Hra se zpěvy pro dva herce a loutky.

Klasická pohádka Karla Jaromíra Erbena přepracovaná do podoby komorní inscenace pro dva herce a loutky, doplněná o písničky.

Nejnovější číslo Zpráv DILIA obsahuje více než 40 synopsí nových českých a zahraničních her. V české sekci vám mimo jiné přinášíme synopse vítězných her Ceny Evalda Schorma a soutěže Radio Drama Autor, stejně jako hry a dramatizace nově zastupovaného autora a režiséra Romana Poláka. Ze zahraničních her upozorňujeme především na nové překlady současných polských her, které vznikají v rámci Překladatelské dílny a jimiž jsou Yemaya – královna moří Małgorzaty Sikorske-Miszczuk, Fashion Victim Sandry Szwarc a Sam Marie Wojtyszko. Těšit se můžete i na komedie úspěšného francouzského autora Jean-Pierra Martineze nebo v Čechách dosud neznámého, ve Velké Británii však velmi úspěšného autora Marka Wheellera.

Přinášíme také dva velmi zajímavé rozhovory. V prvním z nich se představuje mladý český autor a režisér Tomáš Loužný, který získal hlavní cenu v rozhlasové soutěži Radio Drama Autor. Literární oddělení zpovídalo překladatele Andrzeje Jagodzinského, který do polštiny převedl např. díla Václava Havla, Josefa Škvoreckého, Jiřího Gruši, Karola Sidona nebo Josefa Formánka.

To a mnoho dalšího naleznete v nových Zprávách DILIA, které si můžete stáhnout ve formátu PDF.

Zábavné a inspirativní čtení přeje agentura DILIA.

Sára:               Vajíčka už bysme mohli dávat rovnou do lednice, ne? … A to je budeš zase i po týdnu karantény mydlit jedno po druhým? … Tamhle vidím   cukety. V tomhle teple akorát zase zplesniví. Maxi? ... Maxi! Vždyť už je Fáze 2!

Max:               Tak a dost! Mám ti ukázat křivku?

Sára:               Ne, křivku ne!

Covid-19, úplně jiná pandemie, nebo prostě jakékoli nebezpečí za okny? Love story, nebo brutální masakr? Psychologické drama, nebo absurdní fraška?

Pro Sáru a Maxe není nucená karanténa žádný problém. Doopravdy se totiž milují. Sára Maxovi naprosto rozumí a Max by pro ochranu Sáry udělal cokoli. Oba si konečně plní své sny! Maxův román nabývá na kvalitě díky online workshopu s Leonardem a Sářina touha po miminku se odráží v její péči o chlebový kvásek jménem Emil. Jsou odpočatí a fit jako nikdy předtím. Ale co dál?

Kdy je správné izolaci ukončit? Pomine hrozba vůbec někdy? Vydrží naše láska? Proč se radši nezabijeme? A hlavně: Kdo je tady blázen?

Text byl vyhodnocen jako nejlepší v soutěži původních divadelních koronaher, kterou vypsalo Divadlo v Řeznické.

Vlasta a Věra (50-70 let) se prodírají hustým lesem. Julie a Sabina (20 let) šplhají strmou lesní cestičkou. Šumava. Nepřístupný les. Větve šlehají a půda se pod nohama boří. Cíl obou dvojic je jasný. Obnovit na kmenech stromů turistické značky.

Při putování dvojic Šumavou to vypadá, že nalézt stezky, kde mají namalovat značky, přesahuje jejich schopnosti. No pochopitelně, vždyť přeci ženy nedokáží číst v mapách. Nebo že by to nebyla tak docela jejich chyba? Dostaly mapové náčrty s poznámkami, ale zdá se, že zadání koliduje s realitou přírody. Přesto obě dvojice dlouho věří, že není možné je poslat do hustých lesů v horách se špatnými pokyny, a netuší, že jde o klasický byrokratický nonsens. Jedna dvojice jde ze Strážného, druhá ze Stožce, a oba páry mají určený směr obnovy značek na Třístoličník. Po celý den putování, spíše bloudění, se snaží vyřešit jim dodanou kvadraturu kruhu. Prostě se snaží smlouvat s osudem, neboť si dlouho myslely, že cestou někde udělaly chybu, a ani je nenapadne, že tomu tak není. Prostě v tom úřednickém průšvihu zůstanou samy, stejně jako my všichni v srdci Evropy.

Hra věnována Vojtěchu Náprstkovi a Klubu českých turistů. 

Hra z blízké budoucnosti vypráví příběh o rodině, kde individualismus, touha prosadit se a cíle života ukotvené ve virtuální realitě narušují mezigenerační vztahy v rodině a redefinují její hodnoty. Rodina už neslouží jako základní jednotka společnosti, ale stává se základní jednotkou pro získávání virtuálních bodů, které otvírají rodině v konzumním společenském žebříčku nové výhody.

Gala je atraktivní čtyřicátnice v plné síle, amazonka na vrcholu kariéry, která se snaží prosadit jako celebritní ceremoniářka posmrtného života a vede aplikaci, pomocí níž spravuje účty mrtvých. Velmi jí záleží na tom, aby spolu so svým manželem Krištofem a dětmi Amálkou a Maxem získali co nejvíc bodů v životní hře a odemkli pro svou rodinu co nejvíc výhod. V dobré víře, že dělá pro rodinu to nejlepší, přesvědčí Krištofa, aby se stal naváděčem vojenských dronů, podporuje desetiletého Maxe ve vývoji her a aplikací a Amálce chce dát jako dárek k osmnáctým narozeninám zmrazení vajíček, aby měla při budování kariéry větší šance než ona sama. Do generačního konfliktu se dostává nejen s dětmi, ale i s Krištofovou stoletou matkou, Almou, o kterou se stará ukrajinská ošetřovatelka Anastázie a které Gala proto, aby získala víc bodů za život, zaplatí za odnošení dítěte, aby předešla vlastnímu geriatrickému těhotenství a možnému pozastavení kariéry. Všechno, co si Gala přes mrtvoly vydřela, se začíná hroutit, když Amálka oznámí, že se chce živit offline, Max žaluje rodiče za to, že mu nekoupili nový Jafón a Krištof při vojenské operaci zabije Anastáziiny syny na Ukrajině. Gala, které mobil splynul s rukou a vytvořil z její ruky klepeto, kterým nejde pohladit děti a dát lásku druhému, je však přesvědčená o tom, že úspěch a život ve virtuálním světě stojí za oběť celého jejího okolí a touží navzdory všemu jít dál.

Nacházíme se v čase víc než deset let po pádu císaře Napoleona. Bourbonovci se vrátili z emigrace, šlechta opět vládne, ale stále jsou kdesi v podvědomí cítit vzpomínky na revoluci, na jakobínský krvavý teror i na císařství. Hlavním hrdinou adaptace není Goriot, ale mladý student Rastignac, který zanechal studia práv a rozhodl se, že si vybuduje kariéru v Paříži jako vydržovaný milenec bohaté šlechtičny. Sledujeme dva světy. Chudobný penzion, kde žijí lidé, kterým se život nevydařil a salóny zdánlivě bohaté šlechty. Rastignac vzbudí zájem bohaté šlechtičny, jedné z dvou dcer chudého Goriota, který žije v penzionu s Rastignacem. A tady už začíná skutečné vztahové drama. Na jedné straně dal Goriot svým dcerám velké peníze, aby se dobře vdaly, ale i jeho život je poznamenaný temnou minulostí. Manželství dcer jsou založená na obchodních smlouvách a tam začíná vydírání, podvody a násilí. Hra není idylickým obrázkem z francouzské minulosti, ale obrazem vztahů založených na penězích, moci, vypočítavosti a cynismu. A to nám silně připomíná současnost. Adaptace byla inscenovaná režisérem Polákem v Divadle A. Bagara v Nitře.

Adaptací Bratrů Karamazových je v každé vyspělé divadelní kultuře řada. A samozřejmě každý autor si vědomě, či podvědomě vybírá z původního díla to, co ho oslovilo nejsilněji. Proto je každá adaptace jiná, což je naprosto v pořádku. Autoři adaptace, kterou vám předkládáme, se pokusili Dostojevského román zprostředkovat divákům v co nejširším záběru. Vznikla inscenace ve Slovenském národním divadle, která trvala čtyři hodiny. Ale i tak v textu chybí scéna Velkého Inkvizitora, kterou mnozí zainteresovaní čtenáři považují za nejpodstatnější. Je tedy ta snaha o komplexnost marným bojem? Není lepší zvolit si několik situací a ty rozvinout do snesitelného rozsahu? To ať posoudí ti, kteří se rozhodnou tuto adaptaci přečíst. Autoři se snažili vykreslit cynického starého Karamazova a jeho syny. Míťu, poživačného a emocionálního dobrodruha, který soupeří s otcem o lásku Grušenky, Ivana, liberála a materialistu, který hlásá, že všechno je dovolené, Aľošu, který se pokouší spojit svůj život s bohem v klášteře a nakonec Smerďakova, utajeného, nepřiznaného syna, který z pocitu ponížení a s výrazným přispěním Ivanovy životní filozofie otce zabije. Všichni synové procházejí v průběhu děje zkouškou, která je tragicky poznamená. A k těmto synům se samozřejmě váže celá řada postav a postaviček, často komických, které vytváří zvláštní, ale prostřednictvím jejich vášní, či vypočítavosti pochopitelný mikrosvět Dostojevského vesmíru. Karamazov a jeho synové a jejich spoluhráči, to jsou neschematicky zkondenzované základné lidské typy, které potkáváme i v současném světě a zřejmě je budou potkávat i naši potomci ve světě, který přijde.