Konverzační komedie o tom, že děti občas dokáží rodiče pořádně překvapit. Když se Terezka jednoho dne vrátí z univerzitních studií na víkend domů, přijede s ní i Andy. K překvapení rodičů ho představí jako svého manžela. Vzápětí přijedou i Andyho rodiče a čelí úplně stejnému překvapení. Jejich kluk je čtrnáctidenní ženáč! A aby nebylo všem překvapením konec, navíc se ukáže, že ani novomanželé se vlastně skoro neznají. Jako studenti psychologie dostali totiž skvělý nápad, že skutečnou a nehynoucí lásku se pokusí najít skrze stav manželský, takže se nejdřív vzali a pak spolu teprve začali „chodit“. Všem zúčastněným tak nezbývá než se s problémem popasovat jednak společně a jednak i každý sám za sebe. O zábavné momenty tedy není nouze. Komedie je postavena zejména na vtipných dialozích mezi jednotlivými postavami a diváci se rozhodně nebudou nudit.

Cena Evalda Schorma za původní hru, dramatizaci či překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené) je určena pro studenty a je spojena s finanční odměnou pro autora (nebo kolektiv). Cena je udělována každoročně na základě nominací, přičemž nominovat může jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost. Hlavním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díla začínajících autorů se tak mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí. „Smyslem tohoto ocenění je podpořit mladé autory, ale také inspirovat studenty k vlastní autorské či překladatelské tvorbě pro divadlo. Díky těmto aktivitám objevila agentura DILIA řadu dnes již etablovaných dramatiků a překladatelů,“ vysvětluje Zdeněk Harvánek, vedoucí Divadelního a Hudebního oddělení DILIA. Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 40 divadelních inscenací v profesionálních divadlech, např. v Národním divadle moravskoslezském Ostrava, Švandově divadle, Studiu Ypsilon, A Studiu Rubín, Městském divadle Zlín, Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, a 9 rozhlasových inscenací.

Letošní nominace na Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje DILIA pravidelně již od roku 2001, ovládly především původní autorské hry, z nichž se do finále dostaly tři. DILIA se však rozhodla v tomto roce neudělit první a třetí místo. Druhé místo pak obsadili hned tři výherci: Tereza Agelová z brněnské JAMU se svou hrou Jako ty, mami, Tomáš Loužný z pražské DAMU se svou hrou Náš domov a Štěpán Vranešic z JAMU za původní hru Indická princezna. Všichni ocenění si odnesli též finanční ohodnocení. V rámci slavnostního večera proběhlo také scénické čtení poslední jmenované hry v podání studentů DAMU.

 CENA EVALDA SCHORMA ZA ROK 2018

 1. MÍSTO

nebylo uděleno

2. MÍSTO

• Tereza Agelová (JAMU) za původní hru Jako ty, mami
• Tomáš Loužný (DAMU) za původní hru Náš domov
• Štěpán Vranešic (JAMU) za původní hru Indická princezna

3. MÍSTO

nebylo uděleno

VŠEM OCENĚNÝM GRATULUJEME!

MŠ

„Fidli Midli, aneb skutečný příběh vzniku české hymny, aneb jak ubohý Mareš ke slávě až po návratu domů z ciziny přišel“

Divadelní hra, jejíž základní osnovu tvoří první sloka české hymny a závěrečné vyvrcholení druhá sloka, inspirující se volně v Tylově Fidlovačce. Tuto osnovu po jednotlivých kapitolách postupně naplňuje harmonikář Mareš, vracející se ze světa domů za svou dcerou, a z útržků zážitků provázejících ho, poskládá text písně, kterou na konci přinese své dceři. Postupně se setkává s typickými zástupci českého národa, stejně jako s Vietnamcem, či tajemníkem amerického magnáta. Důležitou roli v tomto příběhu hraje také Poustevník se svým Imaginárním kamarádem, jejichž pravá identita bude odhalena, stejně jako Franta Jetel, známý to svůdce žen, utíkající od oltáře.

Text je připraven pro spoustu jevištních gagů a vede přes postupné stupňování dění až k závěrečné hromadné bitce zakončené sborovým, majestátním zpěvem obou slok české hymny.

Jedná se o komediální scénář zasazený do současnosti, popisující vážná témata včetně toho hlavního, našeho češství a snahy ukázat, jacíže jsme to my Češi hrdí lvi.

Dvě sestry žijí po smrti svého otce v rodinné vile se svým kamarádem, sestřenicí a manželem jedné z nich. Z ničeho nic se jim ozve Vladimír. Postarší muž, který tvrdí, že je bratrancem jejich otce. Chce do domu přijet a na příbuzného si se sestrami zavzpomínat. Ty o Vladimírovi nikdy neslyšely, ze zdvořilosti ho ale ve svém domově přivítají. S jeho příjezdem se ale začnou dít podivné věci. Polévka, kterou do té doby všichni striktně drželi pod pokličkou, začíná nezadržitelně bublat...

Divadelní hra Vladimír je zamýšlena jako tragikomedie. Složité mezilidské vztahy a rozdílné povahy postav prezentuje s velkou dávkou humoru, založeném převážně na ironii, cynismu a sarkasmu.

Divadelní adaptace slavné kontroverzní románové trilogie švýcarské autorky maďarského původu Agoty Kristofové. Dvojčata Claus a Lucas jsou teprve malí chlapci, a už jsou nuceni každodenně se vyrovnávat se surovostí a cynismem světa zmítaného válkou. Jak si s tím poradí? Rozhodnou se být také cynickými a surovými.

První román, Velký sešit, který vydala Agota Kristofová roku 1987, měl velký úspěch. Zdánlivě lineární příběh dvojčat vyrůstajících v prostředí maďarského válečného venkova se v dalších dílech trilogie, které dostaly název Důkaz a Třetí lež, značně komplikuje. Kristofová v nich dosáhla absolutního propojení fikce, skutečnosti a lži. Opravdu jsou chlapci dva? Skutečně se tento příběh stal? Dramatizace mimo jiné akcentuje téma vlivu společnosti na jedince. Děti jsou přeci nevinná, čistá stvoření, jak se tedy může stát, že z nich vyrostou bezcitní tyrani?

Divadelní adaptace strhujícího příběhu, sledujícího zrod zla a ohebnost morálních pravidel, vznikla pro Divadlo Petra Bezruče, kde měla v režii Mariána Amslera premiéru v září 2017.

Dramatizace románu, který patří k vrcholným dílům české literatury 20. století. Strhující životní příběh Michelangela Buonarrotiho, jednoho z géniů italské renesance, zobrazený na pozadí mohutných společenských změn, které florentská renesance quattrocenta přinesla italské a evropské společnosti. Zrod, vzestup a vývoj geniálního umělce heroicky zápasícího s vlastními vášněmi a dilematy i s nepřízní okolností. Michelangelo, prožívající tvorbu jako vůli ke konfliktu s oficiálním vkusem i existenciální svár vyžadující vrcholnou oběť a ústící v hlubokou katarzi, je zároveň konfrontován s jeho antipodem Leonardem da Vinci, který reprezentuje typ umělce, nalézajícího rafinované uspokojení v tvorbě jako produktu poznávacího procesu oproštěného od voluntarismu a rezignujícího na rozpoznání hodnot kladných a záporných.

Dramatizace v podán přední české dramatičky Lenky Lagronové vznikla pro Národní divadlo Brno, kde měla premiéru v březnu 2017 v režii Mariána Amslera.