
Marie Špalová
ALENKA V ŘÍŠI ZA ZRCADLEM
Dětský muzikál podle Lewise Carrolla v překladu Aloyse a Hany Skoumalových s hudbou Lubomíra Šrubaře a texty písní Hany Čihákové.
Koho nezajímá „co se opravdu skrývá za zrcadlem“? Co když je tam úplně jiný svět než ten, ve kterém stojíme? Důležité je nebát se a tiše s Alenkou prostoupit tím zrcadlem... A hned zjistíme, že ten svět „tam“ je trochu převrácený vzhůru nohama, a žijí tam bytosti, které se občas objeví v našich snech. Kam taky jinam by ráno mizely. Mají tam sice jiná pravidla i čas tam běží trochu jinak, ale to pochopí každý, kdo trochu sní. O tom všem je hudební verze slavné Carrollovy „fantasy“ Alenka v říši divů a Alenka v říši za zrcadlem, která potěší malé i mladé diváky.
ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA
Původně filmová pohádka z dílny Bořivoje Zemana a Františka Vlčka, obohacená dnes již písničkovými evergreeny (jimiž se staly zásluhou Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře) je přepracována do jevištní podoby tak, aby nic z toho, co na ní je dodnes půvabné a vtipné nevzalo za své. Je určena především malým divákům, ale vyloučen není ani divák dospělý. Vypráví prostý příběh dvou mladičkých královských dětí, které jejich otcové zasnoubili již v době jejich batolecích let. Mladí však chtějí o svém osudu – jako všechny děti – rozhodovat podle své vlastní vůle i vkusu a vybrat si životního partnera, který se bude líbit jim, a ne někoho, koho jim vnucují státní zájmy jejich otců. Tedy v podstatě známý pohádkový motiv. Nebo chcete-li, milostný motiv v pohádkovém rouše, který je zpestřen zákulisními intrikami královských agentů, jejichž snažení samozřejmě není motivováno snahou zajistit královským dětem – potažmo poddaným - štěstí, ale naopak všemožnými způsoby jakémukoli štěstí zabránit. Ale jako v každé správné pohádce, tak i v této, všechno dobře dopadne a v obou královstvích zavládne klid, mír a pohoda.
NOC NA KARLŠTEJNĚ
Divadelní adaptace jedné z nejoblíbenějších filmových českých veseloher s hudbou Karla Svobody s texty Jiřího Štaidla je adaptátory obohacena o další průvodní texty, ale i tak se odehrává na Pražském hradě a na Karlštejně jedné červencové noci roku 1363, kde císaři Karlu IV. překazí jeho zbožné rozjímání, (k němuž si dal Karlštejn postavit), dvě podnikavé, ale hlavně zamilované ženy, navzdory tomu, že vydal přísný zákaz pobytu žen na tomto místě. A aby nebylo jen na jednom, situaci komplikuje i přítomnost vévody bavorského a krále cyperského - a hrozí tak mezinárodní ostuda. Zápletka, která se na dané téma rozvine je plna laskavého humoru i pochopení pro skutečnost, „že ctnost je mnoho, ale láska všechno jest.“
BABA JAGA
Pohádková komedie plná nevšední fantazie Baba Jaga aneb Petruška a Ivánek vznikla s volným použitím motivů ruských lidových pohádek.)
V pohádkové komedii Vlastimila Pešky najdete všechny klíčové postavy ruských lidových pohádek. Samozřejmě Babu Jagu i s její chaloupkou na kuřích nožkách, Mášenku – Ivánkovu nevěstu, Kostěje Nesmrtelného, krysu Vasilisu, loupežníky, ale hlavně chytrého a veselého Petrušku, hrdinu lidových pohádek i jarmarečních představení. (Tak trochu připomíná našeho Kašpárka…) Pohádka začíná na svatbě Ivánka s Mášenkou, kam přilétá baba Jaga, která Ivánka unese. Mášenka se vydá Ivánka zachránit a na cestě ji provází Petruška. Následuje spousta napínavých i veselých příhod – s loupežníky, Babou Jagou, u které Ivánek musí sloužit, s Kostějem Nesmrtelným, který zase začaruje Mášenku a odnese ji do svého zámku, protože si ji chce vzít za ženu. – A jak tahle pohádková komedie, plná fantazie dopadne? Samozřejmě, že dobře, jako v každé správné pohádce.
Hudbu k této půvabné pohádkové komedii napsal David Rotter.
JAK PEJSEK A KOČIČKA CHYSTALI VÁNOCE
Pro předvánoční čas napsal Vlastimil Peška půvabnou hříčku, inspirovanou knížkou Josefa Čapka Povídání o Pejskovi a Kočičce. Jde však o zcela nové příběhy oblíbených dětských hrdinů. Pohádková komedie vypráví například o tom, jak Pejsek a Kočička zdobili v lese vánoční stromeček, jak psali dopis Ježíškovi, jak se jim zdál vánoční sen, jak vyzkoušeli všelijaké vánoční zvyky, jak viděli zlaté prasátko – a jak krásně oslavili Štědrý večer i s nezbedným kamarádem zajícem.
ŽEBRÁCKÁ OPERETA Neuveřejněno
Pokleslé výstupy a písně sepsané v pokleslé době (tedy včera, dnes, či zítra) volně na motivy Žebrácké opery J. Gaye a B. Brechta.
Záměrem Žebrácké operety je dokázat velectěnému publiku, že vše, co mnozí „odborníci“ považují za pokleslé, je dobré, ne-li skvělé, k vyjádření ušlechtilých myšlenek, které se zdají být neušlechtilé. S tímto podtitulem představuje Vlastimil Peška svoji verzi Žebrácké opery – operety. Děj komedie pracuje se syžetem známého tématu velmi volně, však velmi nápaditě. A tak je švihák Meky vlastně zkorumpovaným stárnoucím seladonem, okolo kterého se dokážou točit již jen děvy důchodového věku. Navíc je tento seladon řízen zkorumpovanou politickou elitou a neméně vyvedenou státní policií. Peškova Žebrácká opereta si také vtipně pohrává se „všemocným“ fenoménem naší doby, kterým je facebook. Facebook se stává v rukou zkorumpovaných politiků nástrojem lživé a pomlouvačné, však naprosto beztrestné propagandy. Autor pracuje nápaditým způsobem i s dalšími motivy Žebrácké opery. Např. s motivem zamilované Poldiny (Polly) a její sokyně v lásce Luru (Lucy). Nezbytná svatba a zosnované vraždy nepohodlných politiků, přestárlé dámy polosvěta, či spolek nazvaný Žebrák s.r.o. dodávají Peškově hudební komedii kolorit zmaru v pokleslé době.
V Žebrácké operetě jsou záměrně použity známé operetní a muzikálové hity dvacátých až šedesátých let minulého století. Např. České vlastenky, Bramborová placka, Já se dnes dopoledne žením, Noční motýl a samozřejmě nesmí chybět světově proslulá píseň Žralok zuby, má jak nože! Nebyl by to však Vlastimil Peška, kdyby i Žebráckou operetu nepopepřil svým specifickým humorem.