Pro děti od 5 let a nižší školní věk.

Chudé košíkářce a jejím dvěma dětem se po smrti manžela daří stále hůř a hůř, košíky nejdou na odbyt, zboží zůstává doma, a tak nejsou ani penízky na nejnutnější živobytí. Když tu nouzi vidí jejich zvířátka pes Brok, koza Líza, kočka Micka a kohout Kokrhel, rozhodnou se rodince pomoci. Vzpomenou si, jak se po kraji povídá o kouzelném dědečkovi, který nuzným, ale dobrým lidem pomáhá. Slovo dá slovo a košíkářka se vypraví staříka hledat. Ten sice pomáhá kouzelnou píšťalkou, kterou jim ale lakotná sousedka selka potají vymění. Zdá se, že je radosti z lepšího živobytí konec. Jenomže dědeček ještě jednou pomůže a košíkářka selku za pomoci dvou trpaslíků, Hipa a Hopa, nakonec vytrestá a vše dobře dopadne.

V pohádce je osm písniček, ke kterým hudbu napsala Miroslava Forejtarová.

            Pohádky s písničkami pro děti od 3 let a jejich hodné rodiče na motivy knihy Jaromíra Kincla a Zdeňka Smetany Rákosníček a rybník.

V lese na břehu rybníčku Brčálníku bydlí zelený mužíček Rákosníček. Nejraději ze všeho spí, pospinkává, dává si šlofíčka nebo podřimuje. To ale většinou nemůže, má totiž na starosti to, co se děje pod hladinou. A i když si ne vždy se vším ví rady, každá z pěti krátkých pohádek nakonec dobře dopadne.

            V prvním příběhu Velká podvodní loupež pomáhá Rákosníček krásné víle Julince chytit raka loupežníka, který jí ukradl perly duhovky. V druhé části Chodící ryba pak Rákosníček na vlastní kůži zjistí, jaký je rozdíl mezi chodící rybou a pulcem. Omylem si totiž maličkou žabičku splete se zázrakem přírody a je z toho pořádná ostuda. Ve třetí pohádce Starosti s módní přehlídkou navštíví bažinatopuškvorcový rybníček rybka závojnatka – všem rybám, žabákovi i Rákosníčkovi sice ukáže, co právě frčí v podvodní módě, a jak být šik, nakonec ale jen tak tak, že ji nesezobne čáp, kterého všechna ta blyštivá nádhera přiláká lovit k Brčálníku. Čtvrtý příběh Jak Rákosníček vyhnal z Brčálníka lenost vypráví o tom, jak musela pod hladinou zasáhnout štika Zubatka. Všude tam totiž panovala taková lenost, až hrozilo, že rybníček zaroste z nehybnosti žabincem. V poslední pohádce Přichází zima přichází překvapivě zima. Sluníčko musí na odpočinek, nedá se nic dělat. Brčálník je třeba zazimovat, a tak Rákosníček zkouší všechny podvodní tvory, zda ví, co mají za povinnosti během mrazivého období. Vítr pak rybky pětkrát zhoupne a musí se na odpočinek. Rákosníček jde konečně spokojeně na kutě. Pohádka končí, zima začíná.             

Dva mladí lidé se náhodně potkávají v jednom klubu, náhodně se spolu vyspí a do jisté míry náhodně se setkávají a udržují sexuální poměr i nadále. Každá situace je malým  existenciálním momentem, ve smyslu latinského přísloví – omne animal post koitum triste. Scházejí se a nevědí proč, odcházejí od sebe a nevědí proč, znova a znova se vracejí. Jazyk jejich verbální komunikace je na jednu stranu odtažitý, úsporný, postavy se bojí mluvit, aby na sebe nic neprozradily, nebo na druhou stranu říkají až moc slov, jejichž významy se navzájem přebíjejí, a slova se tak stávají fatálními nebo plnými chaotického smutku.

Hra je k dispozici ve slovenštině, portugalštině a němčině.

„Hra, kterou celá porota téměř jednohlasně označila za nejzajímavější v soutěži Dráma 2007, nás naplnila nadějí, že promluvil nový hlas. Tak jako je Solitaire nejrozšířenější počítačovou aplikací karetní hry pro jednoho hráče, tak je Solitaire.sk proudem dialogů, monologů,  telefonátů a internetových chatů čtyř postav, čtyř solitérů. Autoři je nazvali Luna, Nezábudka, Hlava, Lečo. Naštěstí se za poetickými jmény skrývají postavy živých lidí promlouvajících živým jazykem. Máme pocit, že z jejich úst plyne řeč, kterou slýcháme denně kolem sebe, běžné rozhovory z ulice, autentické a přeci zhuštěné do básnické zkratky, která dělá z mluvení dramatický dialog, řeč očištěnou, uvěřitelnou a sociálně zařaditelnou. Hrdiny jsou mladí intelektuálové střední třídy, kteří si koupili svůj první byt, ve kterém sami žijí. Vířivé proudy slov, hledání vztahů po telefonu, rozchody přes mobil, rozmluvy s květinami, které vás poslouchají víc než lidé, navazování kontaktů osamělých lidí přes balkón domu, který je teď nový a plný příslibů, ale jednou se může stát i lakovanou rakví. Dramatické životy solitérů nejsou uzavřené. Vzbuzují očekávání. Rádi bychom s postavami ještě chvíli zůstali, protože ve hře cítíme přesně nasnímaný obraz reality, která není jen koláží náhodných momentek, ale říká i něco zásadního a smutného o tom, jak se dnes žije Made In SK.”

(Viliam Klimáček, předseda poroty soutěže Dráma2007 a2008)

Hra získala 1.místo v soutěži DRÁMA 2007. K dispozici jsou její překlady do angličtiny, italštiny a slovenštiny.

Bílý pokoj a bílé sny děsí sedmiletou Elišku. V hlavě se jí usadil televizní
skřítek Bedna, který ničí její fantazii. Je potřeba vyrazit do boje. Cesta
za barevným snem vede přes záchranu zvířat v pouštní oáze a končí létáním.
Právě to je nevyšším vrcholem snění. Elišce k němu dopomohou
straší bratr Bertík a dva snílci, tedy skřítkové fantazie.

Braňo Holiček a kol.

Chcete nahoru? A co všechno jste ochotni pro to udělat? Přijmete pozvání na životní večírek? / Firma vás potřebuje. Korporace vám jde po krku. Musíte být vždycky o kr(o)k napřed. / Někdo chce jen pracovat, někdo chce moc a někdo si chce moc hrát. Hrát si s mocí. / Hra o jednom večeru, v jehož průběhu se neznámí lidé sejdou na neznámém místě. Všichni tak trochu prahnou po kariéře a uznání. Všichni se chtějí bavit. A všichni jsou normální. / Nebo ne?

Skupina lidí přijme pozvání na firemní večírek. Účelem setkání má být tzv. brainstorming, tedy vybudování nové pracovní skupiny, týmu, který má expandovat na japonský trh. Záhy začínají všichni přítomní tušit, že Anna, která je do kanceláře ve 24. patře pozvala, nemá tak úplně čisté svědomí. Nebo má snad něco za lubem? Podle jakých kritérií tuto podivnou a značně nesourodou pětici lidí vůbec vybrala? A kdo je onen tajemný muž v pozadí, který nenápadně tahá za nitky?

aneb První český monetární sitcom

V magickém prostoru se setkává vzácná společnost cestovatelů časem, aby společně strávila jeden den, v němž se zároveň zrcadlí celé minulé století. Osobnosti vyobrazené na současných českých bankovkách procházejí Mou vlastí, krajinou peněz, krajinou paměti, krajinou svědomí. Otec vlasti Karel IV. po letech strávených ve Francii přijíždí na pražské hlavní nádraží, do nehostinné země, jejíž jazyk zapomněl, nikoho zde nezná a nemá kam hlavu složit. Ani české víno mu nechutná. „Také dělám chyby“, dodává českým národem naivně zbožštělý „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk ke svému kontroverznímu působení v kauze Rukopisy. Nespoutaná Božena Němcová se noří do řeky a plave proti proudu nemajíc strachu, zatímco slavná operní diva Ema Destinnová náruživě loví štiky holýma rukama. Komenský se brouzdá řekou exilu, až tam, kde leží všechna Lešna, všechny Nardeny. Svatá Anežka vykouzlí pro hladového Františka Palackého vejce. Jen Přemysl I. Otakar mlčí s očima upřenýma do hlubin dávnověku…První český monetární sitcom.

Hra měla světovou premiéru 28. září 2011 na Nové scéně Národního divadla u příležitosti oficiálních oslav státního svátku.

Zemřel Václav Klaus. Přímý přenos České televize ze smutečního obřadu si zakoupila společnost Státní pohřeb s.r.o, která obřad za Václava Klause rovněž zprivatizovala. Jen tak totiž může být vzdán ten pravý hold největšímu reformátorovi a privatizátorovi český dějin. Na reportéry České televize však není úplně spoleh, protože si Klause bezděčně pletou s Havlem, ve studiu se tajemně ztrácejí předměty ba dokonce lidé a na obřad se význační hosté ani početné zástupy nehrnou. Reportéři jsou tedy postupně nahrazováni Klausovými příznivci. Než se začne organizace hroutit a příznivci se v panice rozprchnou. Neboť se provalí, že společnost Státní pohřeb s.r.o. někdo vytuneloval. Není vyloučeno, že to spáchalo „více Kožených“.