Ruský klasik, jak ho neznáme. Za svého pařížského pobytu se autor seznámil s tehdejší francouzskou fraškou a napsal v tomto žánru malou komedii o zamilovaném mladíkovi, který vnikne do malého hotýlku a ze žárlivosti (domněle) zavraždí svého soka, a o zmatcích, které to všechno způsobí. Hru zatím uvedl pouze Český rozhlas.

Malý Sváťa, který zalhal babičce a prohřešil se proti dobrým mravům i tím, že nepomohl několika zvířátkům v jejich nouzi, prožije ve snu cestu, při níž si za pomoci zvířátek uvědomí své chyby. Hra bulharského autora, který se u nás proslavil i hudebními komediemi pro dospělé diváky (Petřínská romance, tři mušketýři po dvaceti letech).

Loutková hra bulharského autora popisuje dobrodružnou cestu šesti malých neposedů z jižního až na severní pól, při které si malí hrdinové najdou nového kamaráda, ledního medvídka. Hru uvedlo Loutkové divadlo Ostrava a vystoupilo s ní i na mezinárodním loutkovém festivalu ve Varně.

V Bratislavě skončil v pátek 13. května dvanáctý ročník festivalu inscenací současné dramatiky. Součástí závěrečného ceremoniálu festivalu ve Slovenském národním divadle bylo předávání festivalových ocenění a cen soutěže Dráma. Festivalovým divákům, kteří měli možnost hlasovat v průběhu celého festivalu, se nejvíc líbila inscenace Extrakty a náhrady autorského kolektivu Divadla SkRAT. Zvláštní cenu poroty za koncentrovaný herecký výkon v inscenaci Obeť Divadla Aréna získala Rebeka Poláková. Speciální cenu převzal za oceněnou herečku režisér inscenace a autor předlohy David Jařab. Předseda tříčlenné mezinárodní poroty Dodo Gombár oznámil vítěze ceny Grand Prix Nová dráma/New Drama 2016. Cenu získala inscenace Extrakty a náhrady bratislavského divadla SkRAT autorů a účinkujících Inge Hrubaničové, Ľuba Burgra, Milana Chalmovského a Vlada Zboroňa.

Slavnostní večer patřil také udělování cen. Na třetím místě se umístil Samuel Chovanec s textem Byť mnou? Byť vami. Druhé místo v soutěži uděleno nebylo. Porota soutěže Dráma 2015 ale překvapivě udělila dvě první místa: Petrovi Scherhauferovi za text Osamelosť bežca piesočných dún a Vandě Zaplatílkové Hutařové za hru Sebestředná samota. Cenu Rádia Devín, o které rozhodla porota v složení Zuzana Grečnárová, Peter Pavlac a Ján Šimko, získala Nina Nix za text 10 dní do stredy.

SEBESTŘEDNÁ SAMOTA

Vanda Zaplatílková Hutařová 

žánr: tragikomedie
obsazení: 2 muži, 5 žen (+ případně jedna virtuální žena a jeden virtuální muž)

Příběh vypráví o dvou generacích, náctiletých a třicátníků, které spolu komunikují převážně prostřednictvím internetu a mobilních telefonů. Jejich vztahy by se daly charakterizovat pomocí repliky Elišky ze závěrečné části hry:  My vlastně nechceme být spolu, nám je jen příjemný předstírat, že když jsme spolu, nejsme sami… Ale my jsme sami, Kryštofe… Sami bok po boku.

První polovina hry představuje všechny postavy. Jsou jimi tři sedmnáctileté dívky – spolužačky: Majka, Nora a Dája, které propadly závislosti na Facebooku, jehož prostřednictvím zveřejňují své životní názory (například o veganství). Sedmnáct let je i Elišce, která si na internetu říká Black vulgar bitch a která založila Blog mladých sebevrahů. Jiné zájmy sleduje na sociální síti devětadvacetiletý Kryštof, který doufá, že zde najde životní partnerku. Stejně tak čtyřiatřicetiletý Radim má na webu konkrétní cíle; tráví veškerý svůj volný čas hraním online her, kde ve světě WOW (World of Worcraft) potká spřízněnou duši – mladého orka. To sedmatřicetiletá Linda brouzdá na internetu v podstatě jen proto, aby se se svým partnerem Radimem nenudila.

Všechny postavy v průběhu hry osloví tajemná Mefista, která je svádí k tomu, aby opustili své virtuální životy a začali žít v realitě. Druhá polovina dramatu tak přinese mnohé vztahové zvraty. Mají však tito internetoví závisláci ještě naději na skutečný život? A kdo je vlastně Mefista?

Hra získala první místo na soutěži Nová dráma v roce 2016 a čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2015.

Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.

Vanda Zaplatílková Hutařová

Po osmiletém gymnázium, které absolvovala v Liberci, vystudovala VOŠ Hereckou v Praze a v současné době je posluchačkou katedry Divadelní vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Prakticky od dětství se věnuje herectví a psaní her v amatérských a studentských divadelních souborech. V roce 2011 se stala spoluzakladatelkou divadelního souboru La’My, které vystupovalo nejprve při Malostranské besedě, poté při Redutě v Praze pět let, a v němž působila jako režisérka a autorka (inscenace její hry Vlk in fabula byla nominována na Českého Tučňáka v kategorii Mladé divadlo).

Od roku 2012 vede v Liberci divadelní studentský soubor STOPA fungující při Podještědském gymnázium. Společně se studenty uvádějí autorské inscenace, se kterými se účastní divadelních festivalů (již dvakrát -2014, 2016- postoupili do celostátního kola Mladé scény do Ústí nad Orlicí a získali také dvakrát -2013, 2016- ocenění za scénář).

Vedle toho působí od roku 2014 jako režisérka a autorka v Divadle AHA!, zaměřeného na dětského diváka. Jejím velkým koníčkem je scénický šerm, který provozuje především přes letní sezónu na českých, ale i zahraničních (Holandsko, Německo) akcích.  

Za hru Vlk in fabula získala čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2012. Za hru Sebestředná samota získala 1. místo v dramatické soutěži Nová dráma/New Drama 2016 v Bratislavě a čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2015.

Humorná a jemně ironická pohádka pro děti od 5 do 9 let i pro dospělé, inspirovaná pohádkami bratří Grimmů.

Strašlivý čaroděj Herman Kodeš byl odmítnut a zaklel princeznu. Seslal na ni strach! A jelikož je to nemoc nakažlivá, bude lépe se k ní nepřibližovat. Najde se někdo, kdo bude mít odvahu princeznu vysvobodit? Přece Honza! Ten v životě strachu nepoznal a moc a moc touží strach a hrůzu poznat. Nebojí se ani loupežníka, ani umrlce, ani čerta, tak proč by se nepustil do křížku s čarodějem Kodešem? Potřikrát čaroděje porazí, získá si princeznino srdce a ze strašlivého zakletí ji vysvobodí. Na zámku je opět veselo. Chystá se svatba! Splní se však Honzovi jeho toužebné přání? Pozná alespoň jednou jedinkrát hrůzu, či alespoň strach?

Pohádka pro děti od 3 do 8 let, volně na motivy pohádky H. Ch. Andersena.

„Na rozdíl od jiných adaptací této pohádky, které víceméně troskotají na absenci dějotvorných vztahů mezi postavami, obohatila Vlasta Špicnerová svoji dramatizaci Princezny na hrášku o nový psychologický moment. Královna lpí na synovi tak, že jí žádná nevěsta není a nebude dost dobrá. Zkoušku s hráškem vymyslí, až když všechny její mateřské intriky proti jasné kandidátce manželství selhaly. Nakonec sice kapituluje, ale ne před výsledkem absurdní zkoušky „pravosti“ princezny. Vzdává se zdravému rozumu a citu.“ (Eva Hanžlíková, Československý loutkář, duben 1992)

Toto psychologické obohacení charakteru postavy samozřejmě formuje i děj. Původně pouze anekdotický příběh se přirozeně rozrůstá o nové dramatické situace. Pohádka je psána v žánru úsměvné komedie „ze života“. Režisérům i hercům skýtá svým vtipem, hravostí a barvitostí hodně možností.

Pasivního a plachého umělce Vaváka doslova atakuje svou návštěvou jeho fanoušek Machoň. Překvapený Vavák se tak stává obětí Machoňova zájmu, jeho stupňující se tendence ovládnout umělcův životní styl a myšlení vlastními fantasmagorickými výmysly a vynálezy, které mohou v očích ctitele ještě "zdokonalit" podobu mistrovy tvorby. Machoň pociťuje nezbytnost stát se součástí Vavákovy osobnosti, kterou svým suverénním chováním, proměňujícím se až v násilný teror, potlačuje. Labilní a nejistý Vavák tomuto ataku nakonec podléhá. Tato rozhlasová hra byla poprvé uvedena v roce 1968 v Československém rozhlase.