„Utichl ptáčků zpěv

Nebe se zatmělo

A noci chladný dech

Líbá mne na čelo.

Sama se procházím

Hluboko do noci

Ach Janku, Janíčku,

Není mi pomoci

Smutek a beznaděj

Se mnou se přátelí

Vzpomínka na lásku

V srdci mne zabolí“

Pohádkový příběh o lásce víly a člověka. Křehký svět víl se zde setkává se zradou, žárlivostí a nenávistí. Jak už to ale v pohádkách bývá, láska nakonec zvítězí a zlo je po zásluze potrestáno. A nebyla by to pohádka, kdyby v ní nebyla kouzla. Víla Modřenka vlastní kouzelnou kytičku, kterou dostala od své kmotřičky, aby jí přinesla štěstí. Kytička však padne do nepravých rukou a způsobí, že Modřenka upadne do zakletí. V tu chvíli se ze světa ztratí voda.  Zlo slaví svůj triumf, ale jen na chvíli. Za pomoci lesních bytostí a především díky velké a obětavé lásce, která je silnější než smrt, je kouzlo zlomeno a viník po zásluze potrestán. Pohádka je zasazena do  prostředí klasických kulis a její poezii podtrhuje původní hudba autora J. Střížovského.

Divadelní úprava známé pohádky Karla Čapka se drží poetiky autorova jazyka a převádí příběh starého loupežníka Lotranda a jeho slušného synka srozumitelnou a pokud možnou čistou formou na divadelní prkna. Jen ratibořická princezna má v textu podstatně větší prostor než v literární předloze a její známost s mladým Lotrandem přispívá k závěrečné pointě i šťastnému konci této pohádky, doplněné též písničkami.

Předlohou divadelního textu je klasická pohádka O koblížkovi. Příběh je prostý: Babička usmaží dědečkovi koblížek, ale ten se z okna, kde se chladí, odkutálí do lesa a tam potkává zvířátka, která jej honí a chtějí sníst. Koblížek jim uniká a začíná být na sebe velmi pyšný. Liška toho využije, přelstí jej a sežere. Prostý příběh s krutým koncem je v této úpravě rozšířen o humorný spor herců, ztvárňujících role hry. Přou se, kdo tentokrát bude hrát Dědečka, jenž vždy v roli Lišky sní celý koblížek. Spor přináší další motivy – hádavou babičku, dědečkovu popletenou pohádku apod.

Cyklus Československo navazuje na úspěšné cykly inscenovaných čtení z předchozích sezon: Současná evropská hra, Třetí věk současného českého a slovenského dramatu, Zlínské kroky do Evropy. Dramaturg zlínského divadlaVladimír Fekarříká: „V letošním roce jsme zvolili téma Československo především proto, že si připomínáme 20. let od rozdělení společné republiky. Naše divadlo se systematicky věnuje upozorňování na vzájemné české a slovenské vazby, v Městském divadle Zlín hostuje a hostovalo mnoho slovenských režisérů a zejména oganizujeme mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie.“

Pondělí 22. října 2012 v 19:00, Dílna 9472

BENJAMIN KURAS: NIKDY NEKONČÍ

česká divadelní premiéra skvělé komedie o trampotách emigranta, kterému jako „dárek pod stromeček“ přijede do Londýna náhle jeho matka

Režie: Zuzana Patráková, Dramaturgie: Šimon Peták, Dramaturgická supervize:Vladimír Fekar, Výprava: Markéta Šlejnarová, Světla: Filip Markés, Zvuk: Martin Hartig, Inspice: Marie Drobilíková

Osoby a obsazení: Matka: Milena Marcilisová, Danny: Gustav Řezníček, Ruda: Rostislav Marek, Dalia: Marta Bačíková

Benjamin Kuras je britsko-český spisovatel, novinář a dramatik. Vystudoval anglistiku v Olomouci a profesionálně začal psát v roce 1966 pro olomoucké studio Severomoravského rozhlasu. Od března do srpna 1968 pracoval v anglickém vysílání Československého rozhlasu v Praze. V září odešel  do Londýna, kde od ledna 1969 vysílal řadu let v české redakci BBC. V sedmdesátých letech byl několik roků divadelním manažerem. Je autorem 13 anglicky psaných her, které se hrály v překladech v Německu, Rakouskum Švýcarsku, Itálii a Izraeli. Jeho další dramatické texty patří Antonín a František jsou naživu, Popeleční večeře, Třaskaviny byly přeloženy a vysílány v Českém rozhlase.

Je autorem mnoha populárních knih: Češi na vlásku, Nebýt Golema, Deník viruse Aidsu, Jak přežít padouchy, Evropa snů a skutečnosti, Sekl se Orwell o dvacet let?, Je na Marxu život. Zakázané ovoce vědění,  Business je byznys, Tao smíchu, Tao sexu atd.

Je zlínským rodákem, narodil se zde v roce 1944.

O hře:

Drama jako terapie:

Tvorba poháněná potřebou vypsat se z osobních traumat není u spisovatelů ničím neobvyklým. Že se jedná o relevantní postup, který může dát vzniknout kvalitnímu dílu, není sporu – snadno nás o tom přesvědčí například švédský klasik August Strindberg, který napsal několik skvělých her o patologických vztazích žen a mužů jako varování své manželce.

V případě Nikdy nekončí se otázka po osobní zkušenosti autora začne vkrádat hned s prvním přečtením. Způsob, jakým Matka uplatňuje na Dannyho svou ‚dobře míněnou tyranii‘ je čímsi povědomý a ve své prostotě příliš rafinovaný, než aby šlo jen o literární konstrukci. Mají tedy Kurasovy postavy reálné předobrazy?

Dejme si dohromady pár faktů o autorově životě. Benjamin Kuras se narodil v roce 1944 ve Zlíně jako Miroslav Kuraš. V roce 1968 emigroval do Velké Británie. Tam si změnil jméno a konvertoval k judaismu.

O Dannym Molikovi, ústřední postavě hry, jeho přítelkyně Dalia říká, že odešel z Československa v době, kdy tam dorazily ruské tanky. Danny žije v Anglii, změnil si jméno z Břetislava na Daniela a konvertoval k judaismu.

Kuras o napsání komedie Nikdy nekončí  říká:

„V roce 1982 nám všem ilegálním emigrantům směly poprvé na návštěvu přijet matky. Neznal jsem žádného, který by se z toho nervově nehroutil. Říkali jsme tomu Husákova pomsta. Já jsem se z toho naštěstí dokázal vyléčit tím, že jsem z toho udělal komedii. Někteří dopadali hůř.“

Šimon Peták, dramaturg inscenace

čtvrtek 13. prosince 2012

Jonathan Chadwick: Hra

V prosinci bude hostem Městského divadla Zlín významný anglický divadelní režisér, spisovatel a pedagog Jonathan Chadwick. V české premiéře uvedeme v pondělí 13. prosince v 19 hodin v Dílně 9472 jeho dramatickou prvotinu. Jonathan Chadwick napsal v roce 1969 politickou hru The Performance, kterou budeme uvádět v překladu Elišky Poláčkové pod názvem Hra. Vznikla během jeho studií na cambridgské univerzitě.  Upálení Jana Palacha a invaze Československa v roce 1968 vyprovokovala jeho a jeho spolužáky k tomu, aby k němu prostřednictvím divadla zaujal postoj. Přímo v Chadwickově režii byla uvedena s velkým úspěchem v roce 1969 na prestižním divadelním festivalu v Edinburghu. Chadwick také spolurežíroval film o vzniku této inscenace Rehearsals for the Performance (Zkoušení hry), který byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu.

Režie: Gabriela Krečmerová, ve spolupráci se Studenty ZSVOŠU ve Zlíně.

18. únorA 2013

Lubomír Feldek: Stalin v našem městě

groteskní návrat starce do vzpomínek na rodné město a do padesátých let. Autobiografická hra překladatele, spisovatele, básníka Lubomíra Feldeka, žijící legendy slovenské literatury.

22. DUBNA 2013

Viliam Klimáček: Láska jest chemie

jediná česky psaná hra současného nejznámějšího slovenského spisovatele.je groteskní variací na známé české divadelní texty a filmy, ale zároveň poctou slovenského autora  hravosti a proměnlivosti českého jazyka. Premiéra duben 2013.  

Večery jsou připravovány ve spolupráci se studenty JAMU Brno

Cítím se klidný. Necítím smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny pokusy, a nebylo jich málo, selhaly. Nikoho neviním, s nikým se nepřu. A koho taky vinit? Mého otce, děda, nebo toho prvního z našeho rodu, který vzal do ruky lopatu a vyhloubil hrob? Stalo se, a na tom nelze nic změnit. Jsem hrobník a proti tomu nebojuji. Někdo se narodí s hrbem, kratší nohou, zaječím pyskem, a já jsem hrobník.

Jeho život je ohraničený hřbitovní zdí. Nikdy neopustil svůj rodný hřbitov, své království, které zdědil po svém otci a otci jeho otce. V šesti letech vykopal svůj první hrob pro mrtvou kočku a tehdy se z něho stal muž. Muž zodpovědný, trpělivý, obětavý a vážný. Smířený s osudem celoživotního služebníka s mozolem na palci. Smířený? Tak proč tedy pozval tu dívku do svého domu, do domu svého otce a jeho děda? Muselo mu být jasné, že jednou přijde ta chvíle. Chvíle, kdy ho dívka donutí, aby opustil bezpečí hřbitovních zdí.

Kolikrát se před spaním ptám, kde se stala chyba, nebo přesněji, kde jsem já udělala chybu. Myslím si, že se snažím, žiju divadlem od rána do večera; někdy se mi i v noci zdá, jak stojím před zaplněným hledištěm a klaním se. Je to ta chvíle, kdy jsou lustry v sále už rozsvíceny, ti netrpěliví odcházejí k šatnám, ale poslední potlesk toho večera ještě trvá.

Je jí pětatřicet. A je herečka. Vlastně úspěšná. Točí na Barrandově i v rozhlase, dabuje, zkouší novou inscenaci v divadle. Tak proč má pocit, že se stala chyba? A jaká vlastně? Byla chyba odjet se svou láskou do zahraničí, opustit angažmá v Šumperku a zpívat v nočním pařížském klubu? Nebo byla naopak chyba se pak vrátit do Čech? Možná by se jejich vztah nerozpadl a určitě by nepoznala Honzu. Tak mladého, tak naivního a idealistického. Tak moc melodramatického.

Klasický milostný trojúhelník ze současnosti v podání jediné herečky.

Cílem soutěže je podpořit a ocenit původní dramatickou tvorbu a napomoci jejímu uvádění na slovenských jevištích.

Uzávěrka soutěže je 31. ledna 2013.

Autor vítězného textu získá odměnu v hodnotě 1 000 eur.
Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v rámci festivalu NOVÁ DRÁMA / NEW DRAMA 2013 spolu s veřejnou prezentací finálových textů formou scénického čtení Trojboj.
Partnerem soutěže je Rozhlas a televize Slovenska – Rádio Devín, které uděluje speciální cenu, a to rozhlasové nastudování textu v roce 2013.
Texty finalistů soutěže budou publikované ve sborníku Dráma 2012 a formou elektronické knihy.

Přihlašované texty ve třech tištěných kopiích a zároveň elektronicky na CD nosiči, spolu s přihláškou v zalepené obálce, a zároveň i s dokladem o zaplacení registračního poplatku ve výši 15 eur, zašle autor na adresu:

Divadelný ústav
Jakubovo nám. 12
813 57 Bratislava
heslo „DRÁMA 2012“

zaplacení registračního poplatku:

Štátna pokladnica, č. ú.: 7000071011/8180

Koordinátor soutěže: marek.godovic@theatre.sk, 02/20487 603

Statut spolu s podmínkami soutěže naleznete na http://www.theatre.sk/sk/aktivity/drama/uvod/.