
pondělí, 08 březen 2010 01:00
KDO JE PÁNEM NAD CIKÁNEM?
To se takhle jednou začal dohadovat cikánský Pánbůh s čertem, komu že vlastně náleží cikánova duše. Ten i ten tvrdí, že neomylně jemu. Jako pokusný objekt, na němž chce každý z nich dokázat svoji pravdu, si zvolí jedno takové menší cikánské společenství z doby, kdy kočování bylo ještě jeho přirozeností. A my se tak spolu s nimi stáváme svědky osudu tří vajdových dcer – krásné Lejly, ošklivé a zákeřné Zuzany a nepohledné, leč dobrotivé Katky. Za pomoci kouzla vědmy Phuri daj odláká Zuzana Lejle milého Lavutu, sestru shodí do rokle, načež je díky čarodějným houslím odhalena, potrestána a vysvobozené Lejle s Lavutou už v cestě ke sňatku nic nebrání. A po svatbě? Další starosti. Narodí se jim synek, stálým hostem je nouze, Lavuta se do práce moc nežene, Katka marně hledá smysl svého života. Protože však není noci, aby po ní nepřišel zase den, všechno se nakonec vyřeší a šťastně dopadne. A úvodní spor? Patří cikán čertovi či Pánubohovi? Ukáže se – jak jinak – že cikán je člověk jako každý jiný, se všemi ctnostmi i nectnostmi a že tedy na jeho duši zákonitě participují oba dva.
Tato hudební komedie na motivy dvou pohádek Marie Voříškové není přes svůj pohádkový charakter určena malému dětskému divákovi, spíše dítěti v divákovi dospělém. Dík poetickému a metaforickému jazyku, laskavému humoru a zdařilé hudbě má hra dobré předpoklady stát se radostnou, roztančenou a rozezpívanou inscenací, prodchnutou duchem lidské lásky, tolerance a porozumění.
Tato hudební komedie na motivy dvou pohádek Marie Voříškové není přes svůj pohádkový charakter určena malému dětskému divákovi, spíše dítěti v divákovi dospělém. Dík poetickému a metaforickému jazyku, laskavému humoru a zdařilé hudbě má hra dobré předpoklady stát se radostnou, roztančenou a rozezpívanou inscenací, prodchnutou duchem lidské lásky, tolerance a porozumění.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
pondělí, 09 leden 2006 01:00
NEJVĚTŠÍ DIAMANT NA SVĚTĚ
V komorní hře u nás málo známého, ve Francii a Velké Británii však velice úspěšného dramatika Gregory Mottona vystupují pouze dvě postavy - asi 73letý Mr. Smith a jeho celoživotní láska, asi o 13 let mladší Mrs. Thomas.
Muž a žena, dva dávní milenci, se setkávají po dlouhé době. On je vážně nemocný a ona přijíždí se svým manželem (ten se však přímo na scéně nikdy neobjeví), aby se o něho starala. Jak je ale brzy patrné, jejich celoživotní vztah stále nevychladl - hra je nabita ironickými dialogy, odhalujícími jejich bývalou, ale i současnou lásku. Oba překvapují svou energií a vtipem, který s věkem vůbec nepohasl. Velmi hezká hra pro dva starší herce, která dokáže diváka pohladit po duši, ale i rozesmát. Hra byla v loňské sezóně s úspěchem uváděna na West Endu.
Muž a žena, dva dávní milenci, se setkávají po dlouhé době. On je vážně nemocný a ona přijíždí se svým manželem (ten se však přímo na scéně nikdy neobjeví), aby se o něho starala. Jak je ale brzy patrné, jejich celoživotní vztah stále nevychladl - hra je nabita ironickými dialogy, odhalujícími jejich bývalou, ale i současnou lásku. Oba překvapují svou energií a vtipem, který s věkem vůbec nepohasl. Velmi hezká hra pro dva starší herce, která dokáže diváka pohladit po duši, ale i rozesmát. Hra byla v loňské sezóně s úspěchem uváděna na West Endu.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
pondělí, 09 leden 2006 01:00
NIKDO NENÍ BLÁZEN
Po hře Polib tetičku aneb Nikdo není dokonalý (Kiss My Aunt, Nobody´s Perfect) a Jak vyvolat ducha autor, divadelní herec a spisovatel (romány z divadelního zákulisí) Simon Williams přichází s volným pokračováním hry Polib tetičku anebo Nikdo není dokonalý s názvem Nikdo není blázen (Nobody ´s Fool). Autor tyto komedie premiérově uvádí v divadle the Mill v Sonnings a sklízí s nimi velký úspěch díky svým vtipným, kousavým názorům na život i lásku.
Hlavním hrdinou je opět Lenny Lotus, statistik, kterému odešla manželka a který se sám stará o téměř dospělou dceru Dee Dee za přispění svého otce Guse, důchodce, který se však nehodí do domova důchodců. V tomto pokračování se na scéně objeví Francis, jeho bývalá žena, která přichází, protože její dcera je v jiném stavu s Justinem, který však má jinou. Chlubí se svým budoucím sňatkem s Italem Luigim, ale nakonec si uvědomuje, že ji stále něco táhne k Lennymu.Ten ji stále miluje. Lenny se stále vydává za tetičku Mertle, která napsala výjimečný romantický román. Díky tomu má Myrtle vystoupit v pořadu Leticie Mind Your Own Business (Starej se sám o sebe). Lenny se brání, ale vše je již zorganizováno. Na poslední chvíli oznámí,že Myrtle odjela do zahraničí, a tak se koná konferenční hovor, při kterém se však stejně prokáže, kdo Myrtle opravdu je. To zjistí i Francis, když Lennyho v převleku přistihne. A najednou už se jí tak nudný nezdá...
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
pondělí, 09 leden 2006 01:00
ONA
Přinášíme vám možnost seznámit se s dílem nejslavnější argentinské dramatičky Susany Torres Molina. Její hra Ella je o osudové ženě, která se na jevišti fyzicky nikdy neobjeví. Je však motorem, který spojuje dva hlavní (a jediné) mužské protagonisty. Oba totiž milují stejnou ženu. Iriondo a Marley se setkají v turecké sauně. Jsou to jediné postavy hry, i když podle úvodního náčrtu existuje ještě někdo třetí - „její“ manžel, který na dnešním setkání zdánlivě chybí. Na počátku spolu mluví jakoby se nikdy předtím neviděli, nicméně jeden z nich přesně ví, s kým má tu čest, protože toho druhého sledoval a toto setkání naplánoval kvůli ženě, kterou miluje. Okolnosti je pomalu nutí k tomu, aby své pocity i myšlenky vyjadřovali slovy, které se jen zřídkakdy muži odváží vyslovit - utrpení z vášně, vlastnictví druhé osoby, teroru a odloučení. Oba musí čelit pravdě, svému „protivníkovi“ i sami sobě: žárliví, nevěrní, dychtiví. Oba mohou být obětí i mstitelem, ale který je který? Hra překvapuje osobitým humorem a nečekaným koncem, který celé hře dává nový význam.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
čtvrtek, 12 leden 2006 01:00
LOUISA
Smetanovský muzikál rozehrává lovestory nestora české hudby. V létě roku 1840 přijíždí do Nového Města nad Metují student Bedřich Smetana na prázdniny. On a jeho stejně stará neteř Louisa se do sebe bláznivě zamilují. A protože Louisa je krásná inspirace, Bedřich, již tehdy geniální muzikant, pro ni píše skladby, z nichž později vzejdou veliké a slavné árie. Ti dva na sebe nikdy nezapomněli a přestože příběh nemá klasický happyend je napsán jako komedie.
Sólově zpívající jsou ve hře čtyři postavy a dále zde vystupuje sbor. Dva hlavní party - Bedřich a Louisa jsou napsány pro herce ve věku kolem 20-25 let. Nově otextovaná hudba na dané smetanovské melodie závisí na zpracování jednotlivých divadel.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
čtvrtek, 12 leden 2006 01:00
JAK VOJÁK MATĚJ MEZI NEBEM A PEKLEM PUTOVAL
Starému vojenskému vysloužilci Matějovi zůstala po otci jen stará chalupa.
Tam jej také náhodně při své cestě po Zemi navštívil Kristus pán a jeho průvodce svatý Petr. Podělil se s nimi o jediné, co měl - o hrušku máslovku. Kristus se mu odměnil splněním třech přání. Matěj, přes Petrovo nabádání, aby si vyprosil nebeský posmrtný život, volil raději fajfku, které by nikdy nedošel tabák, bezedný pytel a harmoniku, při které by všem bylo do tance. Kristus Matějovi vyhověl a tři přání splnil. To ještě voják netušil, že bude mít záhy dvě další návštěvy. Kmotru Smrt a čerta z pekla. Oba si pro něj přišli a oba skončili v jeho pytli. Jenže Matěj netušil, co na světě způsobí, když bude Smrt v pytli. Sousedka nemohla podříznou husu, řezník zapíchnout prase a pan farář si stěžoval, že nejsou žádné funusy. A když chtěl Matěj prase zastřelit svojí ládovačkou, místo prasete padl jeho domek. Pak už vypustil z pytle oba vězně a vydal se s prosíkem do nebe, zda by pro něj neměli místo. Svatý Petr jej poslal do pekla. Ale ani tam málem nepochodil. Když jej uviděl starý čert, zabouchl mu pekelnou bránu před nosem. Pomohla harmonička. tancovala celé peklo a čert znovu skončil v pytli. Ale nakonec Lucifer Matěje i toho čerta z pekla vyhodil. Šel to zkusit znovu do nebe a čert jej tam musel odnést na zádech. I v nebi pomohl pytel, do kterého poslal svatého Petra, a harmonička roztancovala na nebi všechny obláčky i velká oblaka. Nebe se nad Matějem slitovalo a přijalo jej jako pasáčka nebeských obláčků.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
čtvrtek, 12 leden 2006 01:00
ZELŇAČKA
Dva penzionovaní vysloužilci si užívají radosti stáří u dobré sklenice vína a nadávají na poměry ve Francii. Až do chvíle, kdy dřeváčníka zvaného Glód navštíví mimozemš?an a zalíbí se mu u něj. Jeho par?ák, bývalý studnař zvaný Cicis nebo též Kastle sice viděl nějaký létající talíř, ale o mimozemš?anovi neměl ani ponětí. Glód návštěvu z kosmu uctil zelňačkou, která mimozemš?anovi mimořádně zachutnala a odvezl si domů celou bandasku. Netušil ovšem jaké způsobí mezi mimozemskými Oxany pozdvižení. Musel pro polévku ke Glódovi pravidelně dojíždět, a tak se naučil francouzsky, přestal odmítat víno a alkohol a spřátelil se s Glódem. Nechal mu pro radost obživnou jeho nebožku, ale protože se vrátila v podobě jak mu ji Glód ukázal na svatební fotografii, byly z toho spíš mrzutosti než radosti. Nad Glódem a Cicisem se začaly stahovat mračna, jejich domky mají zbourány, tak nakonec přijímají mimozemš?anovo pozvání a odjíždějí s ním na planetu Oxo.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
čtvrtek, 12 leden 2006 01:00
KTERÁ JSTE KTERÁ?
Profesor Jan Kamínek pozval na zítřejší oslavu výročí jeho svatby kromě tety Julie i několika významných kolegů z university. Den předtím se ovšem profesor pohádá se svou nepraktickou a doma věčně neupravenou manželkou Helenou, která na popud energické tety Julie manžela opustí. Aby se manželčinou nepřítomností před kolegy neblamoval, přistoupí profesor na Juliin návrh angažovat za Helenu pro zítřejší oslavu jí podobnou herečku. Zkušená teta Julie pro tuto roli najme opravdovou Helenu, a tak dokonale ji připraví, že ji krátkozraký Jan, ještě k tomu připraven o brýle, nepozná. Rázem se z něj stane dobyvatel a z Heleny žádoucí a obdivovaná žena. Nakonec je i původní manželství ohroženo, vzniká řada nečekaných a komických zvratů, ke kterým v nemalé míře přispívá i teta Julie.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
čtvrtek, 02 únor 2006 01:00
EGO
Štěpán Marx je dandy a módní spisovatel, jehož už unavuje pozice hvězdy, která musí stále znova sytit povrchní zájem svých čtenářů. Trápí ho i setrvačnost jeho slávy: ať napíše cokoliv, jeho fanoušci jsou stejně nadšeni a nepřátelé zase stejně rozhořčeni. Chtěl by věřit chvále, že patří jeho poslednímu dílu, ne dřívějšímu renomé.
Na začátku byla jeho žena Miriam rádcem i prvním čtenářem jeho knih. Se vzrůstající slávou se jí odcizoval a tak si našla svou vlastní kariéru: založila a vede prosperující kulinářskou firmu. Marx navštíví psychoanalytika (Dr. Hofmann), od něhož požaduje ujištění, že za žádnou cenu nevyzradí lékařské tajemství. Pak uskuteční svůj plán: v počítači zlikviduje svůj archiv, dopisy, rukopisy a pak zorganizuje své zmizení (havárie na moři). Zapomene ale vyprázdnit koš a tak nejen jeho psychiatr, ale i jeho žena objeví jeho novou existenci. Tyto tři osoby pak pokračují ve hře, v níž každá prosazuje vlastní zájmy.
Carl Djerassi se narodil v roce 1923 ve Vídni, ale až ve Spojených státech vystudoval chemii. Pracoval jako ředitel výzkumu ve firmě SYNTEX, která dlouhá léta symbolizovala světový pokrok ve výzkumu i výrobě steroidních hormonů. Jeho další akademická kariéra pokračovala profesurou na Stanfordské universitě v Kalifornii, kde vedle vědecké a pedagogické práce dokázal sepsat víc než 1200 původních vědeckých prací a sedm monografií o chemii přírodních látek. Za svůj plodný vědecký život nasbíral profesor Djerassi řadu čestných doktorátů a prestižních medailí.
Osobnost profesora Djerassiho je opravdu universální: vedle vědy se věnoval i podnikání (např. byl spoluzakladatelem firmy NOVARTIS), ale i umění: básně a krátké povídky publikoval v literárních magazínech už od svých 43 let. Postupně vyšlo pět jeho novel („Kantorovo dilema“, „Bourbakiho gambit“, „Zesnulý Marx“, „Menachemovo sémě“ a „NO“), dvě autobiografie („Mohou za to steroidy“, „Pilulka, trpasličí šimpanzi a Degasův Kůň“) i kniha básní („Hodiny, které běží pozpátku“). Jeho vztah k umění se projevuje i mecenášstvím: v kalifornské Woodside založil uměleckou kolonii, kde může okolo sedmdesáti výtvarníků, spisovatelů a muzikantů žít a tvořit celý rok. Touto kolonií už prošlo 1500 umělců.
Nejnovější Djerassiho vášní je drama a jeho oblíbeným tématem je věda v umění. Jeho první dílo – „An Immaculate Misconception“ – nepřeložitelná slovní hříčka – měla premiéru v roce 1997 na festivalu v Edinburghu a od té doby byla přeložena do 11 jazyků a inscenována v USA, Evropě, Asii i Japonsku. Její rozhlasová verse měla premiéru na BBC v roce 2000, pak putovala Evropou a v češtině bude pod názvem „Neposkvrnění“ inscenována v roce 2006 na stanici Vltava. Ego neboli Tři na pohovce je Djerassiho čtvrtá hra.
Carl Djerassi se narodil v roce 1923 ve Vídni, ale až ve Spojených státech vystudoval chemii. Pracoval jako ředitel výzkumu ve firmě SYNTEX, která dlouhá léta symbolizovala světový pokrok ve výzkumu i výrobě steroidních hormonů. Jeho další akademická kariéra pokračovala profesurou na Stanfordské universitě v Kalifornii, kde vedle vědecké a pedagogické práce dokázal sepsat víc než 1200 původních vědeckých prací a sedm monografií o chemii přírodních látek. Za svůj plodný vědecký život nasbíral profesor Djerassi řadu čestných doktorátů a prestižních medailí.
Osobnost profesora Djerassiho je opravdu universální: vedle vědy se věnoval i podnikání (např. byl spoluzakladatelem firmy NOVARTIS), ale i umění: básně a krátké povídky publikoval v literárních magazínech už od svých 43 let. Postupně vyšlo pět jeho novel („Kantorovo dilema“, „Bourbakiho gambit“, „Zesnulý Marx“, „Menachemovo sémě“ a „NO“), dvě autobiografie („Mohou za to steroidy“, „Pilulka, trpasličí šimpanzi a Degasův Kůň“) i kniha básní („Hodiny, které běží pozpátku“). Jeho vztah k umění se projevuje i mecenášstvím: v kalifornské Woodside založil uměleckou kolonii, kde může okolo sedmdesáti výtvarníků, spisovatelů a muzikantů žít a tvořit celý rok. Touto kolonií už prošlo 1500 umělců.
Nejnovější Djerassiho vášní je drama a jeho oblíbeným tématem je věda v umění. Jeho první dílo – „An Immaculate Misconception“ – nepřeložitelná slovní hříčka – měla premiéru v roce 1997 na festivalu v Edinburghu a od té doby byla přeložena do 11 jazyků a inscenována v USA, Evropě, Asii i Japonsku. Její rozhlasová verse měla premiéru na BBC v roce 2000, pak putovala Evropou a v češtině bude pod názvem „Neposkvrnění“ inscenována v roce 2006 na stanici Vltava. Ego neboli Tři na pohovce je Djerassiho čtvrtá hra.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v
pátek, 13 leden 2006 01:00
JEŽIBABY Z BABÍNA
V lese Babíně, mezi Poděbrady a Nymburkem, kde žijí dvě ježibaby Klotylda a Matylda, hledá štěstí vandrovník Martin. Obě ježibaby mu namluví že právě ony jsou jeho štěstím, protože jsou zakleté princezny, a když je Martin vysvobodí,dostane jak dukáty a půl království tak i jednu z nich za ženu. Aby je osvobodil, musí Martin oběma ježibabám sloužit, má se starat i o vylíhnutí draka, jehož vejce přivezla oběma ježibabám jako dárek poděbradská ježibaba Kordula. Martin už má skoro namále, protože ježibaby pro něj připravily kouzelnou polévku, po které se má do jedné z nich zamilovat. Vše naštěstí napraví Martinova milá Barunka spolu s labským vodníkem Josefem Tečeto a Hejkalem Hurdálkem. Dračí vejce uvaří natvrdo v čarovné polévce, kterou nakonec ochutnají místo Martina obě ježibaby. A Martin konečně pozná, že jeho štěstí je Barunka.
Zveřejněno v
Synopse her
Označeno v