Princeznu Julii střeží její rodiče jako oko v hlavě, nesmí nikam mimo zámek a zámeckou zahradu, protože jejich starší dcera Johanka kdysi neustále cestovala a nadobro se ztratila. Julie je nespokojená a touží po cestování. Jednoho dne v její komnatě náhodou nechtěně přistane vesmírná loď řízená kapitánkou Xénií a bláznivým Marťanem. Julie se od služebné Veroniky dozví, že její sestra se ztratila při cestování vesmírem a nemůže najít cestu zpět, protože je zakletá. Leda by jí přivedl někdo její krve. Julie se rozhodne, že to udělá a přemluví kapitánku Xénii, aby jí pomohla ztracenou princeznu Johanku najít. Cestují pak společně po pohádkových planetách - Čertovsko-vodnické, Bláznivé či Pohádkové a Zakleté - na kterých žijí pohádkové bytosti. Na každé planetě vypátrají stopu princezny Johanky, která tam byla těsně před nimi, zasáhnou do příběhů jednotlivých pohádkových planet a některé přiberou na palubu vesmírné lodi. Postupně se všichni zapojují do pátrání po Johance, kterou dostihnou až na čajovém dýchánku princezen na Zakleté planetě.

Veselá, vtipná moderní divadelní pohádka je určena zejména pro dětské divadelní soubory. Délka představení 45 - 50 minut.

Příběh pohádky se odehrává napůl v nebi a napůl v pekle. Družina andílků i čertíků je veselá partička, která vymýšlí kdejakou neplechu. Mezi andílky žije také Andělka a anděl Tonda. Andělka touží po lásce a je nespokojená s "nudným" životem v nebi. Tonda chce zase dívku, která by nebyla tak andělská, ale trochu od rány a plná energie. Podobně v pekle žije čertice Julie a čert Denis, kteří jsou podobně nespokojení. Julie chce lásku a taky zmizet z pekla, kde musí neustále péct čertům koláče a roztápět pod kotli a Denis touží po něžné a mírné dívce. Zápletka začíná na Zemi, kam tajně přijde družina andílků a čertíků na dětskou Mikulášskou zábavu. Tam pozná Tonda Julii a Denis Andělku a zamilují se. Luciferovi a Archandělovi je ale jasné, že čert patří k čertici a anděl k andělce, a tak se rozhodnou nespokojencům udělit lekci. Andělku promění v čertici Julii a obrácené a obě dívky vymění. Všichni nakonec pochopí, že každý čas od času chce, co nemůže mít, a to může věci pěkně zamotat.

Veselá divadelní pohádka je určena zejména pro dětské divadelní soubory. Odehrává se na "rozpůlené" scéně. Délka představení 45 - 50 minut.

Počítačový inženýr s pragmatickým viděním světa se zamiluje do královny Říše fantazie. Z jejich lásky se narodí dvě dcery - dvojčata. Inženýr Alexandr se ale rozhodne vrátit do světa lidí a odvede si jednu dceru - Alžbětu - s sebou, aby ji vychoval v moderním světě. Druhá dcera - Elizabeth - vyrůstá s matkou - královnou Marion - v Říši fantazie. Alžběta je zvláštní dívka, neustále zasněná a začtená do fantasy příběhů. Jednoho dne objeví počítačovou hru Říše fantazie, kterou vytváří její otec a náhodou se jí podaří do hry vstoupit. Ve hře, a zároveň v Říši fantazie, slaví Elizabeth své 15. narozeniny a chce se svými přáteli - vílami, elfkami, jednorožcem, bláznivým klaunem a dalšími - odejít na Kouzelný vrch, aby poznala Říši fantazie. Matka jí to však nedovolí, protože říši napadl zlý čaroděj, který se spojil s kolegou Virem, jež zase napadl fantazii dětí v lidském světě. Alžběta a Elizabeth k sobě musí najít cestu, aby obě říše zachránily.

Veselá a moderní divadelní pohádka je určena zejména pro dětské divadelní soubory. Pracuje s oblíbenou tematikou fantasy příběhů. Délka představení 45 - 50 minut.

Král se rozzlobí na svou starší dceru, věčně nabroušenou, drzou a zlobivou princeznu Katku a rozhodne, že se musí vdát. Podmíní tím také svatbu zamilované, něžné mladší dcery, princezny Haničky. Hanička se svým milovaným princem Petrem se rozhodnou vyhledat v Začarovaném lese kouzelníka Kristiána, aby jim pomohl situaci vyřešit a našel pro Katku ženicha. Princezna Katka je však sleduje a vmísí se do situace tak drze, že trochu popleteného kouzelníka rozzlobí a ten ji začaruje. Katka se stane čarodějkou a zapomene své jméno, jenom tři dobré skutky, které učiní, ji mohou ze zakletí vysvobodit. Hanička s Petrem zděšeně utečou a Katka se přidá k družině čarodějek, musí jim i kouzelníkovi sloužit.

Veselá divadelní pohádka je určena zejména pro dětské divadelní soubory. Pracuje také s autorskými písničkami. Délka představení 45 - 50 minut.

Komorní příběh se odehrává ve třech srpnových dnech roku 1968. Na počátku comandante Fidel Castro se svou asistentkou Lucií přijíždí, provázen ochrankou, do haciendy vládního letoviska u moře. Zde hodlá strávit kratičkou soukromou dovolenou, přiváží si rybářské náčiní. Lucia však nese i kufříkový psací stroj. Lucia je comandantova pravá ruka, komunikuje vysílačkou s „centrálou“, komanduje vojáky z Fidelovy ochranky, odmítá nebo vyřizuje rušivé telefony, asistuje Fidelovi při tvorbě interview, které zapisuje pro zveřejnění. Zná svého comandanta dlouho, už z bojů v horách, je jeho pamětí, ale i hlasem svědomí. Jejich vztah evokuje manželství po řadě let, manželství, které dosud nevychladlo, ale už se ustálilo v rámci pevných pravidel. V podvečer prvního dne, kdy Lucia s Fidelem pracují na důležitém rozhovoru pro nejmenovaný světový časopis, telefonuje sovětský velvyslanec a informuje „svého drahého přítele“ o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Nepřipravený Fidel je zprávou ohromen, spontánně invazi odsoudí a odmítne dál s velvyslancem komunikovat.

Z dovolené se stává noční můra. Fidel se místo rybaření pokouší sepsat projev, v němž by před kubánským národem i světem odsoudil invazi jako zradu. Diktuje Lucii patetické formulace, ale stále je vyrušován telefony. Nakonec Lucia nařídí centrále, že smí do letoviska přepojovat jen Raúla – Fidelova bratra (ministra obrany). Jeho prostřednictvím je monitorovaná situace v Havaně, Fidel se dovídá o demonstraci před sovětskou ambasádou a je hrdý, že kubánský lid vnímá situaci stejně jako on. Povzbuzený se vrací k projevu, ale nedokáže se soustředit. Posílá Lucii pryč z pracovny, ladí na rádiu ohlasy ze světa, pije rum, kouří a obrací se k zaskleným fotografiím svých někdejších spolubojovníků Che Guevary a Camila Cienfuegose, muže, s nimiž kdysi tvořil revoluční „svatou trojici.“ Vyčítá jim jejich nedisciplinovanost, kvůli které předčasně umřeli, a on zbyl na všechno sám. V dalším dni comandante pokračuje v práci na projevu, na který veřejnost napjatě čeká. Stále častěji však utíká ke vzpomínkám na dobu bojů v Sierra Maestra a na ty dva mrtvé a vzteká se, když mu Lucia skepticky oponuje. Z ženiných poznámek je zřejmé, že Camilova smrt v letadle asi nebyla nešťastná náhoda a že i Guevarův odjezd do Bolívie měl méně „romantické“ příčiny než ty určené ke zveřejnění. Fidel náznaky obvinění odmítá. Vojáci přivážejí do haciendy noviny, kde už jsou zprávy o zatčení a odvlečení Dubčeka a spol. Fidel zlověstně předvídá osud zatčeného Františka Kriegla a jeho hněv roste. Vzpomínky na obětavého Kriegla jsou ještě živé, neboť vybudoval na Kubě síť nemocnic. Projev stále není hotov. Do letoviska přilétá vrtulníkem Raúl s informacemi o zasedání kubánské vlády. Přiváží Fidelovi čistou uniformu, aby mohl posléze jet s projevem rovnou do televizního studia. Bratři plánují, že hned po projevu dojde k vyhoštění sovětských diplomatů, poradců a vojenských i ekonomických školitelů. Vláda se chystá i k vypovězení hospodářských smluv. Seznam kroků, které situace bude vyžadovat, se rozrůstá. A Fidel zachmuřeně vnímá důsledky svého emotivního rozhodnutí. Pod tíhou situace vybírá z úchytek pruty a chystá se s oddaným Raúlem vyjet člunem na ryby, aby si dopřál krátký relax.

V dalším dějství (po přestávce) ve zvuku odlétá helikoptéra s Raúlem do Havany, Lucia sklízí zbytky společného rybího oběda a pak evokuje smířlivé vzpomínání na „staré dobré časy v horách“. Chvilková intimita však vyústí v hádku o politických kompetencích, Fidel v obraně svého stanoviska cituje z knihy J. P. Sartra. Když Fidel osamí v pracovně, telefonuje prostřednictvím centrály do Sartrova bytu v Paříži. Doma je jen Simona Beauvoire (Sartre je na demonstraci proti invazi). Fidel s ní mluví s něhou a Lucia (neviděna) žárlivě odposlouchává. Nemůže tušit, že comandantův rozhovor s manželkou Sartra je vlastně hořkým loučením se zástupci evropské intelektuální levice. Netuší to ani divák a teprve zpětně smysl telefonátu pochopí.

V posledním dni se Fidel v pracovně haciendy připravuje na ohlášený příjezd televizního štábu. Nervózně snídá, sprchuje se, cvičí, obléká si čistou uniformu. Pak v přímém přenosu před užaslým štábem a ohromenou Lucií schválí invazi jako záchrannou akci. Po skončení přenosu šokovaný štáb mlčky vyklidí prostor, odejdou i vojáci ochranky. Fidel strnule sedí u psacího stolu jako svá vlastní socha. „Probudí“ jej až telefon. Sovětský velvyslanec mu gratuluje ke změně stanoviska. Fidel drsně hovor ukončí a „dovolí si“ emotivní reakci na vlastní jednání, které vnímá jako zradu ideje. Dojatá Lucia jej „mateřsky“ utěšuje: „Udělal jsi to pro národ! To není zrada.“

Název hry evokuje komediální žánr, jde však o psychologické drama.

Rodinná oslava osmdesátin paní Marie. V salónu secesní venkovské vilky se sejde téměř celá rodina. Nebude to však poklidný večer. Pere se špinavé prádlo a otvírá třináctá komnata. Jen přítomnost místního praktického doktora jako by téhle společnosti vůbec nepatřila. Všechno se změní v okamžiku, kdy následujícího rána po oslavě najdou v salónu tři z hostů mrtvé. Kdo je zabil? Jak a proč zemřeli?

Vyšetřování se ujímá nepříliš schopný policista a ani soudní projednávání neučiní jasno. Jako by hlavní bylo ukončit spis a zařadit do kartotéky, bez ohledu na skutečné vyšetření záhadného úmrtí a objasnění pravdy. Zdá se, že všechno svědčí proti paní Marii, jen motivace není jasná. To však vzhledem k jejímu psychickému šoku nelze. Paní Marie je osvobozena, ale soud jí určí ústavní léčbu. Teprve když se mladý psychiatr zamiluje do vnučky paní Marie, Denisy, začíná se všechno vyjasňovat, další hrozící problém však přinutí paní Marii, aby mladému muži sdělila své tajemství, a přizná dlouho skrývanou pravdu. Stačí jen malá chvíle nepozornosti a další tragédie je na obzoru.

První původní divadelní hra psychiatra, prozaika, básníka a překladatele Jana Cimického.

Divadlo LETÍ ve spolupráci s agenturou DILIA uvede ve VILE Štvanice 9. října první letošní díl cyklu scénických skic 8@8, bláznivou satiru na divadelní a filmový průmysl z pera berlínské autorky s rumunskými kořeny Nory Abdel-Maksoud The Making Of v režii Natálie Deákové.

Nekompromisní hra, kterou díky svému tématu jistě ocení nejeden divadelník, filmař či nadšenec pro oba obory, je tak první vlaštovkou sezóny, která bude na 8@8 opět bohatá. „V LETÍ se netajíme tím, že berlínské Maxim Gorki Theater je nám svou dramaturgií a inscenačním stylem velmi blízké. Herečka, autorka a režisérka Nora Abdel-Maksoud je s touto scénou také úzce propojena, hrála například v inscenaci A pak přišla Mirna, kterou má LETÍ také na repertoáru. Potěšilo nás, že i její autorská tvorba naprosto konvenuje naší poetice a hlavně máme stejný humor. Tahle komedie z prostředí divadelního a filmového průmyslu v režii naší dlouholeté spolupracovnice Natálie Deákové, která v LETÍ připravila mimo jiné inscenace Králíček a Rozhovory s astronauty, jistě pobaví nejen znalce divadelního a filmového zákulisí,“  přibližuje Marie Špalová, dramaturgyně Divadla LETÍ, výběr textu i spolupráci s režisérkou Natálií Deákovou.

Další díly cyklu 8@8 chystá LETÍ hned na následující měsíc a budou rovnou dva – oba uvedeny jako součást off programu Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Bude jimi 27. listopadu text Miroslavy Svolikové ta zeď se pospojuje sama a hvězda promluvila, hvězda taky něco řekla, který připraví režisérka Linda Dušková. O dva dny později, 29. listopadu, pak LETÍ uvede text Bonna Parka Kňourání mléčné dráhy v režii čerstvého absolventa DAMU, talentovaného režiséra a laureáta Ceny Evalda Schorma Adama Skaly. Kromě těchto dvou dílů se mohou návštěvníci VILY na podzim těšit ještě na to nejlepší ze současné rumunské dramatiky – LETÍ představí nové překlady her zaměřených na náctileté publikum, které vznikly v rámci Překladatelské dílny Agentury DILIA, a to v režii Kashi Jandáčkové.

9. 10. 2018 ve 20:00 ve VILE Štvanice

Nora Abdel-Maksoud:

THE MAKING-OF

Překlad: Helena Eliášová

Režie: Natália Deáková

Hrají: Natália Drabiščáková, Zuzana Ščerbová, Marek Adamczyk a Jiří Štrébl

Ambiciózní, tvrdá a manipulativní režisérka Gordon chce vytvořit první německý superhrdinský trhák. V hlavních rolích Batman, hrdina všech hrdinů, Šakal, postmoderní animální libertin, a Dívka, představující univerzální ženskou prasílu, ušlechtilou, ale zároveň divokou ženu-bohyni. Batmanovský remake je Gordoninou první a jedinou šancí u filmu, musí uspět, jinak se bude muset vrátit ke své původní profesi, kterou je… divadelní režie.

Bláznivá satira na svět filmu a divadla, zoufalá komedie o paradoxu herectví a taky labutí píseň rolí, které ve skutečnosti nedokáže nikdo zahrát. Premiéra hry se konala 13. ledna 2017 v Maxim Gorki Theater v autorčině režii, za níž byla oceněna prestižním divadelním časopisem Theater heute cenou Nejlepší mladá režisérka roku 2017 a cenou Kurt-Hübner-Regiepreis 2017.

Projekt vznikl za podpory Dozorčí rady DILIA a MHMP. Překlad hry vznikl za podpory NČLF a Goethe Institutu.

Vstupenky v jednotné výši 150 Kč v síti Goout.net nebo na e-mailové adrese produkce@divadlo-leti.cz.

Základní jednotkou společenských tanců je pár. Tedy muž a žena. Tak úzká spolupráce dvou lidí se blíží až k podstatě partnerské existence a je psychicky velmi náročná...

Kristýna našla deník. V něm starou fotku z tanečních a taky zápis: „Nikoho nemůžete změnit. Buď lidi milujete takové, jací jsou, nebo je nemilujete. Buď je přijímáte, nebo nepřijímáte. Tak to prostě je. Každý je tím, čím je. Buď tančíte, nebo netančíte. Musíte být k sobě naprosto upřímný. Musíte se rozhodnout, co chcete. Musíte se předem rozhodnout, zda chcete tančit nebo ne.“ A ples vzpomínek může začít! V jednotlivých krátkých obrazech, z nichž každý je věnován jednomu společenskému tanci, sledujeme hravé variace na téma partnerských vztahů.

Hravá interpretace dramatických událostí z období Protektorátu: horečnou činnost fiktivní odbojové skupiny – československé ligy výjimečných – téměř smete nečekaný úder nastupujícího říšského protektora Heydricha, který přijíždí do Prahy nastolit pořádek. Zachrání situaci mytický český superhrdina Pérák, který díky pérům na nohou přeskakuje pražské ohrady, tramvaje a domy a škodí fašistickým okupantům? A existuje vůbec?

Skutečné osobnosti naší historie v neuvěřitelných souvislostech. Podaří se Václavu Morávkovi, Adině Mandlové, Juliu Fučíkovi, Jaroslavu Foglarovi a dalším uskutečnit převratný plán? Čas se krátí a situaci komplikují parašutisté z Anglie. Vše neodvratně směřuje k atentátu! Fiktivní dobrodružství se prolínají s historickou realitou a vytváří překvapivý alternativní výklad dějin.

Operní libreto se odehrává v nejmenované republice kdesi v Latinské Americe.

Mladá dívka Eva věší na balkóně svého domu prádlo. Je doba siesty. Evino snění o budoucí lásce „poslouchá“ jen socha maršála a podřimující policisté před svou budovou. Pak je siesta narušena demonstrací, která přichází z horní ulice a zpívá kánon: „Vyjděte do ulice/už je to tady/tohle je revoluce/Viva!“ Uprostřed demonstrujícího davu, který strhává sochu maršála, vyniká mladík Richard, který na dálku flirtuje s Evou. Ta uniká z balkónu a z dosahu své babičky (Staré ženy) a vmísí se mezi demonstranty, kteří živelně oslavují revoluci sborovou „Omamnou písní“. Na soklu po stržené soše pulzuje do tmy neónové srdce, Vietnamci rozkládají stánek, kde prodávají trička se srdcem, Eva tančí s Richardem a posléze, přes varování babičky, která na melodii „Omamné písně“ kontruje věšteckými slovy zkušené matróny, se Eva s Richardem sblíží, čímž končí expozice.

Na pozadí jejich rozvíjejícího se milostného vztahu souběžně sledujeme porevoluční kvas. V ději nás posunují sbory a měnící se kulisy: Hospoda u pomníku se změní v McDonald´s, dům s původním označením POLICIE se postupně mění ve Všeobecnou banku, pak je v něm Zastavárna, BINGO, cestovka Travelan…  Evina babička zemře, Richard, před kterým Evu varovala, se zachová „dle její věštby“, takže opouští těhotnou Evu, podvádí své kamarády a uniká s lupem (podnikatelským záměrem vytuneloval banku) do ciziny. Na náměstí před McDonaldem posedávají turisté, fotí si vývojové změny: průvod mnichů zpívajících sborovou píseň „Tenkrát na Golgotě“, vietnamské stánkaře, kteří nabídku svého zboží přizpůsobují poptávce, měnící se sochy na soklu pomníku, bezdomovce, řečníky, prostitutky atd. Eva mezitím už má syna a zazní její ústřední árie „Advent.“ I dospívání syna sledujeme zpočátku v náznacích prostřednictvím měnícího se prádla, které Eva věší na balkóně. Když je dětské prádlo vyměněno za trička a džíny puberťáka, objeví se syn v průvodu demonstrantů protestujících proti globalizaci a zazní sborová „Píseň mladých anarchistů“. Při policejním zásahu syn ve tmě vyšplhá do bezpečí na „rodný“ balkón. V následném obraze už je mu dvacet, sedí na balkóně s notebookem v klíně a sluchátky na uších, Eva zpívá o svém zklamání: „Porodila jsem Marťana“, ale po následné hádce se citově sbližují a nám je zřejmé, že syn není virtuální idiot ale přemýšlivý mladík.

Eva se také přestane o vývoj syna obávat, vdá se a odchází s manželem. Syn zůstává s počítačem na balkóně, sleduje příchod svého „nepovedeného“ otce Richarda, který se (asi po krachu) vrátil z ciziny. Rozhořčený syn vyprovokovaný Richardem jej fyzicky napadne, a pak mu zpívá svou ústřední árii „A jednou přijde den, kdy probudí tě chlad“. Jejich konfliktu sekundují bezdomovci. Na pozadí této „rodinné události“ probíhá další zvrat. Lešení na cestovce Travelan je sundáno a objeví se logo „Soukromé pracovní agentury – SPAZ“. Stejné logo mají i muži stavějící na náměstí řečnickou tribunu a pořádková četa bořící stánek Vietnamců. Syn pozoruje ze svého balkónu blížící se zástup. Je to organizovaná manifestace, na kterou dohlíží početní svalnatí pořadatelé, též s logy SPAZ na rukávech. Jedním z nich je i Richard, který našel své uplatnění a pyšně ukazuje synovi přihlížejícímu z balkónu „služební“ pistoli. Na ploché střeše budovy SPAZ je kulometné hnízdo s černě oděnými muži. Manifestanti nesou transparenty: Práci pro každého! Pořádek! Čistota! Pevná ruka! A ukázněně se řadí před tribunou. Na budově SPAZ je prosklený výtah, kterým na náměstí zpomaleně sjíždí řečník –muž v polovojenském obleku. Zástup na náměstí fascinovaně sleduje jeho příchod na tribunu. Syn přihlíží z balkónu. Večerní náměstí je nasvíceno pohyblivými reflektory, které pročesávají nadšený dav řvoucí VIVA! Pak řečník vztáhne ruce a do nastalého ticha vykřikne: „Národ?“ Dav hromadně odpoví: „Zde!“ Dramatická situace vyvrcholí zvukem výstřelu. Řečník na tribuně je smrtelně zasažen, upadne. V odvetě zazní kulometná palba ze střechy. Syn na balkóně s puškou v ruce klesne na kolena. V chaosu zní sirény, dav prchá, okna a neóny budovy SPAZ jsou rozbíjena. Na balkón šplhají nezřetelné postavy, zahalí mrtvého „syna“ do prostěradla a odnáší do pokoje.

V posledním obraze působí náměstí opět poklidně. U stolků před Mc Donaldem sedí turisté, dvojice prostitutek, pod soklem sochy popíjejí bezdomovci krabicové víno. Vietnamci ve stánku prodávají trička s podobiznou syna. Na balkóně je nápis: Vaše foto s otcem hrdiny 10 $. Studenti a důchodci 5$. Pod balkónem čeká Richard na zákazníky. Turistická dvojice se s ním fotografuje a pak shromažďuje i ostatní ke skupinové fotce. Řadí policisty, prostitutky, Vietnamce, mnichy a pingly pod balkón a zatím, co turista zaměřuje objektiv, shromáždění zpívají spirituál: „Zachránil nás jak anděl seslaný z nebe“, kde má každá skupina svůj výstup. Během zpěvu a focení projíždí (po pohyblivém chodníku) v popředí Eva ve smutečních šatech a se smuteční kyticí. Nikdo ji nevnímá, zpěv graduje, opona padá.