Pro děti od 6 let.

V divadelních představeních pro děti se to obvykle doslova hemží zvířecími postavami. Povětšinou narazíte na myšky, ovečky, medvědy, lišky a vlky, pejsky a kočičky. Neobvyklý již není ani jevištní výskyt velblouda či hrocha. Tato hra se však věnuje zvířátkům, která jsou možná méně vidět, ale o to častěji se s nimi v životě potkáváme: komáři.

A aby toho nebylo málo, objeví se na scéně i další zástupci hmyzu, jemuž lidstvo tak nepěkně říká „obtížný“: blechy, ovádi, klíšťata. Neboť i tito tvorové mají právo na svou pohádku pro děti. 

Komár Zdenda je připraven vstoupit do světa dospělých komárů. Jak ale velí tradice rodu, před svým prvním „náletem“ na odhalené lýtko houbařovo musí splnit jeden důležitý úkol. Najít sobě nevěstu. S tím mu vypomáhá dvojice přátel, Klíště Štěpa a Ovád Olda. A jelikož jeho tajně milovanou Světlušku jako na potvoru právě unesl zlotřilý Pavouk, je rozhodně záhodno spojit síly. Neobvyklá trojice hrdinů však může svým vzhledem i schopnostmi připomenout výkonné pohádkové trio Dlouhý, Široký a Bystrozraký, takže je nasnadě, že se se všemi nástrahami zdárně vypořádají a velké hmyzí dobrodružství bude zakončeno velkolepou svatbou.

Hra vypráví příběh malé Lindy, děvčete, které na Velikonoční neděli našlo pod Petrovem ležet uplakaný zvon. Ten o Bílé sobotě při cestě z Říma zpátky domů zabloudil a nenašel svou věž. Ústřední dvojice se pak vydává na dobrodružnou výpravu Brnem, kde se s pomocí oživlých a jinak němých a kamenných obyvatel města snaží najít ztracenému zvonu nové útočiště. Pomocnou ruku nakonec podají samotní Brňané a nebohému bronzovému zbloudilci vystaví novou věž právě u petrovské katedrály. Rozhlasová hra balancuje mezi fantaskním světem dětské představivosti a reálnými kulisami města Brna.

Hra se umístila ve finále soutěže Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru pro děti a mládež Radio Drama Autor.

Christian Lollike:

All my dreams come true. Disneyovka o depresích a pohádkách

15. listopadu ve 20:00 ve VILE Štvanice

Překlad: Jana Michalíková

Režie: Janek Lesák

„Chtěla bych být Šípková Růženka. Chtěla bych spát sto let. A až se probudim, bude u mě stát princ, kterýho pro mě vybral suprovej selekční stroj osudu.  A ten princ prošel spoustou útrap jenom kvůli mně. A nebudu mít jedinou vrásku, přestože jsem spala sto let. A když se podívám z okna věže, uvidim všechny nápadníky za posledních sto let viset mrtvý na růžovejch křoviskách, ale ten jeden – ten to zvládnul a díky tomu budu vědět, že to je on.“

Disney do našich životů vnesl nejen nevkusnou animaci, ale i naivní ideály o světě, ve kterém žijeme. „A“ by chtěla být jednou z princezen, o kterou se postará slepě zamilovaný princ. „B“ by chtěl být Aladinem, jehož kouzelná lampa mu pomůže dosáhnout čehokoliv. Jenže život takový není, nemají nic z toho, co by chtěli, a proto mají depresi. Vytváří si tedy svět, který do Disneyho universa vnáší naši každodennost. Sněhurka trpí posttraumatickým šokem, šťastný život až do smrti je nudný a plný nicnedělání a Strýček Skrblík sice plave v penězích, ale radši by si sehnal nějakou zamilovanou husičku a vnesl do svého života trochu emocí.

Nekompromisní hra Christiana Lollikeho odhaluje umělé ideály, které nám prodávají velké korporace, a ukazuje, že život rozhodně není pohádka.

Ve starém a chátrajícím hradu přebývají dva upíři. Starý hrabě Drak a jeho synovec Béla.  Hrabě by rád, aby Béla pokračoval v upírském řemesle, protože jemu samotnému už pověstné tesáky stářím vypadaly. Ale s Bélou to nemá jednoduché. Synovec se vždy po půlnoci tak dlouho strojí, převléká, vybírá vhodné doplňky, zkrátka fintí se a parádí, až kohout zakokrhá… a je po službě. Hradu si navíc všimne podnikavý starosta z blízké vsi, hodlá jej opravit a provozovat jako turistickou atrakci. Upíry, kteří se proti tomu brání, považuje v denním světle za vandráky, kteří v hradu jen tak přespávají, a hodlá je vystěhovat. Rozčílený hrabě Drak pověří Bélu, aby konečně nechal fintění a šel starostu pořádně vystrašit, případně i vysát. Béla se však ve starostově domě seznámí s jeho dcerou Milčou, která se mu velice zalíbí, a úkol nesplní. Starému hraběti nezbude, než zavolat na pomoc stoprocentní upírku Blady Mery, aby starostovy plány překazila. Jak vše dopadne na závěrečném upířím večírku?

Pohádku doplňují písničky Jiřího Beneše.

František Hrubín,

Dramatizace: Vladislav Kracík

žánr: poetický příběh 

obsazení: 3 - 5 mužů, 5 žen

„Sedím v okně a bdím.

Musím bdít. Z propadlé světnice vane ven

takové prázdno a takové ticho,

že mých dvacet let, dvacet zlatoploutvých ryb,

kdykoli zabloudí v ten ponurý kout, zčerná.“

To léto v Lešanech bylo plné kopřiv a višní. A Teriny, holky od kolotočů… Magický příběh jedné srpnové noci, vzpomínka na život, který za to stál...

Autorská adaptace slavné poemy Františka Hrubína Romance pro Křídlovku. Nesmrtelný příběh mladé kolotočářky Teriny a do ní k zbláznění zamilovaného studenta Františka ve zbrusu novém zpracování. Autorem Adaptace (z roku 2012) je Vladislav Kracík, umělecký vedoucí Divadla Tramtarie v Olomouci.  

„Sedím v okně a bdím.

Musím bdít. Z propadlé světnice vane ven

takové prázdno a takové ticho,

že mých dvacet let, dvacet zlatoploutvých ryb,

kdykoli zabloudí v ten ponurý kout, zčerná.“

To léto v Lešanech bylo plné kopřiv a višní. A Teriny, holky od kolotočů… Magický příběh jedné srpnové noci, vzpomínka na život, který za to stál...

Autorská adaptace slavné poemy Františka Hrubína Romance pro Křídlovku. Nesmrtelný příběh mladé kolotočářky Teriny a do ní k zbláznění zamilovaného studenta Františka ve zbrusu novém zpracování. Autorem Adaptace (z roku 2012) je Vladislav Kracík, umělecký vedoucí Divadla Tramtarie v Olomouci.  

Starý Klapzuba: Vše začalo tehdy, když se nám narodil první syn. A já se tenkrát zeptal manželky, jestli chce, nebo nechce ještě další dítě. Řekla, že by si přála holčičku. A já na to že teda jo, že budeme mít holku, jsem jí slíbil. Když jsem se za nějakou dobu pak rozhlédl po chalupě, zjistil jsem, že mám jedenáct synů. Jedenáct! A holka žádná. No safra porte, řekl sem si. Jedenáct kluků jako buků. Jedenáct. A protože jsem ve své chudobě nevěděl, co s nimi, rozhodl jsem se udělat z nich fotbalové mužstvo (celé mužstvo se nechápavě otočí za Klapzubou). 

Autorská adaptace slavného humoristického románu Eduarda Basse Klapzubova jedenáctka o chudém chalupníkovi, který ze svých jedenácti synů vytvořil nejslavnější fotbalové mužstvo všech dob. Hra byla poprvé uvedena v Šumperském divadle v roce 2017.

Další pohádka z pera dramatika, dramaturga a režiséra Vladislava Kracíka. Pohádka byla poprvé uvedena na jevišti v divadle Tramtarie Olomouc (2008), v rozhlasové podobě na Českém rozhlase Dvojce (premiéra v roce 2013).

 „To je úplná hrůza, pane doktore, čekárna nám praská ve švech. Je to ještě horší než včera, hotová epidemie. Jestli to takhle půjde dál, budou muset pohádky chtě-nechtě vyhlásit chřipkové prázdniny...“

No ano, děti, stejně jako vy, tak i pohádkové postavy občas onemocní. Otesánek dostane teplotu, drak kašel... A stejně jako máte vy, děti, své dětské lékaře, tak mají pohádkové postavy své pohádkové. A právě jedním takovým pohádkovým lékařem je Dr. Bálek. Svoji ordinaci má někde mezi Kocourkovem a lesem Řáholcem. Ordinuje od osmi hodin do čtyř a během své odborné praxe zažije spoustu dobrodružství a legrace. Vše se ale změní ve chvíli, kdy k němu dorazí královský posel se zprávou, že onemocněl dvorní kouzelník Semtamtrik... Veselá pohádka pro celou rodinu volně inspirovaná slavnou pohádkou Karla Čapka. Upravená verze Pohádky o třech doktorech, rozšířená o vypravěče a písňové texty.

Kočičí špionážní parodie pro celou rodinu. Autorem je Vladislav Kracík, umělecký vedoucí Divadla Tramtarie v Olomouci.

Láďa a Markéta (novopečení majitelé britského krátkosrstého kocoura) se s naivitou začátečníků domnívají, že jejich chlupáč stále spí, reaguje pouze na zvuk granulí o misku na žrádlo, anebo se jen tak povaluje v klidu domova. Z ironického komentáře jejich kocoura Bennyho se ale dozvíte o druhém životě, který každá kočka tajně vede. 

Dobrodružný příběh Bennyho začíná nevinně. Když se poprvé vydá na prohlídku okolí svého bydliště, počíná si tak lehkovážně, že málem padne do pařátů nebezpečného gangu. Naštěstí se zavčas seznámí s bezdomovcem jménem Mikeš. Tento kočičí důchodce mladého kocoura zavčas ukryje a vysvětlí mu, že Bratrstvo kočičí pásky – jak si gang říká, obchoduje s pančovaným kočičím krmivem a terorizuje celé město, proto na jeho ulicích kočku stěží potkáš. Benny je sympatický kocour, ale velký mluvka, a tak není divu, že se brzo stane terčem pozornosti kočičí mafie. Když se k tomu zamiluje do nejkrásnější kočky světa, tak má na malér ušito. Konfliktu s gangem už se nevyhne a tak se musí pustit do nerovného boje, ve kterém mu pomáhá nejen zkušený Mikeš, ale také „malá lež“ o tom, že je Benny elitní britský agent.  

Kočičí komedie nejen pro děti si tematicky pohrává s odkazy na filmy s titulní postavou Jamese Bonda – agenta 007, s prvky filmů noir a s formálními principy komiksů i animovaných filmů. Pro milovníky koček zde autor vytvořil nápaditý rejstřík charakterů postav, které vycházejí z představy lidí o různých kočičích rasách. Kromě již zmíněného hlavního hrdiny a jeho přítele, tedy kočky britské krátkosrsté a české pouliční směsky, zde figurují kočky ruské modré, bengálské a dlouhosrstá perská kočka. Proti chytrosti, ale i lstivosti charakterů koček, jsou jediné dvě lidské postavy jemně zesměšněny, protože člověk bývá ve vztahu ke kočkám častokrát nebetyčně nedůvtipný.