VĚTROPLACH (Lekkoduch)

Jerzy Szaniawski

Překlad: Ladislav Slíva
Obsazení: 12 mužů, 2 ženy a kompars můžů a 1 ženy

Ve skladu velkoobchodu s plátnem pracují pod přísným dohledem jeho majitele Šéfův synovec Michal, nesmělý mladík, který se bojí svého strýce požádat i o přídavek k platu, aby si mohl vzít svou milou Reňu, která tam pracuje s ním. Šéfa sice postihne infarkt, ale ještě před smrtí stihne odmítnout nabídku ředitele gymnázia na odkoupení pozemku před školou, na němž stojí park. Má totiž rád stromy a ví, že ředitel školy chce park vykácet, aby na jeho místě mohl rozšířit školní internát. Firmy se ujme Michal a vezme si Reňu. Do města přijede Michalův někdejší spolužák, který byl ve vztahu k Michalovi vůdčí osobností. Má přezdívku Větroplach a dorazil sem jako pilot letadla, které rozhazuje reklamní letáky. Dovídá se, že Michal se rozhodl řediteli pozemek přece jen odprodat. Větroplach má ve městě špatnou pověst, protože jako student svedl ředitelovu manželku a musel školu opustit. Má však podle své přezdívky vítr v duši, smysl pro krásu a odpor proti všemu zkostnatělému. Způsobí kvůli parku pozdvižení, vyprovokuje studenty k rebelii a uchvátí svou povahou i Michalovu Reňu. Větroplach se nakonec přes kamarádství k Michalovi neubrání polibku s Reňou. Michal však přitom oba přistihne a Větroplach ví, že musí z městečka po tomto prohřešku opět zmizet. A rebelie je potlačena.

Stejně jako Čapkův Loupežník odchází se slovy "Já se vrátím", zmizí i Szaniawského Větroplach s větou, tentokrát nedopovězenou, ale s podobně se nabízejícím významem.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.