Chata uprostřed hor, v ní muž a žena. Venku zatmění měsíce a řeka hemžící se pstruhy. Muž se chystá ke svému každoročnímu rituálu. K lovu. Ale opakovaně při tom vstupuje do téže řeky.

Psychologická hra Jeze Butterwortha chytře využívá hororové atmosféry a poukazuje na děsivou osamělost člověka, který ani kvůli soužití s dalším člověkem není schopen uhnout ze svých zajetých kolejí.

Hra měla premiéru v Royal Court Theatre v říjnu 2012. Poté byla s úspěchem přenosena na Broadway, kde hlavní roli ztvárnil Hugh Jackman. 

Byla nebyla dvě království. V prvním žila princezna Althea, která v útlém věku ztratila matku, díky čemuž nebyla schopná plakat. V druhém království žije princ Digby, kterému stejně jako Altheae zemřela matka. Digby se přestal usmívat a zkamenělo mu srdce. Je proto vycvičen na nelítostného válečníka. Jednoho dne Digby vyhlásí království, ve kterém žije Althea, válku. Princezna opustí svou skrýš, ve které ji násilím držel její otec, a vydá se čelit princovi a jeho armádě. Jenomže místo obávaného nepřítele potkává u jezera krásného prince. Ale aby jejich láska byla naplněna, musí oba zvítězit nad ještě horším nepřítelem – vlastními běsi a nočními můrami.

Muzikálovou adaptaci klasické pohádky připravili pro londýnské Národní divadlo Samuel Adamson a Tori Amos. V režii Marianne Elliott, držitelky Tony Award za nejlepší režii za rok 2011, měla v National Theatre premiéru v září 2013.  

Algie Parker strávil posledních sedm let za bankovní loupež za mřížemi. Jeho propuštění se blíží a Algie se už nemůže dočkat, až si všechny ty peníze, které ukradl a které před policií dobře ukryl, pořádně užije. Jenomže co nedokázala nalézt policie, našli jeho matka a švagrová a s Algieho lupem pěkně zatočily. Žily si na příliš vysoké noze, všechny peníze utratily za luxusní cesty kolem světa a plno dalších vybraných „nezbytností“.
Co bude následovat, až se to Algie dozví, o tom je dobře napsaná černá komedie Barking in Essex. Hru původně před svou smrtí napsal Clive Exton, jenž je znám především jako scénárista filmových adaptací detektivek A. Christie. Hru do finální podoby dopsal Harry Burton a byla s velkým úspěchem byla uvedena v září 2013 na londýnském West Endu.

Asi třicetiletý Kemper právě opouští svůj dům a Spojené státy, ve kterých jako kriminálníky ovládaném státě nevidí svou budoucnost, když tu náhle se u něj objeví jeho osmdesátiletá babička Muddy. Muddy po smrti kamarádky se rozhodla radikálně změnit svůj dosavadní život a alespoň zbytek života strávit podle svých představ. Do této nečekané situace vstupuje ještě Keneth, otec Kempera a syn Muddy, který přijel zastavit svou matku na jejím útěku z domova.
Setkání tří generací jedné americké rodiny spustí vlnu vzpomínek a vyrovnávání se s nesnadným životem a životními rozhodnutími.

Ve městě, kde se všichni znají jménem, nelze tak snadno zapomenout, kým jste. Život, láska i ztráta se v jedné z posledních her britského dramatika Tima Priceho míhají jak na dlani; autor radosti i starosti běžného života v malém zapadlém městečku dokáže popsat s jemností i s prvky lehkého černého humoru.
Hra začíná autonehodou teenagerů April a Gordona a tvoří ji prakticky tři provázané monology zúčastněných postav, které přibližují malost a nejednoznačnost životních rozhodnutí obyvatel malého anglického města. For Once představuje pronikavý pohled na život i smrt v obyčejné společnosti lidí, kteří žijí mimo velký svět.

Hra inspirována skutečnou událostí zkoumá fenomén protestního hnutí Occupy. Hlavní hrdnina, nešťastný Danny tak jako pokaždé usíná na schodech londýnské katedrály sv. Pavla. Jednoho rána se však probouzí a vidí před sebou celou britskou metropoli, jak se připravuje k velkému protestu...

Hra měla premiéru v prosinci 2013 v National Theatre v Londýně.