Snad každý, v životě nebo v pohádce, má nějaké tajné přání, sen, který by si chtěl splnit. Ale není vždy po ruce kouzelný dědeček nebo dobrá víla, aby ten sen změnili ve skutečnost. Záleží proto na každém, zda bude o svůj sen bojovat, anebo se ho vzdá. A o tom je i naše pohádka.

Královna si přeje, aby se její dcera provdala za boháče, v královské pokladnici už dávno není ani groš, jenže princezna tajně miluje obyčejného vojáka, který drží stráž u královské brány.     Kuba by ze všeho nejvíc chtěl, aby už skončila vojna, ze které utekl, a nemusel se skrývat v lesích jako náčelník loupežníků. Hostinská Bětka sní o tom, že se jednou její hospoda nebude jmenovat U loupežníka, ale to by se jí nejdříve muselo splnit ještě jedno, tajné, přání.

A tak se stane, že se všichni setkají v královském lese, aby si ta svoje přání vybojovali. Ne mečem nebo puškami, ale vtipem a chytrostí, protože to je nejlepší způsob, jak vyhrát bez násilí.

Zlatá panna není „jen“ pohádka. Je to především dramatický příběh o cestě za snem, o lásce a zradě, o touze po moci, která se nezastaví ani před vraždou. Je to i příběh o tom, jak snadno lze člověka obalamutit frázemi o cti a věrnosti, že pro údajné blaho království zabije přítele. A v neposlední řadě příběh o naději a hluboké víře, že dobro zvítězí, když se lidé nedají zlomit.

Hra je psaná rytmizovanou prózou, je tedy třeba důsledně dbát na melodiku řeči, protože jen tak vynikne krása a bohatství jazyka.

Výchovně vzdělávací pořad pro žáky druhého stupně základních a středních škol. Pořad je koncipován jako literárně hudební pásmo o životě J. K. Tyla a také o jeho vztahu k sestrám Forchheimovým. Text se pokouší lehce vyvracet nejznámější legendy o Tylu mučedníkovi a představuje ho jako člověka mimořádně talentovaného, ale také mimořádně komplikovaného.

Výchovně vzdělávací pořad pro žáky druhého stupně základních a středních škol. Pořad je koncipován jako literárně hudební pásmo o životě a díle dámy, která stála u počátků české literatury, Boženy Němcové. V hutné zkratce přibližuje problémy manželství Němcových, ale také složitost jejích vztahů k mužům, tragédii Hynkovy smrti, pronásledování císařské tajné policie i těžkou nemoc, která jí zkrátila život.

Vzdělávací pořad o životě a díle českého skladatele Antonína Dvořáka s použitím veršů básníků  české básnické moderny konce 19. století. Je koncipován jako fiktivní sen Antonína Dvořáka o setkání se zesnulou Josefinou Kounicovou, rozenou Čermákovou, jeho velkou láskou. Pro inscenování jsou důležití 1 muž a 1 žena, představitelé hlavních postav. Dále předpokládám jednoho muže na recitaci a drobné epizodní vstupy. Text je variabilní, nevylučuji úpravy v textu a posuny na jiné účinkující. Podobně je to s použitou hudbou. Záleží na inscenátorech, jakou použijí a zda půjde o reprodukovaný zpěv, nebo o hudbu živou.

Výchovně vzdělávací pořad pro žáky druhého stupně základních a středních škol. Pořad je koncipován jako literárně hudební pásmo o životě Jana Nerudy a také o jeho vztahu ke Karolině Světlé. Vrací se i do pohnutého života Jana Nerudy, života, v němž „svou loďku tak sám životem sunul“.

Ve skladu velkoobchodu s plátnem pracují pod přísným dohledem jeho majitele Šéfův synovec Michal, nesmělý mladík, který se bojí svého strýce požádat i o přídavek k platu, aby si mohl vzít svou milou Reňu, která tam pracuje s ním. Šéfa sice postihne infarkt, ale ještě před smrtí stihne odmítnout nabídku ředitele gymnázia na odkoupení pozemku před školou, na němž stojí park. Má totiž rád stromy a ví, že ředitel školy chce park vykácet, aby na jeho místě mohl rozšířit školní internát. Firmy se ujme Michal a vezme si Reňu. Do města přijede Michalův někdejší spolužák, který byl ve vztahu k Michalovi vůdčí osobností. Má přezdívku Větroplach a dorazil sem jako pilot letadla, které rozhazuje reklamní letáky. Dovídá se, že Michal se rozhodl řediteli pozemek přece jen odprodat. Větroplach má ve městě špatnou pověst, protože jako student svedl ředitelovu manželku a musel školu opustit. Má však podle své přezdívky vítr v duši, smysl pro krásu a odpor proti všemu zkostnatělému. Způsobí kvůli parku pozdvižení, vyprovokuje studenty k rebelii a uchvátí svou povahou i Michalovu Reňu. Větroplach se nakonec přes kamarádství k Michalovi neubrání polibku s Reňou. Michal však přitom oba přistihne a Větroplach ví, že musí z městečka po tomto prohřešku opět zmizet. A rebelie je potlačena.

Stejně jako Čapkův Loupežník odchází se slovy "Já se vrátím", zmizí i Szaniawského Větroplach s větou, tentokrát nedopovězenou, ale s podobně se nabízejícím významem.