Domov může být bezpečným ostrovem nebo hnízdem nebezpečných her mezi ženou a mužem. Kuchyň, ložnice, vana v koupelně, okno, balkon na protějším domě jako fraktál složitého uspořádání světa. Roury odvádějící odpad jsou ucpané. To, co má odtéct pryč se hromadí uvnitř. Osobní přetéká do obecného a naopak.

Zatáhneme žaluzie, aby oddělily naše soukromí od světa venku. Nahlížíme skrze ně škvírkami a druzí nahlížejí k nám. Vidíme své představy, odrazy našich životů nebo neznámé osudy? A tak nám žaluzie krájí obrazy, kterými živíme naši představivost. 

Hravý manželský mirákl se zpěvy, v němž jsou odpadní roury zanesené natolik, že musí přijít Vlkodlak, aby vyhnal pelikána. 

Hra obsadila 1. místo v soutěži původních dramatických textů ve slovenském a českém jazyce DRÁMA 2022.

Mají sociální sítě negativní vliv na lidstvo? A jsou mladí labilnější než jejich rodiče a prarodiče? Alfons Moucha, slavný sochař, bonviván a osmdesátiletý milovník, má jasnou odpověď. ANO!!! ,,Mladý přestávaj rozumět sobě samejm. Ale jak by si mohli rozumět, když se maj pořád řídit vnějšíma podnětama jako lajkama nebo uznáním od ostatních? Vždyť tím přicházej o svůj vnitřní svět! Kde jinde ale můžou najít smysl svýho života?! Takhle se vlivem sítí stávaj navenek hustejma a uvnitř tragicky smutnejma lidma, který při hledání sebe sama neřešej nic jinýho, než jak se k nim máme my starý chovat, aby se z toho náhodou neposrali.”

Komedie Mnoho povyku pro lajk, se skrze nechtěné soužití výstředního sochaře a jeho sedmnáctiletého vnuka Alexe zaměřuje na střet starého a nového světa, kde se sociální sítě stávají jakousi variací na příběh o Babylonské věži. Vzájemné nepochopení náhledů na život a zklamaná očekávání navíc přiživují nedořešený vztah Alfonse s jeho dcerou Martinou, Alfonsova dobrodružství s o pět dekád mladšími milenkami a Alexova sociální fobie a strach zapojit se do reálného života. Když se navíc po marných sezeních Alexe a Alfonse na párové terapii ukáže, že Alex svého dědu tajně natáčí na mobil a jeho výstředními kousky baví internet a svou potenciální lásku, nebinární ono Evu, dílo zkázy je dokonáno!

Hra měla premiéru v květnu 2023 v Divadle Na Jezerce, licenci je možné získat na uvádění od června 2026.

Barbora, po nehodě nehybná a odkázaná na svého bodyguarda, se ho snaží přesvědčit, aby ji už konečně zabil. Důvodem je jeho zdravotní stav. Josef zapomíná, má vážné problémy se srdcem a prostatou a Barbora se bojí, že bude brzo nepoužitelný, a ona nechce umírat někde v ústavu, odkázána na cizí lidi. Ještě před tím si chce ale přečíst zprávu, ve které vedení zoologické zahrady potvrdí, že přijímá její nabídku finančního daru a projevuje náležitou vděčnost. Barbora má totiž zvířata raději než lidi. Vzpomíná na okamžik, kdy k ní v ZOO sklonila svůj dlouhý krk žirafa a něžně ji olízla tvář. A ona, nesmlouvavá ateistka, měla pocit, že ji olízl Bůh. Zpráva ze ZOO však stále nepřichází.

Pohádka vypráví příběh o vdovci Oldřichovi, který po předčasné smrti ženy hledá novou partnerku, která by mu pomohla s péčí o děti a malé hospodářství.

Na trhu se seznámí s trhovkyní Boženou. Když ji však přivede domů a představí dětem, zjistí všichni, že macecha není tak sympatická, jak vypadala na první pohled. Oldřichova chaloupka je jí příliš chudá, na děti je nepříjemná a všechny sekýruje. I vdovec zjišťuje, že Božena není ta pravá.

Při jedné cestě do lesa však děti potkají hodnou vílu Matyldu. Svěří jí své problémy a víla zase o všem pohovoří s místním čertem Albertem. A věci se začnou dít. Jak to celé dopadne, zjistíte na představení…

V pohádce vystupují jak dospělí, tak mladší herci, a to v rolích dětí vdovce Oldřicha.

Pohádka je určena pro předškolní i školní děti. Představení trvá cca 40 minut.

Poklidný život ve dvojdomku rozpráší odhalená nevěra. Přichází však obrovské dědictví, které chtějí získat všichni - každý jen pro sebe. Zdá se to, nebo byli nevěrní úplně všichni?! Co se zástupy nemanželských dětí? Kdo je vlastně oprávněný dědic, kdo ostrouhá a jak to rozhodne Notář? A finální odhalení?! Všechno je jinak!! Divadelní hra naruby.

Konverzační komedie o tom, jak déšť může měnit osudy. Stačí mít nadhled a ničeho se nebát.

Charles se po letech vrací z Austrálie a jede se svou dcerou na výlet. Zastihne je déšť, a proto se schovají v domě, který patří Louisovi a Amelii. Nikdo není doma. Therese je nesmělá, Charles se v pěkně zařízené hale rychle zabydlí a s nonšalancí se věnuje vybavenému baru. Postupně přicházejí Svědci Jehovovi a nová sousedka Denise. Všichni předpokládají, že Charles je majitelem domu a Charles se touto představou velice baví. Therese se za tatínka trochu stydí, a hlavně si dělá starosti, co bude, až přijdou skuteční majitelé. Přijde Louis (majitel domu), zjistí, že situace je poněkud nepřehledná a hodně se mu líbí Therese. Předstírá tedy, že je veterinář. Charles a Denise v sobě naleznou zalíbení. V předem nedomluvené souhře vypudí Svědky Jehovovy i Louise a nechají Therese samotnou. Louis se k ní vrátí a spolu si vysvětlí, kdo je kdo. Louis seznámí Therese se svojí matkou Amelií a pozvou ji i s tatínkem na večírek, který Amelie pořádá pro novou sousedku Denise. Na večírku se setkají Charles, Denise a Therese s velmi nesympatickými sousedy Dumainovými. Charles, opět v nedomluvené souhře s Denise, vyprovokuje Dumainovy až k neuváženým výrokům a přiznání, že odcizili láhev koňaku. Dumainovým nezbude, než s hanbou odejít a nejspíš se i odstěhovat. Charles požádá Denise o ruku, Therese se vzápětí dočká stejné žádosti od Louise. Hra je založena především na slovním humoru, který plyne ze situací, kdy nikdo neví tak úplně přesně, kdo jsou ostatní, a také z rozdílu mezi životním stylem velkorysých bonvivánů, nepříjemných hlupáků a fanatických asketů.

Děj se zasazen do Paříže, kolem roku 2000. Vše se odehrává v jediné dekoraci. Postavy: Charles (50+), Denise (40), Therese (18), Louis (27), Amelie (49), Suzanne (25), André (28), Marine Dumainová (30), Alain Dumain (30) Lze sloučit: Sussane/Marine Dumainová, André/Alain Dumain.