Hra vznikla na objednávku stanice BBC, která v roce 1947 požádala Agathu Christie o napsání rozhlasové hry u příležitosti osmdesátých narozenin královny Mary (babičky dnes vládnoucí královny Alžběty II.). Po odvysílání Tří slepých myšek (Three Blind Mice), jak se hra původně jmenovala, se Agatha rozhodla vytvořit i povídku a divadelní hru.   Příběh se odehrává v nově otevřeném penzionu manželů Ralstonových, kam vedou stopy dávného zločinu. Rádio hlásí zhoršující se počasí. Do penzionu se sjíždějí první hosté. A někdo, inspirován brutální písní o třech slepých myšičkách, se chystá vraždit.   Nejslavnější detektivní hra všech dob z pera světově proslulé anglické spisovatelky, jejíž kult nabyl v druhé polovině dvacátého století nebývalých rozměrů. "Past na myši" je její nejznámější z jejich 21 divadelních her. Byla přeložena do 25 jazyků a její londýnská inscenace se hraje nepřetržitě od 25. listopadu 1952, což je světový unikát. Hra obsahuje mnoho z oblíbených postupů velké autorky, jako například uzavřený prostor, fascinující zvraty, odstřižený telefon, romantickou atmosféru i velmi zvláštní smysl pro humor. Obrovská popularita této hry překvapila i samotnou Aghatu Christie: "Myslím, že je to opravdu výjimečné, ale koneckonců je pořád spousta penzionů a spousta vražd."

Starý pan Pollit, hlava bohaté jižanské rodiny, se vrací z nemocnice. Všichni, kromě něho a jeho manželky vědí, že zpráva o jeho uzdravení je milosrdná lež. On však, posílen falešnými nadějemi i svou buldočí povahou, se pokouší vyřešit životní krizi svého syna Bricka. V sázce je mnohé - zbývá totiž rozhodnout komu odkáže své miliony. Významnou spojenkyni nalezne ve své snaše - "kočce" Maggie.

Slavné rodinné drama Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího, zobrazující rozpad rodiny, na kterém má největší podíl její otec, jemuž ale nikdo jeho těžkou situaci nedovedl usnadnit.

Tato rozmarná a duchaplná komedie z pera významného amerického dramatika je volným pokračováním Podivné paní Savageové. Vznikla vlastně z podnětu nadšených diváků, které zajímaly další osudy oblíbené titulní hrdinky i jejích přátel. A tak se ve 2. dílu vracíme do stejného prostředí, ovšem o několik roků později – v době, kdy soukromé sanatorium Klášter prožívá finanční krizi. Není divu, že nečekaný příchod Ethel Savageové vítá doktor Emmett jako spásu. Jenže krátce poté se na scéně objeví mladý milenecký pár s nepříliš ušlechtilými úmysly. Dokonce i jinak pohotová paní Savageová se zpočátku ocitne v úzkých…

Touto hrou se na počátku devadesátých let Edward Albee po dlouhé odmlce vrátil na výsluní světových jeviš?. Albee v ní zpracovává epizodu ze svého života, kdy jako dvacetiletý opustil svou adoptivní matku a její bohaté sídlo. Na tuto událost se dívá nejen s odstupem času, ale především z pohledu své matky. Když se s ní v tomto komorním příběhu setkáme, je jí už devadesát dva let a s narůstající otevřeností rekapituluje svůj život. Je to otevřenost, která zraňuje i hojí. Komorní příběh, ve kterém se protnou životní osudy tří žen - staré paní, její ošetřovatelky a mladé právničky. Nebylo by na místě prozradit, jakou rafinovanou šarádu provede autor se svými hrdinkami. Jen snad tolik, že hra plná odzbrojujícího černého humoru je zároveň vášnivým, nemilosrdným zkoumáním ženského nitra se všemi jeho tajemnými zákoutími, bolestmi, radostmi a neutuchající energií. Je to Albeeho účtování plné pokory, obdivu a hlavně pochopení.

Klasická americká hra odehrávající se na příjemném mořském břehu, kde tráví piknik manželský pár středního věku. Jsou spolu již dlouho, děti jsou dávno z domu a tak je čas uvidět ve vzájemných vztazích touhy, které zůstaly nenaplněny, sny, které se nerealizovaly. Když jsou On a Ona v nejlepším, objeví se na pláži další pár, také On a Ona. Odkud přišli? Z moře? Jedno je jisté, jsou to ještěři. Začíná tak trochá čapkovský příběh plný otázek, nečekaného humoru, nostalgie a hluboké lidskosti.



 

Dovolená v přímořském letovisku je pro manžele Charlie a Nancy příležitostí k rekapitulaci peripetií dlouhodobého vztahu. S vtipem a ironií glosují své hořké i humorné životní etapy. Vynikající dramatik Edward Albee vystupňuje situaci nečekaným atraktivním zvratem: z mořských hlubin se překvapivě vynoří další, ovšem velmi bizarní manželský pár - dva ještěři. Lačně poznávají nový životní prostor, ale vzápětí jsou konfrontováni se světem jiných životních zkušeností, odlišného myšlení a cítění - se světem lidí. Vzájemné poznávání přinese oběma dvojicím nečekané obohacení.

    Edward Albee je stálicí moderního světového divadla. Je autorem, který své hry "zalidňuje" velkým množstvím postav, nezabývá se historickými událostmi ani dějinnými zvraty, ale předestírá před diváka rodinné osudy či manželské vztahy, často velice intimní. Jeho hry nikdy nepostrádají nápad, vtip a eleganci. A protože tento dramatik navíc nabízí mistrně psaným dialogem i mimořádné příležitosti pro herce, odnášejí si diváci z jeho her i silné zážitky z hereckých výkonů.

Komedie o trojici podvodníků a bezbřehé naivní dobrotě. Slečna Opala Kronkieová je opuštěná dáma, která bydlí daleko za městem a většinu času tráví shromažďováním veteše z nedaleké skládky. Triu neúspěšných padělatelů značkových parfémů se podaří přesvědčit Opalu, aby uzavřela životní pojistku v jejich prospěch. Společně pak spřádají plány jak se Opaly zbavit a inkasovat tak nemalou sumičku. K dějovému zvratu dochází díky laskavosti a dobrotě, kterými Opala odzbrojuje jednoho lotra za druhým. Tábor padouchů postupně oslabuje...

Uváděno taktéž pod názvy Člověk z kraje La Mancha, Muž z La Mancha.   Miguel de Cervantes, autor slavného Dona Quijota de La Mancha, sedí v sevillském vězení a čeká na inkviziční soud. Aby se obhájil před svými spoluvězni, sehraje s nimi příběh potulného rytíře Dona Quijota, jeho sluhy Sancho Panzy a děvečky Aldonzy. Nakonec, posílen ve svém přesvědčení chránit slabé a bojovat za spravedlnost, se hrdě odchází bránit inkvizici. Adaptace nesmrtelného příběhu o lidském idealismu a víře v lepší stránky existence vznikla v roce 1965 a setkává se s úspěchem na všech světových jevištích.

Apokalyptická balada ve třech dějstvích s epilogem. Vesnici Věky zasáhla bouře a zničila úrodu. Vlci utíkají z lesů. Hostinský přišel o jediného koně a Kovář zase o práci. Lidé nemají peníze. Přesto se v hospodě pije až do rána. Voják čeká na válku. Ta jediná má smysl. Až přijde, dostanou všichni rozum. Jakou moc má Starosta, který určuje, čemu mají lidé věřit? A co se může stát, když hladem vyčerpaný vlk přivede do vesnice Ženu? Kolik zla snesou Věky?

Paříž, říjen 1941. Picasso se v předvečer svých šedesátin ocitá v jakémsi sklepu pod dohledem gestapa. Nechápe, proč ho sem odvedli, až do okamžiku, kdy přichází asi čtyřicetiletá, pohledná německá úřednice Fischerová, a žádá ho, aby potvrdil pravost svých tří obrazů. Malíř to udělá a vypráví i příběh jejich vzniku, protože se domnívá, že mají být součástí chystané výstavy. Jaké je však jeho překvapení, když se od slečny Fischerové dozví, že coby zvrhlé umění mají být zničeny. Okamžitě svou výpověď odvolá a obrazy prohlásí za falsa. Dochází ke slovnímu souboji mezi ním a Fischerovou, vzduchem létají výhrůžky vězení a snad i smrti, až nakonec dojde k jakési dohodě. Umělec má vybrat jedno dílo, které určí ke spálení. Ale jak ho vybrat, když ke všem třem cítí stejnou lásku? Silně nám to připomíná Sofiinu volbu. Nakonec dojde k něčemu, co divák ani od jedné postavy skutečně nečekal...