ANDI: V sázce je celý náš rozpočet na příští rok. Brusel, Sofie, Berlín, Ankara… všechno se ruší. Už vidím tu tiskovou zprávu: „S lítostí vám oznamujeme-„

ELENA: Možná, že by Rumunský kulturní institut mohl…

ANDI: Myslíš Sovětský kulturní institut? „Nepodporujeme queer umění“ tak se vyjádřil jejich ředitel. „Skončili jsme s experimenty.“ To co děláme, je podle nich teploušský. Zapomeň na státní podporu, Eleno. Zkrátka na to zapomeň. Jsme až po uši ve sračkách.

Sžíravá satira na evropský systém podpory kultury. Katastrofální divadelní zkouška a komická video konference po skypu odhalí totální krizi jednoho mezinárodního evropského projektu. A z toho, co vypadalo jako nezištná pomoc, se vyklube kulturní zneužití Východu Západem. Babylonský zmatek, strach o vlastní existenci, do očí bijící sebe-propagace. Rumunský dramatik Peca Ştefan se pouští do zuřivé a břitké kritiky tolik vychvalované mezinárodní evropské kulturní výměny.

Hra vznikla pro berlínský Stückemarkt 2013.

 Podmínky soutěže spolu s přihláškou jsou k dispozici na webových stránkách www.cenyalfredaradoka.cz.

Pozor: uzávěrka soutěže je již 13. 12. 2013.

Jména deseti finalistů soutěže budou oznámena v únoru 2014 a zveřejněna na www.cenyalfredaradoka.cz.

Cílem dramatické soutěže je od počátku její existence napomáhat vzniku a propagaci nových divadelních textů. Finálové hry v letošním roce získají možnost prezentace a různých forem  realizace.

Již po osmé se jedním z partnerů soutěže stává Český rozhlas, jenž uděluje jednomu z účastnických textů vlastní cenu (spojenou s finančním bonusem) a následně ho inscenuje.

Partneři dramatické soutěže: Aura-Pont s.r.o., C&COM Advertising, Český rozhlas 3 - Vltava, Nadace Český literární fond, Nadační fond Kolowrátek, časopis Svět a divadlo

Nadační fond Cen Alfréda Radoka dále informoval, že neudělí ceny za divadelní a dramatickou tvorbu za rok 2013. K tomuto rozhodnutí vedl jeho členy fakt, že samotné kategorie i způsob rozhodování o jejich laureátech jsou dlouhou dobu neměnné, což na jedné straně posiluje jejich hodnotu, ale občas bývá i důvodem kritiky.

"Už vloni se začalo pracovat na přípravách změn, které mají posílit jejich prestiž. Proto se nadační fond rozhodl přerušit kontinuitu udělování na jeden rok a využít toto období tak, aby mohl se změnami seznámit jak kritiky, kteří o cenách rozhodují, tak divadelníky samotné," oznámila dnes ČTK Lucie Štěpánová z nadačního fondu.

motto: Když se hrůza samoty setká s hrůzou neomezené moci, vznikne příběh našeho klauna.

Královna dlí sama na svém hradě, protože jejího manžela, krále Ichora, zajímá jen válka a boj. Královna tak žije ve strašné samotě, která z ní ve spojení s neomezenou mocí udělá zrůdu. Starý klaun, jenž pracoval už pro jejího otce, ji začíná nudit. Na jeho radu si pro rozptýlení pořídí páže, potom si sama přivede mladého šaška, který se má stát jejím milencem, nakonec ale nechá oba popravit a Klauna odsuzuje k životu s ní. Král Ichor se ani neobjeví, musí totiž do další války.

Josef Čapek je především známý jako bratr spisovatele Karla Čapka a vynikající malíř. Jeho poslední roky života však poznamenal fakt, že prošel celkem čtyřmi koncentračními tábory. Provokativní hra české autorky Anny Sobotkové přímo vybízí k úvahám nad povahou lidské společnosti, možností sebevyjádření a strukturou společnosti Evropy v období 2. světové války. Vrstvený tvar s každou další scénou přináší novou perspektivu a nutí hodnotit diváka události znovu a znovu. Mísí ostrou argumentaci reálných archivních faktů s prvky fantazie.

Hravá pohádková komedie, kterou autor dedikuje nejmenším divákům a jejich rodičům, je variací známé pohádky o Králi Lávrovi, kterému narostou dlouhé uši. V Ušaté pohádce jsou však dlouhé oslí uši dány do vínku princi Felixovi poťouchlou sudičkou. Podobně jako v Králi Lávrovi pak královská rodina bedlivě ukrývá velké uši před zraky všeho lidu. Tajemství dlouhých uší vybreptá dvorní holič Evžen, jako velké tajemství, do staré vrby. Přichází jaro a otloukání píšťaliček, které pískají jenom jednu melodii: „Princ Felix má dlouhé uši“. Rozhněvaný král chce dát holiče Evžena katu. V té chvíli se princ Felix zastane holiče: „Proč chceš otče trestat holiče? Vždyť říkal pravdu. Každý máme nějakou chybičku. Já se za své uši nestydím. Dáli Bůh, budu jednou dobrým králem a mé uši nebudou vadit nikomu“. V tom se ozve kouzelné cink a uši rázem zmizí. Praštěná sudba pozbude svého účinku a z prince Felixe se stane princ fešák, kterého čeká zasloužený happy end. Svatba s krásnou princeznou Cibuličkou.

Půvabný scénář zkušeného dramatika nabízí pro inscenátory spoustu roztomilých pohádkových situací, které bezesporu potěší nejenom malé diváky. U Peškových komedií bývá dobrým zvykem i souběžné hudební zpracování. Není tomu jinak i u Ušaté pohádky. DILIA nabízí inscenátorům zprostředkování autorovy hudby.

Poznámka pro inscenátory. Tuto pohádkovou komedii nemusí hrát pouze dva herci. Jednotlivé role mohou být rozděleny mezi libovolný počet herců. Pohádku lze hrát, po jednoduchých úpravách, i činoherním způsobem.

Veleznámý, kultovní večerníčkovský seriál Miloše Macourka a Adolfa Borna Mach a Šebestová navštěvuje každoročně naše televizní obrazovky již více jak třicet let. Dočkal se i Vorlíčkova filmového zpracování. Na brněnská divadelní prkna přivedl slovutnou dvojici s kouzelným sluchátkem Vlastimil Peška. Jde o vpravdě zdařilou dramatizaci, která využívá i animačních technik, především prvků černého divadla.

Inscenátorům je nabídnuto v logickém celku několik známých příběhů žáků 3.B a kouzelného sluchátka. A tak Mach a Šebestová pomohou tajemnému pánu v parku najít brejle a za pomoc dostanou kouzelné sluchátko, se kterým pak prožijí mnohé příhody. Mach se promění v zajíce, pes Jonatán se stane ptákem, Mach a Šebestová léčí Kropáčkovi angínu a s celou 3.B jedou na výlet k rybníku Bezdrev, a také se octnou na pirátské lodi.

Nádherný svět neotřelé fantazie Miloše Macourka a Adolfa Borna zpracovává zkušený dramatik s citem pro zvolené téma, které si bere za úkol především potěšit malé ale i velké diváky. Brněnská premiéra v autorově domáckém Divadle Radost sklidila nadšené ovace.

Vlastimil Peškaje i autorem několika písní, které vedle veleznámé ústřední písně Luboše Fišera, „My jsme žáci  3.B, bereme však na sebe, podobu zajíce …“, dokreslují kolorit půvabné dramatizace. Hudbu od autora může zprostředkovat DILIA.

Divadelní hra o ženě, která umírá a nechává za sebou spoustu neuskutečněných snů. O ženě, která nenávidí bezmoc a zlobí se, že život končí. Je zklamaná, že nemůže dál hrát a zpívat. Je jí smutno, když slyší, že její představení se ruší.Vracejí se ji zlé vzpomínky a hluboké rány. Mrzí ji, že nebude déle mámou. Chápe ale, že vše jednou končí. Rozumí, že právě proto něco jiného začíná. Přeje si, aby dozkoušela začatá představení. Ale odpouští svému tělu, že to nezvládá a děkuje svému hlasu, že jí sloužil. Váží si všech lidí kolem sebe, protože jí pomohli stát se tím, čím je.

Divadelní hra o Laďce Kozderkové, která milovala život…

Dramatizace knihy Jana Hergeta „Laďka Kozderková – Lady muzikál“.