Česká premiéra hry Láska a peníze za účasti autora
Ve středu 16. listopadu 2011 se v Divadle v Dlouhé konala česká premiéra hry Láska a peníze Dennise Kellyho, který se premiéry osobně účastnil.
Inscenaci, kterou ve výpravě Marka Cpina režijně připravil Jan Mikulášek, můžete navštívit v těchto termínech: 21. 11. a 2., 12. a 27. 12.
Fotografie ze slavnostní premiéry zde. (Autorkou fotografií je Irena Vodáková.)
Zprávy DILIA jaro 2012
Vyšly nové Zprávy DILIA jaro 2012. Najdete v nich obvyklou porci novinek z tuzemska a zahraničí a dále tématické sekce věnované překladům Zuzany Augustové a Jiřího Fishera.
V rozhovoru se představuje polská bohemistka Elzbieta Zimna.
Zprávy DILIA jaro 2012 si můžete stáhnout zde.
Marek Ravenhill a David Gieselmann v Praze!
Slavnostní premiéra za účasti Marka Ravenhilla a Davida Gieselmanna se uskuteční již tento čtvrtek 15. 3. 2012 od 20,00 hod. v Divadle Na Prádle.
Další reprízy můžete v Divadle Na Prádle vidět vždy od 20,00 hod. 18. 3. (druhá premiéra) a 25. 3, 10., 20. a 30. 4., 1.,15. a 22. 5.
Cena Marka Ravenhilla 2011
Nominované inscenace:
Michal Walczak: Amazonie, Buranteatr Brno, režie: Mikoláš Tyc
Ewald Palmetshofer: Hamlet je mrtev. Bez tíže. Činoherní studio Ústí nad Labem, režie: David Šiktanc
David Gieselmann: Holubi, HaDivadlo Brno, režie: Marián Amsler
Petro Kolečko: Kauza Maryša, A Studio Rubín Praha, režie: Daniel Špinar
Peter Handke: Podzemní blues, Pražské komorní divadlo - Divadlo Komedie Praha, režie: Dušan D. Pařízek
Falk Richter: Porucha, HaDivadlo Brno, režie: Marián Amsler
Petr Kolečko: Vejce, Teatro NoD Praha, režie: Tomáš Svoboda
Roman Sikora: Zpověď masochisty, Divadlo Letí Praha, režie: Martina Schlegelová
Texty her Zpověď masochisty R. Sikory a Porucha F. Richtera jsou v elektronické podobě k dispozici v DILIA.
Překladatelská dílna DILIA 2012 - Skandinávské jazyky
Již po osmé organizuje DILIA překladatelskou dílnu pro začínající překladatele dramatických textů. Tentokráte je dílna zaměřena na skandinávské jazyky (dánština, finština, norština, švédština).
Překladatelská dílna DILIA je určena studentům divadelních a filologických oborů, kteří mají zájem o překlad dramatického textu. Účastníci dílny připraví pod tutorským dohledem zkušených překladatelů z příslušného jazyka pět překladů současného dramatu. Podmínkou dílny je, aby se jednalo o text autora, který je v českém prostředí vůbec nebo velmi málo známý.
Během dílny si začínající překladatelé mohou osvojit základní dovednosti překládání dramatického textu, který je oproti překladu jiných literárních žánrů velmi specifický. Zároveň mají možnost konzultovat svou práci se zkušenými překladateli z příslušného jazyka.
Všichni vybraní účastníci dílny jsou povinni zúčastnit se dvou společných setkání. První, které proběhne v polovině června 2012 (konkrétní termín bude upřesněn), se bude zabývat obecnými otázkami divadelního překladu a autorsko-právními otázkami. Druh setkání, které proběhne v první polovině září (konkrétní termín bude upřesněn), bude evaluací dílny. Během prázdnin účastníci konzultují své překlady dle individuální dohody se svým tutorem.
Výsledky dílny jsou formou scénických čtení prezentovány veřejnosti. Překladatel si tak může ověřit svůj překlad na scéně; odborná veřejnost se díky této prezentaci může seznámit s novými texty z nejrůznějších jazykových oblastí.
Uzávěrka přihlášek: 11. května 2012
Povinné přílohy přihlášky: - strukturovaný životopis
- seznam překladů z daného jazyka
- návrh hry, kterou chce účastník dílny překládat
(v ideálním případě i se stručným zdůvodněním)
Přihlášku včetně příloh poslat na emailovou adresu Jana Jiříka jirik@dilia.cz
Účastníci obdrží stipendium: 5 000 Kč
Počet míst: 5 (tj. po 1 místě pro dánštinu, finštinu, norštinu, 2 místa pro švédštinu)
Výběr účastníků: začátek června 2012
Zahájení dílny: červen 2012
Setkání všech účastníků dílny: polovina června 2012 a první polovina září 2012 (evaluační setkání)
Odevzdání překladů: do 31. srpna 2012
PŘIHLÁŠKA KE STAŽENÍ ZDE.
OBYČEJNÝ ŽIVOT
Fraška o těle, strachu a obyčejnosti, neboli o vyprázdněném postmoderním životě beze smyslu a vytyčeného směru. Hledání sebe sama skrze honbu za perfektním a ideálním životem se paradoxně stává hlavním důvodem sebeodcizení. Ztráta identity jde ruku v ruce s přehnanou sebekontrolou, hodinami strávenými ve fitness centrech nebo nesmyslnou snahou o dosažení ideálu krásy a zdraví či snahou se za každou cenu prosadit v práci a ve společnosti.
Hra pro tři postavy se odvíjí ve dvou pravidelně se střídajících plánech. V hravější linii se postavy A, B a C snaží opakovaně vyprávět příběh devětatřicetileté ženy A, která se cítí být pronásledovaná, ale nedokáže přesně určit kým nebo čím. „Velký bratr“ se z vnějšího světa přesunul do našeho vlastního nitra, a je proto těžší jej odhalit. Druhá linie ukazuje groteskně nadsazený obraz současné dánské společnosti: rodinný život muže B se ženou A je stále silněji ovlivňován tajným „vnitřním agentem“, nasazeným stejně tajným „Úřadem pro duševní záležitosti“. Hravá linie se donekonečna opakuje, protože každý pokus o nalezení životního ideálu končí hádkami a osočováním; podobně katastrofálně se uzavírá také linie rodinného života: muž i s dětmi odchází jako novodobá Nora a emancipovaná žena A končí v blázinci.
Lollike Christian
současný dánský dramatik a režisér.
Téměř všechny Lollikovy hry jsou provokativními kontroverzními texty, které odkrývají stinné stránky moderní společnosti. V České republice je Christian Lollike až na jednu rozhlasovou hru (Zázrak; v dánském originále Undervaerket - The re-mohammed - tv show) téměř neznámý. Posledním skandálem okolo tohoto mladého autora byla dramatizace Breivikova manifestu v únoru 2012, kterou plánovalo uvést kodaňské divadlo CaféTeatret. Z inscenace nakonec z etických důvodů sešlo. Lollikovy texty explicitně pojmenovávají současné politické problémy a staví se kriticky k morálce západního světa ve všech možných oblastech: od domovů pro důchodce, církev, přes prostituci, média a reklamu, euthanasii, přistěhovalectví a terorismus až po otázky ekologie.
Christian Lollike byl šestkrát nominován jako dramatik roku na Cenu Reumert, která se každoročně uděluje v různých divadelních kategoriích, a konečně ji získal v roce 2010 za absurdně komickou hru Kosmický děs aneb Den, kdy Brada Pitta zachvátila paranoia (Kosmiske frygt eller Den dag, da Brad Pitt fik paranoia, 2009). V roce 2012 byl na Cenu Reumert nominován znovu, a to za hru Obyčejný život. Cenu Reumert obdržel a dramatikem roku 2013 se stal za hry Skakten, Kagefabrikken a za dramatizaci Breivikova manifestu, Manifest 2083. V roce 2007 pak obdržel cenu Kafkatten, kterou Dánská asociace právní ochrany (Dansk Retspolitisk Forening) oceňuje osobnosti překračující hranice běžného způsobu uvažování o světě a společenských problémech. Hry Christiana Lollika se mimo jiné uvádějí v Londýně, New Yorku nebo Berlíně. Jeho nejnovější hrou je All My Dreams Come True. Et Disneydrama om depression og eventyr (2013), která má za sebou již úspěšné premiéry v Dánsku a Německu.
Heloe Liv
je norská autorka a herečka.
Věnuje se psaní divadelních i rozhlasových her, v Norsku patří v současnosti k nejhranějším dramatikům. Svou první hru vydala začátkem 90. let, do té doby působila v norských divadlech jako herečka. V roce 2006 jí byla udělena Cena Henrika Ibsena, nejvýznamnější cena udělovaná norským dramatikům, mj. za hru Lise L. Úspěšné jsou také její dramatické texty pro děti a mládež; většinu jejích her inscenuje Národní divadlo v Oslo.
LISE L.
Monodrama současné norské autorky Liv Heløe je portrétem norské novinářské legendy Lise Lindbæk. Na pozadí událostí, které zmítaly Evropou v době před, během a po druhé světové válce, nás tato postava provází svým dramatickým životem – od nejútlejšího dětství, přes roky prožité v roli válečné reportérky a svobodné matky, cestující neustále napříč Evropou, až do okamžiku, kdy vyhořelá a zcela bez iluzí vidí smrt jako jediné východisko.
Během let strávených v Itálii byla Lise Lindbæk přímým svědkem počátečního vzestupu fašismu, jako válečná reportérka pak prostředkovala Norsku například španělskou občanskou válku. Druhou světovou válku prožila nuceně v USA, odkud se pak do Norska a ke své dceři vrátila po šesti letech odloučení. Aby mohla co nejvěrněji dokumentovat svou současnost, riskovala Lise Lindbæk často bezprostředně život – a mnohé z něj také své celoživotní potřebě angažovat se dobrovolně obětovala. Co ji k tomu vedlo? Co vůbec člověka k něčemu takovému může vést?
Autorce byla mj. za hru Lise L. udělena norská Cena Henrika Ibsena, rozhlasové zpracování této hry získalo v roce 2009 zvláštní uznání poroty na berlínském Mezinárodním mediálním festivalu Prix Europa.