Snídaně s Leviathanem

Roman Sikora

Žánr: rozhlasová tragifraška

Obsazení: 4 muži, 2 ženy a 1 obluda

Jeden ze dvou nejúspěšnějších světových podnikatelů, pan Leviathan se rád baví. Každý měsíc si do svého sídla zve vybrané lidi, aby mu zpříjemnili snídani. Povídá se, že účastníci mají šanci zázračně zbohatnout. Povídá se ovšem rovněž, že je může potkat i něco velmi nepěkného. Postavy jsou od začátku nuceny se ztrapňovat plněním „veselých úkolů“ a přání pana Leviathana, z něhož se vyklube dvouhlavá obluda, za niž promlouvá Komorník. Zpěvačka country hosty obšťastňuje idiotskou písní, britská premiérka procítěně recituje z pornografického románu, český novinář přijde o ruku, italský profesor historie pobaví svým kritickým proslovem a dělník z Glasgow je na požádání všechny fackuje.

Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.

Příběh je o tom, že ne všechno musí být vždy jen černé nebo bílé. Stejně jako v životě nemusí být vše na první pohled jasně dáno. To, že někdo nějak vypadá, ještě neznamená, že je zlý a naopak. V pohádce je to ukázáno na protikladu dvou světů – čertů a vil. Od víly byste nečekali podraz a přesto se ho dočkáte a naopak od čerta byste nečekali pomoc a přece bude tím, kdo podá pomocnou ruku, když pomůže objasnit, kam se poděl věneček víly Justýny, která je kvůli jeho ztrátě poslána mezi bludičky. Věneček přitom schovala její sestra Agáta, která je až k smrti znuděná a hledá povyražení, kde se dá. Mezi vílou Justýnou a čertem Bonifácem přitom vznikne nejenom přátelství, ale zrodí se láska, která překoná i rozdílnost dvou zcela odlišných světů.

Druhá autorská pohádka Šárky Fenykové. Od roku 2001, kdy měla premiéru ji nastudovaly již tři ochotnické soubory. Je to text původně určený dětským hercům, ale posledního zpracování se s úspěchem ujal i soubor dospělých amatérských herců.

Hra vypráví osudy dvou rodin, Povolných a Lípových, které spojuje vzájemné přátelství jak rodičů, tak dětí. Rodině Povolných se jednoho dne ozvou se zprávou, že pro ně konečně mají k adopci dítě, o které před léty, než se jim podařilo zplodit vlastní děti, nyní již téměř dospělé, žádali. Jolana je představou miminka přímo nadšena. Vzniklou situaci však odlišné vnímají jak manžel Václav, tak dvojčata Ema a Jiří, kteří začnou dělat vše pro to, aby matku od úmyslu pořídit jim sourozence odradily. Jolana všechny nastražené léčky nakonec prokoukne a vyrazí do protiútoku. Jí sjednaná falešná sociální pracovnice sice dorazí, aby na děti sehrála domluvené divadlo, ale ještě dříve navštíví Povolné skuteční sociální pracovníci, kteří shledají rodinu nepřipravenou nejen na přijetí adoptivního dítěte, ale hodlají Jolaně odebrat i její vlastní děti. Zde končí veškerá legrace a všichni začnou přemýšlet, jak rodinu zachránit. Jolana od záměru adoptovat dítě definitivně upustí, aby nakonec vyšlo najevo, že miminko přece jen bude, ale u Lípů, a vlastní.

Prvotina mladé české autorky, která se dosud soustředila na scénáře pohádkových her,  byla  původně napsána pro potřeby amatérského divadelního spolku, kterého je sama autorka také aktivní členkou. Sklidila velké nadšení u publika nejenom na domácí scéně, ale také na zájezdových představeních. Komedie o tom, co vše může způsobit jedna zapomenutá žádost o adopci.

Hra je variací na Šípkovou Růženku. Autorka se po třech „svých“ pohádkách pustila do známé předlohy, kterou ozvláštnila dnešním humorem. Hra byla určena dětským hercům ale je psána tak, že by mohla oslovit i starší divadelníky.

Příběh o Šípkové Růžence není třeba představovat. Šípková Madlenka má jen tu zvláštnost, že se Růžena jmenuje až druhým jménem, protože její matka-královna má nejenom o jméně, ale i o životě své dcery vždy předem jasnou představu. Madlenka je ale poměrně dost svéhlavá a nedá si do ničeho moc mluvit. Král je pak už jen jakýmsi sekundantem v přestřelkách obou svých „žen“ a klidnou silou domácnosti, která tlumí emoce. Roli zachránce sehraje nikoliv princ přijíždějící z dálky, který princeznu nikdy neviděl, ale zahradník, který s ní vyrůstal a který si uvědomí, že Madlenka je TA pravá, o kterou je třeba zabojovat. Děj posunuje svým vyprávěním princeznina chůva a také dvě tetky z vesnice. 

Hra vypráví příběh o čtyřech bohatých finančních expertech, kteří se jednou týdně scházejí a relaxují u surové počítačové hry KILL HILL™, kterou si speciálně pro tuto příležitost nechali naprogramovat. Z důvodu maximálního utajení se pokaždé setkávají na jiném místě. Do domu na kopci, kde se tentokrát tajná schůzka koná, ovšem vtrhne ozbrojená žena ve zkrvavené uniformě. Je to postava ze hry? Propuštěná zaměstnankyně jednoho z nich? Zhrzená milenka? Nebo žena, co přišla pomstít zbankrotovaného přítele? Najednou se za okny začne střílet. Noční město osvětlují výbuchy. Přenesl se KILL HILL™ do ulic, nebo začala občanská válka?

Text vznikl v rámci mezinárodního projektu Divadla Letí a Centra současné dramatiky Generační ikony, do kterého jsou zapojeni bratislavské Divadlo GUnaGU, vídeňské divadlo Wiener Wortstätten a partneři z Londýna a Barcelony.

            Western jako vyznání se z lásky k tomuto žánru určený divákům od 9 do 99 let, je zároveň zhuštěnou metaforou oblouku lidského života – od zrození ke smrti – který s postavami zažijeme během jízdy dostavníku. Ve stísněném prostoru se na cestě skrze hory a pláně za časů indiánského povstání setkají lidé rozdílných povah a postojů: okradený rančer Žulový Bill, který chce hájit svou čest a nečekaně nalezne vztah s Henriettou, ženou z veřejného domu, hazardní hráč s jižanskou ctí až do hořkého konce, těhotná nevěsta, která na cestě porodí, hulvátský dobytkář, doktor milující alkohol. S hrdiny prožíváme jízdu od jedné přepřahací stanice ke druhé, během níž se odkrývají jejich charaktery. Dochází k přepadení indiány, kdy umírá hráč a dobytkář. Po strastiplné cestě přijíždí konečně dostavník do svého cíle. Bill vykoná svoji pomstu a vrací se pro Henriettu.

            Příběh je provázán písněmi a bylo by vhodné, kdyby soubor disponoval živou kapelou, nejlépe složenou z herců. Vědomě použitá a využitá klišé se stávají výrazovým prostředkem s hodnotou estetickou i etickou.

Text počítá s kombinací prostředků činoherního a loutkového divadla, ale inscenaci lze realizovat i bez použití loutek.

            Isaak Babel – výjimečný ruský spisovatel, jehož dílo se čte jako hrůzná zpráva o stavu duše, v níž je lidství neustále vystavováno pokušení a ponížení s otázkou: Jak žít a zůstat člověkem?

            V roce 1938 byl zatčen stalinskou tajnou státní policií NKVD, aby roku 1941 někdy a někde zemřel jako „nepřítel komunismu a Matičky Rusi“. A právě tady se začíná odvíjet příběh hry. Ve své cele, zbitý a zmučený Bábel, balancující mezi životem a smrtí, se ve své mysli setkává se svými nejbližšími, kteří již přešli na druhý břeh. Jsou jimi postavy z jeho knih Rudá jízda a Oděské povídky. Jeho rodina, kamarádi z dětství i války, ale také prostitutky, kriminálníci, práskači … Díky jim všem odchází na smrt nezlomený, plný síly a opovržení vůči svým vrahům, kteří si, plni vzteku, nechtějí přiznat svoji porážku.

            Klasická rakvičkárna jarmarečního typu, hraná maňásky na paravánu. Příběh odehrávající se v šenku, kde hospodský morduje své hosty – Dealera, jeho Ženu, Policajta,  likviduje i Čertici s Čertem a Úředníka vybírajícího daně. Jen na Smrtku jeho palice nestačí.

            Jde o drsnou grotesku vycházející ze starých textů, do níž jsou vkomponovány i současné reálie. Lze ji hrát kdekoli, ale věková adresa, právě pro ironickou nadsázku a dravost, je spíše od 8 let.

            Známá pohádka o velkém daru, kouzelném hrnečku, co vaří kaši na přání a potrestané rozežranosti, lenosti a hlouposti. Prostor příběhu i prostor jeviště je rozšířen o hravou nabídku, že při troše fantazie je možné vše. Fantazie, která dovede uvěřitelně přetvářet svět a spolu s ním vyprávění příběhu. Žánrově lze hru zařadit do dravé grotesky, která nejlépe sluší maňáskům.

            Dobrodružství s kaší tentokrát potkává líného a nenasytného Toníčka, který žije s obětavou a hodnou Pepičkou. Spolu s nimi žijí v jejich v domečku s děravou střechou také myšky Pišta a Mišta, Kohoutek se Slepičkou a Žížala. Pepička získá za své dobré srdce kouzelný hrneček. Jenže to by nebyl nenasytný Toník, aby nezpůsobil pohromu v podobě valící se laviny kaše, ve které se málem utopí jak on, tak i Slepička. Všechny nakonec zachraňuje chytrá Žížala, která prokouše kaší tunel.