Děj divadelní hry dvojice autorů je zasazen na jedno z moskevských letišť na počátku roku 2011. Většina příběhu se však odehrává v hluboké minulosti – hlavní hrdinka, starší žena, vypráví svůj životní příběh a soustředí se především na svoji dlouholetou službu v armádě, kde mimo jiné zažila několik osudových lásek na pozadí nemilosrdné reality válečných vřav [druhé světové války]. Žádná z lásek nekončí happyendem, naopak city hlavní hrdinky jsou opakovaně nelítostně zkoušeny, až nakonec podlehne osobě, kterou ve skutečnosti nemiluje, jen si jí váží. Hra vrcholí v okamžiku, kdy se dostáváme zpět do současnosti na moskevské letiště a kdy se nepřízeň osudu chystá vybrat svou poslední daň...

V monodramatu Onysos zuřivec, které bylo poprvé uvedeno 13. června 2000 v Národním divadle Štrasburk, představuje Laurent Gaudé příběh tajemné mužské postavy, která promlouvá k divákům z pozice bezdomovce trávícího noc na lavičce na nástupišti stanice newyorského metra.

V průběhu hry strukturované do šesti „zpěvů“ opatřené prologem a epilogem se dozvídáme o životní dráze oné postavy Onysa. Měl skutečně nadpozemsky pestrý život – od svého narození v horách staré Mezopotámie se stal svědkem a hybnou silou pádu Babylonu, putoval starověkým Egyptem, Blízkým východem, až se rozhodl zemřít po boku obránců Troje. Během tohoto dlouhého života však zažívá pozoruhodné příhody včetně například sestupu do podsvětní říše, které se nápadně kryjí s mytologickými příběhy starořeckého boha Dionýsa. Onysova nadpozemská podstata je ostatně naznačena už při vzpomínání na jeho příchod na svět. Je tedy možné, že stařec, který vypráví z lavičky na nástupišti o městech, která buď přímo zbořil nebo viděl padnout, je vtělením jakési tajemné síly chodu dějin? Anebo se tuto noc odehrává pouze divadelní setkání s poutavě vyprávějícím starcem...

Překlad hry získal 3. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2013.

Dvacetiletá Anka přijíždí na Vánoce na Děčínsko, aby své rodině představila přítele, se kterým čeká dítě. Místo vánoční idyly však Anku doma čeká napjatá atmosféra, v níž pod rouškou formálně udržovaných vánočních zvyků vyplouvají na povrch staré a dávno neřešené rodinné problémy.

Mezi Ančiným otcem Tomášem a sourozenci Miroslavem a Václavem zuří boj o peníze, které si vypůjčila „ztracená sestra“, tulačka Jindra. Postupně přes řadu indicií vychází najevo, že Ančin strýc Václav se po návratu z protidrogové léčebny s novou chutí pustil do experimentování s drogami. Jeho žena Jana i dcera Markéta s ním znovu prožívají staré martyrium. Na přetřes přichází rodinná historie, která je výslednicí etnických čistek, totalit dvacátého století i složitého stěhování etnik, ke kterému došlo v Sudetech v souvislosti s událostmi druhé světové války. V domě, ve kterém živým nepatří „ani plaňka v plotě“ se Miroslav a později i ostatní sourozenci setkávají s přízraky. Svérázné rodinné vánoční tradice a zvyky nepřinášejí úlevu, ale jen prohlubují frustraci.

Nakonec přijde i Ančina matka, tajemná tulačka a poutnice Jindra. Peníze se překvapivým způsobem vrátí, ale nepřinesou štěstí… lidské a morální dluhy nejsou vyrovnány. Příslovečné boží mlýny melou, atmosféra svátků neklidu graduje průtrží mračen a Anka se ztrácí v nejistém konci, v mlze a uprostřed apokalyptické povodně.

Drama barvitými obrazy líčí devastaci sudetské krajiny i krajiny lidských vztahů, v níž se nakonec i pokusy o konání dobra obracejí proti jejich původcům i příjemcům.

Hra plná zmatků z lidských nedorozumění obsahuje řadu groteskních situací. Vážný příběh je vyprávěn s nadhledem a ironií. Hutná, poněkud mysteriózní atmosféra je plná kritiky lidského konání, obsahuje však i neurčitou touhu a přísliby jiné reality.

Hra získala 3. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2013.

Svět je jen hra. A hochštapler Felix Krull zná její pravidla. Jako mnoho z nás, i on jde v touze prodat se suverénně z role do role. Dojde ale snad až příliš daleko. Jeho dobrodružství jsou zábavná a strhující – do  propasti. Tady je, krásný, klamný světe! Chceš jej?

Sládečkova dramatizace nedokončeného románu německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny Thomase Manna představuje vůbec první pokus o uvedení tohoto humoristického díla na české jeviště. Vznikla původně v němčině, ze které byla svým autorem následně přeložena do češtiny. Premiéry se dočkala v sezóně 2013/14 v brněnském Divadelním studiu Marta.

Dramatizace se drží děje své předlohy a respektuje specifika jejího jazyka. Zároveň ji však v Mannových intencích posouvá směrem k dnešku. Hochštaplerovo vyprávění člení jako životopis a dovádí je do nečekaně mrazivých důsledků.

Text získal 1. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2013.

Hořká komedie od prvního do posledního zvonění.

Pro šestici studentů je to poslední rok na gymnáziu. Během sedmi měsíců musí absolvovat všechny události s maturitou neodmyslitelně spojené a v ideálním případě opouštět v květnu ústav s vysvědčením v ruce. Napětí v kolektivu a osobní problémy jim složení zkoušky dospělosti dokážou výrazně zkomplikovat.

Hra Maturanti není jen příležitostí zavzpomínat na studentská léta. Dává divákovi především možnost rozkrýt příběh každé z postav, nahlédnout pod její každodenní masku. Ostatně všichni se snažíme navenek skrývat svá slabá místa. Málokdy nám ale dochází, že druzí před námi skrývají ta svá.

Hra získala čestné místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2013.