Pět osamělých žen - od pohledné vdovy Kamily Maršálkové, svobodné Blanky Pokorné, majitelky cestovní  kanceláře „Jeď teď, plať pak“ Naděždy Šrámkové, dosud neprovdané důchodkyně Otylie Nechlebové až po advokátku JUDr. Bohumilu Šťopkovou - bylo svého času důvěřivými oběťmi pohledného, všemi mastmi mazaného, přesto jimi obdivovaného podvodníka, který je, než  jim beze stopy zmizel, nejenom do hloubi duší urazil, ale i připravil o hromadu peněz. Z jeho počítače vypátrá nápaditá dcera jeho poslední „oběti“ jak jména, tak i adresy všech jím podvedených žen a s Naděždinou pomocí je všechny svolá dohromady. Odlišné povahy, odlišné osobnosti, v celé komedii důsledně jak ve vystupování, tak i v textu pečlivě prokreslované, se rozhodnou pomstít. Kde ale toho nehorázného zrádce hledat? Nezbývá, než na to angažovat soukromé „očko“ detektivní agentury „Inflagranti“ Martu Hatalovou, která naše důvěřivé a přitom tak málo sebekritické „oběti“ nejdřív důkladně rozebere a nakonec jim hledaného muže najde. Nakonec si ovšem neosedlá on ji, ale ona jeho! 

           Láska nebeská při zastávce v Čechách. Příběh tří sester, co se staví na vlastní nohy po smrti svého otce. Ten se v šedesáti letech zabil v autoškole. Nejmladší Valérie trpí agorafobií a nebyla od jeho smrti venku, nejstarší Róza se projedla ke dvěma metrákům váhy a prostřední Helena jako jediná vydělává a kormidluje chod domu na předměstí. Otec v závěti odkáže Valérii svůj růžový supermanský kostým, v němž anonymně zachraňoval životní ztroskotance. Pomůže teď jeho vlastním dětem?

            Když se třem sestrám připletou do cesty  tři muži; dogwalker Jan s kšiltovkou na hlavě a závislostí v srdci, obětavý Ludvík s rozbitou zelinářskou dodávkou a Samuel, napodobenina Johna Lennona se sebevražednými sklony; kdo nakonec oblékne růžový supermanský kostým? A kdo koho nakonec zachrání?

Hra Jedlíci čokolády se stala Českou hrou roku 2011 v rámci udílení Cen Alfréda Radoka.

   Adaptace Hany Burešové (z let 1991-94) vychází ze stejnojmenné Žákovy divadelní hry z roku 1937 a z jeho knihy Študáci a kantoři, ze známých filmů Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše i z režisérčiných vlastních školních zážitků.

   Na půdoryse jednoho školního roku (1937-38) v nejmenovaném českém maloměstském gymnáziu Burešová volně řadí scény z vyučování sexty, z přestávek, ze sborovny i z výletu a spojuje je patnácti dějově zasazenými dobovými šlágry (autorů Moravce, Maliny a dalších), které má hrát a zpívat kapela sextánů pod vedením nadaného a „odbojného“ studenta Jindřicha Benetky. Jeho vyloučením ze školy končí školní rok i doba „her a malin nezralých“; ve vzduchu visí předzvěst 2.světové války. Veselé i tíživé situace ze života študáků a kantorů nepostrádají groteskně-satirickou nadsázku ani melancholicko-nostalgický tón, osobitý humor tkví především ve specifickém jazyku, který míchá knižní sentence a dobový žargon školní mládeže.

   Text byl v této podobě uveden poprvé v divadle Labyrint 1994 a od té doby je uváděn profesionálními i amatérskými soubory, poslední inscenace v MdB získala hlavní cenu i cenu diváků na pardubickém Grandfestivalu smíchu 2011. 

Martin Sušil, hlavní hrdina komedie ze současnosti, přijde o práci i o manželku. Ze životní  krize ho dostane až jeho vynález, výrobek nulové hodnoty - sušená voda, s níž ovládne světový trh. Děje se tak ve světě, kde modlou jsou peníze a mamon, což vede k bankrotu nebe, které nemá přísun nových duší, zatímco peklo je jimi přeplněné. Peklo ale bez nebe nemůže existovat, takže se rozhodne nebi pomoci. Je zapotřebí  podpořit existenci nebe tím, že lidé nebudou kupovat drahé dárky a upínat se k materiálním požitkům. Peklo vyšle na zemi svou agentku, která napomůže nastartovat a marketingově podpořit projekt s prodejem holého, leč atraktivně zabaleného nic - sušené vody. Součástí hry je šest písní. Hudební složka je k dispozici na CD.

Mrazivá, tak trochu vánočně laděná komedie, která zaručeně knock-outuje vaše bránice. Trevor a Nina jsou manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však nelze pokládat za ideální – vlastně je to hotové peklo na zemi, se kterým nelze jen tak skoncovat. Může za to předmanželská smlouva, jež je drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek, který tak automaticky připadne tomu druhému. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční vánoční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou Imelda a Artur – poněkud výstřední manželé a jejich jediní skuteční kamarádi. Imelda je věštkyně s vlastním televizním pořadem a Artur učí historii a dějiny USA na vysoké škole. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že půjde o dost nudnou party, jenže to by ona předmanželská smlouva nesměla obsahovat maličký dodatek: ten z manželů, který prokáže tomu druhému nevěru, může požádat o rozvod a všechen majetek mu při tom zůstane. Vánoční večírek se tak promění v rozvodové bitevní pole, kde se bojuje zbraněmi nejtěžšího kalibru a kde vítěz může být jen jeden...

I když je komedie situována do období vánočních svátků, nehrají v ní Vánoce jako takové žádnou zásadní roli, tudíž se dá bez problémů uvádět v průběhu celého roku. Text hry je názornou ukázkou toho, že divák se při komedii může bavit takřka nepřetržitě po dobu 90 minut. Troufáme si tvrdit, že Když se zhasne je jedním z toho nejlepšího, co je v současné české komediální dramatice k vidění.  

Michaela Doleželová a Roman Vencl jsou absolventy činoherního herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní hry píší společně od roku 2006, kdy vznikla jejich prvotina Výročí. Zpočátku psali pouze pro potřeby vlastní divadelní společnosti, ale v současné době jsou jejich texty poptávány různými divadly v České i Slovenské republice. Na svém kontě mají několik divadelních komedií a další chystají. Jejich zatím nejúspěšnější hra Když se zhasne se stala nejuváděnější českou komedií roku 2012, kdy se během jediné sezóny dočkala hned pěti různých nastudování a v roce 2013 se chystají její další uvedení v Čechách, ale také na Slovensku a v Polsku. Autorsky spolupracují s Moravským divadlem Olomouc, s Městským divadlem Zlín nebo s bratislavským Štúdiem L+S.

Nejnovější dramatizace dnes již klasického díla Oscara Wildeho posunula jeho příběh do současnosti. Nejde o nepřirozené šroubování literární klasiky do 21. století, ale pouze o nenásilnou aktualizaci některých drobných reálií tak, aby byl příběh přitažlivější pro současné publikum. Samotné vyprávění příběhu je volnější a nedrží se předlohy za každou cenu. V textu je kladen důraz především na humor a komické situace, které jsou řetězeny tak, aby divák nemusel tzv. „čekat na vtip“, ale aby se bavil kontinuálně po celou dobu představení. Také charaktery hlavních postav jsou vykresleny o něco detailněji, pevněji a komediálněji, než-li je tomu u originálu. Můžeme tedy hovořit o klenotu evropské literatury, který byl oprášen a zrestaurován tak, aby mohl být uváděn na divadelních prknech současnosti. Autorem dramatizace na základě překladu J. Z. Nováka je mladý komediograf Roman Vencl.     

Černá komedie ze současnosti s detektivní zápletkou o propletených vztazích nejen manželského čtyřúhelníku. Hlavní hrdina Ondra prožívá idylické období, kromě své manželky udržuje poměr i s krásnou milenkou. Jeho žena nezahálí a má také svého milence. Podle některých psychologů ideální manželství. Jednoho večera celá pravda vyjde najevo a Ondra se ocitne v tvrdé realitě. Ale i v krizi by si měl člověk dávat pozor na to, co si přeje. Protože když se jedno Ondrovo nepovedené přání vyplní – musí podat nadlidský výkon, aby se z ošemetné situace dostal se zdravou kůží. Láska může být inspirativní, ale i velmi nebezpečná, což potvrdí psycholog z vyhlášené manželské poradny. Když se sám ocitne v roli svého pacienta zjistí, že všechny poučky jsou na nic a vše spěje k zaručeně nečekanému rozuzlení. V roce 2014 na divadelní přehlídce Mumraj a Hobblík v Hodoníně získal od odborné poroty tento scénář čestné uznání.

Jarda je ženatý muž středního věku. Úředník, vždy oblečený v šedém obleku, má rád svůj klid, jistotu a šachy. Mohl by být se svým životem docela spokojený, jen kdyby jej nesužovaly dluhy, které dělá jeho manželka Lucie neuváženým nakupováním, hlavně po internetu. Navíc si jej dobírá starší kolega z kanceláře František, který chodí se studentkou a žije životem skoro teenagera – ať již oblečením, tak především svým chováním. Dobírá si Jardu, že je ňouma, že chodí v obleku a mluví jen spisovně, a že i když se s ním vsadí o zajímavou finanční částku, nenechá si udělat ani malou kérku na skrytém místě na těle. Simona pracuje v reklamní agentuře a visí nad ní výpověď pro její špatné výsledky. Má už jen poslední možnost vše zvrátit ve své reklamní kampani pro nového klienta. Jarda sázku od Františka přijímá a ten samý den se jde podívat do nedalekého tetovacího salónu. Tam jej tatér informuje o různých možnostech a také mu řekne, že zrovna nyní jeho kamarádka Simona hledá pro svoji reklamní kampaň nějakého seriózního člověka a nabízí za to prý neuvěřitelné peníze. Navíc se na to prý Jarda přesně hodí. Když Jarda Simonu v kanceláři navštíví, dozvídá se, že by si za milion korun měl nechat udělat tetování na čelo, které musí mít viditelné celý měsíc! Přestože Jarda nabízenou sumu potřebuje jako nikdy před tím, tuto nabídku odmítá. Vždyť pracuje na významném úřadě!

Druhý den, když jej doma vlastní těhotná manželka před svým šéfem, což je i její tajný milenec, který je u nich na návštěvě, ponižuje, že je ňouma a že se nedokáže o svou rodinu finančně postarat, se Jarda rozhodne pro tetování, a tedy pro získání slíbené částky. Celý měsíc to určitě vydrží a všem ukáže, jaké peníze umí za měsíc vydělat! Z nich pak splatí všechny manželčiny dluhy a zbudou jim ještě peníze do rezervy, až se jim to malé narodí. Nic ale není tak jednoduché, jak se Jardovi na první pohled zdálo…

Tato černá satirická situační komedie přibližuje s humorem a ironií co všechno jsou lidé pro peníze schopni udělat bez toho, že domyslí konce takovýchto „výhodných“ nabídek. Navíc také přibližuje současný svět – svět nadnárodních firem a médií, který vytváří své „celebrity“ nikoliv podle toho, zda něco umějí, ale jen proto, aby co nejlépe zaujali jejich marketingově zvolenou cílovou skupinu čtenářů nebo diváků.