Humorná loutková komedie o tom, kterak Pejsek, Kočička, Čuník a Kohout utekli do světa, protože doma museli snášet všelijaká příkoří. Na své cestě zažijí spousty příhod, dobrodružství i setkání s dalšími zvířátky. Nakonec potkají tři hloupé loupežníky a pořádně je vystraší. Kakraholte, Safraporte a ?ululum, tak se loupežníci jmenují, vezmou nohy na ramena a peláší pryč z lesa i chaloupky, ve které naši hrdinové najdou nový domov. V pohádkové komedii neschází, jak bývá u autora dobrým zvykem, pro dětského diváka snadno zapamatovatelné písničky.

Od doby, kdy měla Černá komedie světovou premiéru v londýnském Národním divadle roku 1965, se tato hra považuje za jednu z nejzábavnějších a nejduchaplnějších. Autor Peter Shaffer je českým divákům známý především díky Amadeovi. Mezi jeho další slavné hry patří Královský hon na slunce, Equus, Slaná země, Cvičení pro pět prstů, Locika a libeček, Soukromé ucho a Veřejné oko. Vtip Černé komedie je založený na záměně světla a tmy, postavy se v plném světle vzájemně nevidí a naopak za úplné tmy se odkrývají. Tato záměna vytváří pro herce na jevišti i pro režiséra nespočet vynikajících příležitostí k rozehrání komických situací a k uplatnění komediálního herectví. Co vše se tedy ve tmě může přihodit? Mladý sochař, který se svou snoubenkou očekává návštěvu jejího otce, přísného plukovníka, si pro zvýšení patřičného dojmu, vylepší prostředí svého ateliéru tajně vypůjčeným nábytkem z bytu svého nepřítomného souseda.Ve stejnou dobu se dostaví i milovník umění, který projevil zájem o koupi výtvarného díla. Náhlý zkrat v pojistkách ponoří celý dům do tmy. S potěšením i neskrývanou škodolibostí nám autor ukazuje, jakých pošetilostí či dokonce nepřístojností se lidé dopouštějí, když si myslí, že je kryje tma.

Pohádka se odehrává v lese u tří čarodějek a na královském zámku, kde hledají nevěstu pro prince Vratíka. A protože i pro jednu z čarodějek je třeba najít ženicha - člověka, aby unikla zlému čaroději, bude nutné zapojit kouzla a čáry. Čarodějky vymyslí plán. Pomocí kouzelného prstenu se nejstarší z čarodějek v přestrojení vetře na zámek a snaží se krále ovlivnit, aby svého syna Vratíka oženil s nevěstou, kterou mu přivede ona. V kouzelné knize zjistí, že pomocí červeného srdíčka, daného z lásky se princ okamžitě zamiluje. Do děje tak vstoupí venkovské děvče a její milý - kovářský učeň. Další čarodějnou pomůckou je zrcadlo, které ukazuje, kde je děvče s tím srdíčkem na krku, co se právě děje na zámku, takže čarodějky mohou „spřádat nitky osudu“. Nakonec se čarodějnička a princ do sebe zakoukají i bez srdíčka ... a tak Vratíka ožení... Pohádka je určena pro děti ve věku od 6 let.

Komedie, ve které se o Hamletovi hodně mluví, zatímco on po svém návratu z Anglie nemluví vůbec. Tři bratři mají masku drsných hochů, ale v zásadě jsou to maminčini mazánci, kteří se hádají o to, komu matka prvnímu přinese šťávu, a navíc ještě žárlí na Hamleta. Za Hamletem se dobývá bláznivá Ofélie, kterou bratři nepouštějí do domu, ale občas jim zdrhne. Oni jí opovrhují, hnusí se jim, matka se k ní chová soucitně… Ofélie si nosí rakev, různě padá, cosi si prozpěvuje. Postupně se dozvíme, že Ofélie se chová divně od té doby, co jí bratři uspořádali oslavu u moře a v rámci oslavy ji všichni tři znásilnili a dokonce si to natočili na kazetu. Závěr tak připomíná coolness dramatiku. Vykreslení vztahů mezi matkou a syny, i vykreslení reality, kterou synové mezi mobily, televizí a dialektem žijí, je velmi působivé a efektní.

Tímto "epilogem o jednom dějství", jehož původní tiutl zněl "Strach" se pětadvacetiletý Luigi Pirandello představil v roce 1892 poprvé jako dramatický autor.
    Jednoaktovka Sevření je zasazena do sicilského prostředí a je břitkou tragédií o vztazích jednoho mileneckého trojúhelníku, do něhož promlouvají nejen vztahy samotných aktérů (manžela, manželky a jejího milence/manželova spolupracovníka), ale výraznou roli v něm hrají též společenské konvence dobové Itálie, respektive silně tradicemi a respektem svázané Sicíle.
    Téma manželské něvěry, které bylo mnohkráte omíláno v italském divadle a dramatu 19. století, je tu zbaveno svých typických klišé a ostře se vůči tradičnímu pojímání tohoto tématu vyhraňuje. Od prvních replik je hra plná napětí a nejistého očekávání toho, co přijde. A vyústění je - jak jinak - náležitě tragické.

Divadelní úprava legendárního českého humoristického románu nedávno zesnulého Zdeňka Jirotky. Mladý a seriózní inženýr Jiří Slabihoudek si najme výstředního sluhu Saturnina, který svému pánovi přichystá nejedno překvapení. Díky němu se roztáčí kolotoč gagů a bláznivých situací, podpořených usilováním o ruku půvabné slečny Barbory a zkomplikovaných sporem o dědictví svérázného dědečka, k němuž hrdinové zavítají na prázdniny. Jirotkův román na divadle nabízí prostor pro vděčnou hravost, která se blíží ke „kanadským žertům“, vyzývavé herecké úkoly a poetické spočinutí v žánru retro-komedie z minulého století.

Základním tématem této jednoaktové hříčky slavného italského dramatika Luigi Pirandella je smrt, či spíše meditace o smrti a umírání.

Jednoaktovka Na odchodu je expresionisticky laděnou alegorickou parabolou, v niž se meditace o tom, co bude (či je) po smrti, stává základní situací, v níž autor s humornou nadsázkou zobrazuje setkání několika posmrtných přízraků bez přesněji určené identity u hřbitovní zdi. Tato zjevení existují v jakýchsi polorozpuštěných podobách toho, čím byla dříve ve svých životech (Tlustý muž, Filozofa a pod.), očekávajíce v meziprostoru života a smrti naplnění svých přání, tužeb a citů.

V závěru hry je svět přízraků konfrontován se světem živých v podobě venkovanů, osla a dítěte.

Tomovi je skoro čtyřicet, učí na prvním stupni a právě podepsal své ženě (Té, jejíž jméno by se nemělo vyslovovat) souhlas s rozvodem. Teď popíjí ve svém oblíbeném baru kdesi v Denveru a uvažuje o životě a o tom, jestli je debil nebo idiot. Mladé barmance Janus táhne na třicet a Toma miluje. Jednou se s ním vyspala, ale většinou jenom poslouchá jeho nekonečné řeči a chová se jako jeho kamarád. Toho večera se však v baru objeví tajemná a velmi přitažlivá Charity, která právě po několika letech konečně opustila svého přítele a do baru přišla, aby „alespoň jednu noc skutečně žila“. Tom je okouzlený, vidí v Charity anděla, který ho přišel spasit. Oba spolu flirtují, tančí a pijí a navzájem si postupně odhalí svá tajemství. Všemu přihlíží střízlivá Janus, která by si přála, aby si lidé konečně přestali zoufat kvůli věcem, které stejně nemohou změnit. Tom i Charity se dostávají dál a dál, jenže každý z nich chce od toho druhého něco jiného. V závěru tedy Charity zase mizí a nechává Toma napospas jeho sebevražedným myšlenkám. Janus Tomovi konečně vyzná lásku, ale ten jí odmítne a odchází sám do noci... Kelly McAllister získal v roce 2004 za své drama Burning the Old Man the New York Innovative Theatre Awards za celovečerní hru (synopsi českého překladu Vám přineseme v příštích Zprávách). Byl označen jako „jeden z nejtalentovanějších dramatiků nové generace“ a jeho nová hra Some Unfortunate Hour byla loni s úspěchem uvedena v New Yorku.

Cvokstory je hra, která vznikla pod dojmem blížícího se konce 20.století. Snaží se zachytit, v dravé karikaturní zkratce, převratné události tohoto století, které reflektuje prostřednictvím života jedné zcela průměrné a značně rozvětvené rodiny. Formou hudebně-dramatické koláže situací z dějin 20.století je nahlíženo na klíčové historické události. Autoři tak činí ovšem s dramatickou licencí, humorem, ironickým nadhledem a bez mentorování. Divák se dostane k historickým faktům jakoby „oklikou“ přes prvky humorné, satirické a zábavné. Jednotlivé postavy hry rodiny Storokých připomínají některé autentické postavy politického, či společenského světa. Hru doplňují písňové texty Jaroslava Wykrenta, které jsou reflexí pocitů člověka střední a mladší generace.

Děj veselé hry o smutných věcech, nad nimiž je občas třeba přemýšlet, se odehrává v bytě rodiny Nyqistových, ale i sem doléhal rámus a hluk zvenčí. Jakoby dveře bytu chránily teplo rodinného krbu od zla páchaného na ulici. Nenávist, násilí, vraždy...   Bizarní komedie nás zavádí mezi členy moderní velkoměstské rodiny: matriarchální matka a ušláplý otec už zcela nejsou s to vyrovnat se se současnou životní realitou. Jejich dcera Patsy je typem silné dívky s potřebou převychovávat své nápadníky a syn Kenny se zase snaží vyrovnat se svou tajenou homosexualitou. Matka zoufale usiluje o to udržet dojem rodiny a všichni bojují o vlastní soukromí, které je narušováno neustálými psychopatickými telefonáty a zvuky všudypřítomné střelby v ulicích. Chystá se svatba Patsy se snoubencem Alfrédem, chlapíkem, který má recept na to, jak chodit po nebezpečných ulicích - nejlepší je nechat se zmlátit a při tom si snít. Zločiny ve městě se hromadí - poručík místní policie má podezření, že se jedná o rozsáhlé spiknutí. Americký karikaturista a žurnalista Jules Feiffer si na svou pekelně satirickou mušku vzal moderní svět, v němž se násilí, terorismus a ztráta soukromí staly atributy každodenního života. Své postřehy "obrátil naruby", zpracoval formou černě humorné nadsázky, a na diváky zaútočil výsostně komickou formou. Hra byla napsána v padesátých letech, její aktuálnost však neztrácí v našem středoevropském prostoru na jasu ani dnes či dokonce např. v blízké budoucnosti.