Ivan Vyskočil, spisovatel, dramatik, herec, režisér a divadelní pedagog dal svému představení podtitul „seminární cvičení“ a předznamenal tak jeho formu. Pohrává si s klasickou tragédií Wiliama Shakespeara Hamlet, princ dánský. Nejprve divákům zprostředkuje děj ve zkratce, s pomocí kuchyňského náčiní, aby i ti, kteří tragédii neznají, věděli, na jakém půdorysu bude pracovat. Ve své variaci na slavnou tragédii autor vychází z toho, co Shakespeare v Hamletovi nenapsal. Domýšlí situace, objevuje překvapivé souvislosti a vytváří nový příběh, který už není tragédií tak, jak ji známe, ale je poznamenaný pragmatizmem současného světa, který autor s ironií reflektuje.

Motto: Skoncujme již jednou s cizáckými absurdními hrami a hříčkami, které jsou duchu našeho lidu cizí, pokusme se o vlastní blbou hru!

Text Ivana Vyskočila Blbá hra aneb Křtiny v Hbřbvích byl poprvé uveden na konci šedesátých let. Tato ryze česká hra o návratu docenta Vávry na rodný grunt je sestavena z nejrůznějších dramatických klišé, póz, manýr a ustálených rčení. 

Buna je v nářečí z Bukoviny babička. Buna je čerstvě ovdovělá stará žena z ukrajinské vesnice u rumunských hranic. Nad hroby své rodiny bilancuje život. Ten je odrazem všech společenských a politických poryvů a tragédií, kterými tato část Ukrajiny prošla. Osobnost babičky drží víra v Boha, přísná pravidla. Trváním na tradicích, které jí umožnily přežít, manipuluje svět kolem sebe bezohledným způsobem. Všem sděluje svůj názor na to, jak je správné žít, pracovat, modlit se. Dodržování tradic vyžaduje téměř tyransky po své vnučce Orysje. Orysja je zoufalá, má svoje představy o životě. Touží se vymanit z konzervativních a zaostalých poměrů vesnice. Je těhotná a vezme si náhodného muže z vesnice. Její malé dítě Ilja je od narození pod kuratelou Buny. Rodina se chová pokrytecky, nikdo Orysje nepomůže.  Orysja v zoufalství Ilju opouští a uteče do vysněné Ameriky. Otázkou však zůstává, zda je tam šťastnější. Chlapci posílá moderní hračky a oblečení. Ilju však konzervativně a tvrdě vychovává Buna. Buduje pro něho velký dům a současně se sama připravuje na smrt. Po její smrti přijíždí Orysja pro chlapce, který je otiskem povahy Buny. Chce ho odvést do Ameriky, Ilja odmítá opustit vesnici. Nad vším se vznáší otázka, zda řád, který nesla životem Buna, není lékem na bortící se hodnoty moderního světa.

Hra vychází z autobiografické zkušenosti autorky, je zčásti psaná specifickým archaickým bukovinským dialektem, který v překladu nahrazuje horňácké nářečí.

Patrik, majitel úspěšné reklamní agentury, žije pouze prací a zodpovědně myslí jen na svou rodinu. Obrat nastává, když si uvědomí, že ho manželka využívá ve svůj prospěch a je vlastně osamělý. Jeho rafinovaná žena ale nic neponechá náhodě, třebaže to zpočátku tak vypadá. Kdo z nás by nechtěl znát recept na šťastné manželství ?...

Hra zabývající se vztahy lidí v manželství i mimo něj a hledáním štěstí v životě pracuje se zapojením diváka do děje.

Pohádkový příběh o hamižném prvním radním Šejdrmuškovi, který se rozhodl z tůně, kde bydlí vodník Brčál, udělat louku. Aby si řádně namastil vlastní kapsu, využije patolízalství radního Pilulky, jenž mu prozradí zaručený způsob, jak se zbavit hastrmana, který je jinak velkým přínosem pro celé městečko. Když jeho nekalé úmysly vyjdou najevo, spojí se lidé a bytosti nadpřirozené a společným úsilím Šejdrmuškovi jeho plány překazí. Trest, který prvního radního potká, je jistě zasloužený. 

Děj je proložen poutavými písničkami a skvělou hudbou skladatele Jiřího Beneše.