Marie Špalová
Vyšly nové Zprávy DILIA léto 2013!
Zprávy DILIA léto 2013 přináší více než 40 synopsí nejnovějších českých a zahraničních her, mezi jinými také v Čechách dosud neuvedené komedie Viliama Klimáčka nebo texty nominované na hlavní dramatickou cenu festivalu v Mülheimu a mnoho dalších.
Přinášíme také rozhovor s čerstvým Talentem roku, režisérem a autorem Braněm Holičkem a jeho nejnovější texty pro divadlo.
Zprávy DILIA léto 2013 si můžete stáhnout zde.
POLITICKÝ KABARET aneb SEBER SI TO HOVNO!
Má v dnešní době smysl vůbec dělat politické divadlo? A pokud, tak jaké? Má nastavovat zrcadlo době? Má nás rozesmát a tím nám ulevit? Má analyzovat problém a hledat řešení? Má nás pohnout k činu? Čím absurdnějších rozměrů česká politická situace nabývá, tím více pokusů o její reflexi můžeme v naší kultuře sledovat. Veselé protestsongy, televizní skeče, sarkastické komentáře v novinách i tolik úspěšná scénická čtení jsou ale převážně spíš úsměvnými glosami než snahou vzbudit v publiku více než pár povzdechnutí. „Budem si z toho pořád dokolečka jenom dělat srandu, nebo s tím zkusíme ku*va už něco udělat?“
Politický kabaret nás v sérii skečů provede různými oblastmi našeho veřejného života. Setkáme se s Občanem, Starostou, Primátorem, Ministrem... a mnoha dalšími, kteří spoluutvářejí radostnou tvář naší současnosti. Skeče sice vychází z konkrétních a aktuálních politických událostí, zároveň se chtějí dobrat širších odpovědí na otázku, co je vlastně špatně a co by se mohlo změnit.
Žáček Jan
Jan Žáček (1963) je spisovatel a režisér. Je autorem románů Jsem zbabělý muž (2002), Jsem statečná žena (2007), Odpuštění (2008), Zběsilá bezmoc (2013), Vraždy české (2015), Dokud se nevrátí (2015), Manipulátor (2016), Nenávist (2016), publicistických knih Hradu smrt nevadí (2002) a Džordžíno, politický buldozer (2006), novely Pankrác právě teď (2003), knih pohádek Ach ta zvířata (2 vydání) (2007), Všechny moje veverky (2007), Hokejová pohádka (2016). Historické Soudničky zašlých časů (2007), Erotické pověsti staré Prahy (2013 elektronicky). Populárně-vědecké Zahrady u Pražského hradu (s úvodem prezidenta V. Klause) (2008) - vyšlo též anglicky jako Gardens near Prague Castle, Posvátná místa pražská (autorsky do ní přispěli např. prof. Halík, vladyka Kryštof, dr. Tillinger, synodní senior Joel Ruml, biskup Hejbal...) (2008), Stroj času - Průvodce pražským orlojem (2012), Staroměstský orloj skutečnosti a legendy (2015). Je členem Obce spisovatelů. Napsal řadu rozhlasových adaptací (Vypařený mozek, Vyděděnec, Lidé od vedle, Pyrenejský příběh, Podivná dobrodružství lorda Clovise...) a původní hru Kočky, kterou režíroval v titulní roli s R. Hrušínským. Též mnoho televizních scénářů. Svůj středometrážní tv. film Liftstory režíroval v hlavní roli s H. Maciuchovou. Jako režisér působí nyní v dabingu, občasně natáčí dokumentární filmy v ČT (ty většinou dle vlastního scénáře). Je autorem divadelních adaptací ke hrám: Tak jsme tu... Kdepak to jsme? (R. Pulcini. J. Ames), Hráč (F.M. Dostojevskij), Žhář (E. Hostovský), Ohlédni se v hněvu (J. J. Osborne), Hadí vejce (I. Bergman). A původních her: Kočky, Domácí přítel, Odpuštění, Pankrác, právě teď.
HOLOKAUST
Hra Holokaust vychází ze vzpomínek Hildy Hrabovecké, která prožila první dívčí transport z území fašistické Slovenské Republiky do Osvětimi (1942). Kontroverzním a moderním způsobem zobrazuje historické období, ve kterém vznikly nejhlubší jizvy na formování novodobé slovenské společnosti, evokované názvem hry.
Anna Králiková se po revoluci vrací do vlasti a chce restituovat svůj majetek, dokud nezjistí, že její rodina ho ve skutečnosti arizovala. Její příběh rámcuje dramatické osudy lidí žijících na slovenském území v čase, kdy majoritní obyvatelstvo prožívalo materiální prosperitu a opájelo se vzmachem kultury, zatím co občané židovské národnosti byli přemisťováni do vyhlazovacích koncentračních táborů. První část hry se odehrává v dobové kavárně a druhá kdesi mezi nebem a zemí, dávno poté, co hrůzy spojené s holocaustem slovenských židů odezněli a jsou téměř zapomenuté.
Hra vznikla na objednávku Divadla Aréna, pro které Viliam Klimáčeknapsal již hry Dr. Gustáv Husák a Komunismus. Holokaust je součástí tzv. Občanského cyklu Divadla Aréna, který začal inscenací Tiso v roce 2004 a mezi které mimo již dvou jmenovaných Klimáčkových her patří i inscenace hry Martina Čičváka Kukura (2011). Všechny tyto tituly spojuje politické téma a ambice prostřednictvím divadla provokovat historickou sebereflexi a současnou společenskou diskusi.
ANI ZA MILION!
Jacqueline má za manžela anglického velvyslance, přesto je to Francouzka tělem, duší i původem. Má také dvě děti a kufřík s milionem eur, který je ochotna dát každému, kdo si ho zaslouží. Nenávidí venkov, samotu a obyčejnost. Lambert manželku nemá, utekla od něj. Zato má námořnickou duši a svůj maják, o který se stará čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Miluje venkov, samotu a obyčejnost. Jeden druhého neznají, a kdyby vše bylo jak má, nikdy by se ani nesetkali. Co má společného zpustlý strážce majáku s madam z nejvyšší francouzské společnosti? No přece vůbec nic! Přesto spolu stráví den a noc na bohem zapomenutém místě, bojují o holý život a mají společné tajemství, které navždy spojí jejich existence. V téhle brilantní detektivní komedii je totiž všechno jinak, každá lež je pravdou, každá pravda lží a jisté je pouze to, že pod rouškou humoru se skrývá vrah…
Myslíte si, že se nedá napsat rafinovaná detektivní komedie pouze pro dva herce? Omyl! Myslíte si, že když ve hře vystupuje jedna žena a jeden muž, tak se zápletka musí nutně točit kolem partnerských vztahů? Omyl! V téhle celovečerní komedii, která je pro oba aktéry neuvěřitelnou hereckou příležitostí, na vás čeká pořádná porce překvapení a především humoru. Atraktivní a netradiční prostředí přímořského majáku, brilantní dialogy, strhující tempo a originální zápletka dávají téhle současné komedii obrovský potenciál. Ostatně její světovou premiéru si na svá bedra vzalo bratislavské Štúdio Lasica-Satinský, jež režií pověřilo Jakuba Nvotu, a kde v jediných dvou rolích září Kamila Magálová a Marián Geišberk.
Text komedie Ani za milion může být na území České republiky uváděn či inscenovám od 1. listopadu roku 2014, a to kdekoliv mimo území hlavního města Prahy. V Praze může být text uváděn či inscenován od 1. ledna roku 2015.
AMÉBA Neuveřejněno
Richard: (náhle dostane záchvat, hystericky sbírá papíry na zemi) Ne, ne, ne! Já to dokážu. Opravím to. Do rána to bude hotové. Kopie bez chyby. Odeslaná. Zformátovaná dle vašich příkazů. Prezentaci, vytvořím. Samozřejmě. Ano. Omlouvám se, košili si vyměním. Moje chyba, nevšiml jsem si, je to příliš agresivní barva. Nevhodná do firmy. Koupím si méně rušivý odstín. Ne, samozřejmě že ne v pracovní době. Ne, ani o víkendu, budu se věnovat přípravě na pondělní meeting. Objednám si ji přes internet. Doma. Doma přes internet. Internet v zaměstnání je zakázáno využívat k osobním potřebám. To je samozřejmost. Ano, ano. Moje pauza přesáhla o dvě minuty povolený denní průměr. Omezím návštěvy toalety. Ano, to je samozřejmost. Odpracuju si to v přesčasech. Ne, nemám námitek. Nemám, nemám…Ne, ale já to odevzdal, včas a v pořádku. Nemohla tam být chyba…nemohla…nemohla…
Dr. Moudrá: Pane Richarde, s kým to mluvíte?
V úspěšné firmě na rohože ROHOCOM, s.r.o. vládne nekompromisně Herr Bosse. Chyby se neodpouštějí. Pomalost neexistuje. Nedbalost je trestná. Návštěva toalety je riskantní – pracovní místo není nikdy jisté a na nikoho čekat nebude.
Do firmy ROHOCOM nastoupí nový šéf Herr Bosse a nastolí v ní diktátorský režim, ve kterém není dovoleno mít osobní život, rodinu, koníčky ani dovolenou. Nové pracovní směrnice diktují styl a barvu oblékání, způsob komunikace ve firmě a mezi řádky povolují jen heterosexuální orientaci. Herr Bosse nestrpí sebemenší selhání, kdo pochybí, zmizí z firmy –doslova. Kdo je pozván do Bosseho kanceláře na soukromé jednání, toho už nikdo nikdy nevidí. Pracovníků ve firmě stále ubývá, práce se kupí a pracovní tempo neúnosně stoupá. Ve firmě nakonec zůstanou pouze dva zaměstnanci – Andrej se Herr Bossemu zcela odevzdá a na jeho přání se stane jeho asistentkou Andreou; Richard je drcen Bosseho požadavky, touží po odchodu, ale protože se musí starat o ženu a dvě malé děti, zůstává, nakonec se hroutí a končí na psychiatrii. Po šesti měsících se vrací, aby se navždy s Herr Bossem rozloučil a tím uzavřel tuto trýznivou životní kapitolu. Odchod ale nebude tak jednoduchý, jak si Richard myslel…
Hrozba nezaměstnanosti, tlak společnosti zaměřené na výkon, strach z polevení a odsouvání osobních vztahů a potřeb stále dál a dál. Černá komedie Améba se zabývá otázkami, co je únosné obětovat pro práci, co všechno si může zaměstnavatel ke svým podřízeným dovolit a kde končí poctivé plnění pracovních povinností a začíná nelidská diktatura šéfů a general managerů.
MAJÁK
Michael: To jsi vážně ty, Alice?
Alice: Kriste, to jsem se lekla! Nevěděla jsem, že už tu jsi. Ani slůvko nevydáš. Plazíš se tu v koutě.
Michael: Jsi to ty.
Alice: No jo, už se ti potí čelo, rudé žilky v očích. Nekoordinovaný. Zmatený. Dostala tě na Rulandský. Dost slabý, nemyslíš? Mno, tys byl vždycky slaboch… Řekla ti, proč nás pozvala?
Michael: Ne, asi si chce jen popovídat. Žije tu tak sama.
Alice: Mohla si koupit kočku.
Liduprázdné přístavní městečko, kde nejsou děti. Maják, který už léta nesvítí. A barabizna na útesech, kde bydlí žena, která ví…
Gréta, které ve městě neřeknou jinak než čarodějnice, pozve do svého domku na útesech po dvaceti letech dva lidi, jež jí byli kdysi nejblíž: Alici, svou bývalou nejlepší přítelkyni, a Michaela, svou bývalou životní lásku. Ani jeden z pozvaných nezná důvod setkání, přesto však do městečka oba přijedou. Gréta nabídne Rulandské a koňak a začne vzpomínat na staré časy. Pozvaná dvojice ale vzpomínat nechce. Michael se rychle opije a začne ho přepadat nevysvětlitelný strach z hvízdání větru a všech zvuků, které dům a okolí vydává. Alice je naštvaná, že se trmácela z města takovou dálku a vlastně kvůli ničemu. Gréta nakonec donutí Alici a Michaela k procházce k dávno zavřenému majáku. A právě v majáku se začne odkrývat minulost, která před dvaceti lety zničila městečko. Viníci se po dvaceti letech dostavili na místo činu, výkon trestu může začít…
Hra Maják měla rozhlasovou premiéru v bosenském národním rozhlase BH Radio 1 v říjnu 2021 (překlad: Adise Zuberović, režie: Mirza Skenderagić).
OTCIZENÍ (Dokument o mém otci)
Hra Otcizení vychází pouze z autentických materiálů: přepsaných a dramaturgicky redukovaných nahrávek s rodiči autorů, z korespondence a záznamů snů. Zabývá se tématem otec. Nabízí tři různé podoby „hlavy rodiny“.
V první části se syn (Ivo) při večeři s matkou pídí po tom, kdo je jeho skutečný otec. Dozví se mnoho o životě své matky a její „party“, o otřesné povaze svého oficiálního otce, o matčině vztahu s otčímem, sám na sebe prozradí překvapivé informace, ale uspokojivou odpověď na otázku: kdo je můj otec? nedostane.
V druhé části se otec a dcera (Marie) vypravují na vandr. V jejich paměti se míhá mnoho dětí, bydlišť, koní, depresí. Otec se ztrácí v rodinné historii, zamotává v čase. Jedinými opěrnými body jsou dcera a kobyla. Jinak panují potíže a zmatek.
Třetí část je ukřivděným, sebe středným monologem starého profesora, který líčí historii svého manželství a své vědecké dráhy. S pohnutím a poeticky vypráví o svém vědeckém objevu, ale větu „zamiloval jsem se“ není schopen vyslovit. V závěru hraje se svým synem (Martin) absurdní hru na čísla a barvy.
Závěrečná pasáž textu obsahuje chladnou korespondenci syna (Ivo) s oficiálním otcem, a se životem smířený dopis otce z druhé části dospělé dceři (Marie).
Všechny části jsou proloženy písněmi: Profesorovou vzpomínkou na dětství, Mariinou noční můrou a matčinou vzpomínkou na otce vojáka.
Kubák Ivo Kristián
Ivo Kristián Kubák (* 1977), divadelní režisér, absolvent katedry teorie kritiky DAMU a oboru režie na katedře činoherního divadla DAMU. Studia na MFF UK nedokončil. Spolu s dramaturgyní a autorkou Marií Novákovou zakladatel a umělecký šéf divadelního souboru Tygr v tísni (inscenace DENÍK 1959-1974, Otcizení, Explosis, 1913). Doktorand a pedagog KALD DAMU, učitel pražského gymnázia Na Zatlance, lektor ateliérů inscenační tvorby, porotce divadelních přehlídek, ředitel uměleckého prostoru VILA Štvanice, umělecký ředitel festivalu SVAŤÁK Štvanice, autor statí v odborných sbornících Divadlo a interakce. Pravidelně spolupracuje i s režisérkou Lucií Málkovou (Krásná z Roisy, Oblíbenci, ME). Ve své režijní tvorbě se zabývá činoherním divadlem v netradičních prostorech a inscenováním nedramatických látek (první česká imerzivní inscenace GOLEM Štvanice, září 2013), se zájmem se věnuje i režii scénických čtení. Nominován na Cenu Alfréda Radoka 2013, cenu Evalda Schorma 2015, držitel Ceny Josefa Balvína 2014; kurátor české expozice GOLEM Cube v sekci Prostor na Pražském quadrienalle 2015. Za dramatizaci románu 1913 (spoluautorka Marie Nováková) získal 3. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2014.
Nováková Marie
Marie Nováková (*1989) je absolventkou dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU. Působila jako dramaturgyně v Městském divadle Kladno a Klicperově divadle v Hradci Králové. Externě spolupracuje s literárně -dramatickou redakcí Českého rozhlasu (Ch. Dickens: Oliver Twist, J. Havlíček: Neviditelný ad.). Je lektorkou divadelních dílen. Spolu s Ivo Kristiánem Kubákem je zakladatelkou, dramaturgyní a autorkou nezávislého divadelního souboru Tygr v tísni a dramaturgyní ostrovní scény VILA Štvanice. Ve své dramaturgické a autorské tvorbě se zabývá adaptacemi a inscenováním nedramatických látek: Deník 1959 – 1974 (adaptace deníků Pavla Juráčka), 1913 (adaptace esejistického románu Floriana Illiese), Berlín Alexanderplatz ad. Od dětství se aktivně účastní site-specific projektů.