
Marie Špalová
Poslední letošní díl cyklu 8@8
Dvorní dramatik britské režisérské hvězdy Katie Mitchell napsal komorní hru pro ženu a muže, která s úspěchem obletěla světová jeviště. Scénická skica v režii Martiny Schlegelové se koná v sobotu 6. prosince od 20 hodin ve Studiu Švandova divadla.
Dítě je jedinečným příslibem budoucnosti. S každým dalším narozením se však roztáčí spirála ekologické katastrofy zvané přelidnění. Mladá dvojice se chystá ve svém vztahu učinit další krok. Brání jí v tom však neustálé analyzování každé maličkosti. Přinese diskuse o založení rodiny konec světa, nebo partnerského vztahu?
„Nová hra Duncana Macmillana je osobitou, netradiční love story, která je zároveň krutě upřímná, zábavná a zcela současná. Vyjadřuje hlas generace, jež si osvojila nejistotu za svůj způsob života.“ Lyn Gardner, The Guardian
V hlavních rolích se objeví Tereza Vilišová po boku Tomáše Dastlíka.
Překlad Kateřina Holá
Výtvarná spolupráce Pavla Kamanová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Tereza Vilišová a Tomáš Dastlík
NÁMĚSTÍ SVATÉHO MARKA
Náměstí svatého Marka - nechcete být o narozeninách sami? nezvěte své přátele! hořká komedie o nepovedeném večírku, na který se nikdo z pozvaných dvakrát nehrne, protože oslavenec Marek rozhodně nepatří mezi ty, které doba žádá, tedy mezi sebevědomé a úspěšné muže.
LOUTKY HLEDAJÍ TALENT
Od 12 let a pro dospělé publikum.
Iluzivní marionetová komedie, která si parodickou formou všímá aktuálního boomu talentových soutěží a reality show.
Nepříliš úspěšného kouzelníka Františka osloví jednoho dne tajemný manažer a nabídne mu smlouvu o zastupování, a především - úspěch a slávu. Podmínkou k Františkově proslavení však je výhra v soutěži SUPERTALENT. Podaří se Františkovi probojovat skrze všechna postupová kola až do finále? Zvítězí? A bude mu ta výhra nakonec stát za to?
Střídavě na jevišti divadla, kde se soutěž koná, a v divadelním bufetu, sledujeme defilé pozoruhodných, více či méně talentovaných soutěžících, kteří dychtí po vítězství. František (s ďábelským Manažerem v zádech) však všechny poráží a dostává se až do finále.
Loutková komedie (psaná pro marionety) si parodickou formou všímá aktuálního boomu talentových soutěží a reality show. Přestavbové projekce, obsahující soutěžní čísla pro děj nedůležitých vystupujících, mohou inscenátoři řešit dle svých možností (fundus) a nápadů, případně je zcela vynechat.
BUDULÍNEK (Pohádka o poslouchání)
Budulínek neposlouchá, dědeček s babičkou špatně slyší a liška zase slyší až moc...
Text respektuje dobře známou zápletku klasické české pohádky o neposlušném chlapci, nicméně ji rozvíjí řadou inovujících motivů. Téma poslouchání se v tomto případě netýká pouze neposlušného Budulínka či přecitlivělých ušisek záludné lišky, ale rovněž Budulínkových prarodičů, kteří naopak slyší prachbídně. Oba dva totiž strašně rádi hrají na hudební nástroje. A ne jen tak ledajaké nástroje – dědeček si pořídil kompletní bicí soupravu a babička zase elektrické housle. Není divu, že kvůli svému hlasitému muzicírování musí každou chvíli jezdit na prohlídku k ušní doktorce. Jejich časté nepřítomnosti využije záludná liška, která unese malého Budulínka do své nory a doufá, že chlapec zabaví její rozjívená liščátka, z jejichž křiku ji neustále bolí uši. Záchranná výprava obou nedoslýchavých rockerů přinese nečekané rozuzlení i překvapivou pointu. Nechybí ani ponaučení, jak si správná pohádka žádá.
Hra byla poprvé inscenována v Naivním divadle Liberec a obdržela celou řadu ocenění, včetně ceny Erik za nejlepší českou loutkovou inscenaci roku. Autor hry obdržel za svůj text Cenu Divadelních novin za Tvůrčí počin sezóny 2011/2012 v kategorii Alternativní divadlo i Cenu festivalu Mateřinka 2013.
Radičkov Jordan
Radičkov se narodil v podhůří Staré planiny ve vesnici Kalimanica, která jak sám řekl, byla pro něho tím nejzajímavějším, co v životě poznal. Psát začal pod vlivem bulharských klasiků, brzy se však vydal svým vlastním směrem. Těžiště jeho prozaické tvorby představují drobné povídky a novely s rysy anekdoty, grotesky, alegorie i satiry, tvořivě navazující na fabulační prvky a styl lidových vyprávění. Nově uvedl postavu bulharského venkovana v jeho protikladné podstatě; zabýval se i konfrontací vesnického a městského způsobu života. Neopakovatelnou originalitou se vyznačují také jeho divadelní hry. Rozbíjí stavbu tradičního dramatu – jinak pojímá místo, prostor a čas, nerozlišuje hlavní a vedlejší postavy, nepřikládá význam posloupnosti dialogů. Chybí tradiční vývoj děje, dominuje neočekávané soužití tragického s komickým, často je využíván princip opakování.
POKUS O LÉTÁNÍ
Legenda? Pravda? Fantazie? Sen?
Skupinka mužů z Avramovských chalup objeví pošramocený vojenský balón, který se z posledních sil drží ve vzduchu, a rozhodne se ho stáhnout na zem a ušít z něj hedvábné košile. Začátek celkem obyčejného příběhu, ale když se mužům podaří balón chytit a on se s nimi vznese do výše, vzniká podklad pro budoucí legendu o chalupářích letících nad Balkánem, mezi anděly a draky. Jordan Radičkov vypráví ve své hře o vzniku legendy a v jeho textu se prolínají prvky magické, fantazijní s realitou života venkovských postaviček pábitelů, svérázů a podivínů. Obraz dávné touhy lidstva: letět, hrát a zpívat vysoko nad „hroudou, která nohy víže“. Úprava vznikla pro inscenaci Divadla v Dlouhé.
MYŠKA Z BŘÍŠKA
"Povídej, ale úplně od začátku."
Když maminka neví, jestli se jí narodí holčička nebo chlapeček, může si s bříškem povídat například jako s myškou. A právě tak nazvala slovenská básnířka Taťjana Lehenová hlavní postavu v dětské knížce Je Miška myška? Scénář této pohádky pro nejmenší diváky, který vznikl pro Divadlo v Dlouhé, vycházející z této novelky, je pohádkovým příběhem na téma, které zajímá každé malé dítě: „Maminko, jak to bylo, když jsem byl(a) ještě v bříšku?“