Slavnostní vyhlášení a krátké autorské čtení nominovaných autorů proběhlo v úterý 20. května od 18 hodin v Čítárně Unijazz v Praze. Kromě Tichého získali nominaci také díla Možnosti přehlíženého Sufiana Massalemy a Vzteklina Apoleny Vybíralové.

Tichého zvolila vítězem odborná porota ve složení redaktor a básník Jonáš Hájek (předseda poroty), literární historik a teoretik Karel Piorecký, básník a literární teoretik Libor Staněk, básník a novinář Karel Škrabal a spisovatelka, překladatelka a laureátka Ceny Jiřího Ortena 2016 Sára Vybíralová. 

„Dlouho se v české poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Debut, v němž Lubomír Tichý ze svého prožívaného periferního mikrosvěta činí něco velmi univerzálního a současného. Síť propletených vztahů se zde vyjevuje na pozadí environmentálního podtextu a digitality imaginace. Jedná se o sbírku, v níž se prostředí nejen popisuje, ale i spoluvytváří,“ shrnula výběr odborná porota.

Lubomír Tichý je studentem bohemistiky a polonistiky na FF UK. Píše recenze a reflexe poezie i prózy a přispívá pravidelnými sloupky do časopisu Host. „Kniha Místní vznikala nutkavým obkružováním jednoho místa, mé rodné obce, na kterou jsem kladl různé důrazy. Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ uvedl Lubomír Tichý.

Láska z pasáže, Kamarád do deště, Svatba upírů, Byl jednou jeden polda, Policie Modrava nebo Kriminálka Anděl. Nejen pod těmito filmy a seriály je podepsán český filmový a televizní scenárista, dramaturg, autor rozhlasových her a novinář Miroslav Vaic.

Přestože maturoval na Střední průmyslové škole strojnické, jeho studentská cesta vedla na FAMU, konkrétně na katedru scenáristiky a dramaturgie, kterou absolvoval v roce 1975. Následně působil dlouhá léta jako scenárista a dramaturg Filmového studia Barrandov.

V devadesátých letech začal pracovat také jako novinář, když se stal redaktorem deníků Metropolitan, Telegraf nebo týdeníku Story. Byl také autorem rozhlasových her. Napsal hru Pes, základ rodiny a státu i řadu dílů různých rozhlasových seriálů. 

Zemřel 24. května 2025.

Čest jeho památce!

Hurvínek oslaví příští rok své 100. narozeniny! Své dřeváky se ale pověsit na hřebík nechystá, ba naopak! Pohádky pro Hurvínka, oblíbené dětské představení, které má za sebou bezmála tisíc repríz, zamíří na filmová plátna.

A tvůrci slibují skutečně jedinečný zážitek v kvalitě, v níž Hurvínka svět ještě neviděl. Natáčelo se na sedm kamer, nechybí prostorový zvuk ani dynamický střih, aby byl snímek atraktivní i pro dnešní děti. Vedle Hurvínka se představí i další oblíbené postavy – Spejbl a Mánička.   

Autorem hry je Pavel Grym, režie filmové verze se ujal Vojtěch Frič, kameru měl na starosti Lukáš Milota. Autorem divadelní koncepce je Martin Klásek, původním autorem Jiří Středa, za scénografií stojí Dušan Soták a autorem hudby je Jiří Kolafa.

Průřez jeho tvorbou i osobností přiblíží unikátní výstava „Jindřich Polák 100“, a to v budově G18 Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Návštěvníci budou moci zhlédnout nejen fotografie ze známých filmů pro děti, ale také artefakty z těchto filmů a kostýmy zapůjčené z Barrandov Studia.

V úterý 3. června se od 17.00 v této galerii uskuteční také vzpomínková beseda. Té se zúčastní také manželka Jindřicha Poláka Zuzana Poláková, Pavel Zedníček, který s ním spolupracoval na několika projektech, a generální ředitel Barrandov Studia Petr Tichý. Besedou provede filmový historik a publicista Jan Lukeš. Hosté zavzpomínají také na nedožité 120. narozeniny Jana Wericha, se kterým Jindřich Polák spolupracoval na natáčení filmů s Panem Tau.

A vzpomínka na Jindřicha Poláka se samozřejmě objeví také ve filmovém programu festivalu. Ten uvede válečné drama Nebeští jezdci, několik dílů kultovního sci-fi seriálu Návštěvníci a snímek Poplach v oblacích v hlavní roli s Panem Tau.