Clarkův celovečerní debut Čí je to vlastně život? byl v roce 1972 původně napsán pro televizi. O šest let později Clark hru přepracoval pro divadlo a tato verze získala v roce 1978 cenu za nejlepší novou hru na West Endu. Clark potom vytvořil třetí verzi, kde je v hlavní roli navždy nehybného pacienta inteligentní, talentovaná a krásná sochařka a v roce 1979 s ní dobyl Broadway, když za ní herečka Mary Tyler Moorová obdržela Tony Award za nejlepší herecký výkon. Hra je svým tématem stále aktuální, zejména poté, co loni tiskem proběhl případ Američanky Terri Schiavové. V České republice hra dosud nebyla uvedena.
Ken Harrison býval ve všech ohledech úspěšný muž, po nehodě je však navždy upoután na lůžko, bez možnosti pohnout čímkoli jiným než hlavou. Naděje na zlepšení jeho stavu se rovná zázraku. A tak Ken začíná svůj dlouhý boj na právo rozhodnout svobodně o svém dalším osudu… Strhující drama se odehrává v atraktivním prostředí nemocnice a přináší velmi dobré herecké příležitosti, zejména pro hlavního představitele.

     Mladá literární historička Vicky dostane od univerzity zdánlivě nudný úkol – sepsat studii o díle dávno mrtvého portorikánského spisovatele - mravoučného, křes?ansky orientovaného Maria Casanovi. Navštíví proto jeho dceru Mercedes, nyní již velmi starou dámu. Ta jí představí svého otce jako vzorného muže, mravní pilíř portorikánské literatury, který si vzal za manželku slavnou portorikánskou herečku a setrvali spolu ve vzorném manželství až do smrti. Vicky však při pátrání v rodinném archívu objeví starý sešit a v něm text erotické, téměř pornografické hry z roku 1939, jejíž hlavní hrdinkou je tajemná mulatka Teresa. Tak začíná vzrušující pátrání po geniální utajené části tvorby Maria Casanovi, autorovi smělých textů, prvních erotických her, které byly uváděny na sklonku 30. let v zapadlém divadélku v přístavu  San Juan. Vicky odhalí šokující skutečnosti a uveřejní je ve svém článku. Vzápětí se jí ozve Mercedes, která ji obviní ze lži a ze zrady. Obě ženy se znovu setkávají. A Vicky se teprve tentokrát dozví, kdo byl doopravdy autorem oněch skandálních her… Hra je psaná originální formou, která prolíná současné pátrání Vicky obrazy z minulosti a zejména obrazy ze zmíněných her. Vytváří se tak strhující atmosféra napětí a erotiky, některé pasáže jsou stylizovány do jakési snové noční vize, ve kterých se Vicky stává svědkem dávno minulých scén, vše je podkresleno podmanivou latinskoamerickou hudbou a rytmizováno tancem, ve kterém se setkávají postavy z minulosti, ale posléze i ze současnosti. Jazyk hry je ozvláštněn tajemnými africkými slovy mulatky Teresy. Tato originální hra nabízí jedinečnou příležitost osvěžit dramaturgický plán.

          Do obchodu se sexuálními pomůckami vstoupí žena. Naváže rozhovor s majitelem, vyptává se na funkci některých pomůcek. Jejich dialog směřuje nejen k informaci o nabízeném zboží, ale především k odhalení vlastních životních problémů. Při hře s předváděním pomůcek, která začíná vesele a nezávazně, se jak zákaznice, tak prodavač dostávají do stavu, kdy jeden na druhém vybíjejí svou nastřádanou agresi, muž (dříve suflér v Burghtheateru, jehož vystřídaly ženy - nápovědky) a emancipovaná žena vkládají do stále krutější sadomasochistické hry veškerou tíhu svých psychických problémů a lidskou osamělost. Ve chvílích, vzájemného mučení si vyprávějí o svém životě a realizují svou skrývanou potřebu ztrestat druhé pohlaví za vlastní osud. Hra končí tím, že prodavač - chiropraktik namasíruje ženino zmučené tělo, aby vůbec mohla vstát, a ona pak odchází s tím, že přijde zase.

Leonhard Huizinga byl holandským autorem druhé poloviny 20. století. Jeho lehká ironická komedie „Eskymák z Amsterodamu aneb Žádné zprávy od táty“ vypráví příběh s až podivuhodnou zápletkou. Vědecký pracovník, člen výzkumné expedice Královské akademie věd Robert Stevenaart zmizí na dlouhých deset let beze zpráv kdesi za polárním kruhem mezi Eskymáky. Spolučleny expedice, ale i manželkou Věrou a dcerou Lily, je považován za nezvěstného. Ovšem život jde dál – dcera Lily dospěje, včetně „snoubence Arnošta“. Také strádající manželka Věra si najde v opuštění přítele - svého právního zástupce Petra, s nímž udržuje tajný intimní vztah. Společně se po deseti letech „žádných zpráv od táty“ chystají nezvěstného vědce prohlásit za mrtvého, aby se konečně mohli vzít. Do této situace se absolutně nečekaně vědec Robert Stevenaart vrací. Vzniká řada komických situací a zvratù stále se zamotávajících zúčastněných. Konfrontace spořádaných civilizovaných obyvatel Amsterodamu s podivným vědcem milujícím exotiku a neznámo nejen Eskymáků je milou komedií k pobavení i zamyšlení nad hodnotami lidského bytí.

Edward, obchodník s obrazy, a jeho žena Emma pořádají slavnostní večeři, na kterou pozvou své aristokratické přátele Philipa a Anne Camden-Drakeovi. Později se dostaví též drsná americká spisovatelka Katherine a taktéž nezadaný Carlo. Společenskou konverzaci (plnou skryté averze zejména mezi Katherine a Anne) naruší Edwardův indický taxikář Anwar, kterému se právě rozpadlo manželství a který se před svými zaměstnavateli zhroutí. V dalším průběhu večeře se hovor stočí na společnou minulost a Katherine začne vyprávět děj své nové knihy, která se údajně částečně shoduje s jejím životem: jistou dobu pracovala ze studijních důvodů v New Yorku jako prostitutka a jedním z jejích klientů byl i záhadný muž jménem Red. Katherine i její postava se do Reda zamilují. Postava v její knize s Redem otěhotní, není ale jisté, jestli i to Katherine převzala ze života. Philip se při vyprávění poněkud ošívá. Vše nasvědčuje tomu, že Red byl právě on. Setkání po letech však Katherine prožije pouze jako snový zážitek při cestě do koupelny... Nicméně celá záležitost neunikne pozornému oku Edwarda. Edward se po skončení večírku přizná manželce, že jsou na mizině. Pokud se mu nepodaří prodat jeden z cenných obrazů Philipovi, jejich rodinný majetek propadne exekuci. Rozhodne se tedy Philipa vydírat jeho newyorskou milostnou aférou a požádá o pomoc Katherine, která však důrazně odmítne. Nakonec však na výhružky nedojde, neboť Philip překvapivě rychle s koupí souhlasí. Emmin vztah k Edwardovi však přesto projde krizí – děsí se, čeho by její muž byl schopen. Druhý den ráno se taxikář Anwar, který má odvézt Edwarda na letiště podřekne, že ten den již na letiště vezl manžele Camden-Drakeovi, jak však vyjde najevo, nebyl to nikdo jiný než Philip a Katherine... Prvotina francouzské autorky žijící v Londýně nepostrádá napětí a pěkné herecké příležitosti zejména pro dva páry středního věku.

V Bulbusu je zima. Bulbus je vesnice na úpatí velké hory a právě zde setkává přítomnost s minulostí. Manuel je reportér a Amalthea turistka. Oba do téhle vesnice „něco“ táhne a oba neví, co to „něco“ je. Jutta Schratzová vlastní obchod s potravinami a tíží ji minulost. Ale minulost a nevyjasněná nehoda tíží i všechny ostatní: Markidise, Alberta Rosse a policistku Rosu Landenovou. Všichni se minulostí zabývají tak moc, až dospějí do bodu, kdy se sami sebe ptají, zda je opravdu nutné vysvětlit vše až do posledního detailu.
    Hillingovou zajímá, jak spolu lidé mluví, jejich schopnost a neschopnost vyslovit to, co je v nich. Bulbus je zatím nejvyzrálejší drama Anjy Hillingové s takřka detektivní zápletkou zabývající se otázkou viny, skrytými touhami, tajnými sny a věčným hledáním štěstí.
   Anja Hillingová vystudovala germanistiku a divadelní vědu v Mnichově a nyní dokončuje studium scénického psaní na Univerzitě umění v Berlíně u Olivera Bukowského. Je autorkou her Sterne (Hvězdy), Mé mladé idiotské srdce, Monzun a Protection. Bulbus je její pátá hra, na které pracovala v dramatické dílně ve vídeňském Burgtheateru. Jakmile hru dokončila, byla hra v Burgtheatru s velkým úspěchem uvedena 16.3.2006. V roce 2005 byla Hillingová časopisem "Theater heute" vyhlášena talentem roku.

     Námět komedie čerpá z odkazu A.N.Ostrovského a z dění na současné politické scéně. Děj bláznivé komedie o činech dvou významných politiků a jejich životních peripetiích se odehrává ve čtyřech stěnách nevábného ústavního pokoje. Politikové jsou již vetší staříci a ve svých vzpomínkách a snech si přehrávají svůj v pravdě pestrý život. Jejich vzpomínky ožívají, prostupují a zase mizí stěnami ústavního pokoje. Vše se odehrává z pohledu roku 2045.      Jde o neotřelý pohled na stále hojně kvetoucí korupci a tunelaření ve formě bláznivé komedie z pera zkušeného autora. Tato komedie nabízí nejenom překvapivé dějové zvraty, ale především divadelní večer smíchu, dobré pohody a možná i trochu zamyšlení nad neomalenou chamtivostí, která vede až k lidskému hyenismu.     Komedie vznikla na objednávku Horáckého divadla v Jihlavě.

David Mamet (1947) je považován za jednoho z nejvýznamnějších dramatiků, kteří vyšli z kulturního kvasu Ameriky šedesátých let. Sexuální perverze v Chicagu byla první hrou, která Mametovi udělala jméno v Chicagu a v New Yorku a přinesla mu úspěch.Humor hry čerpá hlavně z neschopnosti postav pochopit sebe i ostatní, a z ironické propasti mezi sebevědomým jazykem sexuální agrese a neohrabanou neschopností, když dojde na konfrontaci s realitou potenciálního vztahu.

Hra se odehrává během jednoho léta v Chicagu. Dan se přátelí s Bernardem, Deborah s Joan. Ani jeden z nich nemá partnerský vztah. Bernard neustále mluví s Danem o svých sexuálních záletech a krmí ho rozmanitými historkami, které jsou ve skutečnosti jen výmysly. Joan je rozvedená, učí v mateřské školce a bydlí v pronajatém bytě s Deborah, které neustále vykládá, jak jsou muži hrozní a jak je nepotřebuje. Když Dan naváže vztah s Deborah, Joan a Bernard ztratí posluchače. Deborah a Dan jsou zamilovaní, svým nejlepším přátelům se věnují čím dál méně, začnou spolu žít. Joan s Bernardem jsou touto změnou zaskočeni a v duchu si přejí, aby se vše vrátilo do starých kolejí. Deborah a Dan se díky všedním maličkostem a sporům nakonec bez konkrétního důvodu rozejdou. Deborah je jiná než před tím, Joan sice poslouchá, ale bere ji s rezervou. Naproti tomu Dan se snaží zapomenout, všechny chvíle tráví s Bernardem a zapojuje se do tlachání o smyšlených sexuálních dobrodružstvích.

Zatím poslední komedie i u nás velice známého amerického autora (Tenor na roztrhání, Cyrano v Buffalu, Shakespeare v Hollywoodu) se odehrává začátkem padesátých let 20. století, kdy se dva neúspěšní shakespearovští herci Jack a Leo, aby získali dědictví po milionářce Florence, rozhodnou vydávat za její dávno zmizelé synovce Maxe a Steva. Jenomže se ukáže, že ve skutečnosti to byly neteře jménem Maxine a Stephanie. Naše hrdiny to však neodradí a převléknou se do ženských šatů. Jaké je ale jejich překvapení, když zjistí, že Florence stále žije a oni musejí svou hru hrát dál...