Komediální příběh muže ve věku padesáti až šedesáti let, který nedokáže odolat ženskému půvabu. Neseznamuje se však s mladými ženami, jak je v dnešní době zvykem, ale tak maximálně o deset let mladšími ženami, které již leccos zažily a dokáží plně vychutnat jeho kvality. Jednou za čtrnáct dní, vždy v pondělí, vyráží na „lov“. Postupně se setkává s průměrnou vdanou ženou, dámou-paní podnikatelovou, intelektuálkou milující světovou kinematografii, pošťačkou, přítelkyní svého kamaráda a spisovatelkou. Nic nenechává náhodě a na všechny schůzky se pečlivě připravuje - nejen na témata možných hovorů, ale také za pomocí různých převleků a doplňků, které mají na danou ženu zapůsobit. Jeho šarm ženy opětují a vrhají se mu do náručí v jeho vypůjčené garsoniéře. Tato konverzační hra má velmi překvapivý závěr, který ohromí nejednoho diváka.

Satirická komedie o jedné české poradenské firmě. Čerstvý absolvent vysoké školy ekonomické David nastupuje do svého prvního zaměstnání na pozici Trainee a postupně začíná poznávat své kolegy – manažery, poradce a administrativní pracovníky. Začíná také pronikat do zákulisí firmy a poznává skutečnou pracovní atmosféru a morálku, která ve firmě panuje. Ta se ale velmi liší od skvělé image firmy, kterou pečlivě vytváří zdatný PR manažer. Každý manažer má nějaké závažné problémy – například ředitelka HR je šikanována dětmi a manželem a finanční ředitel je gambler. Ve firmě naleznete příliš administrativy, šikanu, šmírování, podlézání, ale naštěstí také skupinky lidí, kteří táhnou za jeden provaz. Hra ukazuje s ironickým nadhledem nadřazenost manažerů, kteří své práci a ani svým podřízeným vůbec nerozumí a sobecky si hrají svojí vlastní hru.

Komediální příběh začíná ráno po dobře vydařeném flámu. V té době se totiž ve své garsonce probouzí Tomáš. Vůbec netuší, co se v noci dělo, ale je rád, že se vůbec dostal domů. Jeho spokojenost trvá jen do chvíle, kdy se vedle něj probudí postarší žena. Také ona nechápe, co v noci dělala a jak se dostala do Tomášova bytu. Rozloučením by mohla tato událost pro oba skončit, ale to by nesměla existovat náhoda.

Hra jako náplň a smysl života. Záměrná manipulace s druhými. Nadčasový automat, který řídí osudy postav ve hře, do níž dobrovolně vstoupily. Když však Netofilia začíná vítězit nad Autonomií, ze hry už nevede cesta ven, ani ji nelze ukončit. Svět ovládnou počítače a všichni zúčastnění jsou donuceni přistoupit na nová pravidla hry...

Hlavní hrdina Misogyn, vystupující v každém ze tří dějství pod jiným jménem (ještě jako Ichtiofob nebo Mýtoman) má poněkud nevyhraněný vztah k ženám, nesnáší ryby a rád si vymýšlí: žije v dluzích v bytě pod finanční správou své tetičky, ze kterého ho chtějí vyhodit na ulici. Formou několika zápletek dokonce dojde ke zvířecí vraždě, díky které ho začne hledat i policie. Snese se toho na něho najednou poněkud dost, ačkoli on je v tom docela nevinně: jen on je brán špatně a jako příčina veškerého zla. Stává se tak střediskem útoků, jejichž rozřešení přinese až zamknutí ostatních postav v bytě, z něhož je osvobodí až ztráta vlastní přetvářky. 

Divadlo LETÍ, DILIA a Švandovo divadlo

uvádí v rámci cyklu scénických skic 8@8

22.1. 2013 ve 20:00 hodin ve Studiu Švandova divadla

Esteve Soler

PROTI POKROKU

Překlad: Martina Černá
Režie: Martina Schlegelová

Hrají: Daniela Kolářová, Dušan Sitek, Natálie Řehořová, Richard Fiala aOndřej Novák

První díl trilogie s provokativním názvem "Proti pokroku, Proti lásce, Proti demokracii" z roku 2008 proslavil španělského dramatika Esteva Solera doslova po celém světě - byl přeložen do šesti jazyků a uveden ve více než 30 inscenacích v Německu, Belgii, Švýcarsku, Velké Británii, Řecku, Francii, ale i USA nebo Chile. Inspirován Grand Guignolem představuje Soler v sedmi groteskních obrazech různé postavy, které jsou sice typickými obyvateli Západu 21. století, ale zároveň jsou svými vlastními karikaturami. Autor je neobyčejně vtipně a s hororovou grandguignolovskou poetikou představuje jako jakési panoptikum současného světa a zpochybňuje jednu velkou ikonu - Pokrok.

„Když jsem pracoval na hře Proti pokroku, více než kdykoliv před tím jsem si uvědomil, že některé populární a významné osobnosti našeho světa jsou masovými vrahy, kteří jsou ale i tak považováni za hrdiny,“ svěřil se Soler. „ Domnívám se, že to je strašné a ironické zároveň. Grand Guignol je dnes již mrtvý žánr, na svět se dívá násilně a surreálně a já si řekl, že to se perfektně hodí k naší době, která si v mnohém tak odporuje.“

Esteve Soler
Katalánský dramatik Esteve Soler se narodil v roce 1976 v Barceloně. Vystudoval Instituto del Teatre (obor režie a dramaturgie). V současné době působí v jednom z nejproslulejších evropských divadel zaměřených na současnou tvorbu, Sala Beckett, kde vede dílnu tvůrčího psaní. Úspěch na evropské scéně zaznamenal v roce 2008, kdy byla zmíněná trilogie vybrána z 645 děl na festival Theatertreffen v Berlíně. Hra byla posléze přeložena do šesti jazyků a uvedena ve více než 30 inscenacích v mnoha evropských zemích, v USA nebo v Chile. Soler působí také jako překladatel a novinář.

Vstupenky na scénickou skicu v ceně 80,-Kč zakoupíte na pokladně Švandova divadla.

Více informací na www.divadlo-leti.cz, www.svandovodivadlo.cz  

Scénická skica je součástí mezinárodního projektu Divadla Letí a jeho partnerů Generační ikony, podpořeného z programu Evropské unie Kultura 2007 - 2013.

Projekt vznikl za podpory Hlavního města Prahy, Správní rady DILIA a Švandova divadla.

           Poněkud neobvyklý tvar divadelní hry, v níž autor ponechává naprostou volnost inscenátorům. Hra se podobá seanci a je možno ji vnímat jako nějaké scénické, divadelní oratorium. Podle autora by v každém případě mělo jít o divadelní podívanou.

Děj hry, přestože se v ní velice často cituje minulost, zejména události z doby 2. světové války, se odehrává v současnosti. Je zde nastíněna mentalita Poláků, Rusů a Němců. Hlavními postavami jsou Zloděj aut (Polák) a Klenotník – vrah (Němec). Zloděj aut je dopaden při krádeži briliantů a Klenotníkem, který za každou cenu chrání svůj majetek, je zabit. Jeho srdce má posloužit jako transplantát člověku ze západní Evropy. Ten to ovšem odmítá, poněvadž se bojí, že s přijetím srdce člověka z Východu přebere na sebe i jeho problémy, jinak tedy „problémy slovanské duše“. Duše obou hrdinů (anebo jejich „oživlá“ těla?- jde přece o seanci) se v závěru setkávají a vedou přátelský dialog, plný  vzájemného porozumění, oproštěný od vší xenofobie.

Stasiukova Noc pojednává o konfrontaci mezi minulostí a současností. Zahrnuje kritiku stereotypního jednání lidí a jejich vnímání rozdílu mezi kulturami Východu a Západu. Hra o tom, jak na sebe tyto kultury a duchovnost spíše narážejí; ale taky hra o potřebě tolerance. Hra byla napsána pro divadlo Schauspielhaus v Düsseldorfu, kde měla i svou světovou premiéru (2005), o rok později v Krakově v divadle Teatr Stary.

Jaroslav je neúspěšný malíř před šedesátkou. Po třiceti letech manželství s podnikatelkou Miladou však na něj přišla druhá míza, a tak se schází s mladou milenkou Anetkou. Se svou manželkou, která jej již ničím kromě peněz nepřitahuje, by se nejraději rozvedl, ale pak by ztratil dobré finanční zázemí. A mladé milenky jsou v tomto směru přece dosti náročné…

   Jednoho dne Jaroslav opět o rozvodu uvažuje a Anetka mu poradí skvělý nápad, jak se rozvést a přesto z toho získat dost peněz. Poradí mu, že musí svou ženu přistihnout při nevěře, přitom vše zdokumentovat, a pak bude hračkou se rozvést a vysoudit polovinu majetku a její firmy. A aby to vše měli pod kontrolou, vyšlou na ni podplacené milence-provokatéry. A to by bylo, aby ji Jaroslav alespoň při jedné nevěře nepřistihl!

Situační černá komedie přibližuje s humorem a ironií co všechno jsou lidé pro peníze a nové milostné vztahy ochotni udělat. 

Komedie zabývající se genderovou problematikou, vztahy mezi muži a ženami.

Představí se tři manželské páry se svými nerovnými vztahy a problémy vypíchnutými ad absurdum. Jsou muži a jsou ženy. Ale pokud se všichni oblečou do afghánských burek vypadají všichni stejně. Snadno potom dojde k záměně milenky za manželku. A když manželka navíc zjistí, že milenkou jejího muže je její nejlepší přítelkyně, začnou se vztahy hroutit jako domeček z karet.  

Divadelní grant DILIA je určen k podpoře studentských činoherních projektů. Žadateli mohou být studenti vysokých uměleckých škol (DiFA JAMU Brno, DAMU Praha) a filozofických fakult (FF MU Brno, FF UK Praha, FF UP Olomouc, FPF SU Opava – obor kulturní dramaturgie).

Studentským projektem se rozumí takový, jehož hlavní inscenační tým (režie, scénografie, úprava atd.) je tvořen pouze studenty.

Podpora bude udělena pouze projektům, jako jsou scénická čtení a inscenace původních českých textů či dosud neuvedených překladů zahraničních her. Jedním z předpokladů úspěchu žádosti je ošetření autorských práv spojených s daným projektem ze strany DILIA.

O grant se mohou ucházet jak projekty vytvořené v rámci školní výuky, tak projekty vytvořené na základě vlastní iniciativy studentů. Žádost o grant podává přímo student (autor, režisér, produkční apod.). Autor projektu (kolektiv) musí být v době podání žádosti řádným studujícím jedné z výše uvedených fakult.

Žádost o grant musí obsahovat: 

- popis projektu – název projektu, autoři, inscenační tým, anotace projektu, předpokládaná doba a místo uvádění, přínos projektu (max. 2 strany) 
rozpočet projektu 

- potvrzení školy, že případné finanční prostředky z grantu DILIA budou vyúčtovány prostřednictvím příslušné školy (vzor potvrzení naleznete zde)

- žádost musí být odevzdána ve dvou kopiích na adresu Agentážní oddělení DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, 193 00 (k rukám Marie Špalové) + elektronicky na e-mail: spalova@dilia.cz

- žádosti musí být odeslány do 15. prosince 2018 (rozhoduje datum odeslání)

Projekty hodnotí komise složená ze zástupců DILIA. Grant se poskytuje na projekty uskutečněné v kalendářním roce 2019. Grantová komise výsledky svého rozhodnutí oznámí do 11. února 2019. Úspěšní žadatelé získají finanční prostředky do 21 dnů od podpisu smlouvy o přidělení grantu.

Více informací na: spalova@dilia.cz.