Klasická pohádka O Červené Karkulce je doplněna písněmi, které charakterizují jednotlivé postavy. Například: starostlivá maminka, veselá a důvěřivá Karkulka, čiperná a zvídavá veverka, hodný a dobrou radu nabízející myslivec, zlý a záludný vlk. 

Děj se odehrává v lese a na okraji mýtiny, kde babička bydlí. Jednotlivé postavy mají za úkol nejen podat herecký výkon ale i předvést pěvecký um. V amatérské oblasti pohádky zaznamenaly mezi dětmi velký úspěch. 

Text pohádky a texty k písním, včetně hudby napsala Jana Vášková.

Klasická pohádka - Budulínek je doplněna písněmi a vytvořená jako muzikálová pohádka. Děj se odehrává v lesní chaloupce, kde bydlí dědeček s babičkou, a vychovávají malého vnoučka Budulínka. Jednotlivé postavy mají za úkol nejen podat herecký výkon ale i předvést pěvecký um. V amatérské oblasti pohádky zaznamenaly mezi dětmi velký úspěch

Text pohádky a texty k písním, včetně hudby napsala Jana Vášková.

Helenka Součková, hrdinka románů Ireny Douskové Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák, dospěla, je herečkou v pražském divadle, hraje v populárních seriálech, má dvě děti, několik věrných kamarádů, vzpomínky na otce pohřbeného v Izraeli a neztratila smysl pro humor. Což je zvláště obtížné v situacích, do kterých se nečekaně dostane. Nejdříve ji opustí manžel Jindřich Darda, protože si, zcela pragmaticky, najde mladší milenku. Po trápeních s rozchodem následuje další darda – Helena závažně onemocní a prožívá stavy, které zná každý těžce nemocný člověk.

Závěrečná část úspěšné trilogie Ireny Douskové opět s jasnými autobiografickými rysy měla premiéru v roce 2012 v Divadle Na Jezerce.

Příběh pravoslavného mnicha Grišky Otrepěva, který uprchl do Polska a tam se vydával za syna Ivana Hrozného a právoplatného dědice ruského trůnu Dimitrije. S pomocí polské šlechty a jejích ozbrojenců se roku 1605 skutečně stal ruským carem. Byl sice podvodník, ale přicházel do Ruska s krásnými ideály: přinést do ruského temného carství vzdělanost, ulehčit úděl lidu týraného autoritářským režimem, povznést ruské hospodářství a modernizovat vojenské oddíly. Narazil však na prudký odpor bojarů i nepochopení prostých lidí zvyklých žít pod knutou. Protože byl zároveň vrtkavý a nedůsledný v uskutečňování svých záměrů, byl po roce své vlády svržen a zabit a jeho polští podporovatelé, kteří se v Moskvě chovali jako ta nejhorší soldateska, byli dílem pobiti, dílem vyhnáni na Sibiř nebo do Polska. Tématem této historické fresky jsou nejen kořeny současných dosti napjatých rusko-polských vztahů, ale v podtextu i myšlenka o nutně tragickém konci ušlechtilých záměrů o vývoz svobody a demokracie do bytostně cizího prostředí, která má i pro nás aktuální konotace.

Pro děti od 5 let a nižší školní věk.

Pohádka o tom, jak se čaroděj Čuryfuk mstil princezně Elišce za to, že si jej nechtěla vzít za muže. Jak ji zaklel v položenu s ovčí hlavou a jakou stanovil podmínku, za které může být ze zakletí vysvobozena. A jak nepočítal s tím, že Vítek Klásek se do princezny i přes její handicap zamiluje a tím ji vrátí její dívčí krásu.

V pohádce je sedm melodických a lehce zapamatovatelných písniček, ke kterým hudbu napsala Miroslava Forejtarová.

Po listopadové hře Maxi Obexer Ilegální pomocníci, jež se věnovala problematice migrantské krize, přichází projekt 8@8 s textem, který se tematiky migrantů dotkne odlišným způsobem. Zatímco Maxi Obexer se k současným evropským problémům vyjadřovala prostřednictvím autentických svědectví lidí pomáhajících uprchlíkům, Zinnie Harris rozehrává své apokalyptické drama v metaforické rovině. Její hra začíná zdánlivě nevinnou známostí na jednu noc, která však rozpoutá diskusi nad nedávnou evropskou historií.

Zinnie Harris: Jak zadržovat dech

22. 2. 2017, 20:00 VILA Štvanice

Překlad: Jakub Škorpil
Režie: Lukáš Kopecký
Scénografie: Veronika Watzková

Hrají: Sára Venclovská, Beáta Kaňoková a Tomáš Kobr  

Žijeme přece v Evropě. Nic špatného se tu přece neděje. Přinejhorším občas jen nějaká malá nepříjemnost, která je však pro svět jako takový naprosto bezvýznamná.

Temně vtipné drama nabízí epický pohled na to, jak dnes žijeme, a odkrývá pravou cenu dosud uznávaných hodnot. Hra, která v sobě podle Michaela Billingtona nese ozvuky Zpustošení od Sarah Kane, měla premiéru v Royal Court Theatre v únoru 2015.

Zinnie Harris, oceňovaná britská dramatička, scénáristka a režisérka, působila jako rezidenční autorka např. v Royal Court Theatre, Royal Shakespeare Company nebo National Theatre of Scotland. Je držitelkou mnoha ocenění, mezi jinými Fringe First Award, Amnesty International Freedom of Expression Theatre Award a nominaci na Susan Smith Blackburn Prize za hru The Wheel uvedenou ve Skotském národním divadle a dále Peggy Ramsay Foundation Award, Fringe First a John Whiting Award za hru Further than the Furthest Thing. Mimo divadla spolupracuje autorsky také s BBC a dalšími rozhlasovými a televizními společnostmi.

Projekt vznikl za podpory města Prahy a Dozorčí rady DILIA.

Malebná Cukrárna Myriam má ve své nabídce specialitu – houbičky z mandlového těsta. A nabízí také příležitost pro mladé páry, aby vyřešily svou bytovou situaci. Zájemci se mohou dostavit každý čtvrtek ve dvacet hodin do Cukrárny Myriam a získají dekret pro vstup do bytového družstva. Postup je jednoduchý. Je třeba vyplnit přihlášku, potom oznámit byt, který jste si vyhlédli, doporučuje se byt obývaný jenom jednou osobou, pokud možno starší, pokud možno opuštěnou, tím vším se snižují výlohy. S touto osobou navážete známost a pozvete ji do cukrárny Myriam na specialitu podniku - houbičky z mandlového těsta. Vy ovšem se jich ani nedotknete. V den pohřbu se dostavíte, abyste si vyzvedli dekret.

Divadelní hra Cukrárna Myriam vyšla spolu s dramatem Klára a dva páni v roce 1968. Premiéru na jevišti měly obě hry v New Yorku o rok později.