„Cení se tělo, ne román. Právo na život získáte půvabem, nikoli myšlenkou…“

Hra zobrazuje trnitou cestu, jíž se musela prodírat slavná anglická spisovatelka Jane Austenová. Osudem slavné anglické spisovatelky se Lagronová zabývala už ve své rozhlasové hře Jane. Podobně jako v rozhlasovém dramatu jsou hlavními postavami Jane Austenová, její ovdovělá matka a sestra Cassandra. Tentokrát se ale zápletka netočí kolem setkání spisovatelky s kdysi milovaným mužem, který se oženil s jinou. Ústředním tématem Zahrady je rozhodování mezi rodinou, dětmi a seberealizací, tedy psaním. Matku – vdovu po reverendovi a její dvě stárnoucí, neprovdané dcery Jane a Cass sužuje nejen ekonomická krize, ale i nuda a nenaplněný život. Nad koši plnými ovoce se rozhodují jak naložit s plody jejich zahrady i života. Jablka a hrušky. Samota a romány. Síla nejen k touze, ale i k rozhodnutí.

Dvojice sehraných instalatérů Josef Řezníček a Alois Táhlo jde po náročném víkendu na pondělní ranní směnu. Do práce. Ve státní správě odešli všichni tajní instalatéři do důchodu. Stala se havárie v konspiračním bytě v Japonsku.

Josef a Alois budou aktivováni tajným agentem a tím začíná jejich špionská jízda po světě, přes Antarktidu až do vesmíru. Jejich Maruna jim zatím stále ohřívá večeři. Po ztroskotání výpravy se k nim přidává inženýr Ping, tučňák, který vystudoval environmentální fakultu v Praze.

Postupné obnažování postav až k závěrečnému odhalení nám ukáže, že každý z nich žije svůj druhý tajný život.

Komediální scénář s jednou kapitánskou písní a zamyšlením nad psychickým domovem každého jednotlivce, jeho utajení a tím, proč jsou někteří lidé v blázinci dobrovolně.

Ve hře, adaptující věrně děj i vyznění původního románu Aloise Jiráska, se protínají životní příběhy dvou mladých párů a hledání pokladu hrabětem Chamaré na hradě Potštejn. To celé je rámováno dobou reforem a uvolňování politických a společenských poměrů vládnoucí habsburské dynastie. Rovněž dosud utiskovaní „čeští bratři“ - vyznávající jinou než oficiální povolenou katolickou víru - se snaží dosáhnout uznání své věrouky a jejího svobodného praktikování.

Děj začíná v prosinci 1780 příjezdem nového lékaře Kamenického na zámek do Potštejna (těsně po úmrtí císařovny Marie Terezie - 29. listopadu 1780 ve Vídni) a tajnou návštěvou protestantského emigranta Václava Horáka v chalupě Bartodějských tamtéž. Příběh pokračuje zajetím emigranta Horáka. Ten poté z vězení uteče. Mezitím lékař Kamenický se zámeckou schovankou Renatou opouští Potštejn a posléze se berou. Děj se uzavírá vydáním „Tolerančního patentu“ (13. října 1781 - k oslavě stého výročí této události Jirásek dílo napsal), který vedle majoritního římskokatolického vyznání umožnil existenci některých dalších křesťanských vyznání. Ke své víře se tak mohou svobodně přihlásit čeští bratři, jmenovitě Frantina a Václav...

Radek Schovánek (*1964) je publicista a badatel, který více než dvacet let zkoumá archivní svazky StB. Zabývá se především problematikou československého exilu a bojem komunistické rozvědky proti němu. V osmdesátých letech se účastnil opozičních aktivit a byl spoluzakladatelem jičínské samizdatové edice Nos, organizátorem koncertů a také pašoval exilovou literaturu z Maďarska a Rakouska do ČSSR. V letech 1993 – 1998 pracoval v PozvÚřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR; 1999 – 2005 působil pod vedením profesora Viléma Prečana v Československém dokumentačním středisku (mj. zpracování grantu o čs. exilu), 2005 – 2007 pracoval v Ústavu paměti národa u Jana Langoše. Po jeho smrti do roku 2015 v Ústavu pro studium totalitních režimů. V současné době je zaměstnancem Ministerstva obrany ČR v oddělení III. odboje – zákon 262 /2011 Sb. V roce 2004 obdržel grant Ministerstva kultury na kritické vydání svazku spisovatele Pavla Kohouta – Svazek Dialog (Paseka, 2006). Je spoluautorem knihy Oči a uši strany (Tilia, 2005); spolueditorem knihy Přikládáme sekeru ke kořenům lži (Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, 2015) a Prvních 100 dnů Charty 77.

Silný komorní příběh rodiny, na jejímž počátku byl úkol StB.

Téměř detektivní drama prolínající časové roviny normalizace a dnešních dnů. Vynořování těžkých okamžiků i absurdit, které s sebou minulý režim a uhýbání v něm nesly. Zraněná blízkost a důvěra, a přece rodina jako jediný pevný bod. Ještě včera jsme si mysleli, že se známe. Dnes už ruku do ohně za své blízké zřejmě nedáme. Natož sami za sebe.

Fenomén tzv. společenských agentů, tedy osob, které byly nasazeny na své blízké, byl za normalizace častějším jevem, než by se na první pohled zdálo. Většina agentů byla ke spolupráci donucena vydíráním či vyhrožováním, což však nijak nezmírnilo dopady jejich hlášení. Ale možná je to z jistého úhlu pohledu pochopitelné.

Děj komorní hry se (kromě retrospektivních vstupů) odehrává v jediném dni. Syn má nazítří odletět na studijní pobyt do USA, ale ještě se přišel rozloučit s rodiči. Ti jsou ve starém bytě poslední noc; zítra se stěhují do vysněného domu. Jedna etapa rodinného života se definitivně uzavírá. Vše je, jak má být, pouze do okamžiku, než syn obviní otce z toho, že byl jako agent StB nasazen na matku. Začínají se odkrývat události, na něž chtěli oba rodiče z nejrůznějších důvodů zapomenout. A ukazuje se, že zdaleka není vše tak černobíle jasné, jak by se na první pohled zdálo, a minulost zdaleka není za námi.

Autorka a režisérka Martina Kinská získala za původní inscenaci textu Cenu Marka Ravenhilla 2018.

JOSEF ROSOL:   Už je to 20 let, co jsme tu naposledy viděli jakéhokoli Slize. Váš otec bez vysvětlení zmizel! Všechny stroje jsem ručně vyčistil, opravil vlastníma rukama, osobně získal důvěru zákazníků! Zkrátka postavil jsem továrnu znova na nohy!

KONRÁD SLIZ:   (se rozčílí) To je mu ale úplně jedno! (přeřekl se) Teda: To je MI úplně jedno. Právem mi patří přesně 500 promile týhle továrny!!

Josef Rosol pracuje jako svědomitý ředitel továrny na želatiny všeho druhu. Místní obyvatelé, pracovníci i samotné želatiny ho mají rády pro jeho pracovitost a dobrosrdečnost. Vše funguje, jak má, a k tomu se chystá vzrušující Žouželův pětiboj, kde gumoví salamandři, krémy na boty a další potvůrky změří své síly. Jenže v tu chvíli do továrny přijíždí cizinec Konrád Sliz a tvrdí, že je polovičním dědicem továrny. S jeho příchodem ožívá stará historie nesváru otců Rosola a Slize a děsivá příšera, která žije ve sklepě továrny.

Pohádka o tom, že nikdo není lepší než ostatní, kombinuje komické charaktery s důležitým ponaučením. Hra je vhodná k alternativnímu, loutkovému či dětskému nazkoušení.

Dva dávno odrostlí bratři nejsou schopni začít skutečně žít. Navzájem se milují i nenávidí, ale jedno je spojuje: oba postrádají a hledají maminku. Maminku může nahradit kdokoli, kdo je ochoten nebo přinucen přistoupit na pravidla hry, pokud tedy nějaká vůbec existují. Hra o nečekané návštěvě, krtkově dortu a nespláchnutém záchodě. Zjevenou reflexivní relací rodiny jako rodiny toto post-metaforické drama dokazuje platnost prastaré ideje Rosenblüthovy a Wienerovy, a sice že „nejlepším modelem kočky je jiná, nebo pokud možno táž kočka”.

Text vznikl v rámci projektu The 24 Hour Plays® v Divadle X10.

Sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského začne České zemi psát nové dějiny. Narození Václava (budoucího Karla IV.) přinese do života Jana Lucemburského radost i strach, který ho donutí uvěznit vlastního syna. Malého Václava však vězení nezlomí a dá mu základ k jeho neobvyklému způsobu panování v pokoře a hluboké víře.

Příběh zachycuje raných osm let života Karla IV. včetně jeho první svatby a vychází z historických skutečností.

Hra je napsána pro dětského diváka mladšího školního věku.

Dvě rozvedené ženy před padesátkou žijící na pavlači hledají rovnováhu ve svých životech i ve vztazích s muži. Co je víc nemorální? Lámat mladým hochům srdce anebo chodit s ženatým? A jakou roli hraje kamarádství v životě žen roli? Tyto otázky Vám zodpoví učitelka Evža a korektorka Berta v komedii odehrávající se na pavlači, která nabízí pohled do světa stárnoucích žen s lehkostí, humorem a nadsázkou.

Je láska více než všechno zlato a talenty světa? Jak přijme král přirovnání k soli? Kam se poděje Maruška a kde nalezne svou lásku?

Klasickou pohádku Boženy Němcové ve zpracování Adély Popelářové můžete prožít s nadsázkou a humorem.

Scénář je zpracován pro kombinaci s promítacím plátnem, lze jej však sehrát i bez video projekce.