V pořadí druhá divadelní hra filosofa a spisovatele T. Hájka vychází knižně (stejně jako jeho první dramatické dílo „Najbrtův syndrom aneb Fujtajxl“) v nakladatelství Jaroslav Bárta, Studio JB v produkci umělecké agentury Foibos. Bizarní vyprávění na pozadí pádu režimů líčí příběh tajných policistů na východ od Železné opony, kteří vyšetřují důvody, které přiměly dva tisíce žen, aby se shromáždily na pohřbu svého gynekologa Richarda Gajdy. Posléze se ukáže, že nikdy neměli sexuální styk s ženou, dokonce ani s vlastní manželkou.
  Konfident, typ předlistopadového veksláka, a Náčelník, tlouštík s obnošeném manšestrovém saku, nacházejí ke svému úžasu mezi dvěma tisíci ženami, které se shromáždily na pohřbu svého gynekologa, své manželky Petru (typ zdánlivě unylé krásky) a Jarunu (obstarožní lidová babizna). Protože nejen oni, ale zejména jejich policejní nadřízení Specialista a Figurant vidí ve srocení žen politickou demonstraci proti režimu, začíná vyšetřování kauzy „smrti a pohřbu gynekologa“, jež vrcholí výslechem Petry a Jaruny na detektoru lži otázkami typu: ‚existuje světového spiknutí žen‘? V těch okamžicích ale padá Železná opona, bývalý Konfident se stává podnikatelem, majitelem erotického časopisu. Bývalý Náčelník navštěvuje svého bývalého podřízeného a nabízí mu domácí porno k otištění. Takřka krachující časopis chce Konfident zachránit pomocí čtenářské soutěže: Kdo zabil gynekologa"? Příběh se vrací ke svému základnímu motivu a s ním přicházejí na scénu i Jaruna, nyní bohatá podnikatelka, která odešla od Náčelníka hned po převratu, i Petra, luxusní call-girl. Životní frustrace obou hlavních mužských protagonistů jsou demaskovány. Význam sexu jako poslední útěchy vyvrhelů dějin je v závěru nahrazen erotikou jako zvláštním druhem svobody. Konfident přichází o své celoživotní panictví a Figurant říká záhadnou větu: „Já jsem vrah“."

Známý spisovatel ve své divadelní komedii opět nešetří humorem. Vypráví celkem jednoduchý příběh o zamilovaném, až roztouženém manželském páru. Zdá se, že jeden bez druhého si nedovedou život představit, ale ve skutečnosti se oba chystají k nevěře: odjíždějí na víkend, přečemž on jede se svou sekretářkou, ona s jakýmsi mladíkem. Náhoda je svede do jednoho hotelu, dokonce do sousedících pokojů, a následující ráno se potkají u snídaně... Autorovi nejde o samotný příběh, ale jeho jednoduchou kostru využívá pro demonstrování svého smyslu pro suchý humor a břitkou ironii.

Téma, jak název napovídá, se zaměřuje na události kolem exodu Židů z Egypta. Dva kněží z jeruzalémského chrámu se je snaží 40 let poté zachytit ve svých spisech. Je však mezi nimi zásadní rozpor: starý Izachar oslavuje pou? do „Země zaslíbené“ jako krvavé dobyvatelské tažení, kdežto mladý Ahiram odmítá uvěřit, že by jeho Bůh byl tak pomstychtivý a krutý. Děj se střídavě vrací do doby „egyptského zajetí“, takže i nezasvěcený divák se postupně dozvídá historické okolnosti biblických událostí. Objevuje se postava Mojžíše (stylizovaně vždy jeden z kněží), faraóna Ramsese II. a jeho dcery, jejímž manželem se Mojžíš stal. Není to jediný „smíšený“ pár v tomto příběhu: také Ahiram se hodlá oženit s Egyp?ankou. Oba kněží nakonec zemřou rukou babylónských vojáků. Stojí zde proti sobě v rámci jedné víry dva různé filozofické postoje a tedy dvě stupnice hodnot: na jedné straně askese, slepá služba Bohu, nekompromisnost a nepřátelství „ze zásady“, na straně druhé snaha po smírném přístupu, radostná oslava Boha, ale i plnokrevného života. Oba postoje mají ovšem i mnoho společného.
Stonišův způsob zpracování závažného a aktuálního tématu intolerance poskytuje divákům široký prostor pro vlastní úvahy. Hra je myšlenkově ucelená, dramaticky vyvážená a scénicky různorodá. Zaslouženě získala hlavní cenu v soutěži o původní českou divadelní hru „Cesty 2000“.

Začněme netradičně od konce, kdy se slaví dvě svatby a třetí se chystá. Co se všechno seběhlo u Hospůdky v Podskalí, jak se seznámil mlynář Michal s krásnou Markýtkou, jak škádlila Běla hostinského pomocníka Tomáše, jak staropražskou podskalskou idylu málem zničil zlý pan Tadeáš z velkého domu a jak všechny zachránil chytrý vodník Rybička, se dozvíte v této pohádkové hře, která je vhodná i pro amatérské či mládežnické soubory.

Mladá aranžérka a taxikář, jimž jejich náhodné setkání připomíná dávný flirt. Během svých slovních soubojů, v nichž najednou zjiš?ují, že se jejich vztah naznačený v minulosti začíná dále rozvíjet, se stanou svědky ozbrojené loupeže. Dobrodružství začíná v okamžiku, kdy se rozhodnou, že gangu maskovanému za aranžéry zmaří jednu z jeho zločinných akcí. Fabulace je plná zmatků a nepravděpodobných zvratů.

Hlavní hrdinka Slávka je mladá studentka gymnázia, která vyrůstá v neúplné rodině. Se svou matkou si nerozumí a babička, která pro ni byla nejbližším člověkem, jí zemřela. Slávce se zhroutil celý svět. Ztratila svou životní oporu a její další cesta je ve znamení nejistoty, hledání vztahů k matce a k lidem, kteří ji obklopují. Poté co se k nim do bytu přistěhuje matčin přítel se dvěma dětmi, začne Slávka utíkat z domova mezi lidi, kteří jsou stejně zoufalí jako ona. Jejich život postrádá cíl a je zbaven skutečných citů a hodnot. A tak si život zpříjemňují pomocí drog. Hra se zamýšlí nad problémy dnešních mladých lidí, odhaluje drsnou realitu současného světa - realitu, kterou většina lidí nevidí nebo nechce vidět.

Černokněžník Furimor chce uvěznit Sluníčko. Všechno podrobně promyslí a za pomoci své matky (čarodějnice Kačeny) připraví. Kačena měla kdysi kocoura, ale myslí si, že ho zahubila. Ten se však nyní vrací a spolu se studnařem a rybářem se nechává Furimorem najmout na práci. Netuší, že mu tím pomáhají strojit past na Sluníčko. Všichni tři se jen díky kocourovi zachrání z Furimorových nástrah. Jarda se totiž naučil všechna Kačenina kouzla a jejich pomocí také nakonec oba čaroděje přemůže a Sluníčko vysvobodí.Pohádka je originální, má i vtip a skýtá možnosti různých (hl. světelných) scénických efektů.

Dědeček" je současná komedie o důchodci Mikuláši Ptáčkovi, který je pro nepřístojné chování vyloučen na dvacet let z domova důchodců. Problémy jeho nečekaného návratu do malého bytu řeší rodina tím, že jej umístí na chalupě v Masozobech. Po čase, když dědovi plní jedno z jeho nesmyslných přání - vezou mu nafukovací člun, naleznou dědu již "tuhého" Problém s převozem vyřeší šetrná rodina tak, že dědu naloží do člunu a na zahrádce auta jej převáží domů. Děda i člun po cestě samozřejmě spadnou, děda ožije a ocitá se u chaloupky paní Maruš, se kterou se kdysi "spustil" v domově důchodců. Protože se mu ale stýská po rodině, kam by se chtěl nepoznán podívat, převléknou se s přítelkyní za Mikuláše a anděla a vykonají v rodině mikulášskou nadílku, která nakonec přinese nečekané rozuzlení. Vše končí svatbou.

Diplomati představovaní nikoli jako osobnosti s nejvyšším morálním kreditem, ale spíše v situacích jako vystřižených z bulvárních novin. Sled volně řazených scén s absurdně vystupňovanými motivy současné nadměrné závislosti na mobilních telefonech a na úzkostlivé hygieně společenského styku, jež maskuje špínu uvnitř. Forbíny variabilní dvojice komiků Hloupolína a Chytrolína, kteří převážně představují personál pohybující se kolem politické reprezentace, jsou pokusem o komentář k dění na jevišti. K fekálním a sexuálním úchylkám těch nahoře" však většinou není co dodat, a tak hloupí a společensky neúspěšní či handicapovaní "Hanswursti" vycházejí jako paradoxní hrdinové této "upšoukané řachandy".