Agentura DILIA pravidelně podporuje mladé české autory a divadelníky formou inscenačního Divadelního grantu DILIA. Původně se vzhledem k náročné situaci, kdy se realizace většiny dotovaných projektů z přechozích dvou let díky celosvětové pandemii posunula až na rok 2022, Divadelní granty DILIA v tomto roce udílet neměly. Dozorčí rada DILIA však ve prospěch studentů rozhodla o udělení mimořádného Divadelního grantu pro rok 2022.

V letošním mimořádném grantovém řízení byly podpořeny tři projekty: 

• Není nám to jedno – Máma 22 – inscenace překladu bosenské hry – FPF Opava (10.000,- Kč)
• Na políčku – inscenace původní autorské hry – DAMU Praha  (10.000,- Kč)
• Mišpacha Afterglow – inscenace původní autorské hry – DAMU Praha  (10.000,- Kč)

Grantová komise rozdělila celkem 30.000,- Kč.  

GRATULUJEME!

Originální koncept divadelní degustace tentokrát proběhne ve VILE Štvanice pod taktovkou mladého režiséra Adama Steinbauera. Projekt, který pravidelně dvakrát ročně představuje krátké hry současných autorů, slibuje divákům nevšední kulturní, ale i kulinářský zážitek.

Jednotlivé chody té nejžhavější současné české dramatiky provedou návštěvníky od přípitku až po dezert. Diváci se mohou těšit na čtyři krátké hry, které vznikly přímo pro tuto příležitost a jejichž autory jsou Tomáš Ráliš, Šimon Peták, Petr Hruška a Adam Steinbauer.

17. 4. 2022, 20:00 ve VILE Štvanice

VEČEŘE S NOVOU HROU

V rámci večera budou uvedeny čtyři hry:

Tomáš Ráliš: Hladobyt

Šimon Peták: Vtělení

Petr Hruška: Na cestě

Poslední hrou bude autorské dílo od samotného režiséra! Jaký je název?

Nechte se překvapit!

Režie: Adam Steinbauer

Hrají: Agáta Červinková, Eva Leinweberová, Jan Horák, Martin Veliký, Václav Marhold

Součástí večera je speciální velikonoční degustační menu. Nasytíme masožravce i vegetariány!

Vstupenky k dispozici zde.

V této konverzační komedii se ukrývá malé pohrávání si s realitou okolo nás. Hana dopisuje svůj román o muži, který kreslil atlasy lidí. Její partner Matúš se od ní odstěhoval. Tvrdí, že když píše, nedá se s ní žít. Navíc ji podezírá, že si někoho našla. Hana má totiž u sebe hlavní postavu svého románu, která za ní jednoho dne přišla. Je to mladík Yves a žije v bytě u Hany a Matúše. Problém však je, že ho vidí jen Hana. Zdá se, že tedy budeme řešit jakési vztahové zauzlení mezi nimi, ale Hana román dopíše a Yves zmizne. Potom se však něco stane. Haně román nepřijmou, musí ho upravit. Má na to vliv velikost kabelek a křížovky a Matúš se přizná, že je už půl roku bez práce. Hana začne román přepisovat. Yves se znovu objeví, ale začíná se měnit. Stále víc a víc, protože požadavky na změny se vrší.

PIPI Někdy mám dojem, že zlomem mezi mládím a stárnutím je nespavost. Sedím celé noci na tomhle křesle a vracím se do dětství, kdy jsem byla nejšťastnější, to si musím přiznat. A ráno jsem tak unavená z nevyspání, že nemám sílu ani na současnost, natož na budoucnost. Přesto se pokaždé těším na vůni kávy, na svého koně, na zvuk cereálií, když se sypou do misky, na švitoření sýkorek na krmítku a haštěření vrabců, vlastně se těším i na další zprávy od lidí na Facebooku o Pipi Dlouhé punčoše, kterou před Vánoci opakují každý rok. Maminka je už čtyřicet let anděl a můj tatínek černošský král, jak víte. Ne afroamerický - černošský. I v tomhle se můj život s Pipiným zázračně shoduje.

Hrdinkou je žena s velkým dětským srdcem v dospělém těle, naivní a odvážná, jako její milovaný vzor Pipi Dlouhá punčocha. Pro mnohé podivínská paní se rozhodla rozdávat dobro stůj co stůj, i když svět kolem se pomalu řítí do prázdnoty. Po mnoha letech se setkává s dávnými kamarády z dětství, otevírají se stará tajemství, přání i smutky, ale hlavně přichází čas Vánoc a spolu s ním chvíle jednoho velkého zázraku.

Nová komedie Davida Drábka napsaná přímo pro Pavlu Tomicovou v hlavní roli měla premiéru v dubnu roku 2022 v Městských divadlech pražských.

O knize

Roman Sikora: Frühstück mit Leviathan. Theaterstücke. Berlin: Neofelis, 2021, ed. Barbora Schnelle.

Antologie obsahuje sedm aktuálních divadelních her Romana Sikory, jednoho z nejvýznamnějších současných českých politických dramatiků. Sikora propojuje kritiku kapitalismu s divadelně specifickou analýzou mocenských struktur společnosti, jíž dominují tržní mechanismy a v níž vykořisťování a hon za ziskem prosakuje až do nejintimnějších sfér mezilidských vztahů. Jeho postavy hovoří formalistním jazykem plným redundantních a útržkovitých vět, který dekonstruuje každodenní fráze a idiomy. Sikorovy hry jsou hořké a sarkastické komedie s citem pro groteskní absurdity současné společnosti.

Ve hře Zámek na Loiře, vítězné hře dramatické soutěže Talking About Borders 2017, předkládá Sikora groteskní obraz našeho eticky vyprázdněného světa práce a tematizuje aroganci, nekultivovanost a oligarchické struktury v současné politice. Hrdina komedie Tři dny aneb Sestup a vzestup pana B. popisuje svou kariéru úspěšného a bezskrupulózního bankéře, než mu úraz znemožní pokračovat v práci. V dluhové spirále končí na ulici, kde však i nadále konsekventně buduje vztahy na základě tržních principů, jejichž obětí se nakonec sám stává. Ve Smrti talentovaného vepře je parabolicky zobrazeno mocenské zneužití uměleckého talentu v totalitních strukturách na základě biografie prasete v masovém chovu. Hra Na cestě k vítězství nás zavádí do řad rakousko-uherské armády doby První světové války a ukazuje v brutálně-satirické podobě mentalitu válečné mašinerie. Sikorova Antigona v apokryfní hře Smetení Antigony obrací svůj hněv a protest proti všemu a všem. Hosté, kteří přicházejí na Snídani s Leviathanem, jenž je jedním z nejbohatších podnikatelů světa, jsou v naději na odměnu ochotni vzdát se jakýchkoliv principů. Ve hře Pražské jezulátko zasazuje Sikora biblický příběh zrození do drsné a cynické současnosti.

Edičně připravila a přeložila Barbora Schnelle, která je rovněž autorkou úvodní eseje a rozhovoru s Romanem Sikorou. Hru Smrt talentovaného vepře přeložila Kathrin Janka spolu s Barborou Schnelle. Vychází jako třetí svazek edice Drama Panorama – Neue internationale Theatertexte (Drama Panorama – Nové mezinárodní divadelní texty) v nakladatelství Neofelis Verlag Berlin. Více informací na stránkách nakladatelství https://neofelis-verlag.de.

Pořádá Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V. v rámci projektu panorama #2: übertheaterübersetzen, jež byl podpořen Zmocněnkyní Spolkové vlády pro kulturu a média a Německým fondem překladatelů (Deutscher Übersetzerfonds) v rámci programu Neustart Kultur. Za podpory Českého literárního centra, jež je součástí Moravské zemské knihovny v Brně. Ve spolupráci s divadlem Schaubühne Lindenfels a nakladatelstvím Neofelis Verlag

Komisař Berka vyšetřuje vraždu ženy a během vyšetřování se do zavražděné zamiluje, protože mu připomíná jeho tragicky zesnulou manželku.

Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška jsou rozhodně jedním z nejslavnějších českých románů, a to nejen doma, ale i v celosvětovém měřítku. Notorický, úředně stvrzený blb Josef Švejk, který se dokáže vyvléknout z čehokoli, bývá někdy považován za ztělesnění české národní povahy, jindy zas za plivanec na národní hrdost statečného, odvážného a bojechtivého českého národa.

Tak či onak Švejkovy neuvěřitelné lapálie za velké války připadají dodnes leckomu k popukání. Není to ovšem jen Švejkova komičnost, která se knihou line v rámci občas značně divokých eskapád. Haškovi se skrze postavu tohoto prosťáčka podařilo své čtenáře nejen pobavit, ale také postihnout absurditu rakousko-uherské válečné mašinérie. Ba co víc, za velkolepou klauniádou vykreslit brutalitu moderního válečného konfliktu, v němž miliony lidí umírají strašlivými druhy smrti, ať už přímo na frontě nebo v zázemí. 

Výrazná divadelní adaptace Romana Sikory vznikla pro Horácké divadlo Jihlava, kde měla premiéru v roce 2020.

Jediná divadelní hra o bývalém nejbohatším Čechovi na pomezí satiry a dokumentu.

V České republice se v posledních letech konečně začíná diskutovat o obrovské moci několika málo jedinců: oligarchů. Nejčastěji se tato veřejná debata točí kolem šéfa Agrofertu, který si založil politickou divizi svého koncernu, vstoupil s ní do parlamentu a dnes je dokonce premiérem České republiky, z jejíhož rozpočtu a z dotací Evropské unie za podezřelých okolností čerpá dotace pro svůj mamutí koncern.

Svého času se hodně hovořilo o Viktoru Koženém, zakladateli Harvardských privatizačních fondů, které s harvardskou univerzitou neměly samozřejmě nic společného a Kožený na ní ani nikdy nestudoval. Legendární je výrok tehdejšího premiéra Václava Klause: „Jen více takových Kožených.“ Koženého reputace byla záhy notně pošramocena, když se ukázalo, že vyvedl většinu kapitálu z fondů na Kypr a přivlastnil si je. Václav Klaus měl, jako vždy, ovšem samozřejmě pravdu. Takových Kožených bylo v České republice mnohem víc. Většina z nich záhy majetek, který v České republice nahromadila, vyvedla do zahraničí, nejlépe do nějakého daňového ráje, aby z něj v České republice, tedy v zemi původu jejich bohatství, nemuseli platit žádné daně, a tedy vrátit své rodné zemi pokud možno co nejméně.
Jedním z takových dalších „Kožených“ byl samozřejmě Petr Kellner, majitel PPF Group, tedy někdejšího Prvního privatizačního fondu. Bezkonkurečně nejbohatší Čech, jehož impérium působí na třech světadílech a jehož firma samozřejmě sídlí v daňovém ráji v Amsterdamu. Sám Kellner se vyhýbal médiím. Jeho fotografie jsou téměř nedostupné a na veřejnosti se vyskytoval zřídka. Informace, které se o něm dají dohledat jsou jen ty oficiálně povolené, anebo jde o nekonečnou řadu spekulací a teorií spiknutí, které pravý obraz Kellnerových podnikatelských aktivit nakonec pomáhají zamlžovat.

Text vznikl pro brněnské Divadlo Feste, kde byl poprvé uveden v roce 2020.

Groteskně ironickou antiutopii o tom, kam může lidstvo přivést korupce a globalizace zločinu, napsal Egon Bondy, otec českého undergroundu, na počátku devadesátých let minulého století a přesto - téměř po třiceti letech - neztrácí na své aktuálnosti. Hlavní hrdinka Vera se živí jako prvotřídní hacker, jednoho dne ji na tajnou práci najme globální mafiánská firma, čímž se Vera záhy ocitne na seznamu lidí určených k likvidaci. V žánru akčního thrilleru s parodickými prvky vycházejícími z komiksového vyprávění i s prvky politické satiry sledujeme její pokus o únik, který však nekončí dobře. Ale to není na románovém ději podstatné. Zásadní je cesta, kterou hrdinka podnikne, poznává nové lidi, a především pak zločinecký systém, na němž jsou založeny celosvětová společnost a hospodářství. Text nechce podat pochmurný obraz pokleslého světa zločinu, v hravé a groteskní formě se trefuje do živého tématu současnosti, jímž je dokonaná fúze zločinu a globální ekonomiky...