Betonová sukně je lyrickou písní s fantaskními prvky o dospívání jedné evropské princezny. Vznikla na motivy několika evropských pohádek, z nichž jsou u nás známé variace Popelka a Myší kožíšek. Hlavním tahounem byla norská verze příběhu: Kaari, dřevěná sukně.

Přemýšlivá dívka uvězněná v zámku svého otce potkává modrého býka, sílu své duše. Bojuje s otcem čarodějem a přes kovové lesy a jejich nástrahy se probojuje až do země, kde žije krásný princ. Nepozorována s ním počne dítě a setká se s poraženým čarodějem, otcem, který vyzrál v neškodného dědečka.

Hra je příběhem osamělého 65-ti letého televizního a filmového scenáristy Františka Horáčka na začátku devadesátých let minulého století, kdy v Československu probíhaly převratné politické změny a také chaos. Tento muž musí odejít ze svého místa v televizi, protože je nařčen z přílišné spolupráce s předcházejícím režimem. Vyčítá se mu, že psal ve prospěch minulého režimu a že není dravý a flexibilní, jak se to v celé společnosti nově vyžaduje. Jeho manželství se rozpadá, děti se odcizí a muž opouští svůj původní domov. Zůstává sám a je nucen řešit existenční problémy - hledání nového bytu, nové práce, nového vztahu, a to ve světě, který je mu cizí a hekticky spěchající, ve světě, jemuž stěží může porozumět, dokonce ani sám porozumět nechce. Ve světě reklamy, kultu mládí, libovůle a zneužívání moci peněz ve všech oblastech života.

Pan Horáček začne pravidelně chodit do blízké útulné a tiché kavárny, ze které má výhled na svůj bývalý dům. Připomíná si příjemné rodinné okamžiky a imaginárně hovoří se svou bývalou ženou. Kavárna se však postupně mění, čím dál častěji zde hraje nesnesitelná hudba, přichází hlučná klientela. Jednoho dne je osloven všehoschopným režisérem Flasarem, aby napsal kultovní scénář válečného filmu, do kterého ale musí napasovat i erotiku a sex, neboť jen tyto ingredience film nejvíce prodají! A o peníze jde v nových filmech především! Spojení války a sexu se scenáristovi Horáčkovi vůbec nezamlouvá, ale peníze mu ubývají a tato nabídka je tak velkorysá! Jak se vyrovná nejen s touto nabídkou, ale i se svým životem v této nové hektické době?

Hra Jen jiný sen tragikomicky ukazuje nelehký život staršího člověka v dnešní době, ve které je nejdůležitější být cool, anebo tak působit; věcem pomíjivým, jako je krása, mládí nebo peníze se přikládá prakticky rozhodující role a mnohem důležitější věci společnost opomíjí.

Scénické čtení druhé části trilogie Horizont událostí se odehraje přímo v prostorách výstavy Kamily Ženaté. „Text Lenky Lagronové je stejně jako výstava inspirován setkáváním experimentální skupiny několika žen. Je tedy s výstavou úzce spojen tematicky. Loni jsme se ocitli v prostoru, v němž se ze tmy vynořovaly vzpomínky z dětství, které v sobě měly postavy ukryté. Letos je nalézáme mimo skupinu, v jakési pavoučí síti vlastních frustrací a strachů. Text citlivě odhaluje vnitřní svět postav a asociativní atmosférická instalace Kamily Ženaté vytváří jeho adekvátní zhmotnění. Nepotřebujeme tedy nic vyrábět uměle,“ vysvětluje režisérka Martina Schlegelová. Horizont událostí je již druhou částí projektu. Jeho další a zároveň i poslední část se odehraje v roce 2017, kdy bude již kompletní hra premiérově uvedena v prostorách Centra současného umění DOX v Praze.

DILIA a Divadlo LETÍ

uvádí v rámci cyklu scénických skic 8@8

11. ledna 2016 ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce

Lenka Lagronová

HORIZONT UDÁLOSTÍ

Režie: Martina Schlegelová
Dramaturgie: David Košťák
Výprava: Kamila Ženatá
Produkce: Karolína Macáková, Tereza Tomášová

Hrají: Taťjana Medvecká, Jana Boušková, Lucie Polišenská, Dana Poláková, Magdaléna Borová, Pavla Beretová, Tereza Vilišová

Vzpomínáme. Radujeme se. Stýskáme si. Bojíme se. Z našich dětských strachů se stávají strachy dospělých a obklopují nás jako pavoučí síť, již kolem sebe sami předeme. Zdráháme se promluvit, aby nás druzí nezaslechli, střežíme se pohybů, abychom se tak k druhým nedostali blíž. A přitom dychtíme po jejich pomoci v touze vyprostit se.

Lenka Lagronová
Vystudovala dramaturgii na divadelní fakultě AMU Praha u prof. Jaroslava Vostrého. Již během studia napsala několik her, které byly později uvedeny v univerzitním divadle DISK (např. Nouzov). Kromě spolupráce s režisérem Petrem Léblem v Divadle Na zábradlí nikdy jako dramaturgyně nepracovala. Věnuje se psaní divadelních a rozhlasových her. V raných dílech se zabývá traumatizujícími zážitky a zkušenostmi mladé generace, které líčí s typicky drsným humorem. Zaměřuje se především na epizody z dospívání mladé ženy (Antilopa). Druhou část její tvorby ovlivnil její odchod z divadelního života a vstup do kláštera (Terezka). V roce 1998 získala inscenace hry Terezka cenu Alfréda Radoka za inscenaci roku (Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský). V roce 1999 získala v soutěži Českého rozhlasu cenu za rozhlasový debut Vstaň, prosím tě a v roce 2002 byla tato hra vyznamenána na přehlídce rozhlasových her Grand Prix Bohemia. Hra Pláč byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v roce 2007. Jedna z jejích nejnovějších her Z prachu hvězd získala druhé místo v soutěži Dráma 2010.

O výstavě Horizont událostí
Východiskem pro vznik celé vizuálně-konceptuální trilogie je existence skupiny žen různého věku a sociálního postavení, které v průběhu tří let pracují v sebepoznávacím procesu v ateliéru Kamily Ženaté a zabývají se individuální a sociální pamětí, vztahovými situacemi, nevědomým nastavením k životu a hodnotám. Zkoumají a zakoušejí strach z blízkosti, nemožnost svobodné komunikace a směřují tak k dosažení vnitřní nezávislosti. Celý projekt je svědectvím postupně se odvíjejícího procesu, což z něj činí unikátní událost, jež odkrývá skrytá, nevědomá, o to však záludnější území lidské psychiky. Výsledkem celé spolupráce je záznam proměny prostřednictvím autentických zpráv, které jsou vysílány z uzavřeného chráněného území do veřejného prostoru. Během tříletého procesu sledujeme vnitřní proměnu žen, jež se stávají uvědomělejšími a svobodnějšími a chápou „vzájemnost“ jako vyšší formu prožitku lidské existence.

Projekt vznikl za podpory hlavního města Prahy a Správní rady DILIA.

Sofia a René – dva akční důchodci – utečou před civilizačním chaosem na nepřístupnou horskou chatu, kde vládne duch starých časů. Svým příchodem naruší vnukovi Danielovi jeho malířskou idylku, za což je příliš nepochválí. Danielův umělecký pokoj naruší ještě víc příchod investigativní novinářky Nely, která je navíc jeho starou láskou.

Setkání dvou rozdílných generací v malém prostoru chaty přinutí protagonisty naplno odhalit své vnitřní bolesti, které si s sebou přinesli odtamtud – z civilizovaného světa. Všichni vědí, že samo se nic nevyřeší a doufají, že ten druhý jim ukáže cestu z bludného kruhu ven.

Sofia a René to dokážou – paradoxně – posledním výstupem na starou rozhlednu. Jejich smrt je novým životem pro Daniela a Nelu.

Divadelní sezóna skončila a začínají prázdniny. Děkujeme všem spolupracovníkům, autorům, nakladatelům, divadlům a dalším provozovatelům za přízeň a přinášíme prázdninové čtení v podobě letních Zpráv DILIA. Najdete zde více než 50 nových synopsí českých a zahraničních her. Představíme mimo jiné výběr her úspěšného britského dramatika Mikea Bartletta a německé shooting star Rebekky Kricheldorf. Dále nabídku nově zastupovaných současných estonských her a texty Sibylle Berg, Joea DiPietra či Davida Gieselmanna. 

Můžete se seznámit s úspěšnými dramatizacemi Vyhnání Gerty Schnirch, Jane Eyrová a Lesk a bieda kurtizán uměleckého šéfa bratislavského Divadla Astorka Mariána Amslera, se kterým přinášíme také rozhovor, mimo jiné o jeho odchodu z postu uměleckého šéfa brněnského HaDivadla. Literární oddělení představí mimo jiné v rozhovoru zakladatele nakladatelství Artur Ivana Zmatlíka. To a mnoho dalšího se dozvíte z nejnovějších Zpráv DILIA.

Příjemné čtení a poklidné prázdniny přeje agentura DILIA.

Zprávy DILIA léto 2015 si můžete stáhnout zde.

Autorská divadelní adaptace jednoho z největších literárních děl 19. století, románu Honoré de Balzaca Lesk a bída kurtizán. V adaptaci Mariána Amslera se společnost měšťanských salónů, operních sálů a pařížských ulic mění na univerzální svět, ve kterém fungují všechny lidské i společenské vztahy přesně tak, jako dnes. V centru pozornosti je dech beroucí příběh lásky krásné kurtizány Ester a mladého dandyho Luciena de Rubempré. V pozadí společenských intrik, které se odvíjejí okolo mladého páru, se pohybuje záhadný Carlos Herrera – postava opředená řadou tajemství procházející několika dalšími Balzacovými romány, která se dočkala řady literárních výkladů. Součástí textu jsou i do slovenštiny převedené současné populární hity. Vítejte na plese v opeře!

„Marián Amsler jako výrazná osobnost a suverénní tvůrce vytvořil novou původní hru, která nemá ambici věrně interpretovat Balzacův košatý román, ale najít vztah se současností. Práce to jistě nebyla lehká, Amsler musel několik postav sloučit do jedné a jejich příběh upravit podle svých potřeb. V centru jeho úpravy je nejen jeden z nejbolestnějších milostných příběhů kurtizány Ester a básníka Luciena, ale i korupce veřejně činných osob. No, pokud je něco věčné, pak je to láska a korupce.“ (Soňa Smolková)

Hra vznikla pro bratislavské Divadlo Aréna, kde měla premiéru v únoru 2015.

Napínavý román o ženské duši, emancipaci a síle vzdorovat nepřejícímu osudu v nové dramatizaci, rámované příběhem podivuhodných sester Brontëových.

Divadelní adaptace nesmrtelného románu o osudové lásce a temných tajemstvích, které se skrývají za zdmi starého rodinného sídla. Příběh o vzpouře proti konvencím, který je také příběhem spisovatelky Charlotte Brontëové a jejích blízkých. Román Jane Eyrová, který napsala pod pseudonymem v roce 1847, neustále fascinuje diváky v mnohých filmových, televizních a divadelních adaptacích. Stále nás fascinuje, jak sympatická, přirozeně pokorná a zároveň silná, sebevědomá Jane překonává rigidní omezení viktoriánských konvencí. V harmonii své vnitřní a venkovní krásy představuje světlý protipól nejen vůči dusivé šedivosti svázané společnosti, která se jí od dětství snaží deformovat, ale i vůči záhadné živelnosti Rochestera – muže, kterého oddaně miluje i přes zdánlivě nepřekonatelné překážky. Téma sebevědomě a cílevědomě zvolené oběti jako jediné cesty k očistě a dosažení cíle je i dnes, nebo spíš právě dnes, překvapivě povznášející. Nová dramatizace obsahuje i autobiografické části románu, a proto je na scéně přítomná i sama autorka Charlotte a její rodina. Fascinující příběh o Jane Eyrové tak můžeme vnímat jako proces tvorby, do kterého se promítají osudy reálných postav.

Dramatizace vznikla pro Slovenské národné divadlo, kde měla premiéru v únoru 2014.