Vladimír: Do pionýrské organizace jsem vstoupil bez vědomí mého otce.

Otec: Co to je?! (skoro zvedá Vladimíra za cípy šátku ze země)

Matka: Proboha pusť ho. Vždyť ho oběsíš!

Otec: S tím červeným hadrem na krku mi doma chodit nebude!

Matka: Vždyť to nikomu neublíží, když bude jiskrou a pionýrem. Jen slibuje, že se bude dobře učit, bude pomáhat starým lidem, nosit papír a staré hadry do sběrny a podobně!

Otec: To všechno může dělat i bez toho rudého hadru na krku!  Copak to nechápeš? Takhle se vyrábějí z lidí poslušné ovce s vygumovaným mozkem! 

Patnáctiletý Vladimír Horský se v roce 1963 rozhoduje, čím se chce stát v dospělosti. Vyslyší lákání náborového pracovníka Ostravsko-karvinských dolů, a oznámí otci, že si podá přihlášku k nástupu do učebního poměru v OKD. Otec se zhrozí, ale nakonec souhlasí. Chlapec do učebního poměru v Ostravě nastoupí. O pět let později však dojde k srpnové invazi spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy do Československa, a tato událost zásadně ovlivní Vladimírův život. Děj hry končí v roce 1989, v roce, ve kterém se Vladimír konečně dočká naplnění svých dětských snů.

Autor popisuje svůj život syna někdejšího příslušníka západního odboje, po únoru 1948 propuštěného z armády. Díky nízkému důchodu svého otce a celé situaci rodiny rozhodne nastoupit do učebního do dolů OKD s myšlenkou, že jak jen to půjde, najde si jinou práci. Nakonec však v dolech bude nechtěně pracovat dvacet let ...

Autobiografická hra podle románu L. Vrchovského Z podzemí ke slunci, vydaného nakladatelstvím CDK Brno v roce 2016.

Lenin: Dcera má být poslušná otci!

Krupská: A žena má poslouchat svého muže, že ano? Jste oba stejní!

Lenin: Já své příbuzné nepopravoval!

Stalin: Protože jsi to nestihl! Zemřel jsi naštěstí právě včas. Protože jako první bych byl na řadě já.

Krupská: To si piš!  Ale v jednom se mýlíš. Považoval jsi Iljiče za svého nepřítele. Vůbec ti nedošlo, že tím tvým protivníkem číslo 1 jsem byla já!

Stalin: Ale tušil jsem to. Právě proto jsem ani neochutnal tu tvoji otrávenou houbovou polévku! Takže jsi ji předložila Leninovi.

Allilujeva: A proč by to dělala?! Ona přece Lenina milovala!

Stalin: Možná právě proto.

Zavěšena v časoprostoru pluje věčností místnost a v ní tři bytosti: Naděžda Konstantinovna Krupská, Vladimír Iljič Lenin a Josif Vissarionovič Stalin. Jsou na věčné časy odsouzeni společně pátrat po tom, který z nich zabil ty druhé dva.                                                                                                                                        

Spolu tak plují dějinami s jediným obrazem na zdi: Pod rudou hvězdou srp a kladivo. Na věčné časy se svou životní ideou, marxismem-leninismem, na věčné časy s jejich životním dílem, prvním státem dělníků a prvním socialistickým státem na světě, Sovětským svazem. Na věčné časy se státem, který už neexistuje, ale stále žije ve vzpomínkách některých lidí, kteří by jej opět chtěli vytáhnout na svět z propadliště dějin. Jako živá výčitka k nim promlouvá Stalinova dcera, Světlana Allilujeva.

Blíží se datum dne 21. ledna 2024. Od toho dne dovoleno provést pitvu nabalzamovaného V. I. Lenina, zakázanou po dobu sta let po jeho úmrtí. Autor nabízí ještě před tím fiktivní odpověď na otázky příčin smrti V. I. Lenina, jeho manželky N. K. Krupské a možná i J. V. Stalina.

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP a FPF za původní hru, dramatizaci či překlad.

Uzávěrka nominací: 31. března 2023!

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu). 

Nominována mohou být tato díla:  
             -  původní hra 
             -  překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené) 
             -  dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 1, Praha 9, a také e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2023.

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky Ceně Evalda Schorma se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 50 divadelních (např. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon, A studio Rubín, Městské divadlo Zlín, Experimentální prostor NoD, Divadlo Feste, Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a desítky rozhlasových inscenací.

Originální koncept divadelní degustace tentokrát proběhne ve VILE Štvanice pod taktovkou mladé režisérky Moniky Hliněnské. Projekt, který pravidelně dvakrát ročně představuje krátké hry současných autorů, slibuje divákům nevšední kulturní, ale i kulinářský zážitek.

Jednotlivé chody té nejžhavější současné české dramatiky provedou návštěvníky od přípitku až po dezert. Diváci se mohou těšit na čtyři krátké hry, které vznikly přímo pro tuto příležitost.

VEČEŘE S NOVOU HROU 2023 #1

11. března 2023 ve 20:00 ve Vile Štvanice

Hana Lehečková: Třináctky

Ondřej Novotný: Vydali jsme se jinou cestou, než kterou jsme měli jít

Jana Montorio Doležalová: Večeře příšer

Eliška Říhová: Zpráva z Hradu

Nasytíme masožravce i vegetariány!

Vstupenky k dispozici na goout.

V roce 2021 uběhlo 100 let od narození Alexandera Dubčeka, výrazné osobnosti československých dějin, aktéra Pražského jara a představitele socialismu s lidskou tváří.

Tuto charismatickou i problematickou politickou osobnost, která se významně zapsala do dějin Čechů i Slováků a jejíž smrt po autohavárii na sklonku roku 1992 jako by předznamenala konec společného státu, se rozhodl připomenout slovenský dramatik Viliam Klimáček ve své nekonvenční rozhlasové hře, v níž titulního hrdinu odváží pražská podzemka k moři zapomnění.

Na trochu groteskní poslední cestě provázejí československého politika dva Češi a jeden Slovák. Ale ještě než dorazí do cílové stanice, čeká všechny několik zastávek a kontrola velmi svérázného revizora, který mluví česky se silným ruským přízvukem.

Režie se ujala Izabela Schenková, která shromáždila mezinárodní herecké obsazení s Ivanem Romančíkem v titulní roli. O hudebně-zvukovou realizaci se postaral Tomáš Pernický.

Hra Dubček v metru vznikla v roce 2018 pro projekt Českého rozhlasu s názvem ČeskoSlovenský rok na Vltavě. České pasáže hry napsané původně ve slovenštině přeložil Tomáš Dianiška.

„Dubček bol mužom pražskej jari, zásadného momentu našich dejín, kedy sme sa na chvíľu všetci nadýchli, aby sme ďalších dvadsať rokov zadržiavali dych – povedané plaveckou terminológiou nielen preto, že poznáme Dubčekovu ikonickú fotku, ako skáče z mostíka do vody. Zároveň je to muž jediného veľkého skoku, muž, ktorý potom už nemal na naše ďalšie dejiny, keď bol v disente, takmer žiadny vplyv. Trocha zabúdaný, trocha aj zatracovaný, je mu vyčítaná slabosť a chybné rozhodnutia, no v krátkych mesiacoch , kedy bol najvyššie postaveným politikom v Československu bol obrovskou nádejou pre obyvateľov našej krajiny.

Písať suchý dejepis by ma nebavilo, preto podsvetie s jeho riekami a predstava metra miesto Charónovej loďky. Je to autorsky vzrušujúce, ponúka to zvukové možnosti pre rozhlasovú hru, je to možno máličko neúctivé, ale len tak akurát málo, aby mal poslucháč odstup. A možno to má aj trochu humoru a žmurknutia v sebe, že som nechcel ten príbeh podávať až tak veľmi navážno, všetko len preto, aby som ho priblížil poslucháčom a pomohol im vydržať pri rádiách až do konca.“    (Viliam Klimáček)

Vyšetřování vraždy v domě, kde se všichni miluji, ale věrní si být nedokážou. Nevěrní manželé a nechtěná přítomnost jejich milenců v bytě naznačuje jako motiv vraždy žárlivost. Ale co když je to všechno jinak?

Sandra byla v mládí zavřená za vraždu a nedokáže se se svou minulostí doposud smířit. Navíc zjišťuje, že jí je manžel lékař Patrik nevěrný. Sandra má sama máslo na hlavě a je nucená situaci řešit. K tomu musí ve svém domě snášet přítomnost Tamary - prostinké snoubenky svého syna Dominika. Do toho přichází i Tamařina kamarádka Ivona, ze které se vyklube Patrikova milenka. A aby toho nebylo málo, dojde k vraždě. Podezřelí jsou samozřejmě všichni, i když nejvíc Sandra, která už v minulosti vraždila. Na záchranu Sáje naštěstí přispěchá major Karla Zemanová, která sice může Sandře pomoci, ale také z ní může být časovaná bomba.

Cena na Žlutickém divadelním létě 2022 za text a smysl pro grosteskno.

Divadelní hra Prvorodení je volně inspirovaná závěrem knihy Elementární částice od Michela Houellebecqa. Odehrává se v roce 2021, kdy se před lidstvem reálně otevírá možnost nesmrtelnosti a společnost se musí rozhodnout, jak s ní naložit. Hlavní postavou je Prvorozený – čtyřicátník, vystudovaný biochemik, který kdysi absolvoval doktorandskou stáž na institutu v Galway, kde byl jen průměrným vědcem. Je postižený svalovou dystrofií, která ho upoutala na invalidní vozík. Jeho tělo pomalu chřadne a muž už nevidí smysl pokračovat dál v životě. I navzdory novému objevu (rovnice nesmrtelnosti) je rozhodnutý podstoupit eutanázii. Ve hře vystupuje postava Otce, majitele úspěšné reklamní agentury, který se kdysi zpronevěřil svým ideálům, kvůli čemuž se mu rozpadla rodina, a postava Druhorozeného, který touží dosáhnout podnikatelského úspěchu, aby byl ve společnosti ceněný. Děj se zaobírá vzájemnými rodinnými vztahy, otázkami nesmrtelnosti a vzpomínkami na Dianu - jedinou lásku v životě Prvorozeného. Zůstala po ní jen symfonie, která se stala artefaktem jejího života. „Žila, aby tvořila a ta hudba ji nakonec učiní nesmrtelnou. Žádná rovnice. Nesmrtelnost si musíme zasloužit. Nemá to být volba“.

Komedie o partnerských vztazích - ať už jsou jakékoliv.

Tři muži, tři ženy, malý byt a přes koleno zlomená party s očekávatelným, a přesto překvapivým závěrem.

Dominantní Milena žijící ve vztahu s lehce ušlápnutým Josefem trpí jeho občasnou vzpurností. Přestože se k němu chová s despektem, je k němu přivázána těsněji, než by byla ochotna komukoli přiznat. Toto soužití nechápe Milenina těhotná sestra Anastázie, volnomyšlenkářka, která celé své okolí, v čele v bývalým manželem Jáchymem, trápí mučivou otázkou, kdože je otcem jejího dítěte. Večírek, který Milena uspořádá, aby oznámila svým přátelům a sestře velenovinu, se začne hostitelce vymykat z rukou a vypadá to, že ani přítomnost Mileniny nejlepší kamarádky a jejího partnera party od katastrofy nezachrání. Všichni totiž najednou hýří upřímností a na povrch vyvěrají skutečnosti, které si někteří z přítomných měli v zájmu zachování zdravého rozumu a klidu v domě nechat pro sebe.

Tragicko-komický příběh člověka, který ze zoufalství přemění svou vlastní pravdu ve skutečnost a jehož původně sobecké jednání vyústí v pomyslný happy end.

Václav, neúspěšný kouzelník a prototyp vyhořelého zoufalce, není schopen čelit realitě po rozchodu se svou první láskou, a rozhodne se tak utvářet realitu svou. Hlubinná deprese, přímo určující chod jeho života, se zdá být i po několika letech nepřekonatelná, v sebelítosti se stává nesnesitelným pro své okolí a hrdě se oddává pocitu nicoty. Ta ho ovšem dovede až k únosu dítěte jeho někdejší lásky pod přesvědčením, že patří jemu...