Literatura jako narkotikum v podání Vladimira Sorokina - dnes už světoznámého klasika současné literární postmoderny.
Sedm narkomanů a narkomanek závislých na literárních dílech netrpělivě očekává příchod dealera. Doposud brali Célina, Faulknera, Sartra, kdo si to mohl dovolit třeba i dražšího Nabokova. Po pozření nově vyvinuté kolektivní drogy, Dostojevského, se všichni propadají do prostoru románu Idiot a stávají se jeho postavami. Jazyk i hrdinové románu však postupně mutují a proměňují se v jakousi psychedelickou variantu sama sebe. Následuje sedm obrazů sedmi intimních traumat, okouzlujících svou, pro Sorokina příznačnou, brutální krásou.

Časově lze Lagarceovo monodrama Pravidla slušného chování v moderní společnosti situovat na přelom 19. a 20. století. Ironickým způsobem, lagarceovsky typickými květnatými a k sobě se vracejícími větami podává mladá řečnice pravidla slušného chování, která mapují život člověka od narození až k smrti, ale i společnost na přelomu století. Dobré způsoby a pravidla, kterým se český občan, ale i mnohý francouzský současník bude občas divit a která svým počtem kulminují až k své vlastní absurdní negaci.
    V říjnu 2007 hostovala v pražském divadle DISK s touto hrou francouzská herečka Corinne Mariotto, režie Francis Azéma.

Hra mladé britské autorky vtipně popisuje rozdíly mezi ženským a mužským viděním světa. Bella slaví s přáteli své 29. narozeniny, bilancuje svůj sexuální život, práci i vztah s otcem. Toho poznáváme v retrospektivních scénách, postupně se dozvídáme, že umírá na rakovinu a že Bella odmítá být s ním v nemocnici, místo toho se opíjí na oslavě. S postupujícím večerem padají zábrany, konverzace se vyostřuje, na povrch vyplouvají dávné křivdy a potlačované emoce...

Hra byla v roce 2006 navržena na Laurence Olivier Award.

Theresa je třicetiletá novinářka. Dělá interview se sedmdesátiletým bývalým režisérem pornofilmů, který ji velmi popuzuje svým machistickým vztahem k ženám a otevřeným přístupem k sexu. Do toho se několikrát sejde s Tonym, jde o rande naslepo, není jím příliš okouzlena, ale mladík ji začne pronásledovat, posílat jí dárky, sledovat ji. Obtěžuje Theresu tak dlouho, až musí vyhledat pomoc policie a nakonec si i změnit jméno. Hra tematizuje náš strach z intimity, ze sexu a zároveň i to, jak jsme svázáni se svvou identitou a jak je těžké ji ztratit.

Rebecca Gilmanvá byla za svou hru nominována na prestižní Laurence Olivier Award.

Velký den v Sářině životě: po 30 letech vyčerpávajícího manželství poprvé jede na zájezd s novým mobilem, který jí dala její dcera Róza cestou na letiště, aby mohly zůstat v kontaktu. Ovdovělá topmanažerka Klaudie je také na cestě na letiště, ale na rozdíl od Sáry je na služební cestě a patří ke skutečným mobilním virtuózkám: používá přístroj nejen jako obchodní artikl, ale hlavně k tomu, aby komandovala a vydírala svého syna Jana. Když na letišti vybuchne bomba, nastane všeobecný zmatek a příležitost, aby se obě dvě ženy setkaly, a to včetně Rózy a Jana, kteří se za svými matkami vydají…    
    V Belbelově „telefonické digitální komedii“ jsou mobilní všichni. Ale právě neustálý kontakt, propojení, spojení a napojení vnáší do všeho ještě o něco větší chaos. Záznamy ve schránce, SMS zprávy, zvukové a obrazové nahrávky vytvářejí natolik bizarní změť informací, až postavy najednou zjistí, že si navzájem stojí tváří v tvář.
    Sergi Belbel je slavný současný katalánský dramatik. Jeho nová hra zaznamenala velký úspěch nejen v jeho rodném Španělsku, ale i v Německu, Francii, Itálii, Slovinsku a dalších zemích.

Situační komedie ze současnosti nabízí bláznivé peripetie milostného života začínající flétnistky a její matky - učitelky hudby.
Učitelka hudby žije sama se svou dcerou Kateřinou - začínající flétnistkou a chce ji přes její odpor seznámit a dát dohromady s panem Pavlem, který jí píše obdivné dopisy a chce podpořit vydání jejího sólového CD. Kateřina však miluje studenta Radka. Když matka pozve Pavla na oběd, vymyslí Radek lest, Kateřina napíše panu Pavlovi dopis, že maminka utrpěla zranění a její návštěva se odkládá. Namísto něj přijde na oběd Radek, který před matkou hraje Pavla. Ten se ale přesto přijde představit a přinese matce květiny k svátku. Radek pohotově zareaguje a se zafačovanou hlavou hraje zraněnou matku. Příběh ještě zkomplikují přespříliš aktivní policista (i jeho je Radek nucen v jedné situaci zahrát) a nahluchlá teta Emilka. Nakonec se prozradí, že pan Pavel (je otcem Radka a zde se spolu poprvé setkají) nestojí o Kateřinu, ale o její matku a tak příběh končí sice svatbou, jak si matka zpočátku přála, ale svatbou její s amantem Pavlem.

Komedie z doby kamenné je důkazem, že lidi se za dlouhou dobu, která nás dělí od doby lovců mamutů, vůbec nezměnili. Jedná se o obraz dnešního života, byť se odehrává v nejdávnější minulosti.
Dva šamani, kteří byli svými tlupami vyhnáni, sledují novou tlupu, která nemá šamana. Protože se nemohou dohodnout, který z nich ji objevil první, nakonec vymyslí plán pro oba: jeden z nich se stane šamanem a druhý bohem. Oba zneužívají svého postavení k pohodlnému, bezpracnému životu, nakonec jsou ale jejich podvodné fígle ženami odhaleny a se štěstím se jim podaří uprchnout. Vzápětí však objeví v údolí hlediště nové oběti a chystají se pokračovat ve svém podvodném způsobu života. V tlupě se setkáváme s neschopným náčelníkem, zbytečným písařem, bojácným lovcem, kariéristickou písařovou, mužů chtivou lovcovou, naivní náčelnickou dcerou, zkrátka s lidmi, které potkáváme každý den a budeme se s nimi zřejmě potkávat navěky.

Sci-fi aktovka, kterou v roce 2005 natočil ČRO2, zkoumá vztah velitele a bioložky kosmické lodi z hlediska vzájemné lásky, ale i důvěry a schopnost obětovat pro druhého svou lásku nebo i život. Za roli velitele řízení letů Jacka byl Jan Vlasák v roce 2006 nominován na cenu Neviditelný herec.
Příběh se odehrává v kosmické lodi těsně před návratem na Zemi. Bioložka Kateřina je ze Země požádána velitelem řízení letů, aby spolupracovala na testu svého velitele Patrika. Aby test mohl proběhnout, musí Patrikovi zatajit, že tento test (simulovaná závada kyslíkové nádrže) probíhá. Tím by však jednak porušila předpisy, hlavně by ale Patrika, kterého miluje, podvedla. Navíc by ho v případě úspěchu ztratila, protože by velel velmi dlouhému letu mimo sluneční soustavu. Test spočívá v tom, že ve středisku řízení letů budou sledovat Patrikovy reakce při řešení neřešitelné situace - prudkého úniku kyslíku. Kateřina nejprve váhá, potom na test Patrika přistoupí, protože ho nechce připravit o životní šanci. Patrik však netuší, že únik kyslíku je jen simulovaný a najde způsob jak situaci vyřešit - tím, že sám sebe obětuje, aby umožnil Kateřině přežít.

Komedie inspirovaná povídkou E. E. Kishe Fridericus Rex z knihy Pražský pitaval, která spekuluje o tom, jak to mohlo být s bitvou u Kolína, která ukončila obléhání Prahy Fridrichem II.
Pruský král Fridrich II. neúspěšně obléhá Prahu, navíc se od Kolína blíží pomocné vojsko generála Dauna. Ve svém stanu odsoudí k smrti známého zloděje Kässebiera. Ten mu ve snaze zachránit si život nabídne, že dokáže jeho vojskům otevřít některou z pražských bran. Fridrich je v situaci, kdy nemá příliš na výběr, a tak na jeho nabídku přistoupí. Dokonce chce, aby mu vyprávěl o některém zvlášť vydařeném kousku. Kässebier to odmítne s tím, že své příběhy je zvyklý vyprávět přátelům u vína a slibuje, že budou-li spolu někdy sedět u dobrého vína, potom mu bude vyprávět o svém nejvydařenějším kousku. Podaří se mu ukrást Fridrichovi váček s penězi a dokonce i Daunovu dýku, kterou Fridrichovi přinesli jeho zvědové z Daunova vojenského ležení. Večer Kässebier pronikne do Prahy a chce s pomocí známé krčmářky opít stráž brány, kterou chce pruskému vojsku otevřít. Od fízla, který si k němu přisedne, se dozví, že v Praze je tak hrozný hlad, že ráno se má Praha Fridrichovi vzdát. To ovšem uráží Kässebierovu "stavovskou čest" a tak se rozhodne, že když nemůže ukrást Prahu pro Fridricha, ukradne ji Fridrichovi. Od místní prostitutky získá kontakt na člena štábu, prokáže se Daunovou dýkou a prozradí, že pomocné vojsko je již nablízku a je zbytečné v této chvíli se vzdát Fridrichovi. V závěru se v převleku zúčastní jednání o kapitulaci a tam u dobrého Fridrichova vína začne vyprávět svůj příběh, na konci svůj převlek odhalí a dá se Fridrichovi poznat.

Černá komedie ze současnosti nabízí bohaté možnosti divadla na divadle. Diváci jsou svědky "vytunelování" jednoho člověka druhým a zažijí výměnu životních rolí dvou hlavních protagonistů - bezdomovce a diváka. Text nabízí mnoho humorných, komických situací, ale závěr je mrazivě krutý.
Na divadelní představení přichází jeden z diváků pozdě a na jeho místě sedí zanedbaný bezdomovec s celým svým majetkem ve dvou igelitových taškách. Po krátké hádce ho divák vyhodí ze svého místa. Bezdomovec, který se živí tím, že po hospodách vypráví a přehrává příběhy z literatury, začne vyprávět svůj životní příběh, který ho ze squotu přes vysokou školu, zahraniční stáž a manažerské místo dostal nakonec až na okraj lidské společnosti. Ke svému profesnímu růstu využíval přízně žen a tytéž ženy potom stály i u jeho pádu na dno. Během vyprávění, k jehož přehrání získá jednoho z diváků, tohoto diváka bezohledně okrade o oblek, peníze i lidskou důstojnost a vymění si s ním místo - obrazně i doslova.