Marie Špalová
ZPRÁVY O MRAVENCÍCH A LIDECH
„Táto, proč my lidi nejsme jako mravenci?“ ptá se Sekorův syn. Jenže co znamená být mravencem v době překotných společenských změn? Hra Zprávy o mravencích a lidech odkrývá život spisovatele, karikaturisty a novináře Ondřeje Sekory, jeho kariérní postup a rodinné vztahy na pozadí československých dějin. Text se zabývá otázkou, zda je možné oddělit autorův život od jeho díla. Je přístupný divákům od 10 let. Nabízí otázky nad způsobem cesty za životním snem, etiky umělecké tvorby a legitimity ideologií, čímž přináší podněty k mezigeneračnímu dialogu nad nedávnou minulostí.
Text byl nominován do finále soutěže o Cenu Evalda Schorma za rok 2022.
Mlejnská Maria Nona
Narodila se v roce 1996 ve Slavonicích. Šest let studovala osmileté Gymnázium Jana Nerudy na Žižkově a pět let housle na Pražské konzervatoři. Po roce studia Tvorby textu a scénáře na VOŠ Jaroslava Ježka následovalo bakalářské studium dramaturgie na brněnské JAMU, které dokončila v roce 2023. Ráda píše hry a písňové texty a překládá lidové písně jižní a východní Evropy, které hraje se svou kapelou Ver Terrae. V současné době se věnuje studiu muzikoterapie a pracuje ve škole pro děti s těžkým kombinovaným postižením. Její překlad hry Alice Birch Revoltu. Řekla. A zítra zas. byl nominován do finále Ceny Evalda Schorma.
PROJEKT MOSILANA 2.0
Identita současného Brna má kořeny v rozvoji textilního průmyslu; ať už jde o architekturu městských domů a muzeí, strukturu zástavby, oblíbené parky, či hantec. Projekt Mosilana 2.0 vychází z prostor bývalých továren českých, německých a židovských majitelů, po válce pojmenovaných jako Národní podnik Mosilana. Co se teď děje s místy, kde dřív tepal život? Jak se asi žije na Cejlu? Snaha o porozumění místu, kde člověk žije, je důležitá i pro porozumění sobě. Místo je kontextem a bez kontextu se ztrácí význam.
NA OKRAJI VANY
Změnil ses. Víš to?
Já jsem pořád stejnej, to ty ses změnila.
Vyrostla jsem.
Fakt? Kolik měříš?
Ha ha, pane vtipný. Duševně, Tomášku. Duševně jsem vyrostla.
Takže duševně zralí lidé kouří, pijou a blijou na cizí rohožky?
Ta rohožka není cizí. Kupovali jsme ji spolu.
Noční opar, vlhko, koupelna studentského bytu a dva lidé, co si byli blízko a teď si jsou cizí. Hra z pera studentky umělecké školy o studentce umělecké školy, hra, která snad není autobiografická.
Sofie a Tomáš, umělkyně a ten bájný obyčejný člověk. Jejich dva světy, představy, bludy i ideály, a především touha být Někým a být s někým. Příběh z koupelny, do které se nad ránem vrací přízraky ze společně prožité minulosti, nevítaná intimita, bloudění a jedno skromné přiznání.
Hra získala 3. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2022.
ÚSMĚVY ŠŤASTNÝCH LIDÍ
Sluncem prolitý přepych, prostorná vila se leskne krásou a vzduchem se táhne parfém s jemným dozvukem čehosi, co v rohu místnosti už dlouho potichu hnije. Nádherní lidé, nejlepší pití, nejlepší jídlo, šaty na míru, soukromý bazén, vířivka i sauna a pak taky dusno a pomalu se rozlézající plíseň.
Text sleduje příběh pěti postav, které si za zamčenými dveřmi tvoří vlastní svět. Vlastní svět, protože čelit tomu opravdovému, v celé své syrovosti a neuchopitelnosti, už přece dávno není možné.
Napínavé drama zkoumá témata jako je neschopnost konfrontace s realitou, nouze po laskavých polopravdách, tendence ke kultivaci vlastní odříznuté bubliny, a u toho sleduje postavy potýkající se jak s problémy závažně globálními, tak s těmi ryze domácími. Válka se v době moderní totiž vede prakticky všude; na zemi, na vodě, ve vzduchu a zejména pak u jídelního stolu.
Hra získala 3. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2022.
Vleugels Hilda
Vlámská autorka, pro kterou bylo ve škole vždy snadné se zapojit a byla pro každou legraci. Navíc její otec vystupoval jako Vader Kapoen, který se svým loutkovým divadlem a mluvící panenkou Toontje bavil dětské publikum po celém Vlámsku. A tak měla Hilda základ pro humoristiku již odmala. Přesto trvalo dlouho, než se propracovala k psaní komedií. Když získala diplom „Absolventka evropských jazyků a sekretariátu“, pracovala pět let jako sekretářka v různých firmách – od továrny na sušenky v Herentals, až po továrnu na stroje ve Švýcarsku. Během svého posledního zaměstnání ve funkci sekretářky se seznámila se svým manželem. Vzali se a otevřeli si trafiku. Po dvaceti letech těžké práce chtěla Hilda trochu zvolnit. Trafiku prodali a najednou měla čas věnovat se koníčkům. A tak vstoupila do divadelního spolku. Jednou si její kolegyně herečka povzdechla: „Proč mají muži v komediích vždy ty nejlepší role?“ To Hildě otevřelo oči. Začala psát komedie s cílem poskytnout ženám též pěkné role. Její první hra, De geest van Toetekome (Duch Toetekome), se okamžitě stala hitem. Vyhrála s ní divadelní ocenění Frans Cools 1993–1994. A následovala další ocenění. V roce 1999 se skupinou Sotos van Schoten vyhrála stříbrnou medaili FVST Festival Armand Coenen 1999–2000 se Satans vuile was (Satanovo špinavé prádlo), anglický překlad hry Het nut van koffieprut (Užitek kávové sedliny) získal čestné místo mezi 10 nominovanými v soutěži George Kernodle New Play Competition 1999 v Arkansasu (USA). Hraní Hildiných komedií se ujalo nemálo divadelních společností. Inscenace jejích děl se hrály i v Nizozemsku a Polsku. Na amerických vysokých školách jsou její díla probírána v hodinách divadla, ve kterých zřejmě oceňují autorčin ostrý humor. V roce 2010 Hilda odložila psaní her kvůli jiné humoristické záležitosti. Účastnila se zábavního pořadu, který v roce 2011 vyhrál cenu Emmy: De Benidorm Bastards (Bastardi z Benidormu). Pro autorku to byl zábavný vedlejší krok, jehož humor byl úměrný tomu, který nalézáme právě v jejích komediích. Po dotočení pořadu Benidorm Bastards se zase vrátila k psaní: Ave, René; Terrasje doen (Popíjení na terase); Rot op gast (Zákazníku, trhni si); Kookmoeders (Matky kuchařky); Plasje doen? (Čůrat?); Verzot op een robot (Blázen do robota); Twee streepjes (Dvě čárky); De gekwelde kok (Ztrápený kuchař) a Proper zweet (Čistý pot) byly dalšími komediemi a nová už se opět chystá.
Světlíková Alice
Narodila se v Náchodě, kde vystudovala obor cestovní ruch na soukromé střední škole Academia Mercurii. Ve druhém ročníku střední školy navštívila v rámci výměnného pobytu Nizozemsko, které jí učarovalo. Proto se rozhodla pro studium nizozemštiny na vysoké škole a hned po maturitě nastoupila na obor Nizozemský jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rámci studia absolvovala v roce 2018 čtrnáctidenní jazykový kurz se specializací na didaktiku na univerzitě ve vlámském Gentu. Součástí kurzu byla i dvoudenní stáž na Vrije Universiteit v Amsterdamu, kde běžně cizinci studují nizozemštinu jako druhý jazyk. Letní semestr 2019 pak strávila na nejstarší nizozemské univerzitě v Leidenu, kde studovala díky programu Erasmus. V roce 2023 přeložila původní hru Twee streepjes (Dvě čárky) vlámské autorky Hildy Vleugels. S tímto překladem byla nominována do finále Ceny Evalda Schorma a překladu divadelních her nizozemských a vlámských autorů by se chtěla věnovat i v budoucnosti.
DVĚ ČÁRKY
Walter (známý zpěvák) a Jurgen tvoří homosexuální manželský pár, který touží po dítěti. Po zvážení všech možností se rozhodnou jít cestou náhradního mateřství prostřednictvím svých sester. Jelikož náhradní mateřství v dnešní společnosti stále ještě představuje šedou zónu, a protože tyto dvě sestry se jen stěží mohou nazývat nejlepšími kamarádkami, pár požaduje, aby toto rozhodnutí zůstalo v tajnosti. Marjolein (Walterova sestra) ani Fanny (Jurgenova sestra) se o sobě navzájem nesmí dozvědět, že jsou náhradními matkami. Jakmile těhotenské testy ukážou dvě čárky, panuje všeobecná radost. Problémy nastávají s uklízečkou, která je členkou Walterova fanklubu a kvůli své lehkomyslnosti si často pouští pusu na špacír. Náhradní matky pojmou podezření, že si Walter a Jurgen vsadili na dva koně. A tak zosnují pomstu. Vymyslí mazaný plán, na základě kterého jsou odvolána obě náhradní mateřství. Walterova a Jurgenova naděje na dvě děti mizí jako lusknutím prstu. Ale pozor! Uklízečka je také těhotná.
Překladatelka Alice Světlíková získala speciální cenu za dramaturgický objev z oblasti LGBTQIA+ dramatiky v rámci udílení Ceny Evalda Schorma za rok 2022.