Pohádka vypráví o mladém Jankovi, který tak dlouho chodí s hlavou v oblacích, až se v nich nakonec sám ocitne a nechce se mu zpět dolů. Nahoře se totiž seznámí s krásnou “oblačnou” dívkou Aster. Jenže to má malý háček – Aster slouží zlému nebeskému obrovi, který se živí zlatými vejci a především – člověčinou...

Hru – částečně ve verších - napsala autorka na motivy klasické anglické pohádky Jack and the Beanstalk. Na rozdíl od původní předlohy zvýraznila zápornou povahu obra, přidala poetickou funkci oblačné dívky Aster (která hrou na cello uspává každé ráno hvězdy, aby přes den nesvítily...) a hlavnímu hrdinovi Jankovi do vínku vložila mnohem více právě oné příslovečné “jankovitosti”. I díky tomu má příběh spád, údernost a humor. O ten by se rovněž měla starat čtveřice herců, kteří z pohádkového hraní co chvíli vystupují a zcizujícím způsobem vtipně glosují průběh děje.

Cena Evalda Schorma 

za původní hru, dramatizaci či překlad

Uzávěrka nominací: 31. března 2015!

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP, FPF a Konzervatoří za původní hru, dramatizaci či překlad.

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu). 

Nominována mohou být tato díla:  
             -  původní hra 
             -  překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené) 
             -  dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, ataké e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2015.

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky Ceně Evalda Schorma se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 25 divadelních inscenací (např. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon, A studio Rubín, Městské divadlo Zlín, Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a 5 rozhlasových inscenací. Cenu Evalda Schorma v minulých letech získal např. Daniel Špinar, Jan Tošovský,Petr Kolečko, Braňo Holiček, Lucie Málková, Kateřina Bohadlová, Milan Šotek, Zdeněk Janál, Pavel Ondruch, Janka Ryšánek Schmiedtová nebo Anna Saavedra.

„Jsou tři druhy kriminalistů. První vyšetřujou vraždy, politickou korupci a velký případy. Druhý mají na starosti drogy, loupeže a přepadávání bank. A třetí skupina... dělá na rozšlapanejch sušenkách.“

Je deštivý den, k nebi se v komiksových bublinách vznášejí ozvěny výbuchu a detektiv Tony odhalil první stopu v podobě rozšlapaných müsli tyčinek. Zdánlivě nevinný přestupek je však ve světě zmutovaných potravin, kde salám hraje dechovku a celozrnný chléb recituje Vrchlického, pouze první indicií k případu, který je ještě temnější než obsah složení energetického nápoje.

Noirová bio detektivka nejhranějšího slovenského autora vznikla jako dárek pro Divadlo LETÍ k jeho 10. výročí.

Do finále letošního ročníku Ceny Evalda Schorma byli nominováni:

• Monika Hliněnská (DAMU) za dramatizaci románu Stefana Zweiga Netrpělivost srdce
• Josef Doležal (DAMU) za původní hru Harlekýn je mrtvý
• Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Sorex
• Daniela Samsonová (JAMU) za původní hru Regály
• Sára Dvořáková (FF UK) za překlad hry Erica-Emmanuela Schmitta Madam Pylinska a tajemství Chopina

Slavnostní předání Ceny Evalda Schorma proběhne v rámci komponovaného večera scénických skic Večeře s novou hrou 20. července ve 20:00 na dvoře kavárny BAR/ÁK ( Za Poříčskou bránou 7, 186 00 Karlín). Během večera proběhne mimo jiné scénická skica úryvku vítězné hry v podání Divadla LETÍ.

Všem nominovaným gratulujeme!    

Divadelní adaptace svérázné filmové komedie jednoho z největších českých dramatiků a scénáristů, Jiřího Hubače, o síle lidského charakteru, o velikosti a nezdolnosti Člověka v soukolí Velkých dějin.

Píše se rok 1958. Na svůj znárodněný zámek do rodného městečka se přes soudní zákaz vrací Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu, nyní domácí dělnice Lansdorfová, aby zde oslavila své 70. narozeniny. Je protivná, urputná, nesnesitelná, dojemná, velkorysá, vtipná, ironická i sebeironická, sarkasticky sžíravá, ale především moudrá, noblesní, s nebývalou schopností nadhledu. Při realizaci jejího plánu jí pomáhají bývalí zaměstnanci, v čele s komorníkem Aloisem, a to i navzdory neustálé hrozbě ze strany režimu.

V hustém lese, v malém domku žil Vlk. V pavučině v rohu s ním bydlela jeho kamarádka Pavuška. Po celém lese se říkalo, že Vlk je velmi zlý, protože sežral spoustu zvířátek. Ale byl už starý a jednoho dne se mu začal viklat zub. Pavuška z toho usoudila, že se blíží vlčí smrt. Vlk si tedy lehnul, rozloučil se a snažil se zemřít. Jenže mu to nešlo. Napadlo ho, že má nejspíš na světě ještě něco vykonat, ale neví co. A mezitím na dveře zaklepe maličký Zajíček a chce u něho přespat. Vlk ho vyhání, Pavuška se snaží Zajíčka varovat, ale on se nedá odradit. Brzy se ukáže, že mu Vlk pravděpodobně sežral tatínka. Osiřelý Zajíček hledá, kdo by se ho ujal…

V pohádkách se dějí neobvyklé věci. Ale že by se z vlka stal vegetarián a zajíc s ním vyl na měsíc? Pohádka o nenasytném vlkovi a naivním, roztomile drzém zajíčkovi je postavena na originálních nonsensech a vtipných dialozích, v nichž se bez zábran dotýká tématu smrti.

Mladá spisovatelka Marta Guśniowska je jednou z nejvýraznějších polských dramatiček pro děti. Její hry jsou nabity duchovní silou, která je dětem snadno přístupná, protože jim ji autorka předává spontánně a s humorem.

Komedie o sladkých tchyních a milovaných dětech pro dva muže a tři ženy.

Příběh o tom jak přílišná láska k dětem a nekonečná tolerance jejich nesamostatnosti se může obrátit proti rodičům.

Mladí manželé Jaroslav a Ivana žijí u Jaroslavovi matky. Ivaně táhne na třicet, ale je věčnou studentkou vysoké školy. Jaroslav již sice vystudoval, ale v žádném zaměstnání nevydrží déle než několik měsíců. Život s přespříliš laskavou Jaroslavovou matkou Miladou není Ivaně vhod. Když Jaroslav opět přijde o práci rozhodne se přestěhovat ke své matce. Alžběta, matka Ivany, se rozhodne vzít zanedbanou Jaroslavovu výchovu do svých rukou a pořádně ho zapřáhne do prací okolo své vily. Jaroslav je zoufalý a stěžuje si Ivaně, že už nemůže dál. Ivana ho zdánlivě neposlouchá, a tak se Jaroslav rozhodne k zoufalému činu. Objedná si vraždu své tchyně u nepříliš úspěšného soukromého detektiva Merhauta. Jaroslav netuší, že to samé udělala jeho manželka Ivana. Oba manželé se na poslední chvíli svěří, co provedli, a rozhodnou se nájemného vraha zastavit. K překvapení však zjistí, že Merhaut není vrah, ale jen vychytralý podvodník. Když si vše vysvětlí začnou společně s ním své matky vydírat, aby z nich dostaly peníze. Vše, ale dopadne úplně jinak a Jaroslavovi s Ivanou nezbude nic jiného než se postavit na vlastní nohy.

Kafka jako groteska. Zámek jako virtuální realita.

 „Máme tu takové rčení, možná že je znáš: Úřední výroky jsou plaché jak mladá děvčátka,“ říká hlavnímu hrdinovi, zeměměřiči K., jedna z epizodních postav. Čím může torzo sto let starého románu oslovit dnešního diváka? Kafka je nečekaně současný: ironický, šklebivý a dokonce i humorný. Místo ponurého existencialismu, kterým se vyznačuje většina divadelních adaptací Kafkových textů, pojímá toto zpracování Zámek jako velkolepou nadsázku. Vede diváka spolu s hlavním hrdinou bludištěm slepých uliček, aby v závěru – stále v kůži zeměměřiče K. – pochopil, že tragikomedie našich životů spočívá v pachtění za chimérou, která nám nakonec proklouzne mezi prsty. Dramatizace Vladimíra Fanty vznikla pro Činoherák Ústí, kde měla premiéru v únoru 2015.

Pohádku napsala Iva Peřinová na motivy známé knížky Jiřího Trnky “Zahrada”. 

Výprava dvou kamarádů za nevídaným dobrodružstvím, které na ně čeká v jedné záhadné a prapodivné zahradě. Ta zahrada je nedaleko jednoho města, které vlastně nikdo nezná, a je obehnána velkou vysokou zdí. Dovnitř vede jen jedna zamčená branka. Je jistě kouzelná, protože kamarádům se branku podaří odemknout obyčejným knoflíkem, který najdou v kapse u kalhot. Jenže to, jaká dobrodružství je čekají uvnitř zahrady, se za obyčejné považovat rozhodně nedá. Sádrový trpaslík, který si myslí své, moudrá velryba, rozmazlený a naparáděný bílý pudlík, sloni s dlouhými choboty, kteří umí vyprávět pěkně popletené pohádky, a hlavně zlý kocour, který vlastně zlý vůbec není.