Legenda o dětech krále Líra je nejstarší a nejpopulárnější irskou pohádkou, její kořeny sahají do předkeltských časů. Když milovaná žena krále Líra zemře, její duše vstoupí do těla krásného stromu, aby mohla být dětem na blízku. Děti cítí matčinu přítomnost, avšak král Lír strádá ve svém smutku. Děti chtějí otci pomoci, proto prosí o radu starého Lososa. Ten králi Lírovi posílá tři krásné klisny, ve kterých se ukrývají tři různé ženy. Lír odmítá poslouchat prosby dětí a vybere si svůdnou Aife. Ta ale žárlí na lásku krále k dětem a uvalí na děti kletbu. Její prokletí uvězní děti v tělech labutí na několik set let na nehostinných irských vodách. Kletbu může zrušit pouze čas.

Labutě začínají svoji dlouhou pouť a v třikrát třech stech letech v sobě nacházejí lidské hodnoty, které je dovedou až k setkání s Patrikem, který bude dál tyto hodnoty předávat a charakterizuje je v pro Irsko symbolickém trojlístku jetele. Teprve hlas zvonu a trojlistý jetel vysvobodí děti z prokletí a uvede kraj v nové vnímání světa, uzavře dobu čar a magie.

Rurální monodrama inspirované skutečnými událostmi. Vlaďka a její věrná přítelkyně indická princezna Vladěna se rozhodly stoupnout si společně na parapet okna v druhém patře dvougeneračního domu Vlaďčiných rodičů. A jak tam tak stojí obklopeny slezským venkovem a zvažují, zda skočit, rozpovídá se indická princezna o Vlaďce a o sobě, o kravíně a o královském paláci, o indických subtropech a polských trzích a my s napětím sledujeme, jak tragikomický pokus o sebevraždu jedné psychicky narušené venkovanky dopadne. 

Hra získala 2. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2018. 

Hra je psaná jako Commedia dell'arte ale s prvky shakespearovské dikce, částečně veršovaná. O Isabelu se zde utkají tři muži rozdílných charakterů: básník, bojovník a intrikán. Není potřeba prozrazovat dopředu, jak tento souboj končí a koho si Isabela, dívka-žena nakonec zvolí. Autorka rozehrává moudré drama lásky a nutno dodat, že její texty nejsou právě lehké, ale ve svém výsledku jazykově a myšlenkově pobaví a jsou výjimečné.  

Hra, splňující požadavky a možnosti syntetického divadla, je postavena na půdorysu pohádky H. Ch. Andersena Císařovy nové šaty. Oproti pohádce je obohacena dalšími postavami, mezi nimiž významnou roli hrají Kašpar a Královna. Celým dějem procházejí tak zvaní Boschovci, inspirovaní obrazovým světem Hieronyma Bosche, kteří děj provázejí jak komentáři, tak bizarními tanci či akrobatickými výkony. Jsou jakousi obdobou antického Chóru. Celkovým vyzněním hry je nejen podobenství o tom, co dělá z člověka skutečný královský majestát, ale i pohled na lidskou společnost, která se, z určitého úhlu pohledu, jeví jako jedna velká kašpařice, postavená na předstírání a hře. Vlastně jen Boschovci, vedle Kašpara, jsou schopni tuto hru prohlédnout.

Moc vám, mnohokrát a moc vám děkujeme, bez vás, co bychom bez vás také mohli dělat, kam bychom bez vás, co bychom, kam bychom tak také mohli jít, co bychom mohli dělat, kam se uchýlit, ale vy jste, ano, ani jsme vás nemuseli prosit a vy jste přispěchali...

Pomoci sousedům, kteří přišli o střechu nad hlavou je přece normální. Lidské. Humánní. Ale co když se tito lidé v tísni nechovají tak, jak bychom si představovali? Máme pak právě jim pomoc odmítnout? Vzít své slovo zpět? 

Absurdní komedie o dvanáctileté whisky, svlékacích párcích a ztraceném domově. 

Hra získala 2. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2018.

Scénickým čtením herců Hannah Schöder, Roberta Knorra a Henninga Bocherta a rozhovorem s českým dramatikem Romanem Sikorou pokračují Drama Panorama a České centrum ve festivalu „Kus: Česka“.

Před rokem vyhrál na tomto festivalu současné české dramatiky Roman Sikora cenu publika, nyní představil v Berlíně svou divadelní hru „Sestup a vzestup pana B.“. Jeho protagonista není spokojený s malými úspěchy. Když už nemůže být nejúspěšnějším bankéřem, chce se stát aspoň nejlepším bezdomovcem.

Z češtiny hru přeložila Barbora Schnelle, ve spolupráci s Henningem Bochertem, režie se ujal Eberhard Köhler

Organizátoři České centrum Berlín a Drama panorama: fórum pro překlady a divadlo děkují všem podporovatelům a partnerům: Česko-německý fond budoucnosti, DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, spolek autorů a dalších nositelů autorských práv, Praha, Česká republika, Felix Bloch Erben, nakladatelství pro divadlo, film a rádio, České literární centrum, Praha a také Česká republika a Ministerstvo kultury ČR.

Text hry je k dispozici v DILIA.

Na třetím místě se umístil A. S. Baske s textem Strigy. Druhé místo získal Ervín Hodulík s textem Jánova maľba. Odborná porota soutěže Dráma 2018 udělila první místo Kaje Kowalczukové za hru 63/64. Cenu Činohry Slovenského národného divadla získal A. S. Baske za text Strigy. Tento rok byla poprvé udělena také Cena Divadla Jána Palárika v Trnavě Dušanovi Vicenovi za hru Diagnóza dno. Cena Rádia Devín nebyla udělena.

Během slavnostního večera byly uděleny také inscenační ceny. Cenu bratislavského diváka získala inscenace Ľúbim ťa a dávaj si pozor Divadla NUDE. Účastníci Semináře mladé kritiky, posluchači vysokých škol uměleckého a humanitního směru z Čech a Slovenska, udělili Cenu studentské poroty inscenaci Znovuzjednotenie Kóreí Štátneho divadla Košice. Zvláštní cenu poroty si odnesli Iveta Ditte Jurčová a Katarína Caková za výtvarný koncept k inscenaci Americký cisár Štúdia 12 a Divadla Pôtoň. O hlavní ceně za nejlepší inscenaci festivalu Grand Prix Nová dráma/New Drama 2019 rozhodovala mezinárodní odborná porota ve složení: divadelní kritička a prezidentka Mezinárodní asociace divadelních kritiků Margareta Sörenson ze Švédska, teatrolog Savas Patsalidis z Řecka a slovenský divadelní kritik Juraj Šebesta. Za nejlepší inscenaci festivalu porota označila inscenaci Moral Insanity Prešovského národného divadla.

CENY SOUTĚŽE DRÁMA 2018:

1. místo: Kaja Kowalczuková: 63/64

2. místo: Ervín Hodulík: Jánova maľba

3. místo: A. S. Baske: Strigy

Cena Rádia Devín: neudělena

Cena Činohry Slovenského národného divadla: A. S. Baske: Strigy

Cena Divadla Jána Palárika v Trnave: Dušan Vicen: Diagnóza dno

CENY FESTIVALU NOVÁ DRÁMA/NEW DRAMA 2019:

• Grand Prix Nová dráma/New Drama

Umberto Eco – Peter Brajerčík: Moral insanity
(režie: Júlia Rázusová)
Prešovské národné divadlo

• Cena bratislavského diváka

Kolektív autoriek: Ľúbim ťa a dávaj si pozor
(režie: Veronika Malgot a Lýdia Ondrušová)
Divadlo NUDE, Bratislava

• Cena studentské poroty

Joël Pommerat: Znovuzjednotenie Kóreí
(režie: Júlia Rázusová)
Štátne divadlo Košice

• Zvláštní cena poroty

Martin Pollack: Americký cisár
(režie: Iveta Ditte Jurčová)
Štúdio 12, Bratislava a Divadlo Pôtoň, Bátovcezátory soutěže DRÁMA jsou Divadelný ústav, Činohra Slovenského národného divadla a Divadlo Jána Palárika v Trnavě. Partnerem soutěže je Rozhlas a televízia Slovenska – Rádio Devín.

Děj hry se odehrává v malém bytě, pod kterým se nachází malý domovní sklep. Slouží jako dočasný kostel (původní kamenný byl zbourán a na jeho pozemku vyrostlo nákupní centrum) a bytové prostory jako fara, kde působí kněz se svým pomocníkem/kostelníkem - křesťanským utečencem z Iráku.

Místní farníci žijí na nevábné adrese, na sídlišti s nejlevnějšími byty ve městě, které je pověstné svou kriminalitou, nízkou životní úrovní a celkovou apatií jeho obyvatel. Vědí přesně, kde je jejich místo a o životě ve vilách na nedalekém kopci si už ani nenechají zdát. V bezbarvé atmosféře sídlištního světa se fara s kostelem stávají místy, kde je někdo vyslechne, kde si mohou postěžovat a najít naději, aby mohli dál čelit nelehkým životním podmínkám.

Kněz, ke kterému mnozí vzhlížejí a mají v něm oporu, si ve svém nitru prochází vlastní krizí. Je pronásledován ženským démonem, kterého si vytvořila jeho vlastní mysl. Útěchou a únikem před sebou samým se mu stává nástěnná malba v prostorách sklepa. Do ní vkládá své pocity a reflexi světa kolem sebe, zatímco jeho pomocník bojuje vlastní bitvu o ticho s teplárenskou společností, která vlastní hlučné čerpadlo pod bytem.

Hra získala 2. místo v soutěži dramatických textů Dráma 2018.

Pohádka je určena pro nejmenší - předškolní děti. V úvodu jsou hádanky týkající se zimy, ústřední postavou je pak ztracený Andělíček strážníček – Serafínek. Ten ztratil v zimním lese svého svěřence - nezbedného kluka Pepíka, který na něho zapomněl. Příběh je založen na tom, že se v zimním lese hledají, až se nakonec najdou. Při putování Andělíček potká vránu, Meluzínu, starý pařez a sněhuláka Bambuláka. Nakonec andělíček Pepíka z lesa vyvede, aby se v pořádku dostlal zase domů k mamince, a vše dobře dopadne. Pohádka obsahuje rýmované pasáže, které se mohou zhudebnit a zpívat.