Vévoda Karel je zatím bez ženy. Aby mohl vládnout s vyššími ambicemi, těží zlato a stříbro z dolů v českých zemích. Potřebuje však spolehlivou ženu. Už se mu nabízelo žen několik, ale žádná se mu nezamlouvala. Ani kněžna Kunhuta z Mělníka na něj neudělala dojem, i když mu nabízela dva velkostatky. Vévoda je smutný a nevěří už v dobrou nabídku ke sňatku. Jednoho dne ale přijíždí posel Hynek od otce vévody - krále Jana Lucemburského – se zprávou, že kolem Křivoklátu bude za dva dny projíždět král Eduard II. anglický se svou dcerou Johanou anglickou na Moravu a že se zde zdrží přes noc. Vévoda Karel se začíná těšit, jaká bude princezna. Třetí den opravdu král s princeznou přijíždí a vévoda se do princezny Johany ihned zakouká. Johana obdivy opětuje tak, aby si toho nevšiml král. Královská romance je ale narušena lapkou a zlodějem Bořkem, který se rozhodne odhalit vévodovo „tajemství“. Věří totiž, že se jedná o poklad, který chce za každou cenu najít.

Divadelní grant DILIA je určen k podpoře studentských činoherních projektů. Žadateli mohou být studenti vysokých uměleckých škol (DiFA JAMU Brno, DAMU Praha) a filozofických fakult (FF MU Brno, FF UK Praha, FF UP Olomouc, FPF SU Opava – obor kulturní dramaturgie).

Studentským projektem se rozumí takový, jehož hlavní inscenační tým (režie, scénografie, úprava atd.) je tvořen pouze studenty.

Podpora bude udělena pouze projektům, jako jsou scénická čtení a inscenace původních českých textů či dosud neuvedených překladů zahraničních her. Jedním z předpokladů úspěchu žádosti je ošetření autorských práv spojených s daným projektem ze strany DILIA.

O grant se mohou ucházet jak projekty vytvořené v rámci školní výuky, tak projekty vytvořené na základě vlastní iniciativy studentů. Žádost o grant podává přímo student (autor, režisér, produkční apod.). Autor projektu (kolektiv) musí být v době podání žádosti řádným studujícím jedné z výše uvedených fakult.

Žádost o grant musí obsahovat: 

- popis projektu – název projektu, autoři, inscenační tým, anotace projektu, předpokládaná doba a místo uvádění, přínos projektu (max. 2 strany) 
rozpočet projektu 

- potvrzení školy, že případné finanční prostředky z grantu DILIA budou vyúčtovány prostřednictvím příslušné školy (vzor potvrzení naleznete zde)

- žádost musí být odevzdána ve dvou kopiích na adresu Agentážní oddělení DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, 193 00 (k rukám Marie Špalové) + elektronicky na e-mail: spalova@dilia.cz

- žádosti musí být odeslány do 15. prosince 2017 (rozhoduje datum odeslání)

Projekty hodnotí komise složená ze zástupců DILIA. Grant se poskytuje na projekty uskutečněné v kalendářním roce 2018. Grantová komise výsledky svého rozhodnutí oznámí ke 31. lednu 2018. Úspěšní žadatelé získají finanční prostředky do 21 dnů od podpisu smlouvy o přidělení grantu.

Více informací na: spalova@dilia.cz.

Slávek má rád klid. A ze všeho nejraději odpočívá, což je pro běžný život poněkud nepraktické. Jeho babička je z toho nešťastná. Musí každé ráno vnuka přinutit, aby vstal a šel dělat něco užitečného. Slávek je nejlenošnější člověk široko daleko. Ani on si nedokáže představit, že by mohlo existovat stvoření, které je horší. Dokud se za pohnutých okolností neseznámí s drakem Línoplazem, který se podle své nátury přímo jmenuje.

Jenže kde je Línoplaz, tam je obvykle i drak Maxipalič. Neobyčejně aktivní, a navíc dost hladový a záludný. Není překvapením, že chce zaútočit na lidská obydlí. I když se zdá nemožné, že by se Slávek postavil tak silnému nepříteli, je jeden důvod, který by ho mohl přimět zachránit rodnou vesnici.

V humorné pohádce o dvou nejlenošnějších bytostech na světě se dozvíte, že zahálka člověku štěstí nepřináší, a že chytrý nápad může z protivníka obratem učinit spolehlivého spojence. Slávek a drak odkazuje k modelu pohádek s hloupým Honzou. I když mu vévodí dvě ústřední charakterově blízké postavy, autorka se v něm zaměřila spíš na komické výstupy svérázných draků. Jejich výrazně stylizované herecké zpracování záměrně připomíná postavy z animovaných filmů.

Původně rozhlasová hra měla premiéru na stanici Český rozhlas Dvojka v roce 2016.

(Autor anotace: Hana Hložková)

Několik až příliš zvědavých otázek irského novináře přiměje Arthura Bella Nichollse k tomu, aby zasedl k psacímu stolu a pokusil se k nim vyjádřit. Je rok 1879 a on se musí vrátit zpět v čase, do dob, kdy prožíval nejšťastnější část svého života na malé faře v Yorkshiru. Tak začíná příběh muže z původně rozhlasové hry Vítr ze slatin, který pro cyklus Hry a dokumenty nové generace napsala mladá slovenská autorka Simona Nyitrayová.

Vzpomínky kdejakého stárnoucího vikáře by zajímaly málokterého žurnalistu. Jenže vikář Nicholls býval kurátorem na faře jistého Patricka Brontëho a pobýval ve společnosti jeho nadaných dcer. A dokonce se do této rodiny přiženil. Shodou okolností se stal manželem jedné z nejslavnějších britských romanopiskyň – Charlotty Brontëové. Šedesátiletý Nicholls je nucen po letech zavzpomínat, jak usiloval o ruku této neobyčejné ženy, kterou nebylo snadné získat. Nejen proto, že vzbudit zájem vzdělané, chytré, talentované a půvabné spisovatelky bylo obtížné, ale také proto, že si její otec nepřál, aby se provdala. Znovu si připomíná rok 1854, kdy na faře v Haworthu nechtěně vyvolal konflikt s Patrickem Brontëm. Jako by znovu prožíval spor mezi dcerou a otcem, ale také období opětované lásky, jíž nebylo dopřáno dlouhého života.

V původně rozhlasovém dramatu vytvořila autorka fiktivní příběh několika lidí, které spojuje pobyt na nehostinném místě stejně intenzivně jako fakt, že kvůli častým úmrtím v rodině zůstali vzájemně jeden druhému. Osobnost známé literátky je zde záměrně představována z pozic manžela a otce, kteří ji bezmezně, ale každý jinak, milovali. Díky tomu není Charlotta Brontëová nikterak mytizovaná, sledujeme ji jako výjimečnou ženu, ale s běžnými touhami a problémy.

Hra měla premiéru na stanici Český rozhlas Vltava v roce 2015.

(Autor anotace: Hana Hložková)

Příběh jedné rodiny a jednoho domu.

Děti. Rodiče. Rozdílné úhly pohledu jsou samozřejmostí, která ale není vítána. Názor. Názor na cokoliv podléhající přísné cenzuře. Samostatnost a přetrhané pupeční šňůry, které stejně nejdou pořádně přetrhnout. Děti. Kdy dospějí? A kdy se stávají samostatnými? Čím jsou děti pro své rodiče? A čím by měly být?

Manželský pár spolu se svojí dospívající dcerou je nucen kvůli nepříznivé finanční situaci, ale i manželčiným zdravotním problémům, odstěhovat se zpět do domu, ze kterého museli před několika lety odejít kvůli sporům s manželčinými rodiči. Mezičasem se situace uklidnila, rodina bude opět pohromadě. Dvougenerační vila ale v jistý okamžik přestává být domovem a postupně se začíná proměňovat v temné vězení, ze kterého je potřeba znovu uniknout. Situace je však mnohem vážnější než před několika lety. A navíc už není kam utéct. Noční můry mísící se s realitou a postavy postupně se měnící v monstra. Deformace duší a charakterů se stává standardem. Dialog není, pouze by chtěl být. Křičí se, šeptá, a znova křičí. Občas mňouká kočka.

Adventní putování (nejen) tří mudrců do Betléma s „koledami“ pro diváky od tří do sto tří let.

Jak víme, tři mudrci přišli do Betléma z Východu a přinesli Ježíškovi královské dary – zlato, kadidlo a myrhu. Ale odkud přišli? Jaká byla cesta? A co jejich manželky? Jak vlastně na Východě tenkrát prožívali advent? Taky uklízeli, pekli cukroví a sháněli dárky?

Na tyto otázky Bible neodpovídá, takže si to musíme dovymyslet sami.

Tato pohádka je určena souborům s menším počtem herců a je volnou úpravou známé pohádky Boženy Němcové. Setkáme se zde s vdavekchtivou Káčou a jejím nápadníkem čertem. Zaplete se do toho syn potulné kočovné společnosti, se kterým si čert, neznající místní poměry, vymění nejen kabát, ale i vzhled. A složitou situaci pomáhá rozplést nejen Honza, ale i další postavy. Že se Káča nebojí ani čerta, je jisté. A tak nakonec Káča pomůže napravenému lakomému sedlákovi a čerta zažene zpátky do pekla. 

Pro děti od 3 let.

Dramatizace populárních minipohádek Daniela Heviera pro děti, kterým se večer nechce spát.

Ještě hračku pod peřinu! Ještě napít! Ještě čůrat! Ještě pohádku! Znáte to? Tradiční večerní souboj rodičů s usínajícími dětmi v dětském pokoji má stále stejný průběh. Nelítostný a často marný boj dospěláků s jejich dětmi o to, aby už konečně zavřely oči a usnuly, se po večerech odehrává téměř v každém dětském pokoji.

Hrdina pohádky, malý Honzík, díky své „neusínavosti“ prožije strašidelné noční dobrodružství. Neboť dětský pokoj skrývá v noci mnohé nástrahy pro ty, kdo nechtějí spát. A Honzík není zdaleka jediný nespavec ve své ložnici. Naštěstí police okolo postýlky obývá i spousta moudrých a odvážných hraček, které umí v pravý čas zasáhnout a pomoci.

Hra vznikala pro Bábkové divadlo v Bratislavě a existuje i ve slovenském znění (v překladu Michaely Homolové).