Tragikomedie či černá komedie z nemocničního prostředí chce diváky pobavit ale třeba je i vyzvat k zamyšlení nad zajímavými otázkami naší doby. Schválení či neschválení zákona o eutanázii je celosvětovým problémem, který se může brzy týkat i nás. Etika tohoto problému je přitom jen jedna strana mince .... 

Johnny je populární hudebník, který má autonehodu a upadne do komatu. On sám se považuje za zdravého, až do chvíle, kdy zjistí, že jediný, kdo ho vidí a tudíž na něj reaguje je zdravotní sestřička Jolana a že on sám je uvězněn v jakémsi meziběhu mezi životem a smrtí. Jeho otec Karel Král je poslanec, který schválil zákon o legalizaci pasivní eutanázie. Se svou ráznou manželkou Jarkou se musí po uplynutí jednoho roku (během kterého se Johhny a Jolana sbližují a odhalují se charaktery dalších postav) rozhodnout, zda přeruší léčbu svého syna. Johnny se před svou autonehodou k legalizaci zákona vyjadřoval kladně. Mají rodiče splnit jeho přání nebo doufat, že se uzdraví? Těžké rozhodování odlehčují komické situace především kolem Johnnyho přítelkyně, zlatokopky Isabely a rovněž okolo lékaře děvkaře Poličky. Případná realizace může být spojená i s hudební složkou - hudebníci Johnny a Denny k tomu dávají inscenátorům prostor. 

Ty ale vypadáš!

Mnoho mluvit neznamená mnoho vědět. Každý rodič má jasnou představu, jak by jeho potomek měl žít. A ta se často rozchází s představou ratolesti. Někdy je lepší neodporovat. Zvlášť když člověk ani nedostane možnost se vyjádřit. Hra Návštěva je kapitolou ze života muže v režii jeho matky. V hlavní roli s matkou.

Soutěžní komedie hodnotila odborná porota, která zasedala ve složení divadelní recenzenti Jana Paterová, Jan Kolář a Petr Klár, dramaturg České televize a pedagog DAMU Zdeněk A. Tichý a režisér Otakar Kosek. Alternativou odborné poroty byla stejně jako v minulých ročnících studentská porota sestavená tentokrát studentkami Univerzity Pardubice a Slezské univerzity Opava. Své hlasy samozřejmě odevzdávali i sami diváci. 

Počtvrté v historii festivalu byla vyhlášena Cena Genia smíchu, která je oceněním za mimořádný přínos v herectví, režii či jiné oblasti divadelnictví komediálního žánru v posledních letech. O držiteli této ceny, jejíž název je odvozen od sochy Genia akademického sochaře Bohumila Kafky umístěné v průčelí historické budovy VČD, rozhoduje Akademie Genia smíchu složená z kritiků, divadelních publicistů, teoretiků, ale i režisérů a dramaturgů.

Cenu Genia smíchu si odnesl umělecký šéf Klicperova divadla Hradec Králové, autor a režisér David Drábek za výjimečné autorské inscenace Velká mořská víla a Jedlíci čokolády 
s přihlédnutím k zpracování Figarovy svatby, Romea a Julie a Richarda III.. Pro Davida Drábka je to druhý velký úspěch na pardubickém festivalu. Před dvěma lety získala jeho verze Figarovy svatby téměř všechny festivalové ceny a dočkala se dlouhých ovací vestoje.

Gratulujeme!

Divadelní hry Davida Drábka si můžete objednat v DILIA. Synopse her naleznete zde.

Král Zvonimír4 akrálovna Alžběta vychovali syna – prince Dalibora (alias Honzu), kterému je 20 let a je čas jej oženit. Když ale princ vidí, jaké se mu nabízí rozmazlené, ziskuchtivé a zlé nápadnice, tak se mu do ženění a převzetí trůnu nechce. Všechny nápadnice odmítl. Při audienci si ale všimne hezké Madlenky – dcery pekaře Jana Drtiny, která přinese na ochutnávku pekařské výrobky pro krále a královnu. Do ní se zahledí na první pohled. Po té  se rozhodne, že půjde do světa hledat štěstí. Královský pár s tím souhlasí. Proto si sbalí uzlík, převleče se za chudého chlapce a jde do světa. Přijde do první vesnice od zámku - do Kamenné Lhoty a najde tu pekařství Drtina. U mistra pekaře, kterému se představí jako Honza ze Syslova, se nechá přijmout do učení a za krátko se jako obyčejný Honza zamiluje do mistrovy dcery Madlenky. Po nějaké době je mistr pekař pozván na zámek i s dcerou. Královský pár je totiž jeho pečivem nadšen a chce ho jmenovat dvorním pekařem. Před krále se dostaví i učedník Honza alias princ Dalibor, který přinese vlastnoručně upečené, chutné preclíky. A nic už nebrání velkému, šťastnému odhalení na závěr.

Král Pravoslav 3 má princeznu Angeliku na vdávání. Princezna se nejdříve vdávat nechce, ale pak svolí. Král pozve na zámek tři nápadníky – prince Ctirada, prince Hynka a prince Radka. První je vypočítavý, druhý je nekňuba a třetí je moudrý. Král s princeznou si je vyzkouší, ale princezna se nemůže rozhodnout hned, a proto vyhlásí, že za tím, kterého si vybere, přijde sama. Uplyne několik dní, princezna v zámecké zahradě zalévá květiny, když v tom na zahradu vtrhnou dva loupežníci a princeznu unesou. V doupěti loupežníků se princezna dozví, loupežnický náčelník Řimbaba je jejím čtvrtým nápadníkem. Princezna ho však odmítne, a tak si Řimbaba řekne jejímu královskému otci o výkupné. Král požádá o pomoc prince Radka, který se v převlečení za syna náčelníka loupežníků Hromburáce z velké Moravy dostane do Řimbabovy loupežnické tlupy a princeznu zachrání.

Král Přemysl 6 má dceru – princeznu Šárku, která je na vdávání. Tato se zdržuje většinou na zahradě mezi květinami a o vdávání nechce ani slyšet. Než by si měla vybírat mezi urozenými princi a rytíři, které považuje za erbovní a vypočítavé panáky, vzala by si raději moudrého a hezkého obyčejného chlapce. Ovšem král o tom nechce ani slyšet. Komorník Leopold doporučí králi, aby pozval tři prince z okolních království na námluvy. Princezna se ale mezitím zamilovala do nového mladého zahradníka Filipa, který její lásku opětuje. Oba ale vědí, že král nebude souhlasit, a nešťastná princezna si zavolá na pomoc čerta. Čert Hnipírko se nabídne, že každého odmítnutého nápadníka si odnese do pekla. Má to ale jeden háček – musí dát do zástavy svoji duši s podpisem vlastní krví, na což princezna v zoufalství přistoupí. Postupně se tak všichni tři princové, kteří se o princeznu ucházejí, ocitnou v pekle. Čert Hnipírko má ale u Lucifera průšvih, protože ani jeden z princů nikdy nezhřešil. Hnipírko si chce všechno vyžehlit tím, že unese do pekla samotnou princeznu, tu ale naštěstí včas zachrání zahradník Filip.

Zlá čarodějnice Čudimůra unese ze zámku Princeznu Kláru jako pomstu za to, že Král Blažej 3 od ní  nechtěl její služby ani kouzelné byliny. Král nechá vyhlásit, že ten, kdo princeznu vysvobodí, dostane ji za ženu a královskou korunu k tomu. O to se pokusí chalupník Filip za pomoci čertíka Packy a víly Adélky. Málem se mu to podaří, ale v poslední chvíli čarodějnice promění princeznu v příšerku. Filip pak musí ještě překonat pomstu odmítnutého prince Radoslava, rozbít čarodějnici orlí vejce, ve kterém je ukryt její život, aby nakonec láskyplným polibkem vrátil princezně její podobu a na zámku tak mohli začít chystat svatbu.

Cena Evalda Schorma 

za původní hru, dramatizaci či překlad

Uzávěrka nominací: 31. března 2015!

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP,  FPF a Konzervatoří za původní hru, dramatizaci či překlad.

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu). 

Nominována mohou být tato díla:  
             -  původní hra 
             -  překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené) 
             -  dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, a také e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2015.

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky Ceně Evalda Schorma se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 25 divadelních inscenací (např. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon, A studio Rubín, Městské divadlo Zlín, Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a 5 rozhlasových inscenací.