Příběh jedenácti bratří Klapzubů, kteří vytvořili pod píš?alkou táty Klapzuby geniální fotbalový tým, je zasazen do doby první republiky. Tehdy se na sportovní zápasy ještě chodívalo ve svátečním klobouku jako na společenskou událost. Klapzubovic jedenáctka z Dolních Bukviček uchvacuje celou Evropu svou dovedností. Základem úspěchu hochů však není jen dokonalá technika a bratrská souhra. Jejich pravidly hry a života jsou pojmy dnes často zapomenuté - píle, odvaha, čestnost, poctivost a opravdové přátelství. V jejich těle vítězí upřímné a zdravé nadšení a otevřené srdce. O tom, že život není jenom kopaná, je přesvědčí několik půvabných atletických borkyň, ale předtím je čeká ještě nemálo bizardních dobrodružství... Divadelní adaptace české klasiky vznikla pro konkrétní inscenaci Divadla Minor, a má proto charakter spíše scénáře s přesnými scénickými poznámkami. Počítá s využitím loutek a filmových dotáček.

TLUSTÝ PRASEeil LaBute patří mezi přední současné americké autory. V České republice se uvádějí jeho hry Tvar věcí a Trůn milosrdenství. Tvar věcí a dva další LaButeovy texty byly zfilmovány.   Dramatik se často zaměřuje na zákeřnost a bezcitnost ve vztazích mezi příslušníky především mladších generací.   Slabost a zrádnost jsou i tématem hry Fat Pig. Úředník Tom potká na obědě přátelskou a vtipnou Helenu. Váhavě ji pozve na schůzku – Helena je totiž obézní. Začínající opatrný vztah odhalí Tomův dotěrný a cynický kolega Carter, který novinku škodolibě roznese po firmě. Podráždí především Jeannie z účtárny, Tomovu bývalou dívku., která věří v obnovení vztahu. Helena, vědoma si svého handicapu, Toma varuje před zamilováním, ale sama mu podlehne. Zdá se, že spolu budou š?astní. Carter ve slabé chvilce Tomovi vypráví, jak se v dětství styděl za svou otylou matku a varuje ho. Podle něj nás všichni outsideři – tlustí, homosexuálové, mrzáci či staří lidé děsí, neboť nám připomínají, čím můžeme být. Znejistělý Tom sice přivede Helenu, která už se nechce skrývat, na podnikovou party na pláži, ale právě tam ji opustí i přes její prosby a slib, že se kvůli němu změní…

Komedie o ševci – lidumilovi a vynálezci, který neopatrně zasáhne do řádu přírody a uvězní smrt na hrušce v zahradě svého domku. Následky jsou samozřejmě nedozírné – i když některé vypadají na první pohled komicky. Smrt na hrušce – téma staré lidové pohádky známé téměř po celém světě, je ústředním tématem i této komedie o dobru a zlu, i o časech, kdy ještě chodil Pán Bůh se svatým Petrem po zemi a odměňoval dobré skutky. Soupeření nebe a pekla o lidské duše s jejich dobrými i zápornými vlastnostmi vnáší do hry nejen humor, ale zároveň i motivy velmi současné. Jde o vpravdě hudební komedii pro široký okruh publika.

Notový materiál od autora zprostředkuje DILIA.

Peškovo zpracování téměř notoricky známého tématu dívčí války nabízí divákům všech věkových kategorií zajímavé, překvapivé, humorné, ale místy i mrazivé momenty, které  pracují především s nejrůznějšími stránkami „české povahy“. Inspiračním zdrojem komedie jsou především Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Osou hry je samozřejmě epizoda se Ctiradem a Šárkou. A snad ještě prozraďme, že válka začne po té, co srdnatá Vlasta nesnese urážky hrubých mužů a jednoho z nich beze všech okolků nakopne. Nezanedbatelnou roli této komedie má i hudební složka, jak bývá u Peškových her dobrým zvykem.

Notový materiál od autora zprostředkuje DILIA.

Zrzavou subretu napsala Iva Peřinová, jako loutkovou komedii pro Liberecké Naivní divadlo v roce 1998. (Známá verze s názvem Zvířecí divadlo.) Druhým autorem se stal Vlastimil Peška, který o pět roků později rozšířil komedii o písňové texty a upravil ji pro činoherní jeviště. Jde v pravdě o rozkošnou alegorickou hříčku z prostředí divadelního zákulisí,ve které se (podobně jako u Ezopových bajek) na charakterech zvířat, ukazují lidské nešvary. Že jde o rovinu výsostně komediální snad nemusíme ani poznamenávat. A tak se divák může těšit na pestrou dějovou mozaiku, ve které se představí pan režisér Prase a jeho asistentka Kráva, či herečka Vrána a její ječící kolegyně Opice. Objeví se také mistr Kozel a senilní bard divadelních prken Jelen, či mladá a ambiciózní inspicientka Kachnička. Celý děj pak řádně zamotá zrzavá subreta – Liška.

Notový materiál může zprostředkovat DILIA.

Generál Rapl a král Dupidupus připravují vojnu se sousedním královstvím. A náramně by se jim hodila čertovská kůže, o které švec Klabánek tvrdí, že má kouzelnou moc. Kam šlápnou boty z takové kůže, sedm let tráva neroste. A buben, tou kůží potažený, zažene každého protivníka. Zatím ale má z kousíčku  té kouzelné kůže spravené boty jenom kořenářka Jojdálková. Boty netlačí a šlapou skoro samy.Však to kořenářka potřebuje. V Pekle  je zatím živo. Čerti připravují velkou slávu. Čertovská babice Hromnice se bude vdávat a Velká kniha osudu jí za ženicha  určila mladého čertiska Kudrnáče. Ten ale tráví  každou chvilku raději  mezi muškáty chaloupky a zamilovaně  pokukuje po ševcovic  Madlence. Protože ani v pohádce není nic jednoduché, je to právě on, kdo o  svůj kožich přijde.Nakonec vše dobře dopadne. Každý dostane, co mu patří. Kudrnáč Madlenku, Hromnice čerta Štětína a král s generálem místo v pekelném kotli.

Vídeň roku 1912. Alma Mahlerová, slavná vdova po Gustavu Mahlerovi a femme fatale rakouské umělecké scény, se půl roku po Mahlerově smrti seznamuje s mladým umělcem Oskarem Kokoschkou. Začíná vztah plný vášně a žárlivých scén, dvojici sužuje přízrak mrtvého Mahlera, ze vzpomínek na nějž se Alma stále nemůže vymanit. Příběh je líčen očima jejich nenarozené dcery Virginie, dítěte, které Alma s Oskarem čekala, ale rozhodla se těhotenství i vztah po třech letech ukončit. Zhrzený Oskar, celý život podporovaný věrným přítelem architektem Adolfem Loosem, po rozchodu odchází na frontu, kde je těžce zraněn. Později v Drážďanech, stále mučen touhou po ztracené lásce, nechá si Kokoschka vytvořit loutku v životní velikosti přesně podle Alminy lidské podoby a rozhodne se s ní žít. Alma se mezitím stačí vdát a rozvést s architektem Walterem Gropiusem a vzít si básníka Franze Werfela. Na konec jsme svědky jejich posledního setkání a zadoufáme spolu s Virginií, že naplnění osudového vztahu bude možné...

Hra je napsaná podle skutečných událostí (dle autobiografických knih Oskar Kokoschka: Můj život a Alma Mahlerová: Můj život), jsou v ní použity citace z obou knih, z Kokoschkových dopisů a básní a také projekce Kokoschkových obrazů.

Čtyři možné pohledy na hloupost povýšenou na ideál tak, jak je svázána s dobou a intimními vztahy. Nahlédneme do středověku, ranného kapitalismu, 60.let 20.století a současnosti. Jednotlivé příběhy jsou svázány forbínami a podkresleny hudebním doprovodem. Hra se s humorem snaží ukázat, že na hloupé situace vždy existuje nějaké řešení. Možná také ne zrovna ideální, ale adekvátní situaci. Humor je ostatně obecně pokládán za jeden z nejlepších léků na lidskou hloupost...
    Na středověkém hradě se chystá Rytíř do boje. Aby v době nepřítomnosti neutrpěla jeho „čest“, největší rytířova hodnota, dává své manželce pás cudnosti. Ani si neuvědomuje, jaké krutosti se dopouští. Naštěstí ale vyhozený klíček najde Trubadúr a ze š?astného vysvobození vzejde plod lásky. Rytíř se vrací. Díky chytrosti své ženy, ale hlavně proto, aby si zachoval čest (možná, že také trochu zmoudřel), přijímá dítě za svého pokračovatele rodu.
    Konec 19. století povýšilo na svůj ideál snobství. Kapitalistova žena jedná se svým manželem tak, že mu bere veškerou potřebnou sebedůvěru a chu? do změn, které nastupující 20. století přináší. Manžel, ze vzdoru, ale také možná proto, že si neví jiné rady, hledá pomoc u vyhlášené metresy. A světe div se, ta zkušená žena mu ji poskytne. A nejen jemu, ale poradí i jeho manželce, která ji vypátrá těsně po jeho odchodu. I tady se našla cesta ke vzájemnému pochopení.
    A pohled do jiné doby. Soudruh Nadřízený přichází zajistit téměř státně důležitý ideologický úkol. Jedná se o úklid před nadcházející oslavou 1. máje. Přes zdánlivou bezmocnost těch, kteří mají práci vykonávat, se najde řešení. Budou předstírat, že to „žerou“, začnou švejkovat. Nikdo neví, je-li to správné řešení, je však jisté, že přispěje ke změně.
    I naše současnost má svá úskalí. Rodina, do které nahlížíme, je v krizi. Otec s matkou si nerozumí a dcera je ponechána tak trochu na pospas sama sobě. Všichni si prožívají osobní krizi. Jsou však, díky předchozím vzájemným vazbám dostatečně silní, aby je problémy spíše posílily, a aby k sobě dokázali opět najít cestu. Dítě, které se má narodit je symbolem nové naděje.
    Průvodci On a Ona, kteří hru dotvářejí a posunují v čase formou forbíny, mají dost prostoru, aby každému představení vtiskli osobitý ráz. V jednom ze svých dialogů říkají to, co by snad mohlo být mottem celé hry: Ona: No, snad nás čekají lepší časy. I když je mezi námi stále hlouposti dost. A jaké dostává rozměry.. Ve středověku to byl boj o čest panímámy, později boj o osobnost, potom boj o život a dneska boj o všechno možné. Ale stále je to boj s lidskou hloupostí. On: Jak vznešeně to zní a jak je to při tom prosté. Všechno to začíná doma, v lásce, ve vztazích těch dvou, tří, nebo dneska i více intimně spřízněných osob.

Příběh dvou mužů - milenců, kteří spolu žijí dvacet let a vychovají syna jednoho z nich, se odehrává na atraktivním místě. Jeden z partnerů je totiž majitelem travesty kabaretu a druhý hvězdou, která v něm účinkuje. Původní činoherní komedie nesla název tohoto night clubu "La Cage aux Folles" a napsal ji Francouz Jean Poiret. Měla takový úspěch, že byla v zápětí dvakrát zfilmována - ve francouzsko-italské koprodukci (hlavní role hráli Michel Serrault a Ugo Tognazzi) pod stejným názvem, v americké verzi (hlavní role Gene Hackmen a Robin Williams) pod názvem Ptačí klec. Muzikál, rovněž pod názvem La Cage aux Folles, vznikl na zakázku amerického producenta.   Světová premiéra muzikálu byla roku 1983. V Bostonu i New Yorku bylo publikum u vytržení. Největším oceněním však byly čtyři Tony Awards (1984).  První české uvedení proběhlo v HD Karlín, Ladislav Županič je nositelem Ceny Thálie´98 za mimořádný výkon v roli Albína.   

Viktor, který právě opustil výnosné místo v bance, se setkává s bývalým spolužákem Patrikem, emigrantem v USA. Vypráví mu o setkání s fatální dívkou Miou, kterou zachránil před sebevraždou. Mia je gotička – poslouchá gothic – apokalyptický a temný styl rockové hudby, chodí v černém, samé náramky a řetízky. Rebelka ve značkovém oblečení, která  nenávidí establishment a miluje peníze svých rodičů. Karla, Viktorova žena je alkoholička, neš?astná z lhostejnosti svého muže. Bibi, mladá novinářka, provozuje nestandardní sex vždy a všude – s čalouníkem na opravovaném křesle nebo převlečená za policajtku, dávající pokutu. Bratislavou se toulá homelessák, který se prohlašuje za Jima Morrisona. Živí se hraním jeho písní a věštěním z dámských kalhotek. Na Slavíně vstane z hrobu dávno mrtvý ruský plukovník a roku 2003 se vyděšený ptá Bratislavanů – povězte mi, co je tohle za město?!
Prvky černé komedie se střídají s pasážemi cool dialogů, jemnost s násilím a víc než o lásce mluví tyto bloudící postavy o sexu. Zkažená doba, zkažení lidé, zkažená láska. Temná komedie o morálním chaosu, nevěrách, incestu a cynismu tzv. krize středního věku.
Hra získala Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru roku 1995.