Divadelní hra O kocouru, kohoutu a kose vznikla na motivy stejnojmenné pohádky Boženy Němcové. Jde o maňáskovou tradiční lidovou frašku, v moderním pojetí, s písničkami a ponaučením, že když přiložíš ruku k dílu, lépe se ti povede.

Tři bratři zdědí dary – kocoura, kohouta a kosu – protože jsou chudí, vydají se se svými dary do světa udělat štěstí. Každý z bratrů navštíví jedno království, kde jsou lidé ještě naštěstí hloupí, a tak se jim podaří dary výhodně prodat. Až napotřetí si ale uvědomí, že s penězi se musí zacházet chytře.

Text nabízí spoustu možností k improvizaci, jak s loutkami, tak i scénou.

Mohl bych se svléct z kůže, stanout před sebou nahý a v zajetí své vlastní samoty říct: teď jsme tady jen TY a JÁ a jsme si dostateční.

On je černá díra. Nemá dno. Má cíl nebo smysl mimo vaše pohledy? Co se stane, když se na něj přestanete dívat?

Hra na motivy slavné povídky Franze Kafky Umělec v hladovění pojednává o neukojitelné touze po pohledech v každém z nás. Tragédie exhibicionisty — zlatého hřebu freak show, o který nebezpečně rychle upadá zájem. Tragédie falešného Jóba, který by si přál trpět, ale jeho umění mu nečiní nejmenší potíže. Jak si má poctivě zasloužit obdiv a soucit publika, které tolik miluje a pohrdá jím zároveň?

V pohádce Strašidýlko se prolíná svět strašidel a svět lidí. Je to příběh nalezeného strašidýlka a jeho učení se strašit ve věži staré školy.

Svět lidí je zastoupen dvojčaty Alenkou a Honzíkem, žáky 3. A, jejich tatínkem, který je v té škole školníkem, tak jako byl jeho otec. Malý Bubásek se nakonec také stane chlapcem.

Text je vzhledem k rychlým přesunům strašidel a rozlišení zvuku obou světů vhodný pro audio verzi.

Lyrické podobenství Ignác a Markétka má z autorovy tvorby zřejmě nejtajuplnější, až mytický rámec: milenecká dvojice obývá snovou krajinu, jakoby vytrženou z obrazu Marca Chagalla Procházka. Dramatický konflikt – svár rozumu a citu, potlačení a prožívání první lásky – lze do jisté míry číst jako variaci na ústřední téma Svůdcova deníku Sørena Kierkegaarda.

Jak si z bezbřehého počtu dívek vybrat tu pravou? Kdo svede koho? Kdo komu ublíží víc? Unaveni hrou na svádění, milenci se spojují v jakémsi stavu nadpozemské beztíže, povzneseni láskou nad strachem ze selhání. Jak tenhle risk dopadne?

Ve Dvou čápech & Urnindě v kaluži se ocitáme na dekadentní pařbě v louži, kde dva čápi laškují se záhadnou sexbombou Urnindou a s jistou sebeironií tematizují svou vlastní „zvrácenost“.

Čím se čápi liší od primitivů? V prvé řadě, čápi pijí o sto šest, První čáp má dokonce krédo: „Čím víc chlastám, tím víc mi ostatní připadají jako nepříčetní šílenci.“ Alegorická rovina ptáků s nefunkčními křídly je zdrojem šprýmů a dvojsmyslných narážek, které poodhalují bezvýchodnost situace, do které jsou postavy uvrženy. Louži, která jim na chvíli poskytla teplé místečko na smetišti světa, po sobě zanechávají patřičně zaneřáděnou.

Vůbec první zinscenovaná autorova hra ve školní zkušebně během studií na DAMU.

Zcela volně podle krásného N. V. Gogola v jeho duchu a k jeho poctě – s pomocí Vlasty Špicnerové a Barbory Hockové.

Hra o putování železniční dopravou do Úbic, kam ovšem patrně žádné koleje nevedou. Humorný obraz absurdní reality. Zdánlivě nezávazná hříčka, plná hravosti a překvapujícího humoru, přerůstá v groteskní a absurdní obraz reality. 

Původně vyžádaný text pro národní a mezinárodní soutěž na rozhlasovou hru Praha – Varšava – Záhřeb 1967, n národním i v mezinárodním kole první cena.