Pohádka o Budulínkovi patří neodmyslitelně do zlatého fondu literatury pro nejmenší a totéž platí i pro scénickou podobu. V historii dětských divadel najdeme mnoho nejrůznějších zpracování a variací známého příběhu.Vlastimil Peškarozehrává pohádku v prostředí lesní hudební školy, kde je ředitelem pan Dědeček a kam chodí zpívat a hrát i lesní zvířátka. Samozřejmě ale ve scénáři zůstávají všechny reálie známé pohádky – Budulínkova babička vaří výtečný hrášek, který má ráda liška. Budulínek je neposlucha, ale skvělý bubeník a lišce otevře i přes zákaz. Liška ho unese do doupěte ke svým liščatům, která si založila kapelu, ve které jim však chybí bubeník. Jak známo, babičce i dědečkovi nezbude nic jiného, než jít Budulínka hledat. Cestou potkají pana Lišku, co prodává mražený hrášek, také bankovní úřednici, která jim nabídne pojištění Liška, a do třetice se potkají s panem jezevcem, který rád pojídá houby lišky. Po strastiplné cestě konečně dorazí až k liščí noře. Jak pohádka dopadne je celkem známá věc - samozřejmě dobře. A už z názvu je patrné, že v téhle pohádkové komedii pro nejmenší se hodně hraje a zpívá. Autorem hudby jeVlastimil Peška, který na vyžádání u naší agentury rád poskytne notový materiál. (Eventuálně i hudební podklady.)

Peškova dramatizace je vhodná i pro dětská a ochotnická divadla.

Další Peškova pozoruhodná dramatizace všeobecně známé pohádky o kohoutkovi, který se sám vytrestá díky své lakotnosti. Nebýt obětavé slepičky, dopadlo by to s nezdarou kohoutkem špatně. V Peškově dramatizaci přibyla do veleznámého pohádkového děje postava zajíce, který se stane spoluzachráncem neposlušného kohoutka a je patřičně komickou postavou děje, která svojí rozverností odlehčuje „napínavost děje“.  V dramatizaci nechybí

i Peškovy vtipné písňové texty, které pomáhají rytmizovat tok děje.

Pohádku je ideální inscenovat se třemi herci (1+2, nebo 2+1), ale může být obsazena i dvěma herci (1+1). Komedii lze inscenovat i činoherně (možnost obsazení až 10 herců). Pro inscenování pohádky ve dvou hercích doporučuje autor jednoduché spodové loutky na čempuritu (hruška). Hlavičky loutek na pružině, tak, aby mohl jeden herec vodit dvě loutky a přitom byly živé. 

Pohádka je vhodná i pro ochotnické a dětské soubory.

Vlastimil Peška vytvořil hravou dramatizaci proslulých „večerníčkovských“ příběhů o holčičce Kátě a jejím strakatém pejskovi Škubánkovi, kteří spolu zažijí mnoho napínavých, ale i legračních příběhů. Dokonalé souznění malých hrdinů narušuje závistivý kocour Luciáš a jeho v pravdě vyvedení kamarádi, hafani Agar a Rambo. Volná dramatizace příběhů Káti a Škubánka inspirována TV seriálem Libuše Koutné a Josefa Lamka potěší svým roztomilým a komediálním zpracováním nejenom malé, ale i velké diváky, kteří si mohou s pohádkovými hrdiny i zazpívat. Autorem hudby je, jak bývá dobrým zvykem, autor dramatizace.

Notový materiál může zprostředkovat DILIA.

Jája a Pája je známý animovaný televizní seriál. Vlastimil Peška dostal povolení autorů scénáře, převést příběhy do jevištní podoby.

V malé chalupě bydlí vysloužilý námořník děda Lebeda, se svými vnuky Jájou a Pájou. Jejich každodenní dobrodružné příhody a radosti se jim snaží často narušit a pokazit mazaný, závistivý a lakomý soused Krkovička. Naštěstí je tu ale zkušený a moudrý děda Lebeda, který si vždycky ví rady, jak na něj vyzrát. Takže tím napáleným je nakonec hamižný a nepřejícný soused…

Příběhy jednoho roku (epizody se odehrávají na jaře, v létě, na podzim a končí v zimě), provází zpívající a hrající hasiči Fanda a Láďa a „praštěná“ sousedka Mráčková, papoušek dědy Lebedy, paličatá koza a další postavy příběhů.

Autorem písňových textů a hudby je Vlastimil Peška. DILIA nabízí i zprostředkování notových materiálů.

Nejnovější číslo Zpráv DILIA obsahuje více než 40 synopsí nových českých a zahraničních her. V české sekci vám přinášíme synopse her Karola Sidona a představujeme dramatizace z pera Matěje Samce, s nímž přinášíme také zajímavý rozhovor mimo jiné o jeho domovské scéně MeetFactory. V zahraniční sekci naleznete nejnovější hry populárního francouzského dramatika Joëla Pommerata a dále například Petera Handkeho nebo Gerhild Steinbuch a dalšími.

Literární oddělení připravilo rozhovor s Ondřejem Hníkem a přináší informace o vyhlášení Cen Magnesia Litera. Mediální oddělení pak přináší rozhovor s norským konceptuálním umělcem Audunem Mortensenem.

To a mnoho dalšího naleznete v nových Zprávách DILIA, které si můžete stáhnout ve formátu PDF.

Příjemné a inspirativní čtení přeje agentura DILIA. 

Do finále letošního ročníku Ceny Evalda Schorma byli nominováni:

• Eliška Poláčková, Tomáš Weissar, Radek Černoch (FFMU) za překlad hry Tita Maccia Plauta Curculio aneb Darmojed
• Adam Skala, Kamila Krbcová (DAMU) za původní hru Žranice
• Kateřina Volánková (FFMU) za původní hru Domeček za hranicí slušnosti
• Nataša Mikulová (DAMU) za původní hru Zrození Venuše
• Barbora Hančilová (DAMU) za původní hru Za dveřmi
• Kateřina Kykalová (DAMU) za překlad hry Joëla Pommerata Popelka

Slavnostní předání Ceny Evalda Schorma se bude konat v rámci speciální dílu cyklu scénických skic 8@8 Večeře s novou hrou – Zahradní slavnost 18. června 2018 ve 21:00 před VILOU Štvanice. Během večera proběhne mimo jiné scénická skica úryvku vítězné hry v podání Divadla LETÍ.

Všem nominovaným gratulujeme!

Vstupenky na Večeři s novou hrou zakoupíte prostřednictvím sítě goout.net

Mám čím dál větší potřebu nebo nutkání říct všem kolem, jak se žije v širokoplošné duši. Ne, nechci o sobě mluvit v metaforách a přesmyčkách, nýbrž ozřejmit okolí, že jakkoliv sebejistě se můžete tvářit, 100 kilo je 100 kilo. I zde ale poněkud přeháním. Ve skutečnosti mám totiž 95 kilo, ale těch sto zní zkrátka lépe, tak kulatě…

Divadelní zpověď o tom, jaká může být každodennost obezity šílená a krásná zároveň. Jaký je rozdíl mezi „velká“ a „tlustá“? Může být tloušťka krásná? A co je to krása? Jak se vlastně jmenovala Věstonická Venuše? Nebyla to Lucie? Laura nebo Veronika? A co když to byla Nataša? Možná bydlí ve vašem baráku. Možná. A možná se rodí právě teď...

One-woman show odhaluje tragikomickou každodennost mladé ženy, která zápasí se svým nedokonalým tělem. Text se dotýká témat, ve kterých se najde mnoho žen, a výborně pracuje s nadsázkou, vtipem a sebeironií.

Hra získala čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2017.