Jedno přímořské ukrajinské město v předvečer komunálních voleb jako teatrum mundi nebo chceme-li lidské panoptikum. Kdo je tady blázen a kdo normální? A jak to všechno dopadne? Bláznivá divadelní fraška s ponaučením.

Na konci zimy odjíždí starosta města, Andrej Sergejevič Babulin, do Kyjeva. Je krátce před komunálními volbami a nervozita stoupá. Babulin – klasicky zkorumpovaný politik - má přivézt delegaci z Kyjeva, proto se znepokojením sleduje všeobecnou špínu a zmatek na nádraží. Všemu nasazuje korunu Amerika, bláznivá stařena, která se na nádraží objevuje, a deklamuje úryvky konspiračních teorií. Babulin nařizuje svému pobočníkovi, aby situaci vyřešil, než se vrátí z hlavního města. Ale věci se zvrtnou. Básník se rozhodne kandidovat proti Babulinovi. Pomáhat mu bude Gandalf, Pythagoras, Major, Nindža, Amerika, Psice a Francouzka. A ještě ke všemu se ve městě najednou objeví reportér celostátní televize. Politická kampaň vrcholí v místní psychiatrické klinice. Kdo bude nakonec hlavní hvězdou experimentálního televizního pořadu s názvem Psychodrama?

Tragikomická hra předčasně zesnulé ukrajinské autorky pozoruhodným způsobem ukazuje, jak křehká je hranice (ne)normality a jak absurdní jsou ve své podstatě cíle lidského snažení.

Každý den umírá alespoň jedna bytost z lásky a kvůli lásce. Hra o rodině a válce. O válce, která občas zuří v každé zemi a v každém srdci. Lidé se málo poslouchají. A i když všichni mluví o tom samém – anebo právě proto – jsou pořád sami.

Irinin muž Nikolaj se dobrovolně účastní války na Kavkaze. Odjel tam z Ukrajiny, aby rodině vydělal nějaké peníze. Irina si mezitím našla milence, učitele svého syna Váni. Najednou se Nikolaj vrací. Rodinná idylka se ale nekoná. Nikolaj se totiž není schopen vrátit do normálního života. Jediný, kdo ho chápe, je veterán z druhé světové války Andrej. Sergej není schopen přestat milovat Irinu. Irina tápe a hroutí se, nepomáhají ani domluvy staré sousedky Nadi. A syn Váňa se zoufale snaží napodobit otcovský vzor.

Hra vypráví o rozpadu tradičních lidských vztahů vlivem nečekaných a mnohdy drastických událostí. Pro české prostředí je text zajímavý mj. proto, že v divadelní řeči vypráví, jak zásadně válka ovlivňuje život země, ale i každého jednotlivce, s čímž nemá mladší generace českých diváků (naštěstí) žádnou životní zkušenost.

Hra o lásce, divadle, hvězdách, víře a poezii. Poetická hra o dramatech na divadle i v životě.

Byla jednou jedna dívka. Chtěla se stát herečkou, ale říkali jí, že je na to příliš chytrá. A tak psala básně. Toužila po lásce, protože tušila, že láska je počátkem všeho. Její příběh na jevišti vypráví i režíruje několik postav zároveň. (A Dívka je většinou loutkou, se kterou si všichni pohrávají, dokud a pokud jim to dovolí.)

Text poskytuje inscenátorům dostatek volnosti. Jedná se experimentální tvar, jakési divadlo na divadle, resp. scénické čtení na divadle. Záměrně není zcela zřejmé, co jsou skutečné scénické poznámky a co je součást dialogů. Ve hře vystupuje velký počet postav, ale některé herecké party se nepřekrývají, a proto je může odehrát jeden herec nebo herečka. Předepsaný je tvar scény (čtverec) a hudební žánr, případně tempo.

Simon Mostyn právě opustil svou snoubenku Jacqueline a oženil se s její přítelkyní, zámožnou, mladou a okouzlující dědičkou Kay Ridgewayovou. Zamilovaná dvojice se rozhodne strávit líbánky plavbou po Nilu na luxusním parníku. Ale Jacqueline plánuje pomstu a novomanžele pronásleduje až na palubu. Když je Kay ve své kajutě nalezena mrtvá, zdá se, že je všechno jasné. Muselo jít o vraždu a Jacqueline je jedinou podezřelou… tak to tedy alespoň vypadá. Postupně ale odhalíme, že na palubě je celá řada dalších cestujících, kteří měli k zavražděné vztah.

Královna detektivky Agatha Christie opět vytvořila geniální příběh, který nás nutí hádat, kdo je pachatelem, až do poslední chvilky, kdy přichází opravdu nečekané rozuzlení! Přehlídka podezřelých, mrazivé napětí, exotické prostředí, vynikající vykreslení postav a skvělá zápletka - to vše učinilo z Vraždy na Nilu jednu z nejznámějších a nejoblíbenějších knih Agathy Christie. K neutuchající oblibě přispěl i oscarový film z roku 1978 s Peterem Ustinovem v roli Hercula Poirota.

Moderní historické drama, kterému nechybí nic z toho, co charakterizuje královské hry – atraktivita tématu, vznešenost, napětí, humor, láska i smrt.

Životní příběh krásné rakouské císařovny nás fascinuje dodnes. Staneme se svědky klíčových momentů jejího nevydařeného manželství, zásahů její autoritativní tchýně do výchovy dětí, přísné atmosféry dvora s jeho vojenským režimem. Seznámíme se s osudy jejích potomků, především s tragickým příběhem Rudolfa. Odhalíme Sissiny neobvyklé vášně – cvičení, přísné diety, jízdy na koni, cestování, řečtinu... Nahlédneme i do jejích tajných, nenaplněných snů. Ve hře, které nechybí jemně ironický historický nadhled, je Sissi prototypem moderní ženy – samostatné, sebevědomé, vzdělané, krásné a pěstěné. V jejím nitru se však skrývá bolest, frustrace, samota i nejistota, před kterými nedokáže uniknout. Viliam Klimáček hru napsal na objednávku Slovenského národného divadla, kde měla premiéru v režii maďarské režisérky Eszter Novák. Česká premiéra hry proběhne v červnu 2017 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Pohádkový příběh venkovské dívky Albínky, která slouží na statku a zaběhne se jí ovečka. Albínka se jí, celá zoufalá, vydává hledat do kopců a dorazí až k jeskyni kouzelníka Prostona. Ten jí slíbí, že ovečku najde, ale Albínka mu musí přinést slzu rusalky a vlas lesní víly. Jen tak zaroste vchod do jeskyně růžemi a zakryje se pavučinou, a on tak bude mít konečně vytoužený klid. Albínka bude muset uhodnout hádanky, aby získala rusalčí slzu a vílí vlásek. Pomáhat jí budou tajně syn a dcerky Prostonovy sestry Háty. Děvčata se budou měnit na víly i rusalky. Mládenec, který se jmenuje Jávím bude Albínku provázet v přestrojení za Hejkala a vodníka. Na pomoc budou mít kouzelný zvoneček a také čepici neviditelnosti. Na konci cesty se kouzelnický chlapec Jávím změní na obyčejného Janka. To proto, že místo věčného „já vím“ na otázku, jestli se snad do něho Amálka zamilovala, musí říct „Já nevím!“

Divadelní grant DILIA je určen k podpoře studentských činoherních projektů. Žadateli mohou být studenti vysokých uměleckých škol (DiFA JAMU Brno, DAMU Praha) a filozofických fakult (FF MU Brno, FF UK Praha, FF UP Olomouc, FPF SU Opava – obor kulturní dramaturgie).

Studentským projektem se rozumí takový, jehož hlavní inscenační tým (režie, scénografie, úprava atd.) je tvořen pouze studenty.

Podpora bude udělena pouze projektům, jako jsou scénická čtení a inscenace původních českých textů či dosud neuvedených překladů zahraničních her. Jedním z předpokladů úspěchu žádosti je ošetření autorských práv spojených s daným projektem ze strany DILIA.

O grant se mohou ucházet jak projekty vytvořené v rámci školní výuky, tak projekty vytvořené na základě vlastní iniciativy studentů. Žádost o grant podává přímo student (autor, režisér, produkční apod.). Autor projektu (kolektiv) musí být v době podání žádosti řádným studujícím jedné z výše uvedených fakult.

Žádost o grant musí obsahovat: 

- popis projektu – název projektu, autoři, inscenační tým, anotace projektu, předpokládaná doba a místo uvádění, přínos projektu (max. 2 strany) 
rozpočet projektu 

- potvrzení školy, že případné finanční prostředky z grantu DILIA budou vyúčtovány prostřednictvím příslušné školy (vzor potvrzení naleznete zde)

- žádost musí být odevzdána ve dvou kopiích na adresu Agentážní oddělení DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, 193 00 (k rukám Marie Špalové) + elektronicky na e-mail: spalova@dilia.cz

- žádosti musí být odeslány do 15. prosince 2016 (rozhoduje datum odeslání)

Projekty hodnotí komise složená ze zástupců DILIA. Grant se poskytuje na projekty uskutečněné v kalendářním roce 2017. Grantová komise výsledky svého rozhodnutí oznámí ke 31. lednu 2017. Úspěšní žadatelé získají finanční prostředky do 21 dnů od podpisu smlouvy o přidělení grantu.

Více informací na: spalova@dilia.cz.

20. 11. 2016, 20:00 VILA Štvanice

Maxi Obexer: Ilegální pomocníci

„Vždycky jsi jednou nohou v ilegalitě. Jinak se ani nedá pomáhat.“

Maxi Obexer ve své hře vychází z autentických rozhovorů, které vedla s lidmi z Německa, Švýcarska a Rakouska. Ke slovu se dostávají lidé ze středu společnosti, kteří se rozhodli konkrétně pomoci uprchlíkům. Jsou to lidé, kteří by jinak nikdy nejednali protizákonně, a přesto se svými činy, které jsou motivovány přirozenou snahou pomoci bližnímu v nouzi, ocitají na hranici legality. Hra je vášnivou obranou lidské důstojnosti a individuální zodpovědnosti v době tzv. uprchlické krize a zároveň aktuální výzvou k zamyšlení se nad otázkami podoby evropského humanismu.

Maxi Obexer je německy píšící dramatička italského původu (pochází z Brixenu), která se tématu migrace ve svém díle soustavně věnuje. Dokládá to zejména její dosud nejuváděnější hra Loď duchů (Geisterschiff, prem. 2007) čerpající námět ze skutečně události: v roce 1996 u jižního pobřeží Sicílie ztroskotala loď s 283 uprchlíky, kteří všichni zahynuli. Rybáři, kteří tahají ze sítí mrtvá těla, jsou konfrontováni s vládními opatřeními na utajení případu před veřejností. Na tuto hru volně navazuje i nejnovější dílo autorky – divadelní hra s wagnerovsky ironickým podtextem Bludní Holanďané (Die Fliegenden Holländer, 2015).

Režie: Tereza Říhová

Překlad: Barbora Schnelle

Dramaturgie: David Košťák

Scénografie: Stella Šonková

Hrají: Natália Drabiščáková, Kristýna Hulcová, Jakub Koudela, Marek Pospíchal, Dušan Sitek a Viktor Zavadil.

Scénická skica 8@8 je tentokrát uváděna v rámci off programu Divadelního festivalu německého jazyka a její nedílnou součástí bude diskuze, které se zúčastní i samotná autorka hry Maxi Obexer. Diskuse, která proběhne v českém jazyce (s tlumočením do němčiny), se bude týkat nejen samotné divadelní hry a scénické skicy, ale především tématu migrantské krize. Pozvání přijali kromě Obexer přední odborníci z Open society fund, překladatelka Barbora Schnelle a další vážení hosté.

Scénická skica Ilegální pomocníci probíhá ve spolupráci s Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V.  z Berlína a je předzvěstí mezinárodního projektu Útočiště Evropa, který se bude zabývat situací Evropy v době migrační vlny. 

Tento díl projektu 8@8 vzniká za podpory Správní rady DILIA, Goethe-Institutu, Česko-německého fondu budoucnosti a Eurolines. Překlad textu podpořila Nadace Český literární fond.