
• The Devil Wears Prada (Elton John, Shaina Taub, Mark Sonnenblick a Kate Wetherhead)
• MJ the Musical (Michael Jackson a Lynn Nottage)
• Mean Girls (Jeff Richmond, Nell Benjamin a Tina Fey)
• Why Am I So Single? (Toby Marlow a Lucy Moss)

Nejlepší činoherní revival 

• Lorraine Hansberry: A Raisin in the Sun, UK tour
• Arthur Miller: Čarodějky ze Salemu, Crucible Theatre
• William Shakespeare: Macbeth, Donmar Warehouse a Harold Pinter Theatre
• Robert Icke podle Sofokla: Oidipus, Wyndham’s Theatre
• William Shakespeare: Romeo a Julie, Duke of York’s Theatre
• Samuel Beckett: Čekání na Godota, Theatre Royal Haymarket

Nejlepší muzikálový revival

• Dear Evan Hansen, Nottingham Playhouse, tour
• Hadestown, Lyric Theatre
• Hello, Dolly!, The London Palladium
• Kiss Me, Kate, Barbican Theatre
• Oliver!, Chichester Festival Theatre
• Starlight Express, Troubadour Wembley Park Theatre

Nejlepší herec/herečka v hlavní roli – činohra 

• Emma D’Arcy, The Other Place
• Tom Holland, Romeo a Julie
• Cush Jumbo, Macbeth
• Anne Odeke, Princess Essex
• Michael Sheen, Nye
• David Tennant, Macbeth

Nejlepší herec/herečka v hlavní roli – muzikál 

• Georgina Castle, Mean Girls
• Jo Foster, Why Am I So Single?
• Myles Frost, MJ the Musical
• Imelda Staunton, Hello, Dolly!
• Leesa Tulley, Why Am I So Single?
• Vanessa Williams, The Devil Wears Prada

Nejlepší režie 

• Eline Arbo, The Years
• Robert Icke, Oidipus
• Anthony Lau, Čarodějky ze Salemu
• James Macdonald, Čekání na Godota
• Drew McOnie, The Artist
• Emma Rice, The Buddha of Suburbia

Nominace ve všech kategoriích najdete tady: The 25th Annual WhatsOnStage Awards: full list of nominees

Video z vyhlášení nominací je dostupné zde: The 25th Annual WhatsOnStage Awards | Nominations announcement 

„Udělené ceny za přínos jednotlivým oblastem umění vyzdvihly mimořádné osobnosti naší kulturní scény. Máme vynikající autory a tvůrce, kteří především v náročných dobách, a takové nyní žijeme, přinášejí povzbuzení a naději. Právě ke kultuře a umění se obracíme ve chvílích šťastných i složitých. Jsou zdrojem radosti, energie a momentem sdílení pozitivních emocí,“ řekl ministr Martin Baxa.

Karel Smyczek si odnesl Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, a to za dlouhodobý přínos českému filmu a televizní tvorbě s důrazem na autorskou odvahu, s níž v 70. a 80. letech obohatil československou audiovizi, a za zásluhy v oblasti práce pro děti a mládež.

Začínal jako dětský herec, dnes je podepsán pod spoustou úspěšných českých i československých filmů a seriálů. Režíroval například legendární komedii Sněženky a machři, oblíbenou pohádku Lotrando a Zubejda i seriál Bylo nás pět. V roce 2006 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.

Státní cenu za literaturu si ze slavnostního předávání odnesl Pavel Kolmačka za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy a ocenění za překlad Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury českému čtenáři a za významné pedagogické působení. 

Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla byla udělena Martě Roszkopfové za osobitý a stále inspirativní přínos české scénografii s výrazným mezinárodním přesahem. V hudební oblasti zaujal dirigent Petr Altrichter, v oblasti výtvarného umění Hana Rousová a v oblasti architektury Miroslav Šik. Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam byla udělena Karlu Vachkovi za celoživotní přínos k tvořivému prozkoumávání možností dokumentárního filmu.

Karlu Smyczkovi a všem dalším oceněným srdečně gratulujeme!

American Film Market, který letos probíhá v termínu od 5. do 10. listopadu, slouží jako platforma pro uzavírání obchodů a dohod. Producenti zde mají šanci domluvit financování, zajistit distribuci snímku nebo prodat svůj film ještě před jeho dokončením. V programu nechybí ani semináře a panelové diskuze zaměřené na aktuální témata ve filmovém průmyslu. Účastníci na nich řeší kromě financování také právní otázky, marketing nebo koprodukční možnosti.

Festival tak představuje klíčové místo pro propojování profesionálů v oboru a je považován za skvělou příležitost k networkingu a k získání aktuálních informací o trendech a novinkách v oblasti světového filmu. 

Král Miroslav se zamiluje do obrazu krásné, ale pyšné princezny Krasomily. Aby získal její srdce, vydá se do Půlnočního království v převleku za prostého zahradníka. Následně objeví neobyčejnou zpívající květinu, která okouzlí i samotnou princeznu, která si díky ní i Miroslavovi uvědomí, že byla po celou dobu manipulována proradnými rádci, a společně před nebezpečím utečou z hradu. 

Režiséři Radek Beran a David Lisý vytvořili výpravnou pohádku, která vzdává hold české klasice, dává ji všechny barvy a zároveň obohacuje o nové postavy a moderní techniky vyprávění. Jako hlavní vizuální inspirace tvůrcům sloužily krásy české krajiny. Diváci se tak mohou těšit na detailně propracované scenérie a pestrobarevné přírodní prostředí.

Hudbu k filmu složili Ondřej Brzobohatý a Ondřej Brousek, kteří skloubili původní melodie inspirované Bedřichem Smetanou a známé hudební motivy z původní hrané verze D.C. Vačkáře. V dabingu excelují přední čeští herci. Anna Fialová propůjčila hlas princezně Krasomile, Marek Lambora oživuje krále Miroslava a Aleš Procházka se postaral o postavu rádce Maxima. 

„Je to nové převyprávění více než šedesát let starého hraného filmu animovanými postavami s použitím nejmodernějších technologií. Setkání látky, kterou všichni známe z dětství a je součástí našich vzpomínek, se současnou moderní animací bylo velkou výzvou. Zároveň jsme s radostí použili některé ikonické momenty původního filmu,“ popisuje režisér a scenárista Radek Beran.

DILIA zprostředkovala licenci za dědice původních autorů hrané verze – režiséra a spoluautora scénáře Bořivoje Zemana a spoluautorů scénáře Oldřicha Kautského a Henryka Blocha, stejně tak za dědice autorů původní skladby Rozvíjej se, poupátko D.C. Vačkáře a Františka Hrubína.