Monodrama Smyčka s podtitulem „esejistické cvičení na téma lidské přizpůsobivosti“ je příběhem o tom, jak těžký, nebo možná lehký je život, když člověk ztrácí půdu pod nohama. Hra vznikla původně v angličtině a bylo uvedeno v Činoherním klubu v roce 1974.

„Pokus o interview před vchodem“, jak sám autor svou hru v podtitulu přiblížil, vyrůstá ze setkání zatrpklého vrátného, střežícího vchod do bludiště a vpouštějícího návštěvníky pouze dovnitř, s mužem, který se vydělí z poslušného stáda příchozích a začne se pídit po zákonitostech bludiště a jeho smyslu.

Vrátný, jemuž úřad propůjčuje malou, ale nespornou moc, se stává zhmotněním vlastní funkce se vší samolibou bodrostí, tupou důležitostí i hrozivou agresivitou, s níž nakonec neodbytného návštěvníka vžene do útrob labyrintu. A samo bludiště se přestává jevit jako neškodná výletní atrakce a postupně se přímo před očima mění v nebezpečný prostor, z kterého není úniku a který člověka, ať chce či nechce, nakonec pohltí.

Tato kratičká pohádka je určena pro nejmenší předškolní děti. Ústřední – živou rolí je maminka a její syn – loutka - Josífek . Vystupuje tam i jeho kamarádka – také loutka – Anička. Pohádka učí děti znát názvy a pořadí dnů v týdnu.

Každý den se něco přihodí. Pepík bojuje s nenasytným robotem-vysavačem, který žere nepořádným dětem neuklizené hračky. Když je Pepík nemocný, maminka mu vypráví pohádku: Lezl brouček přes palouček. Ve středu ve školce staví z koulí pajduláky a Pepík přijde na to, že jeho kamarádka Anička špatně vidí. Půjčí jí brýle od maminky a tím se mu podaří ve čtvrtek udělat dobrý skutek. V pátek se slaví svátek a tak se děti postupně díky této pohádce učí kolik má týden dní. Pohádka obsahuje rýmované pasáže, které by se měly zhudebnit a zpívat.

Do finále letošního ročníku Ceny Evalda Schorma byli nominováni:

• Tereza Agelová (JAMU) za původní hru Jako ty, mami
• Tomáš Loužný (DAMU) za původní hru Náš domov
• Štěpán Vranešic (JAMU) za původní hru Indická princezna

Slavnostní předání Ceny Evalda Schorma se bude konat v rámci PQ Studia Pražského Quadriennale a projektu scénických skic 3D 7. června 2019 od 15:00 ve Studiu Řetízek na pražské DAMU. Během večera proběhne mimo jiné scénická skica úryvku vítězné hry v podání studentů DAMU.

Všem nominovaným gratulujeme!

Angličané mají svého Robina Hooda, Švýcaři Wilhelma Tella, horalové z Tater opěvují Jánošíka, a nejproslulejším beskydským zbojníkem je Ondráš. Legenda o Ondrášovi v pohádkovém hávu je určena pro nejmenší diváky.

Před zhruba třemi sty lety se v beskydských Janovicích v rodině místního fojta Ondry Fucimana, narodil legendární zbojník Ondráš. Ve svých třiceti pěti letech byl zabit svým kamarádem Jurášem. Avšak legendy o zbojníku Ondrášovi si vyprávíme dodnes. Příběh o odvaze, soucitu, svobodě a lásce. O přátelství, které zakalila závist. Legenda vyprávěná s nadšením, obdivem a empatií, pohádkovou formou nabízí pohled na to, jakými cestami se Ondrášův neobyčejný osud mohl ubírat.

30 000 Magdalenek

2124 žen uvězněno na základě rozhodnutí státní správy

998 mrtvých těl nalezeno za zdmi prádelen

2200 dětí narozených v prádelnách odprodáno k adopci

7 masových hrobů novorozených dětí

Dramatický příběh na pozadí skutečných událostí. Děj se odehrává v Magdalénských prádelnách, které fungovaly od roku 1922 až do roku 1996 po celém Irsku. Prádelny byly zřízeny státem (pod správou církevních institucí) pro „padlé ženy“. Původní záměr bylo zřídit azylové domy, které poskytnou domov svobodným matkám a ženám bez domova. V prádelnách si ženy mohly odpracovat své nocležné a stravu. Tato celá myšlenka se ovšem zvrhla v otroctví, když se azylové domy proměnily v polepšovny a tak zde dívky byly proti své vlastní vůli. Spousta žen zde byla uvězněna na základě rozhodnutí Státní správy či na příkaz své rodiny. Prádelny byly velmi výnosné, neboť dívkám nebyla vyplácena žádná mzda a díky tomu mohly jeptišky nabízet hotelům, nemocnicím a kasárnám bezkonkurenční ceny, a na základě toho byla poptávka po službách prádelen velká. Dívky pracovaly někdy i více než 24 hodin v kuse, aby vyhověly veškeré poptávce. Používaly levné chemické bělidlo, které dráždilo kůži a oči (při delším pobytu v prádelnách docházelo k porušení zraku či k úplnému oslepnutí). Dívky spaly v místnostech bez oken, aby jim neustálá zima připomínala peklo. V prádelnách se musela dodržovat určitá pravidla: plnit normy, a především nemluvit za žádných okolností! Ticho způsobovalo opuštěnost, deprese a neustálou podezřívavost. Tresty za porušení pravidel se lišily podle kongregací a jednotlivých řádů. Byl to tedy skutečně prostor pro očištění hříchu či jen zástěrka pro novodobé otroctví? Fungování magdalénských prádelen bylo odhaleno až na konci 90. let, kdy sesterstvo bylo nuceno prodat pozemky - na jednom z nich se později při stavebních úpravách našel velký hromadný masový hrob. Téma magdalénských prádelen byl stát donucen otevřít až v roce 2001, kdy byl vyzván OSN k vyjádření.

Komedie využívající prvky lehkého anglického humoru. Celý děj se odehrává v milionářském domě strýčka Harryho a je zasazena do současnosti. Hlavním hrdinou se ovšem nestává strýček, ale jeho sluha James. Chlapík, kterému nechybí noblesa a humor. Ve chvíli, kdy si milionář Harry přivede do domu mladou manželku, kterou si tak trochu neuváženě vzal v Las Vegas, se začnou v domě dít věci. Jessika je velmi mladá, krásná, ale ke všemu je vegetariánka. Nabourá svým příchodem do té doby poklidný život dvojici mužů ve středním věku. Nutí Harryho jíst zdravě, běhat a ještě ke všemu očekává velmi rušný intimní život. Zcela zničený Harry žádá Jamese o pomoc. Jak James pomohl svému pánovi, se ovšem dozví divák až v závěru hry. Harry jen naoko umírá a na scénu přicházejí další protagonisté, aby byla vyřešena jeho poslední vůle. Harry byl v životě milovníkem žen. Všichni si ovšem myslí, že neměl žádné děti a celé dědictví připadne mladé vdově. Odkryje se tajemství, o kterém věděl jen sluha James. Harry měl bratra, se kterým byli jednovaječná dvojčata. Bratr ovšem nemohl mít děti. A jak říká sluha James: „Můj pán se ujal velmi delikátního úkolu, který mu švagrová svěřila, protože nechtěl, aby v očích lidí jeho bratr vypadal jako vůl“. Tento úkol ovšem splnil hned třikrát. Lehká komedie, kde se ústředním tématem stává rodinné tajemství a také skutečnost, jaký neblahý účinek může mít vegetariánská strava na milionáře v ,,nejlepších letech anglického gentlemana“. K dokreslení scén autorka doporučuje živý klavírní doprovod, aby se vše neslo v duchu grotesky a celý děj byl jeden živý organismus, který může i v hudbě reagovat na diváckou odezvu.

Komedie pro tři chlapy a jednoho ptáčka.

Jak již podtitul napovídá, jedná se o komedii pro sehrané mužské trio. Všichni pánové by měli být ve středním věku mezi čtyřicítkou a padesátkou. Jeden z nich hraje ženu. Nejedná se ovšem o žádnou krasavici, nýbrž o vyhořelou učitelku z klasické české domácnosti. Hlavním hrdinou je Mirek. Scénárista a spisovatel, který si libuje v psaní dramat a tragédií. Třetím hrdinou je soused inženýr Mrázek. Sdílí s Mirkovou ženou stejnou vášeň pro seriály a pořad ,,Prostřeno“. Každý pátek se chodí dívat za Věrkou do jejich bytu na závěrečný díl toho týdne. Tento pořad společně sledují vždy v ložnici, kde mají televizi. Mirek Mrázka nesnáší, protože mu přijde slizký a myslí si o něm, že je buzerant. Věrce naopak pan Mrázek imponuje, protože je opakem Mirka. Chodí upraven, voní, má rád uklizeno, vaří, peče a každý rok jezdí na dovolenou k Jadranu, kam by chtěla jet i Věrka. Mirek tuto její touhu ovšem nesdílí a miluje výlety vlakem, v batohu paštiku a každý rok jezdí dělat instruktora na letní tábory, kam by chtěl vzít i Věrku. Tito tři se tedy sejdou jako každý pátek, ale tento bude jiný. S dosti velkým přičiněním alkoholu se rozjede večírek, kde teče pivo, šampaňské, whisky atd. Komedie není sprostá a obhroublá slovně a ani v dějové lince. Spousta diváků zde narazí na drobné problémy vlastní domácnosti, kde často neodtéká záchod, kde muži mají rádi pivo, drobí, mají břicho a jsou šťastní, když je sex jednou týdně. Každý z hrdinů si nese své přání, které se v opojení alkoholu vyřeší. V podtitulu je také napsáno, že komedie je pro jednoho ptáčka. Ano v komedii hraje také andulka jménem Adélka. Mirek ji miluje, rád si s ní povídá a vždy jí hraje scény, které napíše. Věrka ji bere jako obyčejného ptáka, ale když je s ní sama projeví se její citlivá povaha a z vyhořelé a přísné učitelky se stává milá bytost.