Inscenačním principem je divadlo na divadle. Zchudlá česko-francouzská komediantská rodina se vrací do Čech. Otec Legrand, jeho pět synů a tři dcery. Fňukají nad svým osudem, nad bídou, dokud si nepřipomenou, že žít znamená hrát, a rozhodnou se zrealizovat starou bretaňskou pohádku o Kocourovi v botách.

            Je to příběh Mikeše, mlynářova syna, který po smrti svého otce zdědí černého kocoura. Kocour nejen mluví, ale svým důvtipem potrestá jeho oba starší bratry za chamtivost a podvody. Mikešovi dopomůže ke štěstí, a ten jeho zásluhou získá nejen bohatství, ale i ruku královské dcery.

            A tak se před námi odvíjí klasická pohádka proložena komentáři herců – členů Legrandovy rodiny, kteří občas zapomínají, že hrají a ventilují své pocity a promítají svá přání do děje příběhu.

Text lze inscenovat jako činoherní stejně jako loutkový, nebo kombinovaný.

            Známá pohádka Jana Wericha, tentokráte připravena pro loutky – marionety, ale některé výstupy jsou hrány jako klasická rakvičkárna bláznivými maňásky.

            Příběh o Zdeničce, rybářově dcerce, která svou chytrostí a důvtipem nejen vyřeší královy hádanky a poradí si s jeho úkoly, ale především si získá jeho srdce a stane se jeho ženou. Nakonec i král uzná, že jeho žena je mnohem moudřejší než on, vzdá se trůnu a přenechá jí veškerou vládu.

            Celá pohádka je protkána množstvím písní v rytmu jazzu a blues.

            Z francouzského městečka Rouen, po vpádu pruských vojsk, prchá v noci dostavníkem velmi různorodá skupinka lidí. Jsou zde zastoupeny všechny vrstvy tehdejší společnosti. Mezi „ctihodné“ občany patří především hrabě s chotí, továrník Lamandon s manželkou, abatyše, demokrat Cornudet a prospěchářský Loiseau. Na opačném konci společenského spektra je kočí dostavníku a především slečna Rousettová, zvaná Kulička, vyhledávaná prostitutka. A tak se v malém prostoru dostavníku začnou odhalovat charaktery cestujících, lidská faleš, zrada, přetvářka, kterou především ti „ctihodní“ využívají ve svůj prospěch. Dokud jim Kulička není nějak prospěšná, chovají se k ní s patřičným opovržení, jakmile ji začnou potřebovat, jejich chování se zásadně změní. Když se však na jejich naléhání sníží a se sebezapřením vyhoví pruskému důstojníkovi, který jim brání v další cestě, opovržlivě se od ní odtáhnou, jakmile jim vrátí pasy.

            Přesto je to právě Kulička, která si na rozdíl od ostatních udrží a zachová svoji hrdost a důstojnost, a nejen před nepřítelem.

            Malá čarodějnice Modrá navštěvuje kouzelnou školu v Jinosvěte. Po roztržce se svojí učitelkou utíká na zemský povrch mezi lidi. Učitelka ji pronásleduje, ale uvízne zakletá mezi oběma světy. Modrá se vzápětí ocitá na chodbě školy v naší současnosti. Zde právě čekají novou žákyni od cirkusáků a všichni jí proto za tuto dívku považují. Mezi svými spolužáky nachází přátele i odpůrce, neb je v mnohém jiná a umí spoustu jiných věcí než oni. Svými kouzly dá za vyučenou namyšlenému spolužákovi, ale zároveň tím spolužáky přivede k tomu, že jim dojde, jak jim na sobě záleží. Ovšem i Modrá si uvědomí, že tento svět je pro ni cizí a nepatří do něj. Přes náklonnost, která ji poutá ke spolužákovi Jurovi, se Modrá vrací zpět do Jinosvěta, a přitom vysvobodí svoji učitelku.

            Děj je plný triků a kouzel a písniček.

            Známá pohádka na motivy stejnojmenné pohádky Boženy Němcové.

Princ Jaromír má tři sestry, Janu, Alenu a Hanu. Jednou, když jsou jejich královští rodiče pryč a Jaromír zastupuje svého otce, objevují se tři mocní vládcové – Slunečník, Měsíčník a Větrník a žádají jej, aby jim dal své sestry za manželky. Jaromír i vdavekchtivé sestry souhlasí. Rozhořčení rodiče mu po návratu jeho čin vyčítají a Jaromír uznává, že se musí ještě mnoho učit. Vydává se proto do světa na zkušenou. Doprovází jej jeho šašek Vítek, oddaný přítel a rádce. Na cestě je čeká spousta dobrodružství a útrap. Aby získal krásnou princeznu Liběnu, musí ji nejdříve zbavit kletby zlé čarodějnice. To se mu sice podaří, ale vzápětí ji unese krutý Ohnivec. Utkává se s ním v nelítostném souboji, vítězí a vysvobozuje svoji milou. Vše dobře končí a hrdinové se navrací domů. Celou pohádkou nás provází postava vypravěče Osud – Vítek, která je identická s postavou Vítka – Šaška. Bez něho by Jaromír nemohl být hrdinou, stejně tak bez svých mocných švagrů.

Pohádka O Smolíčkovi vypráví o sirotkovi, kterého se ujal Pán lesů – Jelen Zlaté Parohy. Vychovává ho v úctě k přírodě a k toleranci ke všem bytostem: zvířatům, rostlinám, kamenům, stromům, řekám. Smolíček se u Pána lesů učí znát a používat byliny k léčení neduhů, i když by nejraději běhal krajem místo vysedávání nad knihami. Stále touží po nových dobrodružstvích - přitom dobře ví, že si musí dávat pozor na Jezinky, aby ho nepolapily. Neposlechne varování Jelena, a tak se dostává do situací, že musí volat o pomoc. Jak Smolíček roste a stává se mladým mužem, narůstají i úklady Jezinek, ale on, díky svým znalostem a chytrosti, z každé jejich nástrahy unikne. Jednou však potká v lese dívku Pomněnku. Napřed se hádají, ale nakonec se do sebe zamilují. Toho využijí Jezinky a lstivě jim nachystají nebezpečnou past. Pokud ve zkoušce vzájemné důvěry láska Smolíčka a Pomněnky neobstojí, potom zaplatí Jezinkám svým životem. Ovšem jako v každé pohádce nakonec dobro zvítězí nad zlem.

Pohádku O Smolíčkovi vypráví dvěma myškám parta kamnářů, která má opravit velká kamna. Myšky jim berou nářadí, a tak kamnářům - aby mohli v klidu opravit kamna - nezbývá nic jiného, než jim nabídnout rozptýlení. Scénografie pohádky svou multifunkční fantazií velkých kamen a kamnářského nářadí nabízí hercům i dětskému diváku možnost k rozpoutání představivosti – prostě vstup do krajiny příběhu. Kombinace maňáska a živého herce na jevišti přispívá k hravosti a nadhledu, přičemž tento typ humoru ulamuje hroty možnému napětí z nebezpečí, kterému jsou hrdinové pohádky vystaveni.

            Drama Slavníkovců Vojtěcha a jeho nevlastního bratra Radima je provázáno s Boleslavem a jeho nevlastním bratrem Ronsem z rodu Přemyslovců. Odehrává se na knížecím sídle v Praze, v polském Hnězdně, v bažinách Visly, a nabízí reálné motivy proč a jak musel biskup Vojtěch krutě zemřít během misie v pralesích Pruska. Boleslav dobře zná mentalitu Vojtěcha, tudíž snadno odhadne, že neodolá výzvě papežského listu (zfalšovaného) a vydá se na misii k Prusům. Využije pojetí cti Horsy, pruského válečníka uprchlého do Čech, a zařídí aby setkání těchto dvou vyhraněných osobností v deltě Visly skončilo smrtí Slavníkovce. Jeho záměr je sice naplněn, ale podstatné je, jak se v situaci jednotlivci zachovají, jak se s ní, zcela nečekaně, vyrovnají. Druhý plán náleží písaři Ronsovi a zpětně odkrývá fakta kolem smrti Vojtěcha, Evropou uznávaného humanisty, která nejsou v kronikách zapsána, a především proč se o nich neví. Samotný příběh je vsazen do reálného historického kontextu, ale zároveň ukazuje, jak vůle k moci dokáže manipulovat lidmi a ovlivňovat osudy jednotlivců i dějin. Konfrontuje vztahy osobní i společenské, takže ve výsledku je jedno, zda se píše rok 997 nebo 2010, neboť podobné situace budeme jako lidé řešit věčně. Obrazným katalyzátorem jak se při hledání pravdy k dění doby postavit, jsou vztahy nevlastních bratrů, a především bolestné naplnění lásky mladé Judity a Ronse, oscilující mezi pragmatismem a vřelostí, a přesto stále udržující tajemství, kdo Judita skutečně je a proč jedná, jak jedná.

            Drama o neobjasněné smrti biskupa Vojtěcha v pralesích Pruska je současně příspěvkem ke stále se vracejícím otázkám a teoriím o tom, jak by se odvíjely dějiny české kotliny, kdyby L.P. 995 v Libici nad Cidlinou nedošlo k vyvraždění Slavníkovců, ale naopak, k porážce Přemyslovců.

  Známá pohádka o tom, co je pro život důležité, zda vnější pomíjivé bohatství nebo vnitřní bohatství srdce a vztahy. Úprava textu je připravena pro groteskní nadsázku typu rakvičkárna. Silně komediální, až zesměšňující pohled na nechápavého krále, nehodné sestry, ale i přehodnou a přeslušnou Marušku a jejího ženicha – myslivce Jeníka, který v závěru spolu s Maruškou hrdinně vybojuje kouzelnou solničku, která pro všechny zajistí dostatek vytoužené soli. Rovněž se setkáváme se vtipnou, kouzelnou stařenkou, ale i s kašpárkem, který zde má spoustu práce a provází nás všemi situacemi na královském dvoře. Nechybí ani smrtka, která číhá na svoji příležitost.

Divadlo LETÍ, DILIA a Švandovo divadlo
uvádí
v rámci cyklu scénických skic 8@8

25.9. 2012 ve 20:00 hodin ve Studiu Švandova divadla

Viliam Klimáček

Kill Hill™

za účasti autora

Režie: Janka Ryšánek Schmiedtová
Dramaturgie: Marie Špalová

Scénografie: Danieal Klimešová

Hudba: Tomáš Vtípil
Produkce: Magdaléna Zelenková

Hrají: Natália Drabiščáková, Adrian Jastraban, Marián Chalány, Peter Varga a další

Čtyři bohatí finančníci se jednou týdně scházejí a relaxují u surové počítačové hry KILL HILL™, kterou si specielně pro tuto příležitost nechali naprogramovat a v níž se mimo jiné objevují tváře mrtvých makléřů, kteří nedávno spáchali sebevraždu. Z důvodu maximálního utajení se schůzky odehrávají pokaždé na jiném místě. Do domu na kopci, kde se tentokrát tajná schůzka koná, ovšem vtrhne ozbrojená žena ve zkrvavené uniformě. Je to postava ze hry? Propuštěná zaměstnankyně jednoho z nich? Zhrzená milenka? Nebo žena, co přišla pomstít zbankrotovaného přítele? Najednou se za okny začne střílet. Noční město osvětlují výbuchy. Přenesl se KILL HILL™ do ulic, nebo začala občanská válka?

Text vznikl v rámci mezinárodního projektu Divadla Letí Generační ikony, do kterého jsou zapojeni bratislavské Divadlo GUnaGU, vídeňské divadlo Wiener Wortstätten a partneři z Londýna a Barcelony. Světová premiéra řádné inscenace proběhne 7. listopadu ve Vídni v koprodukci Wiener Wortstätten a TAG (Theater an der Gumpendorferstraße).

Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.

Viliam Klimáček se narodil v roce 1958 v Trenčíne. Po vystudování Lékařské fakulty UK pracoval jako chirurg a anesteziolog, ale po devíti letech zanechal lékařské praxe a věnuje se pouze divadlu. Žije v Bratislavě. Je několikanásobným držitelem prestižní ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru. Od roku 1985 působí jako umělecký šéf alternativního autorského divadla GUnaGU, pro které píše, režíruje a příležitostně zde také hraje. Pro Slovenské národní divadlo napsal a režíroval hry Demokrati a Karpatská horká. Českému publiku se asi nejvýrazněji představil hrou Hypermarket, kterou v rámci projektu Bouda uvedlo pražské Národní divadlo v roce 2004. Píše také pro rozhlas a televizi. Působí v metapopové formaci Big Bastard Beat Band of Bratislava. 

Vstupenky na scénickou skicu Kill Hill v ceně 80,-Kč zakoupíte na pokladně Švandova divadla.

Více informací na www.divadlo-leti.cz, www.svandovodivadlo.cz  

Projekt vznikl za podpory Programu EU Culture 2007-2013, Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury, Správní rady DILIA, Švandova divadla a Eurolines.