Posloucháš se, jak mluvíš?

Rodina. Neděle. Diskuze po obědě. Tři generace. Matka (otec chybí) – bývalá disidentka, od mládí ochránkyně přírody, dcera s manželem – pracující v rodinné firmě na instalaci solárních panelů – a mladší dcera – účastnice klimatických protestů (byla párkrát u psychologa).

Linie boje vedená uvnitř environmentálního diskurzu. Rozhovory v rodinách jako dnešní bojové pole klimatické krize. Čaj? Katalogy mediálních předobrazů. Vnější svět v našich intimních prostředích. (Dá se vnitřní a vnější oddělovat?) Jak být účinným subjektem změny? Co je hysterická reakce a kdo hranice „zdravé“ reakce určuje? Dá se vůbec uskutečnit změna ve společnosti „kultivovaně“? Není každý protest v perspektivě každodennosti nemocí? Hysterie versus pasivita.

Studie dialogu. Probouzení společného vědomí. Uvidět budoucnost. Nechat organicky prorůst zeleň napříč chronicky se vracejícími pozičními spory!

Tento divadelní text vznikl volným použitím metody dokumentárního divadla – verbatim. Metoda verbatim vytváří dramatický text na základě záznamu otázkami řízeného rozhovoru mezi vybranými mluvčími. Tento záznam je pak tvůrčím způsobem přepracováván do finální podoby. Text Naši – Studie rozhovoru o klimatické krizi vznikl pro HaDivadlo a jeho 45. sezonu věnovanou klimatické krizi s názvem „Zdroje“. Výchozím záměrem byla snaha vidět problém klimatické krize komplexněji a dostat ho v našem zobrazení ze sféry vědeckých grafů do rozhovorů mezi lidmi. Vybrali jsme si situaci rodinné diskuze po nedělním obědě. Samotnému výběru zpovídaných „mluvčích“ předcházel výběr autorů, kteří reprezentují určitou škálu přístupů k agendě enviromentálního aktivismu podobně jako „zpovídaní“ mluvčí a posléze i zobrazené postavy. Výběr „mluvčích“ vycházel z našich vzájemných rozhovorů o tom, jaký typ diskuze by byl pro situaci debaty o klimatické krizi v roku 2020 a diváky HaDivadla nejvíc přínosný. Opustili jsme proto myšlenku zobrazovat spor racionálních vědeckých názorů s takzvanými „popírači“ a rozhodli se sledovat škálu názorů a přístupů různých generací a společenských vrstev, které v zásadě existenci klimatické krize připouštějí. Cílem bylo abstraktní názory personifikovat a hledat za nimi konkrétní lidi interagující v rodinném prostředí. Rodina nám tak sloužila jako metafora lidství, ve kterém taky obýváme jeden domov – naši planetu.

Je horké letní léto a na opuštěné venkovské plovárně zazní výstřel. Kdo je zavražděný a kdo vrah? Proč se tak stalo a jak tato událost ovlivní poklidný život ve vesnici? Tato hra, která se celá odehrává v letních dnech na vesnické plovárně, přibližuje tři vesnické dvojice. První z nich jsou dva senioři, starousedlíci František a Marie. František je bývalý voják a Marie, která si na Františka nejen potají myslí, je bývalá učitelka, která má tady na plovárně svůj kiosek. Marie Františkovi vaří a uklízí, ale František má rád svůj klid, takže o sestěhování nechce ani slyšet. Druhou dvojici tvoří dva registrovaní partneři Radim a Honza, kteří se do vesnice přestěhovali před pár dny. Kriminalista a spisovatel Radim by raději zůstal ve městě, ale Honzu to do vesničky strašně táhlo. Radim ale nevěří, že je to jen kvůli pracovnímu místu, které Honza jako IT specialista nedaleko získal. Navíc Radim začíná vyšetřovat noční vraždu. Třetí dvojicí jsou mladí manželé David a Tereza. David pochází z vesnice, takže se na venkov vždy chtěl vrátit, zatímco městská Tereza chtěla na vesnici, protože je lepší mít dítě zde než ve městě. David sice doufá, že přestěhováním přestane Tereza na dítě myslet, neboť zatím sám dítě nechce. Teprve tady na vesnici ale zjistí, že je to Terezino skutečně největší přání. Poslední do party je seniorka Anežka, která je kamarádkou Marie. Je to starší protivná drbna, kterou nemá nikdo rád. Stále totiž vše ve vesnici, s pečlivostí sobě vlastní, sleduje a pochopitelně i komentuje. Největší letní událostí má být vesnická oslava, jejíž pořádání si vzala na starosti vždy agilní Marie, neboť když oslavu udělá na zdejší plovárně, bude mít v kiosku pěkně velký obrat. Ale ze všeho nejdříve je potřeba plovárnu pěkně upravit, natřít plot a pěkně vyzdobit. Jen pár dní před oslavou ale dojde k večerní vraždě. To znamená nejen vyšetřování, ale i vypuštění bazénu a zajištění místa činu. Jak dopadne tato vražda na obyvatele vesnice? Kdo byl zavražděný a kdo vrah? Podaří se nakonec uspořádat oslavu včas, a jak bude probíhat? Budou se vesničané, nejen během vyšetřování, navzájem chránit nebo i udávat? Tato detektivní situační komedie přibližuje zajímavým způsobem život a charaktery usedlíků i nově přistěhovaných obyvatel vesnice v této pro ně netradiční situaci.

Středověká legenda o Modrovousovi ožívá v podobě hororového melodramatu. 

Temná, nevlídná pláň a nikde ani živáčka. Do tmy svítí jen jedno okno paláce, komnata mladé, křehké hraběnky Purmelendy. To okno svítí rudě. A v dálce u severního obzoru další světlo. Zlověstný smaragdový plamen na vrcholu tajemné věže, z níž každou noc vyjíždí tryskem tajemný jezdec. Předchází ho zvuk loveckého rohu a děsivá píseň. Každou noc se tenhle ďábel vydává na lov a jeho divoké štvanici neunikne žádná z panen, i kdyby byla hraběnkou.

V podání belgického dramatika Michela de Ghelderoda je Modrovous (Sir Halewyn) neodolatelný pěvec, ke kterému míří fascinované ženy z široka daleka. Krajinou se po jejich záhadném mizení šíří nenávist k tajemnému ďáblu. Smůlu anebo štěstí Halewyn má, když vzbudí zájem krásné a emancipované Purmelende. Konečně nachází rovnocenného soupeře, který se může stát jeho zkázou i vysvobozením. Ghelderode si ve svém extatickém hororu všímá nejen vrahovy mysli, ale i nitra oběti. Bez jistoty, zda si „svého“ vraha podmaní, kráčí Purmelende neznámé síle vstříc.

Michel de Ghelderode (1898 – 1962), francouzsky píšící belgický prozaik, dramatik a esejista vlámského původu, patří k představitelům expresionistického dramatu a bývá označován za „flanderského Shakespeara“. Pro jeho tvorbu je typická forma hororové grotesky se silnou výtvarnou inspirací v dílech Pietera Bruegela a Hieronyma Bosche. Miloval ale také např. divadlo masek, čehož je hra Sir Halewyn (vycházející z vlámská verze legendy o Modrovousovi), dramatická balada o posedlosti vášněmi, jasným důkazem. Ne vždy totiž musí mít ďábel podobu rohatého čerta, stačí, když si na sebe vezme masku člověka.

Texty písní: David Košťák

Hana se po patnácti letech strávených v cizině vrací domů. Jihočeská vesnice na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce, je ale pod vodou. Před lety musela ustoupit gigantické stavbě atomové elektrárny Temelín. Jak těžké je opouštět domov? A je možné odpustit zpřetrhané kořeny a rozbité sny? Hana neví. Ví ale, že má odvahu podívat se zpátky, ptát se sebe samé i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech odhodlá setkat s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.

Divadelní adaptace úspěšného románu Jiřího Hájíčka, který byl v roce 2013 oceněn cenou Magnesia Litera. Po úspěšném románu Selský baroko (Magnesia Litera 2006 za prózu), který tematizoval rozpad tradičního venkova v padesátých letech minulého století, zkoumá autor dál českou vesnici, tentokrát na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Příběh zrcadlí politická a společenská témata doby, téma nuceného opouštění domovů v důsledku výstavby jaderné elektrárny, vysidlování a bourání obcí a brutální proměny krajiny. Rybí krev je ale především poutavým lidským příběhem tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění.

V DILIA je k dispozici také divadelní adaptace románu Selský baroko, který tvoří s Rybí krví volnou sérii venkovských dramat.

Divadelní adaptace cenami ověnčeného románu s takřka detektivním půdorysem, odehrávající se na současném jihočeském venkově.

Neobvyklá zakázka přivádí genealoga Pavla Straňanského až do padesátých let dvacátého století a jeho pátrání postupně vynáší z archivů na světlo tragický a zdánlivě zapomenutý příběh z období kolektivizace vesnice. Osudy několika sedláků a jedné prosté venkovské krásky, staré křivdy, které však v myslích pamětníků i potomků stále ještě nejsou promlčené. To jsou hlavní témata příběhu o hledání viny a odpuštění.

Románová předloha získala mimo jiné v roce 2006 cenu Magnesia Litera za prózu a 3. místo v anketě Lidových novin Kniha roku 2005.

V DILIA je k dispozici také divadelní adaptace románu Rybí krev, který tvoří se Selským barokem volnou sérii venkovských dramat.

Hra o životě nebojácného podnikatele (ON) a trochu ustrašeného syna (ON). Jejich vzájemná konfrontace v postoji k reálnému životu přináší řadu drobných generačních konfliktů, ale v konečném důsledku má každý z nich upřímnou snahu tomu druhému pomoci.

Hra je napsaná ve dvou časových rovinách. Minulost – kdy dominuje ON (otec) a přítomnost, kdy dominuje ON (syn).

Situační komedie dává za pravdu každému z nich. Jen v jiném čase.

Bohatá rodina, zvrhlé manýry. Tak je možné charakterizovat prostředí, ve kterém vyrostla Barbora, světoznámá modelka, hlavní postava hry. Domácí násilí, brutální výchova, mamon v každém jednaní jednotlivých členů rodiny, neúcta a pohrdání, to jsou vlastnosti jednotlivých členů rodinného klanu.

Až po zmizení Barbary začínají členové rodiny odkrývat svou pravou tvář, tváříc se nechápavě a nevinně.

Dějem hry nás neohroženě provází tajemný MUŽ, který posouvá hru na hranu mezi realitou a fantazy.

Světoběžník Milan přichází domů na Slovensko, aby se postaral o poslední rozloučení se zesnulou matkou. Před pohřbem se setkává se svým bratrancem, úspěšným místním spisovatelem. Celoživotní provázanost obou bratranců a rozdílné názory na život, i když v přijatelné formě, jsou základem jiskřivých dialogů, podbarvených nostalgií a směřujících k jedinému filozofickému názoru: Život je někdy pes!

George Orwell, Jan Mikulášek

Překlad: Eva Šimečková

Žánr: dramatizace

Obsazení: 6 mužů, 3 ženy (variabilní)

Šokující sci-fi utopie, či temné obrazy z české minulosti? Jisté je, že velký bratr tě stále sleduje!!! Dramatizace alegorického románu 1984, děsivého příběhu o manipulaci s lidskou myslí.

Ocitáme se v Oceánii, jedné ze tří supervelmocí, které spolu bojují o nadvládu na Zemi. Hrdina Winston je členem Strany, jež ovládá veškerá média i myšlení lidí. Winston je ovšem jedním z posledních, kteří si uvědomují, že Strana lže. Už jen toto zjištění pro něj znamená jistou smrt. Rozhodne se najít někoho, komu by se mohl se vším svěřit. Zamiluje se do Julie a prožije s ní neuvěřitelnou vášeň i nekonečný strach z odhalení. Prožívají nejkrásnější okamžiky svých životů, vědomi si blížícího se trestu. Smrt by pro oba milence byla vysvobozením, jenže Velký bratr – ochranář a otec celé Oceánie – má s nimi trochu jiné plány…

Dramatizace vznikla pro Divadlo Petra Bezruče, kde se s úspěchem uvádí od roku 2009.

„Orwellova strhující kniha provokuje moji představivost, ať se tomu bráním sebevíc. Děsí mě a dojímá, vyvolává ve mně temné obrazy z české minulosti, nutí mě přemýšlet o tom, kdo jsem a kde jsou mé hranice.“ (Jan Mikulášek)

Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.