Pohádkový příběh o malé, veselé a rozpustilé kometě, která se přátelí se dvěma hvězdáři – profesorem a jeho žačkou. Kometa si bezstarostně létá vesmírem a netuší, že jí pronásleduje zlý Ufoun. Hvězdáři se vydají na cestu do vesmíru, aby kometu zachránili a na své cestě zažijí mnohá napínavá dobrodružství.

Mikrodrama o duševním zdraví Made in Slovakia 2003. Hra KOMIKS byla napsána pro Karla Krále a jeho časopis Svět a divadlo, kde během celého roku 2003 vycházela na pokračování spolu s komiksovými grafikami Niny Weisslechnerové. Karel Král si objednal hru na pokračování do 6 čísel, a stal se tak iniciátorem idey a formy divadelního KOMIKSU, složeného ze 6 obrazů (DILIA nabízí upravenou pětidílnou část bez miniopery, kterou ovšem může podle dohody od autora získat). Typickým znakem KOMIKSU je černý humor, absurdita a jevištní zkratka. Každá ze šesti mikrokomedií je stylově odlišná (je tu absurdní mikrodrama, erotická konverzačka, psychiatrická přednáška, cool dialog delikventů a závěrečná rodinná groteska, plná temného podvědomí). Spojující linkou hry je psychická abnormalita všech postav. Jsou to normální středoevropané dneška, kteří se neumí zorientovat v rychlém tempu doby. Jsou frustrovaní ze svobody a reagují na ni extrémně. V šílených časech jsou i lidé šílení...   Obrázek No. 1 TUNEL Dvojice manželů už viděla a zažila všechno. Nemají děti, procestovali svět a chybí jim jen poslední zážitek. Klinická smrt. Pozvou si doktora z pohotovosti ...   Obrázek No. 2 PÉČKO Proč má ve světě úspěch každá reality show – viď Big Brother? Nebo je to doopravdy.   Obrázek No. 3 MANGA Přednáška japonského psychiatra na téma „Komiks jako prvotní příčina schizofrenie“. Co všechno může způsobit japonský komiks manga. Parafráze výroku Homera Simpsona z úplně jiného komiksu: „Manga jsou japonská pomsta za Hirošimu.“   Obrázek No. 4 ZKOUŠKA Dvojice teenagerů se nudí v parku a jí popcorn. Denně chodí do kina a z plátna odkoukávají, jak někoho zabít. Jednou se to může hodit...   Obrázek No. 5 RODINAZávěrečné mikrodrama o ne tak docela normální rodince mělo světovou premiéru v Itálii v létě roku 2003 na Mittelfeste v Cividale.

Mámení  cárské  televize.   A.P.Čechov se vrací na svoji usedlost v Melichově po totálním fiasku premiéry hry Racek. Ráno se vzbudí a zjistí, že se přeměnil – na boxera. A od té chvíle kolem sebe bije a zraňuje...
Živí se tím, že píše pro Carskou televizi sitcomy. Jeho fatální láska Lika Mizinovová postupně svede všechny jeho přátele. Ve hře vystupují nejvýznamnější lékaři z Čechovových her – kromě samotného Čechova přijde doktor Astrov ze Strýčka Váni, doktor Čebutykin ze Tří sester, doktor Lvov z Ivanova a zmiňuje se i jméno doktora Dorna z Racka.
Je to hra o lásce mužů k ženám, o lásce mužů k mužům, hra o nadějích i zklamáních, kde se skutečná fakta z Čechovova životopisu (např. láska k učitelce Lice Mizinovové), prolínají s postmoderní fikcí (Carská televize a ukázka ze sitcomu „Tři sestry“). Hra získala cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru roku 2000.

Opuštěná krajina a prázdná silnice kdesi ve Finsku. Je léto a dny jsou neobyčejně dlouhé. Lucie a Leoš stopují do Laponska. Před sebou mají sever a za sebou hromadu problémů, o kterých si myslí, že zůstaly zapomenuté doma. Ale bylo to jen zdání.Během dlouhého čekání na krajnici začíná minulost znovu ožívat a s ní i cynický Leošův otec, který se Lucii snažil vydírat, a Leošova lehce vyšinutá matka, která se rozhodla spasit svět i rodinu pomocí vesmírných energií.Jednatřicetiletý Leoš dosud vedl pohodlný a nudný život právě ve vleku své matky. Pracoval ve druhém suterénu ministerstva obrany jako vojenský historik a o holky a skutečný život se nikdy příliš nezajímal. Pak mu ale jednoho dne zkřížila cestu divoká Lucie. A jeho příběh náhle nabral nečekanou rychlost směrem k dospělosti.Léto v Laponsku je hořká komedie. Divadelní roadstory o dlouhé cestě na sever.

Autoři Jaroslav Rudiš a Petr Pýcha za hru Léto v Laponsku získali 2. cenu v Dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2005 a také Cenu Českého rozhlasu, který hru uvede.

Manželka, která stále luxuje. Kamarád, kterému se svět zmenšuje před očima. Podnájemnice, která svými sensibilními schopnostmi spouští na dálku všechny elektronické spotřebiče. Tohle je Emilův svět. Tak jak se jeho život prolíná s životy jiných lidí, prochází bytem každý, na koho Emil právě myslí. Emil, ač držitel modré knížky, pracuje v Ústavu vojenské historie a nejvíc si rozumí se svým papouškem Felixem. Felix zná dějiny, mluví latinsky, byl by schopen složit i maturitu, ale také rád zpívá písničky od Beatles. Svými schopnostmi zprostředkuje Emilovi možnost stát se populární hvězdou zábavného pořadu Vaříme s dějinami, sám se však natáčení nedočká. Kdo nakonec skončí na psychiatrii? Kdo a proč se bojí Beatles? Tragikomický ráz hry určují svižné a vtipné dialogy spojené s tragikou tématu krize středního věku, neschopnosti a neochoty přizpůsobit se novým trendům doby. Odkaz na hru Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové se projevuje v motivu ztráty dítěte a odcizení v partnerském vztahu, který sice zůstává skrytý, ale dává tušit, že je jedním z hlavních příčin veškerého dění.

Několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka Viliam Klimáček získal v roce 2005 za tuto hru 1. místo v této dramatické soutěži.

Klasická pohádka na motivy H.Ch. Andersena. Tak jako nás lákají neznámé světy, tak možná i bytosti v neznámých končinách touží po kontaktu s námi. V jedné z nejznámějších Andersenových pohádek se dovídáme, jak takové sblížení malé mořské víly s princem na břehu může dopadnout. Pohádka ze všech pohádek nejpohádkovější, pohádka o pohádkách, které si vymýšlejí jak lidé na Zemi, tak bytosti pod vodou. Mohla by být mottem všech Andersenových knih. F. Pavlíček působil od roku 1950 jako redaktor Československého rozhlasu, později i jako dramaturg ve filmovém studiu Barrandov. Roku 1965 se stal uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech, kterým byl až do r. 1970. Roku 1977 podepsal Chartu 77. Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kterým byl až do svého odchodu do důchodu v r. 1992. František Pavlíček je autorem řady divadelních a rozhlasových her, a také filmových scénářů Markéta Lazarová, Babička, Tři oříšky pro Popelku.

Pohádka Koláčky pro Peggy se odehrává v Londýně, v malém hokynářství vdovy Turvudové, která má na starost neteř Peggy. Peggy je němá a u tety trpí samé ústrky. V krámku je přes den schovaná za pultem, aby nebyla vidět a celou noc musí vyšívat, aby si vydělala na živobytí. Peggy se spřátelí s pekařským učedníkem Tomem, k němuž se mistr také chová krutě. V kouzelném světě, do kterého lze vejít zrcadlem v krámku Turvudové, vládne královna Zlatobílá Lucy. Žije tam také popletený kouzelník Vik, kmotřička Peggy (která se o tu pozemskou starala, když byla malá) a holčička PeggyPeggy, která má nedopatřením hlas navíc. Ti všichni jsou namočeni v krádeži receptu na slavné koláčky. Lidé za zrcadlem nakonec pomohou vrátit Peggy hlas a potrestají zlou tetku i pekaře. Pohádka je také dostupná v rozhlasové verzi. K dispozici je také verze převedená do českého prostředí s názvem Koláčky pro Andulku.

V malém pražském malé hokynářství vládne vdova Kropáčková, která má na starost neteř Andulku. Ta je němá a u tety trpí samé ústrky. V krámku je přes den schovaná za pultem, aby nebyla vidět, a celou noc musí vyšívat, aby si vydělala na živobytí. Andulka se spřátelí s pekařským učedníkem Vítkem, k němuž se mistr také chová krutě. V kouzelném světě, do kterého lze vejít zrcadlem v krámku Kropáčkové, vládne královna Zlatobílá Klára. Žije tam také popletený kouzelník Hugo, kmotřička Anna (která se o tu pozemskou starala, když byla malá) a holčička AniAnička, která má nedopatřením hlas navíc. Ti všichni jsou namočeni v krádeži receptu na slavné koláčky. Lidé za zrcadlem nakonec pomohou vrátit Andulce hlas a potrestají zlou tetku i pekaře. K dispozici je také verze odehrávající se v prostředí Londýna s názvem Koláčky pro Peggy.